Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Přežijeme povstání zombie?

Pomocí matematických modelů lze zkoumat celou řadu vznešených dějů, procesů či stavů: Malthusiánův model predikuje růst populace, Model racionálního chování spotřebitele zase pomáhá Teorii všeobecné rovnováhy prokázat existenci Paretova optima. Novodobí modeláři ale rozhodně nejsou jen smečkou „algebraických sucharů“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tedy alespoň ti působící na kanadských univerzitách v Ottawě a Carletonu.

Tamější učené mozky vedené profesorem Robertem Smithem totiž nedávno publikovaly akademickou práci s akademicky dlouhým názvem zato velmi neakademickým obsahem: When Zombies Attack! - Mathematical Modelling of an Outbreak of Zombie Infection (k dispozici je pouze html verze, originální pdf hlásí problém při stahování).

Hraví vědci se v ní pokoušejí zodpovědět palčivou otázku trápící lidské pokolení od chvíle, kdy nespokojený zemědělec Kain ubil svého bratříčka Ábela,čímž mimovolně obohatil jazyk o slůvko mrtvola. Otázku zda lidské pokolení přežije noc oživlých mrtvol, povstání zombie, brutální a nekompromisní atak našich předků, kteří neprozíravě ignorovali výzvy Spolku přátel žehu a rozhodli se pro klasický pohřeb do země.

Jako nejvhodnější nástroj analýzy akademici zvolili již zmíněné matematické modelování. Informace pak čerpali z populárních béčkových hororů, v nichž se to bojechtivými zombíky s neukojitelným apetitem po předlouhém dlení (či spíše tlení) přímo hemží. Nechme ale raději mluvit kanadské vědce samotné.

„V díle nastiňujeme základní model budoucího povstání zombie, v němž se nákaza šíří mezi živými v podobě infekce. Výsledek souboje mezi lidmi a zombie pak nacházíme pomocí numerického řešení. Následně se věnujeme zušlechtění modelu implementací latentního stádia zombifikace. Pracujeme tak i s obdobím mezi infikací jedince mutaci vyvolávajícím virem a jeho finální přeměnou v oživlého neživého. Další proměnnou, se kterou model pracuje, je snaha lidského pokolení zabránit šíření infekce. Máme na mysli různá karanténní opatření a spěšné hledání protilátky zabraňující mutaci. V závěru pak implementujeme i vliv náhlého snížení počtu zombie nevyvolaného lidskou aktivitou a vymezujeme podmínky, za kterých k němu může dojít.“ píši vědci v abstraktu k dílu.

A k čemu vědci došli?

Matematické modelování prokázalo, že den posledního soudu, apokalypsu nezombického veškerenstva, odvrátí jen rychlý agresivní protiútok lidského rodu, což velmi pěkně ilustruje zombická rovnice, s níž se můžete seznámit v pravém sloupci vedle tohoto textu.

„Karanténa či hledání léku by sice mohlo být úspěšné, mnohem účinnější však bude, pokud na nemrtvé udeříme tvrdě a opakovaně (v anglickém originále to hit hard and hit often),“píše se v závěru stati.

Obecně vzato jsou však šance lidí na porážku mutantů prachbídné.

Každý z nás by se proto měl připravit na nejhorší: vykopat si vlastní protizombický kryt a předzásobit se motorovou pilou, benzínem a pro jistotu i náhradním řetězem, kterýžto se má tendenci tupit, pokud s ním řežete vícero nemrtvých končetin najednou.

Ze všeho nejdůležitější však je jednoznačné upřednostnění kremace před všemi tradičními metodami, jež by se mělo stát prioritou všech světových vlád.

Prevence je totiž základ.

Foto: Profimedia.cz

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Během studia publikoval reportážní texty... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK