Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kreditní versus debetní

Moje česká debetní karta je ve Spojených státech kreditní. Karty vydávané v současnosti bankami v Česku jako „standardní platební karty“ k běžným účtům mohou být kreditky. Rozdíl je přitom obrovský a na účtu se projeví.

Na pokladně obchodního řetězce v Kalifornii podávám prodavačce svou embosovanou debetní kartu vydanou ČSOB. „Je kreditní, nebo debetní?“ ptá se prodavačka. V duchu si říkám, že na tuto otázku by možná někteří čeští majitelé platebních karet ani neznali odpověď, ale poučeně odpovídám, že moje karta je debetní.

Prodavačka ji prožene žehličkou a vyzve mě k zadání PIN. To mě zmate – u této karty nikdy PIN nezadávám a popravdě už si ho ani nepamatuji. Řeknu to prodavačce. „Kreditní karty jsou bez PIN, u debetní se PIN zadává,“ poučí mě.

„V tom případě je moje karta podle vašich pravidel kreditní,“ pokrčím rameny. A je to tak, platba „kreditní kartou“ proběhne bez problémů. Zdá se, že v Americe jsou embosované karty zkrátka kreditky a basta.

Jedná se o velmi nebezpečnou záměnu a dochází k ní stále častěji i v Česku. Velké banky například při skončení platnosti elektronické debetní karty nabídnou majiteli účtu „vylepšenou platební kartu“, kterou je ale klasická kreditka.

Slovní spojení „kreditní karta“ ale často vůbec nepadne a marně ho budete hledat i na webových stránkách věnovaných produktu. Přitom se jedná o naprosto odlišné „karty“, k jejichž záměně by nikdy nemělo docházet.

Kreditní karta je úvěrový produkt, pro banky velmi výnosný. Není proto divu, že ho s takovou velkorysostí nabízí svým klientům místo dosavadní debetní karty. Platit z cizího „na dluh“ a platit z vlastního zůstatku na účtu jsou dvě naprosto odlišné okolnosti, se kterými souvisí takové „drobnosti“ jako jsou úrokové sazby, poplatky za výběry z bankomatů apod.

Pokud vždy využijete bezúročné období, nevybíráte hotovost a kreditku dostanete bez ročního poplatku, může se jednat o zajímavý způsob využití výhod typu „procenta z nákupu do penzijního fondu“ nebo různých slev u nasmlouvaných prodejců.

Málokdo je ovšem dostatečně disciplinovaný a do úplně jiné kategorie pak spadají ti majitelé kreditek, jimž rozdíl mezi debetní a kreditní kartou není jasný.

Čipová, elektronická, kreditní, embosovaná, debetní, hybridní, kobrandovaná, zákaznická... Není jednoduché se v typech karet vyznat a umět je správně používat. Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou je ale natolik zásadní, že by měl být známý všem majitelům karet, prodavačkám i pracovníkům bank. I kdyby byla karta ze zlata a s obrázkem vašeho domácího mazlíčka, je-li to kreditní karta, jedná se o dluh.

„Kreditní,“ zašveholím nyní vždy, když na americké pokladně podávám svou českou kartu. A za zády křížím prsty, protože je to právě naopak, ale ty jarní slevy mi prostě za tu lež stojí. Ach jo.

Komentáře

Celkem 9 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK