Záchytné body v lavině změn

1) Centrální banky zahájily expanzivní měnovou politiku

Centrální banky snížily sazby na rekordně nízké hodnoty. Týká se to i ČNB, která pravděpodobně ještě o krok sníží sazby během následujícího týdne. Ostatní centrální banky také provádějí politiku tzv. kvantitativního uvolňování, tedy pumpování peněz do ekonomiky cestou nákupu cenných papírů. Tyto operace na volném trhu mají za cíl „vstříknout“ likvidní peníze do finančního oběhu. Důvodem je za každou cenu zabránit kolapsu bank, který by mohl nastat právě v důsledku nedostatku hotovosti.

2) Vlády obětovaly své rozpočty

Rozpočtové schodky vysoce nad rámec normálu se staly novou normou. V rámci zemí eurozóny plní kritérium maximálně 3% schodku vzhledem k HDP jen Lucembursko, Finsko a Kypr. Také Česká republika po dobu nejbližších tří let bude toto kritérium překračovat, což mimochodem odsune termín nejbližšího možného přijetí eura o nejméně tři roky.

Důsledkem měnové i rozpočtové expanze bude dostatek, možná nadbytek peněz v globální ekonomice. Toto je jedna jistota, které se můžeme chytit. Není to sice mnoho, ale aspoň něco. Nízké úrokové sazby pochopitelně znamenají, že výnosy pevně úročených cenných papírů nebudou v následujících letech stát za mnoho. U dluhopisů s delší dobou splatnosti by dokonce v perspektivě několika let mohly být výnosy ještě horší než u krátkodobých spořících účtů, protože až přijde ekonomické oživení, úrokové sazby porostou – a ceny dluhopisů v reakci na růst sazeb naopak poklesnou.

3) Světová ekonomika má nadbytek výrobních kapacit

Americké statistiky uvádějí využití kapacit na úrovni 68 procent, což je rekordně nízká hodnota za celou dobu, co se statistiky vůbec od roku 1967 vedou. Nadměrné kapacity má Čína, Japonsko a další výrobní centra světové ekonomiky. Ani Česká republika není výjimkou, vývoj průmyslové výroby zcela sleduje světový trend.

4) Průmyslové a spotřebitelské úvěry včetně hypoték hlásí pokles

Pokles průmyslové produkce i spotřeby domácností úvěrovým obchodům zkrátka nepřeje.V české ekonomice se útlum úvěrů zatím zdánlivě tolik neprojevuje, ale to je možná jen otázka několika měsíců. Nicméně objem nově poskytnutých hypoték meziročně poklesl o 36 procent, což je větší propad, než analytikové očekávali. K absolutnímu poklesu by možná došlo i bez světové recese, protože český hypotéční trh byl dlouhodobě přehřátý, ale vliv recese na úvěrovou politiku českých poboček zahraničních bank byl jednoznačně negativní.

Tímto se výčet zcela jistých a nepochybných faktů blíží ke konci. Můžeme si dovolit přidat ještě několik hypotéz?

Hypotéza č. 1

Vysoce pravděpodobnou hypotézou je tvrzení, že během krátké doby budou převládat tendence k nízké inflaci (zejména v oblasti spotřebního zboží a nemovitostí), protože nadbytek kapacit společně s nízkou poptávkou jsou trendy, které se hned tak nezvrátí. Statistické úřady budou i nadále publikovat nízké hodnoty inflace a někteří ekonomové se budou bát deflace. Byty a domy budou levnější, protože cenové trendy na trzích nemovitostí nikdy netrvají jen pár měsíců – zpravidla spíše pár let. To je dobrá zpráva pro zájemce o bydlení, pokud ovšem dosáhnou na přísněji střežené hypotéky.

Hypotéza č. 2

Vysoce pravděpodobnou hypotézou je také tvrzení, že měnová a fiskální expanze se promítne do inflace cen komodit. Již nyní jsme byli svědky vzestupu cen na komoditních burzách, a to je zatím recese v plném proudu. Až se dostaví oživení, růst cen může být překvapivě rychlý. V ekonomii existuje málokterá veličina, jejíž růst je tak spolehlivý a dlouhodobě nezvratný jako růst peněžní zásoby.

Trend směřující k nízké inflaci tak bojuje s opačným trendem, jímž je globální fiskální i monetární expanze. Dopady na úrokové míry jsou jasné (nízké sazby v jakémkoli dohledném horizontu), dopady na ceny nemovitostí rovněž (prasknutí bubliny bude ještě trvat roky), stejně tak dopady na spotřebitelské ceny (nízká inflace v dohledné době.) Komoditní trhy však reagují na expanzi růstem, stejně jako akciové trhy.

Foto: Profimedia.cz