Kdo bude mít Černého Petra?

Ta totiž začala řešit nejkřiklavější případy sporného poradenství, což následně vyvolalo odchod jedné ze zakladatelských společností AFIZ z této asociace.

Chybí důchodová reforma

Český trh s finančními službami nepřímo ovlivňuje také absence důchodové reformy. Finanční zprostředkovatelé a poradci potvrzují, že tato přetrvávající situace a dlouhá nikam nevedoucí diskuse o důchodové reformě v podstatě pomáhá lidem pochopit, že se o své zabezpečení ve stáří musí postarat sami, a jsou díky tomu ochotnější řešit tento problém prostřednictvím penzijního připojištění, životního pojištění a dalších finančních nástrojů.

Podle mého názoru bohužel na důchodovou reformu nedojde ani v roce 2009. A to ani na velkou důchodovou reformu v podobě opt outu (možnost svěřit část pojistného placeného na důchod soukromým penzijním fondům), ani na transformaci dnešních penzijních fondů.

V první polovině roku 2009 bude veškerá exekutiva zaměstnána naším předsednictvím EU a já nevěřím, že dokáže držet v patrnosti ještě nějaké další složité téma. V červenci a srpnu jsou parlamentní prázdniny. V září bude tématem číslo jedna státní rozpočet, jehož projednání může trvat i dva měsíce a pak už je závěr roku 2009, tedy období, kdy se budou blížit další parlamentní volby a žádné zásadní kroky už nelze očekávat.

Krize se zatím na datech z finančního trhu neprojevila

Připadá mi velmi zajímavé, že se na datech z finančního trhu za 3. čtvrtletí neprojevila tak často zmiňovaná a v médiích tolik populární finanční krize a jsem zvědavý na výsledky za poslední čtvrtletí.

Nicméně ekonomika ČR již dopady krize částečně pocítila. Větší část jejího vlivu však podle mého názoru zaznamenáme letos. První patrné známky přijdou na začátku jara, kdy u velkých společností dochází k vyjednávání o výši odměn pro zaměstnance. Je pravděpodobné, že většina firem utlumí dynamiku růstu mezd a může dojít i k propouštění.

Význam krize bych nicméně nepřeceňoval. Situaci, kdy míra nezaměstnanosti v ČR klesla na 4,5 %, považuji za dlouhodobě neudržitelnou a v podstatě nezdravou. V řadě profesí nebylo možné najít kvalitní zaměstnance, nebo tito lidé často měli přemrštěné finanční požadavky.

Pokud se v horizontu dvou let tedy vrátíme k míře nezaměstnanosti mezi 6 až 7 %, rozhodně to nebude zásadní ekonomický problém, ačkoliv si umím představit, že se konkrétní lidé, kteří přijdou o práci, dostanou do obtížné situace.

Tvrdší podmínky v roce 2009

Celkově bude rok 2009 pro finanční instituce o něco obtížnější, než jsme byli dosud zvyklí. Dojde ke zpomalení ekonomického růstu a dynamiky růstu příjmů. Lidově řečeno, to smetiště, na kterém je již nyní hodně kohoutů, se ještě zmenší. Zostří se tady konkurence a to jak mezi bankami, tak pojišťovnami a dalšími finančními institucemi.

V roce 2009 nás také čekají významné změny v zákonné regulaci pojišťoven a penzijních fondů. To se samozřejmě dotkne i finančních zprostředkovatelů. Dojde k přelajnování hřiště. Od 1. ledna také platí nový zákon o pojistné smlouvě, který přináší řadu nových povinností nejenom pro pojišťovny, ale především pro zprostředkovatele.

Přinese krize více regulace?

Velmi mne zajímá, jak lidé, kteří tvoří pravidla hry na finančních trzích, zareagují na probíhající krizi. Jak se projeví na regulaci krachy velkých firem, u kterých nikdo jejich pád nepředpokládal, pád akcií o více než 50 % a vládní intervence ve výši stovek miliard USD. Povede to ke zpřísnění regulace finančních trhů obecně? Dojde k většímu sešněrování finančního systému nebo převládne liberální názor, že není užitečné regulaci ještě více posilovat?

Můj osobní názor je, že regulace je dnes již relativně dost. Relativně málo dotčené regulací jsou swapové - derivátové trhy. Zde neexistuje žádná celistvá evidence, v jaké hodnotě jsou deriváty vydány a jaké strany nesou závazky, v jaké výši a co jsou podkladová aktiva. To vytváří v současné době na finančních trzích nedůvěru a nervozitu. Nikdo neví, kdo má takzvaně Černého Petra.

Základní úrokové sazby již klesly na minimum, ale na mezibankovních sazbách se tento pokles neprojevil. To znamená, že roste riziková přirážka. Je to jasný důkaz nedůvěry – subjekty nemají dostatek informací, aby mohly posoudit kreditní riziko. Potřebujeme tedy větší transparentnost.

Obávám se však, že typická reakce zákonodárných orgánů bude dostat finanční sektor pod kuratelu a ještě posílit jeho regulaci. Tento postup se bohužel lépe vysvětluje voličům. Lze snadno ukázat konkrétní opatření. Nemusí však vést k reálným pozitivním výsledkům. K tomuto přesvědčení mě vede i fakt, že na každou předchozí krizi vždy vlády reagovaly další regulací a přesto se krize objevují vždy znovu a z nových nečekaných směrů.

Autor je generálním ředitelem společnosti AEGON Česká republika. Foto: Archiv