Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nemoci mocných? Nová naděje

Ivan Adamovič
Ivan Adamovič
14. 2. 2009

Šílení vědci ze soukromých laboratoří jsou pryč. To ale neznamená, že občas není třeba vzít vědecký výzkum do vlastních rukou. Zejména máte-li na kontě pár milionů a málo času je utratit.

Nemoci mocných? Nová naděje

Když dojde na lámání chleba a doktor vám řekne, abyste se na to, co vám poví, raději posadili, pořádně to zpřehází žebříček priorit. „Dal bych cokoliv, abych s tím mohl něco udělat,“ letí v tu chvíli každému vážně nemocnému hlavou.

Nemoci se nevyhýbají ani milionářům. Ti ale přece jen mají jednu výhodu. V jejich silách je s „tím“ opravdu něco udělat. Nový pohon vědeckého pokroku je na světě a jmenuje se „pacientem podporovaný výzkum“.

Zoufalí milionáři i dobrodruzi

Šílení vědci jsou možná pryč, ale zoufalí milionáři ne. A kromě těch zoufalých je tu ještě slušně velká skupina milionářů-dobrodruhů. Steve Fossett investoval miliony dolarů do vývoje dopravních prostředků, s nimiž by mohl lámat světové rekordy, jako například v délce letu bez mezipřistání. Richard Branson investuje miliony vydělané v gramoprůmyslu do společnosti Virgin Galactic nabízející turistické lety nad zemskou atmosféru. Využívá k tomu raketoplán Spaceship One, za jehož vývojem stojí pro změnu spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen.

V roce 2004 uskutečnili první kosmický let financovaný z privátních zdrojů. Branson dotuje také vývoj levné a ekologické pohonné hmoty pro automobily a letadla. Značku Virgin nese i cena určená pro toho, kdo vynalezne účinný způsob jak odstraňovat z atmosféry lidmi vytvářené skleníkové plyny. Za čističku vzduchu s globálním dopadem fungující alespoň deset let si její vynálezce odnese příjemných 25 milionů dolarů.

Vraťme se ale k zoufalým milionářům. Jay Tenenbaum se stal multimilionářem díky podnikání v internetové bublině 90. let. V roce 1998 mu diagnostikovali rakovinu kůže. Tenenbaum podstoupil operaci a následnou léčbu, ale po pěti letech se nádor vrátil, tentokrát do ledvin.

Pětašedesátiletý podnikatel začal poprvé myslet na svou smrt. Nevalné vyhlídky na léčbu jej ale neparalyzovaly, naopak. Překvapilo ho, že melanom kůže patří k méně častým typům rakoviny, a proto na jeho léčbu nejsou vynakládány takové prostředky jako na jiná, „masovější“ nádorová onemocnění. Neváhal a založil společnost CollabRx, aby se věnovala nezávislému výzkumu a pokrok v léčbě trochu popostrčila.

Další příklady? Jiný zámožný pacient s diagnózou roztroušené sklerózy založil nadaci Myelin Repair Foundation. Její vědecký tým vydal na výzkum již 13 milionů dolarů a výsledky hodlá poskytnout zájemcům z řad farmaceutických společností. Nadace cystické fibrózy prý dokonce investovala do svého výzkumu již 75 milionů dolarů.

Anne Brinová, manželka jednoho ze zakladatelů společnosti Google, je spoluzakladatelkou firmy 23andMe, která podniká v genovém výzkumu. Cílem jejího projektu je umožnit i průměrnému člověku přečíst, co je psáno v jeho genech. Zní to jako čirá sci-fi, ale za 400 dolarů si můžete již dnes koupit test. Plivnete do nádobky, odešlete ji na uvedenou adresu a experti během 8–10 týdnů zanalyzují vaši DNA. S výsledky se seznámíte na privátním internetovém účtu.

Internetový guru Sergei Brin byl zpočátku skeptický, ale vlastní životní situace jej přiměla pochybnosti odložit. Právě díky testům zjistil, že Parkinsonovu nemoc, kterou začala trpět jeho matka a která není obyčejně dědičná, může dostat i on sám. V rodině totiž mají ojedinělou mutaci genu s označením LRRK2, která může způsobovat přenos Parkinsona z generace na generaci.

Brin však o svém případu hovoří téměř s optimismem, evidentně vidí v poloprázdném poháru tu užitečnou polovinu. „Ocitl jsem se v jedinečné situaci,“ napsal ve svém blogu. „V poměrně raném věku jsem se dozvěděl, k čemu mohu být predisponován. Mám možnost žít tak, abych omezil riziko. A mám také možnost podporovat výzkum nemoci dlouho předtím, než se mě začne týkat.“

Toužebné čekání na mecenáše

Není pochyb o tom, že privátně sponzorovaný výzkum má budoucnost, ve zdravotnictví zvlášť. Pacienti se vzácnými onemocněními, proti kterým zatím neexistuje lék, budou toužebně vyhlížet boháče s tou „jejich“ diagnózou a těšit se, že důsledky jejich farmaceutické filantropie pocítí i oni v podobě nového léku. Internetem propojené skupiny nemocných možná budou platit soukromé detektivy, aby nenápadně zjistili DNA mocných.

Jakmile bude u nějakého z nich nalezena predispozice k té které chorobě, bude vyslán vyjednavač, který nic netušícího milionáře zpraví o tom, co ho možná čeká a jak by mohl tuto neveselou zprávu zúročit pro blaho lidstva. Stačí jen trochu provětrat bankovní konto.

(Převzato z únorového čísla měsíčníku Finanční magazín). Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Ivan Adamovič

Ivan Adamovič

Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem webového deníku InZine.cz. Později vedoucí... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo