Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Velká americká svatba

| 27. 5. 2009

První přišel magnet na ledničku: rezervujte si toto datum za rok a půl. Potom jsme dostali odkaz na webové stránky na téma „naše svatba“. Nakonec přišla pozvánka ve zlaté obálce. 160 hostů na slavnostním obřadu a večeři. Účet na 25 tisíc dolarů.

Velká americká svatba

„Jsou u vás v módě také velké svatby?“ S touto otázkou mě před pár lety jedna americká studentka dost zaskočila. Před několika dny jsem jednu takovou velkou americkou svatbu zažila. Hollywood nepřehání, je to opravdu dokonalá nádhera.

Příprava svatby začíná zhruba rok a půl před dnem D. Samotnému obřadu předchází další události, které je třeba naplánovat, zorganizovat a hlavně zaplatit. „Bridal shower“ je party pořádaná ženskou částí rodinu pro nevěstu. Jednu hostí příbuzné z ženichovy strany, druhou tety, sestřenice a maminka nevěsty. Večírek se koná zpravidla u někoho doma nebo na zahradě, okolo dvaceti dam spolu poobědvá a předá nevěstě svatební dary. Další dary dostane pár k samotné svatbě, takže hodně hostů vlastně kupuje dary dva.

Několik týdnů před svatbou přichystají nejbližší přátelé budoucích manželů oslavu pro každého z nich. U nás bychom řekli „rozlučka se svobodou,“ pojatá však může být různě a nejedná se nutně o divoký mejdan, po kterém si nikdo nic nepamatuje. Přátelé třeba vezmou budoucího ženicha na zápas NBA a následně na večeři a do baru. Pro nevěstu uspořádají její kamarádky a budoucí družičky večírek, ale může to být třeba i několikadenní cesta turistickou lodí, na které se slaví, tancuje, koupe a opaluje. Obou „rozluček“ se účastní zhruba deset až patnáct nejbližších přátel.

Několik dní před svatbou se koná „nácvik“ obřadu, takzvaná „rehersal dinner“. Sejdou se všichni „účinkující“, tedy rodina, družičky i svědci, moderátor, oddávající apod. a celá ceremonie se „nazkouší“. Po úspěšném vypilování jsou všichni přítomní pozvaní na večeři.

Samotný obřad buď může být dopolední s obědem nebo odpolední s večeří, jako tomu bylo v případě „mojí“ americké svatby. Pozvaných hostů bývá mezi stovkou a dvěma sty. Velice populární jsou nyní venkovní obřady, kdy hosté sedí na židlích venku a sledují ceremonii. My jsme se sešli v golfovém a tenisovém klubu nad řekou Sacramento, po obřadu venku na trávníku se pokračovalo večeří uvnitř v klubu. Nechyběli klasické přípitky rodiny, první družičky a prvního svědka (ze čtyř!), krájení dortu, první tanec manželů, tanec nevěsty s tatínkem a ženicha s maminkou.

Tradičně prý platí svatbu rodina nevěsty, v současnosti se nejčastěji náklady dělí mezi obě rodiny. I bez nákladů za pronájem prostorů (výhoda pro členy golfového klubu) stál samotný obřad s večeří přes 20 tisíc dolarů. K tomu je třeba uvažovat „bridal shower“, nácvik obřadu s večeří, oslavu pro oba nastávající i „brunch“, který se pořádal den po svatbě pro všechny hosty, kteří přijeli „z dálky“, a samozřejmě líbánky v letním resortu na Jamajce.

Když si vzpomenu na českou svatbu na radnici, kde úřednice po přečtení kýčovitého textu o váženosti manželství, který již dvacet let nedoznal změn, loví jména novomanželů v poznámkách, a následně jsou svatebčané tlačeni ze dveří, protože venku už čeká „další svatba,“ byla to neuvěřitelná nádhera. Zkrátka velká americká svatba za všechny peníze.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Arsen Lazarevič | 27. 5. 2009 12:20

Moje nevlastní sestra, která žije v USA, jednu takovou svatbu měla. Různé předcvičovaní, pilování a touha ke dokonalosti. Zkrátka to působí sterilních vyumělkovaným dojmem a v žádném případě bych to nenazval "dokonalou nádherou". Souhlasím tedy se swenem. Míra vkusu je neměřitelná, ale vzhledem ke kultuře konzumu a ztráty individuality se nedá říct, že by Americký vkus byl výše, než tradiční Evropský.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (24 komentářů)

Jana Uherová | 22. 3. 2013 09:21

Dobrý den, paní Lado, moc pěkný článek. Myslíte si, že bych ho mohla použít do divadelního programu k inscenaci Východočeského divadla v Pardubicích Apartmá v hotelu Plaza? Jedna povídka je právě o přípravách takové svatby, kdy se účastrníci sejdou v hotelu Plaza a nevěsta se azave v koupelně, protože ji zachváti panika. Samozřejmě bych napslaa autora článku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

zuzana | 20. 7. 2009 19:11

kdo byste chtěli mít svatbu jako v americe tak se koukněte na:www.zlutaraketa.cz ..mají tam fakt originální výběr svateb.sestřenice měla svatbu v jeskyni a byl to opravdu zážitek...to bylo tisíckrát lepší než nějaká velká americká svatba:)doporučuji!zuzana
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondra Záruba | 27. 5. 2009 21:47

Honzo,co mi to děláte během toho fotbalu?:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivan Adamovič | 27. 5. 2009 17:59

Jinak tady myslím působí jedno neporozumění. Svatba jak ji popsala Lada je ukázkovým příkladem rituálu. Moderní ateistická společnost zná rituálů čím dál méně a občas na to i doplácí určitou ztrátou půdy pod nohama. Jakkoliv se mi vnitřně taky nacvičování svatebního slibu protiví, měli bychom ocenit, že aspoň někde na ty rituály, které nás svazují s tradicí, přesahem, smyslem, ještě pamatují...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 27. 5. 2009 18:46
reakce na Ivan Adamovič | 27. 5. 2009 17:59

Úplně souhlasím, jen jedna poznámka. Americká společnost podle mě není vůbec ateistická.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivan Adamovič | 27. 5. 2009 19:01
reakce na Martin Vlnas | 27. 5. 2009 18:46

To není, já také měl na mysli třeba naši Českou společnost, s tou jsem srovnával. Speciálně nám švejkům připadá každý rituál nutně jako pitomost...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 27. 5. 2009 12:20

Moje nevlastní sestra, která žije v USA, jednu takovou svatbu měla. Různé předcvičovaní, pilování a touha ke dokonalosti. Zkrátka to působí sterilních vyumělkovaným dojmem a v žádném případě bych to nenazval "dokonalou nádherou". Souhlasím tedy se swenem. Míra vkusu je neměřitelná, ale vzhledem ke kultuře konzumu a ztráty individuality se nedá říct, že by Americký vkus byl výše, než tradiční Evropský.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivan Adamovič | 27. 5. 2009 17:51
reakce na Arsen Lazarevič | 27. 5. 2009 12:20

Americká kultura konzumu a ztráta individuality... Arsene, že vy nemáte Ameriku moc rád? Já tedy poznal jen Californii, určitě střed bude drasticky odlišný, ale že by byli Američané nějak zvlášť konzumnější než Středoevropané? A bez individuality? Není ta naše individualita někdy znouze ctnost, jako např. kutilství na chatách?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 28. 5. 2009 19:50
reakce na Ivan Adamovič | 27. 5. 2009 17:51

Všechno co se děje v USA je jedna velká hra, která za pozadím skrývá otřesné skutečnosti. A jak můžu mít rád zemi, která vyvolala a přehlížela válku v mé rodné zemi a pak jí nakonec rozbombardovala? A pokud vím, tak máte vzdálené balkánské předky. Museli toho nemálo vytrpět. Pokud se jedná o mé články, které vyznívají vůči USA většinou negativně, tak jsou opřeny o reálné argumenty a historické souvislosti. Každý může vstoupit do debaty a použít svoje argumenty k jejich zpochybnění.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 29. 5. 2009 09:31
reakce na Arsen Lazarevič | 28. 5. 2009 19:50

Proč by USA měly dělat pořádek v Evropě? To by si přece měla udělat Evropa sama. Mimoto, proti zásahům v Jugoslávii byli evropané v čele s Francií. Bill Clinton se chtěl angažovat již v roce 1992.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 30. 5. 2009 18:15
reakce na Petr Síla | 29. 5. 2009 09:31

Panu Majerovi jsem již odpověděl do mailu, protože se mi zdálo blbé do diskuze o svatbách psát o americké politice :) Každopádně vkládám tuto reakci a snad se autorka nebude zlobit, že to nabralo zcela jiný směr :)Chtěl bych říct, že ve většině případu, kdy se USA pletla do záležitostí cizích zemí, tak se to ve střednědobém či dlouhodobém hledisku ukázalo jako naprosté fiasko. Samozřejmě uvedu i několik příkladu: Korea - současné problémy s KLDR, Vietnam - bezesmyslná válka 50 000 mrtvých a stejně zvítězil komunismus, podpora Izraele - snaha okolních států vyrobit jadernou bombu a zničit Izrael, Venezuela - vzpoura Cháveze a znárodnění většiny průmyslu, který byl v rukách amerických společností, Irán - vzpoury a vítězství fundamentalistické vlády, Irák (ve válce proti Iránu) - znárodnění průmyslu Sadámem a následné války, Rusko - podpora loutkové vlády Jelcina vedla k obratu zahraničí politiky s nástupem Putina ... A mohl bych pokračovat do aleluja...Jedná se vlastně o budování novodobého impéria, ze kterého si berou benefity pouze vládnoucí země. Moc lidí si to nepřipouští a ohánějí listinami o právech člověka a demokracií v těchto zemích. To mimochodem dělal i Napoleon, když vtrhnu do Španělska a ve jménu demokracie byla slyšet gilotina dnem i nocí :-) To aspoň lidi nemučili podobně jako to dělají v Abu Ghraib.Jugoslávie na politiku USA hodně tvrdě doplatila. Celkové uvolnění v SSSR byla historickou příležitostí pro USA.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 30. 5. 2009 18:17
reakce na Arsen Lazarevič | 30. 5. 2009 18:15

Pokračování: Cílem bylo destabilizovat prostředí ve sovětských satelitech s nasazení prozápadních vlád. V mnoha zemích se to podařilo, jediná Jugoslávie byla trochu vzpurnější. V Jugoslávie se tedy muselo vytvořit ideologické vůdce a zahrát na nacionalistickou strunu. Šlo to jako po másle, jelikož tahle strategie jim už jednou vyšla v Afghánistánu.. Později ve válce, když už bylo jasné, že Chorvati nemají šanci si své území vybojovat zpět, tak přijely naložené lodě plné vojenské techniky a zbraní :-) A místo několika ruských téček co měli se začaly Chorvatskem prohánět Pattony a během několika dnů všechny Srby (včetně rodin a dětí) vyhnali. Na tohle zkrátka krásně padne přísloví "Když se dva perou, třetí se směje". Celá Jugoslávie zmizela do propadliště dějin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 1. 6. 2009 13:38
reakce na Arsen Lazarevič | 30. 5. 2009 18:17

S první částí souhlasím, USA sledují výhradně vlastní cíle a prosazují své vidění světa, bez ohledu na místní kulturu (i když jejich zásahy nejsou vždy negativní - viz např. 2. světová válka).S druhou částí - ohledně vývoje v Jugoslávii - již souhlasit nemohu.Nacionalistické cítění se projevovalo od 70. let a výrazně zesílilo po Titově smrti. Po rozpadu východního bloku se Chorvaté a Slovinci rozhodli pro vlastní stát, což ovšem Srbové odmítli uznat (jaký to rozdíl oproti rozpadu Československa).Následovala válka, proti které se od začátku vyhrazoval Bill Clinton a již v roce 1992 požadoval vojenský zásah. Byla to Evropa, zejména Francie, která novopečeného amerického prezidenta odradila. A posléze to byla opět Evropa, zejména Německo, kdo vyzbrojil chorvatskou armádu.Když pak v roce 1999 vtrhli Srbové do Kosova, již zkušený, pezident Clinton neváhal a prosadil vojenský útok, který měl zabránit opakování bosenské války a jejích masakrů.Takže pokud někoho chcete obviňovat, že nezasáhl proti válce v Jugoslávii, viňte evropany v čele s Francií. Spojené státy chtěly naopak celou situaci utnout rázně už v úplném počátku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Swen | 29. 5. 2009 09:25
reakce na Arsen Lazarevič | 28. 5. 2009 19:50

vzhledem k tomu, ze jsem se valky na balkane ucastnil a tim padem jsem si shanel co nejvice informaci mohu rici, ze USA se velkou mirou podilely na vyvolani tohoto konfliktu a nasledne pres ruzne neoficialni organizace ho vyzbrojovaly.Staci si pripomenout kdyz USA velebily Milosevice jako mirostvurce kdyz nechal na pospas chorvatum Krajinu a zapricinil tak nejvetsi genocidu po 2sv v evrope (200 tisic vyhnanch a castecne zmasakrovanych srbu) a nasledne z nej udelaly masove vraha... Naprosto stejny scenar pouzily v pripade Kosova a potom Iraku.Na zaver jedna historka z minuleho roku. Kdyz jsem s rodinou jel z dovolene z Chorvatska tak jsem se stavil na miste kde jsem byl na fronte - Kousek od Otočace je jedna zapadla vesnicka. Kdyz jsem tam u nasi byvale zakladny - rozstrilene skoly nechal zenu s detmi a sel pro auto, tak moc nechybelo a mel jsem po zene a detech. Vypada totiz jako srbka. Do te doby nez promluvila cesky a rekla ze jsou turisti se kelem ni zacal stahovat krouzek chorvatu kteri netvarili moc prijemne.Je to misto, kde pokud jste srb, tak vas okamzite zastreli. Je to misto ktere lezi uprostred desitky km. velke zaminovane oblasti, je to misto kde se zastavil cas a je to misto jen par km od hlavni dalnice k mori.Ohledne bombardovani srbska.Bombardovani Srbska a vytvoreni narkomafianskeho muslimskeho statu byla nejvetsi chyba kterou jsme si od USA nechali vnutit a za kterou platime a jeste budeme platit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 28. 5. 2009 22:34
reakce na Arsen Lazarevič | 28. 5. 2009 19:50

Arsene, na jednu stranu jen zloba a pohrdání vůči USA, na druhou výčitka kvůli neplnění role světového policajta?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 27. 5. 2009 13:06
reakce na Arsen Lazarevič | 27. 5. 2009 12:20

Míra vkusu je neměřitelná? Nezabývá se tím celá jedna vědní disciplína? Ano, je to velmi relativní, ale já sám vkus a nevkus vnímám hodně intenzivně. Byl jste, Arsene, někdy v posledních deseti letech v ruských Karlových Varech? Pak to vezměte o pár desítek kilometrů dál do kteréhokoli německého příhraničního městečka... Vybírám příklad, který máme po ruce. Nebo čínské bistro s křiklavými plastovými obrázky na zdech vs. Dobrá čajovna na Václaváku. Neměřitelné?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 27. 5. 2009 13:40
reakce na Jan Majer | 27. 5. 2009 13:06

rusove proste maji radi luxus a je v nich hodne zakoreneny i "kyc" musi to byt cervene, hodne zlata vsude napatlano. stejne jako novy vkus hip hoperu. vsude narvat diamanty pocinaje tkanicek od bot az po zuby. cim vetsi tim lepsi.a ti cinani? no u nich to je vkus. tradice. pro ne jsou zase vecinepochopitelne :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 27. 5. 2009 12:44
reakce na Arsen Lazarevič | 27. 5. 2009 12:20

souhlasim i se swenem. zazil jsem nekolik US svateb a bylo to celkem priserny. stejne tak i fotky. vse strojene, na efekt. kyc. a je uplne jedno kolik ty lidi meli penez. a to lehke konstatovani na konci o trapne ceske svatbe...usmevne. kdyz si to neumite zaridit, vas problem. (jinak je to krasna ukazka jak si prosadit svoji myslenku. super USA svatba, upachteny mozna vymysleny pribeh z ceske, vivat USA) evropske svatby mi prijou vice v pohode a casto originalni, neskrobene. proste si to vsichni uziji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Swen | 27. 5. 2009 11:20

Hm, jinými slovy prvotřídní kýčovitost...JInak i u nas se dá udělat svatba kdekoliv, skoro každý zámek a hrad tuto možnost nabízí...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 27. 5. 2009 11:24
reakce na Swen | 27. 5. 2009 11:20

Ono to může, ale nemusí být kýčovité. Obecně míra vkusu je jistě mezi movitějšími Američany vyšší než u nás.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Majer | 27. 5. 2009 10:28

Lado a jak jsou na tom v Americe s rozvodovostí, nevíš? Zjistíš?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 27. 5. 2009 14:11
reakce na Jan Majer | 27. 5. 2009 10:28

K měřitelnosti vkusu okem sociologa :-):- vkus je podle sociologických teorií sociálně konstruovaný - je výsledkem kulturních střetů - boje dominantní kultury s avantgardou, výchovy, školy, televize a všeho dalšího možného... Proto se liší stát od státu, národ od národa a individuum od individua. Každý tedy máme svá měřítka vkusu. Každý je ale máme někde jinde. To, že mi Karlovy Vary přijdou kýčovité a nevkusné (stejně jako tobě), je jedna věc. Myslíš si ale, že si Rusové schválně staví nevkusné budovy. Já si myslím, že jejich stavby jsou pro ně vrcholem vkusu....Souhlasím s Arsenem, že vkus je opravdu neměřitelný.Zatímco nám dnes čínské bistro s křiklavými plastovými obrázky na zdech přijde nevkusné, za padesát let může přijít retro vlna a všichni si najednou budou upravovat interiéry právě takhle...Nebo Warholova díla (nebo celý pop art) - jsou vkusná nebo nevkusná? Co barokní andělíčci, nebo Zrození Venuše, nebo obrázky Káji Gotta :) ?ještě něco k těm statistikám:The divorce rate in America for first marriage, vs second or third marriage50% percent of first marriages, 67% of second and 74% of third marriages end in divorce, according to Jennifer Baker of the Forest Institute of Professional Psychology in Springfield, Missouri.”According to enrichment journal on the divorce rate in America:The divorce rate in America for first marriage is 41%The divorce rate in America for second marriage is 60%The divorce rate in America for third marriage is 73%
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 27. 5. 2009 14:45
reakce na Martin Vlnas | 27. 5. 2009 14:11

Jinými slovy, hodnotit kýčovitost amerických svateb je nesmysl :-) Ale když už se do toho pustíme, nastavujeme tím úhel pohledu - v našem případě vzdělanějšího Čecha, který se zjevnému nevkusu zasměje a o nuance toho pravého vkusu se do krve pohádá :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Majer | 27. 5. 2009 09:45

Typické české svatbě na úřadě se dá už docela dobře vyhnout, zažil jsem v poslední době tři moc pěkné „outdoorové“ obřady - jeden dokonce na odpališti první jamky na Karlštejně. Kamarádi měli i štěstí na odávající úředníky. Mně oddával v depresivní obřadní „tělocvičně“ Prahy 5 blekota ve fialovém saku, s řetízkem ven z košile, stále si pletl jméno nevěsty... jednou o tom napíšu zábavnou povídku :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lada Kičmerová
Absolventka žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!