Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Sám sobě Velkým bratrem

Aleš Tůma
Aleš Tůma
6. 6. 2009

Zatímco internet roste přímo explozivně, naše znalosti jeho nástrah zaostávají. V případě jaderného seznamu šlo o omyl – někdo dokument zveřejnil, aniž by si prostudoval obsah. Podobně lehkomyslný přístup ovšem vládne i v oblasti počítačové bezpečnosti.

Sám sobě Velkým bratrem

Nezadávat číslo platební karty na pochybných internetových stránkách se už většina lidí naučila, i poměrně citlivé informace ale zcela běžně posílají e-mailem. Nešifrovaný e-mail je přitom bezpečný asi jako korespondenční lístek. Informace je možné po cestě odchytit a přečíst nebo dokonce změnit. Totéž platí pro službu ICQ, v jejímž používání jsou Češi z těžko pochopitelných důvodů rekordmany, přestože úroveň jeho zabezpečení se rovná vodotěsnosti cedníku.

Je to samozřejmě věc subjektivně vnímaných nákladů a výnosů. Dodržovat určité zásady je otrava, a přínos není na první pohled jasný. Takže Velký bratr se ani nebude muset příliš namáhat nás sledovat, informace mu bez mrknutí oka ochotně předložíme sami.

Fotkami z dovolené vás asi nikdo vydírat nebude, legrace ovšem přestává, jakmile jde o peníze. Informace o finanční situaci jsou podobně citlivé a zneužitelné jako zdravotní údaje. A nemusí jít hned o ten milion, který jste nepřiznali na finančním úřadě. I vcelku neškodné údaje může šikovný podvodník použít třeba k "sociálnímu inženýrství" neboli získat za jejich pomoci důvěru oběti, kterou poté oškube.

Stejně podceňované jako zabezpečení v kyberprostoru je i fyzické zabezpečení. Trapasy se nevyhýbají ani těm největším finančním institucím. HSBC v Hong Kongu vloni ztratila počítač se záznamy o účtech 150 tisíc lidí (i když prý data byla chráněná). Bank of N.Y. Mellon ztratila nosiče s osobními údaji 4,5 milionu klientů, které poslala kurýrní službou. Stejný incident se před pár let stal Citigroup (ta s daty o klientech zřejmě ztratila i příručky o řízení rizik).

Úniky dat z bank nejsou naštěstí na denním pořádku, třeba o pracovní notebook ale můžete přijít celkem snadno. Kdo si myslí, že k zabezpečení dat stačí k Windows nastavit heslo, nejlépe vlastní křestní jméno, hluboce se mýlí. Minimální ochranou citlivých dat by mělo být šifrování disku, například za pomoci programu TrueCrypt.

Dostat do krve zásady počítačové bezpečnosti vyžaduje trochu úsilí. Určitě to ale není náročnější než udržet systém Windows delší dobu v chodu bez zhroucení. A že je tento článek paranoidní? Samozřejmě. Ale základní pravidlo paranoika zní: to, že jste paranoidní, neznamená, že po vás nejdou.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo