Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Smrt a daně

Dlouho žiji v přesvědčení, že „sociální“ Evropa se vyznačuje vysokými daněmi a štědrým sociálním programem, zatímco v „liberální“ Americe moc na daních nezaplatí, a také toho od státu příliš neuvidí – v důchodu nebo při ztrátě zaměstnání. Proto jsem překvapená, že daně v Americe nejsou nijak nízké a přestavují oblíbené „nadávací téma“ hovoru.

Zatímco u nás zatím ještě pořád počítáme rovnou patnáctiprocentní daň z příjmu (resp. ze superhrubé mzdy), Spojené státy strhávají daně z příjmů hned dvě, a to státní a federální. Na federální úrovni zaplatí zaměstnanci progresivní daň z příjmů, přičemž stupňů je šest – 10, 15, 25, 28, 33 a 33 % z daňového základu. Do jednotlivých stupňů jsou plátci řazeni podle výše příjmu, přičemž se rozlišuje mezi svobodnými, ženatými a vdanými plátci daně a živitelem rodiny.

Existuje zde obdoba paušálních slev na dani i odečitatelných položek od základu daně. Tak například jednotlivec, který má roční příjem 40 tisíc dolarů, si odečte paušál 5600 dolarů a 3650 dolarů, ze zbylých 30 650 dolarů musí zaplatit daň. Prvních 8350 dolarů je zdaněno sazbou 10 %, zbytek se vejde do sazby 15 % a daná osoba tedy na dani odvede 4180 dolarů (zhruba deset procent z celkového příjmu.) Například lékaři, kteří vydělávají 150 až 300 tisíc dolarů ročně, vyšplhají částí svého příjmu až na 33% daň.

K tomu je dále třeba uvažovat státní daň z příjmu. Tu nevybírá pouze sedm amerických států, další uplatňují buď rovnou (3 – 5 %) státní daň z příjmu, nebo progresivní, která může dosahovat až 11 % (Havaj). Například v Kalifornii, pro kterou jsou vyšší daně typické, se uplatňuje progrese od 1 do 9,3 %. Potom tu máme obdobně jako u nás sociální pojištění, které je ovšem podstatně nižší: za zaměstnance i zaměstnavatele činí 15,3 %. Sečteno a podtrženo dosahuje celkové zdanění příjmu zhruba poloviny platu a pohybujeme se tak v podobných dimenzích jako v Česku.

Při posuzování daní je ale třeba zvážit i další významnou daň – účtovanou u zboží a služeb (DPH alias americká sales tax). Zatímco u nás dominuje 19 % DPH a 9 % je jen na vybrané položky a dlouhodobě zřejmě neudržitelné, v USA je sales tax stanovena jednotlivými státy a pohybuje se nejčastěji okolo 6 %. Pět států ji neúčtuje vůbec a v „nejdražší“ Kalifornii dosahuje 8,25 % z ceny. Nezvyklé pro Evropany je, že daň není uváděná na cenovkách a není tedy snadné dopředu stanovit, kolik přesně budu platit a připravit si drobné. Tato americká DPH se ale neúčtuje u potravin. Jedinou úsměvnou výjimkou jsou sladkosti (proč asi :-) a samozřejmě alkohol.

Jedno mají daňoví poplatníci v obou zemích společné – daním se snaží vyhnout, jak to jde. Server MSN.com informoval o ženě, která měla roční příjem okolo 40 tisíc dolarů a zároveň předložila potvrzení o charitativních příspěvcích v hodnotě odpovídající celému jejímu příjmu. Daňový poradce ji chtěl prohlásit za svatou, než zjistil, jak k velkorysému gestu došlo: když si po rozchodu chtěl partner poslat stěhovák pro své věci, naložila žena všechno včetně tří sad luxusních golfových holí do svého auta a odvezla je do dobročinného bazaru Goodwill. Nakonec ji musel poradce zklamat: odečíst lze maximálně polovinu daňového základu.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK