Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Láska na život a na smrt

| 8. 9. 2009

„Tabák je k ničemu! Nejde z něj nic uvařit, upéct ani ušít,“ prohlašuje často a rezolutně můj známý. Snad proto musíme kouřit – jsme zkrátka příliš zvídaví a podnikaví. Kouříme, abychom dali existenci tabáku smysl. Oplácí nám stejnou mincí?

Láska na život a na smrt

Jana je matkou tří dětí a hlavní hrdinkou aktuálního dílu Krotitelů dluhů, který dnes večer odvysílá Česká televize. Za cigarety každý měsíc utratí 4500 korun. "Vím, že bych měla přestat kouřit, ale nejde to hned," brání se žena s obrovskými dluhy a hrozící exekucí.

Co si kouření myslí psychologové?

Vysoká laťka slasti

Pověstné spojení „kafe a cigaret“ není náhodné – kofein i nikotin patří mezi psychoaktivní látky. Vyvolávají euforii a dodávají energii stejně jako kokain či pervitin. Díky nim srdce tepe o něco rychleji. A taky nám rychleji tráví a posiluje se syntéza endorfinů – našeho „vnitřního heroinu“. Nikotin dokáže lidské tělo stimulovat i uklidnit. V nižších dávkách podporuje duševní činnost, zlepšuje paměť a koncentraci a krátkodobě prý i IQ. Ve vyšších dávkách naopak tlumí a uklidňuje. Proč je tedy „špatný“?

V těle máme i „vnitřní nikotin“. Jmenuje se acetylcholin a podílí se na procesech vybuzení a uklidnění. Nikotin je jeho „umělý brácha“. Podobá se mu, díky čemuž jej mozek rozpozná a využije. Deset vteřin poté, co se nikotin dostane spolu s kouřem do plic, se propracuje do mozku, kde se „nalepí“ na receptory acetylcholinu. My vydechneme už jen dehet a blaho.

Psychoaktiva včetně nikotinu ale fungují na principu odměny, kterou je pro tělo stav po vyplavení tzv. dopaminu. Je mnoho cest, jak si malý vrchol přivodit. Mohou to být sporty, hudba, sex, nebo čtení, co nás těší. Jenže uznejte. V zrychlené době je jednodušší si zapálit. A jakmile si dým jednou oblíbíme, začne to být složité. Návykové látky jsou totiž silnější než jejich vnitřní protějšky. Kuřákovi pak nestačí moře a vítr ve vlasech. Potřebuje moře, vítr ve vlasech a cigaretu.

Jak se zamilovat

První šluk je hnusný. Jak se tedy kolotoč závislosti roztáčí? Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku říká, že návyk má kromě fyzické složky ještě jednu - naučené chování.

První cigarety bývají součástí vzpoury vůči rodičům a jiným autoritám. Připadáme si díky nim dospělejší a snadněji vplouváme mezi kamarády. A to znamená hodně. Jak ona „dospělost“, tak i „přijetí“ mají mnohdy podobu instantní polívky, tak už to ale v mládí chodí. A jako vzpomínka zůstanou Startky. Kouříme, když se nechceme cítit trapně. Ale kouříme taky tehdy, když je nám s ostatními dobře. Kouříme, když jsme nervózní a kouříme, když máme radost. Kouříme, aby řeč nestála, když spolu nemáme o čem mluvit, a kouříme, když debata u piva jde jako po másle. Repertoár situací, ve kterých figuruje cigáro, se plynule zvětšuje. A jsme zpět u kafe a cigaret. Tentokrát ale jinak. Stal se z nich rituál: pevný bod v dobrém i ve zlém.

Najít si místo, kde se dobře kouří

Co závidí nekuřáci kuřákům? Kuřácký kroužek. To spiklenectví, kdy je jasné, kdo je „in“ a kdo „out“. Protože kuřáci jsou zpravidla ti, kdo chodí ven prodiskutovat vše důležité, zatímco nekuřáci uvnitř tiše svačí, nebo čůrají. Je čirý nesmysl sedět sám jen tak třeba před školou a civět na protější zastávku. Pokud si ale zapálíte, je jasné, co tam děláte. Přece kouříte. A tak si k vám leckterý spolubojovník rád přisedne. Magická otázka: „Máš oheň?“ funguje zázračně. Navíc, kouření je ještě pořád tak trochu záležitost vojáků a bohémů – záležitost prestiže.

Táta říká, že kouřit v dospělosti je nedůstojné. Myslím, že mluví právě o mladické vzpouře, s níž má kolem dvaceti zmizet i kouř. Přehlíží však, že předpoklad, podle kterého by kuřáci chtěli přestat, pokud by jim nebránil návyk, nemusí platit. Stačí se některého zeptat. Většina tvrdí, že kromě fyzické závislosti mají pro svůj „zlozvyk“ještě jiný důvod. „Kouření je pro mě efektivní relax. Dodává mi klid. Je vyhrazený čas, kdy si přemýšlím o svých věcech,“ říká budoucí právník Kamil. Kdo si kdy jen tak sedl, zahleděl se do dáli a hluboce se zamyslel? Archimedes hloubal ve vaně, kuřák na balkoně. Mnohdy s obdobným účinkem.

Kuřákova chvilka

Kuřáci tvrdí, že je cigareta uklidňuje. Z pohledu těla je to ale přesně naopak: uvádí je do stavu napětí. Říká se tomu Nesbittův paradox. Zatímco kuřák se cítí uvolněně, jeho tělo je vybuzené k akci, aby se napětí zbavilo. Možná tak kouření spouští protichůdné procesy, které oba dovedeme využít. Zklidníme se a někde o samotě si utřídíme myšlenky. Zároveň si ale chceme dobít baterky, cítit se tak trošku bojovně a připraveni na to, co přijde. Tomu prvnímu vládne naše hlava, tomu druhému naše tělo. Tělo je přitom pod vlivem chemikálií. A hlava?

Kouření je spojené s dýcháním. A soustředění na dech pomáhá relaxovat. Důležité je přitom to, co prožívají naše smysly. Cítíme chuť i vůni cigaret, teplo a proudění vzduchu, které nám umožňuje se na náš dech zaměřit. Kouření je navíc spojeno s mechanickým zvedáním ruky. A znáte to: Aby neodváděly pozornost, musí ruce něco dělat. Kouření tedy směřuje naše smysly k jediné mechanické činnosti a my v ústraní dostáváme šanci zpracovat to, co bylo, a připravit se na to, co bude. „Člověk, zahalený v kouřovém oparu se soustředí na jakési chvilkové bezčasí, neotravován okolím. Nejspíš kouřím proto, abych ospravedlnila tyhle drobné momenty, kdy se mi nechce existovat pro druhé, ale zůstávat sama se svými myšlenkami. Je to vlastně úsporný pohyb, který jako peripatetické přecházení sem a tam umí popohnat myšlenky a dopřát člověku pocit zakotvení,“ říká psycholožka Bára. Zní to skoro až magicky.

Tečka

Kouříme, abychom byli sami se sebou, a kouříme, abychom mohli být s lidmi. Kouříme, abychom se zastavili, a kouříme, abychom se pohnuli. Problém kouření tak nespočívá jen v závislosti na nikotinu. Je to otázka zvládání smrtelné vášně. Krása dobře známého pohybu ruky, něha svetýlka na konci cigarety, radost z dýmu, který zhmotňuje náš dech…

Cigarety nejsou „věc“, jsou tajná láska. A zpravidla trvá pár let, než se člověk rozhodne, zda pro tuto lásku umřít, nebo ne.

Autorka studuje psychologii a psychoterapeutická studia na FSS MU.

Psáno pro časopis Nový Prostor

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

Radek Otýpka | 22. 9. 2009 21:02

Co odlišuje nekuřáka od kuřáka? Zodpovědnost a z ní pramenící svoboda. "Připadáme si díky nim dospělejší a snadněji vplouváme mezi kamarády. A to znamená hodně. Jak ona „dospělost“, tak i „přijetí“ mají mnohdy podobu instantní polívky, tak už to ale v mládí chodí." Mladý člověk v pubertě hledá sám sebe a pokouší se něčím definovat, aby si byl vědom své identity. Nemyslím si, že je moudré, nechat mladé lidi identifikovat sebe s drogami. Předčasná úmrtí, či náklady spojené s léčením nemocí, které vznikají kouřením tabáku, budiž přesvědčivou odpovědí. Kouření také souvisí se sebevědomím. Jestliže začíná člověk kouřit, aby ho "vzala" (respektovala) společnost, s těží může být sám sebou. Spíše méně sebevědomý člověk pod tlakem nepřijetí přijímá ony zvyky. Sebevědomý člověk nepotřebuje dokazovat zapálenou cigaretou cokoliv. Sebevědomý člověk si je také vědom vlastní zodpovědnosti za svoje činy, které mu dávají více svobody. Méně sebevědomý člověk pod tíhou společnosti nebo trendu začíná kouřit. Zároveň může mít tendenci přenášet důsledky svých nemoudrých činů na společnost - nekouří on, ale celá společnost. V naší společnosti se nejvíce lidí identifikuje (pod mentálním tlakem reklamy) s komerční sférou. Lidé přenáší zodpovědnost vlastních činů na firmy. Hlavní zodpovědnost firem je zisk. Proto dále existuje tabákový průmysl, i když je ze všech úhlů nesmyslný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Majer | 11. 9. 2009 19:58

Vzpomněl jsem si po letech na cigaretové monology Filipa Topola ve filmu Žiletky.„Kdo kouří, přemýšlí o životě. Kdo nekouří, nedělá nic.“„Stojí chlapík u vchodu do mrakodrapu a hulí jednu za druhou. Přijde k němu nějaký rozumbrada a říká: Spočítal jste si, pane, kolik vás to kouření stojí? Víte, kdybyste si to odřekl, tenhle barák třeba mohl být váš, ukáže nahoru. Kuřák labužnicky potáhne a říká: Ale ten barák je můj.“
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

jana poljakova | 10. 9. 2009 23:22

hmmm, neviem sice presne co my byt ono "peripateticke prochazeni", kazdopadne, ako obcasnyvpodstatefajciar nemozem inak nez tlieskat pravdivemu opisu tej zvlastnej ambivalencie chuti na cigaretu. cim to je, ze fajcim ked mi je velmi dobre alebo velmi zle, obvykle nic medzi tym? jasne, existuju aj iste "chutybizejici& quot;situacie, typu jesenny opar nad mestom, osamely zastrceny kut v kaviarni, studena hviezdna noc na balkone a...milionpatsto inych. tak ci onak, cigarety-najdostupnejsi luxus, s ktorym je aj piata hodina ranna na autobusovej stanici znesitelnejsia-tu jednoduchu boli, su a budu, aj ked my (uz) nebudeme. proste sa vzdy najde niekto, kto sa bude chciet-ako isty znamy povedal-hrat s dymom..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ester Danelova | 10. 9. 2009 22:40

Cílem článku bylo rozložit duhu a napsat o cigaretách jinak a barevněji, než se to většinou dělává. Každé propírané téma má své vyjeté koleje. Proto mě například těší ekonomicky laděná část diskuse... ano, o penězích v osobních rozpočtech kuřáků se nemluví moc často a není to zřejmě dobře. Na druhou stranu komentáře pod tímto článkem, ve kterých se říká, že kuřáci to a ono, jsou přesne opakem reakce, jakou bych čekala od přemýšlivého člověka. "Fotbalisti jsou takoví a makoví", "ekonomové tvrdí to a tamto", "ateisti dělají to i ono"... Češi jsou všichni stejní a kuřáci otravují. Pánové, zamyslete se, čím vy otravujete prostor. Muži jsou hrozní...Obzvláště mě teda zaujala konspirační teorie o odhazování odpadků. Myslím, že to nedělají kuřáci. Dělají to Brňáci, Ostraváci a Slováci, kteří se infiltrují do Prahy, aby ničili Cajzlíkům život a kuřákům reputaci. Jak vám to zní? Nejspíš hodně hloupě... mě taky.Slečno Kičmerová, jsem ráda, že se Vám článek líbil. :-) Zamilované pasáže jsou spíš hezké vzpomínky... teď už bych se té magie klidně vzdala a pořídila bych si stavební spoření. Najednou to ale nějak není uplně lehké.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivan Adamovič | 11. 9. 2009 15:57
reakce na Ester Danelova | 10. 9. 2009 22:40

Jsem první na řadě, kdo brojí proti škatulkování a paušalizování. Ale fakt existují kuřáci, kteří kouří jen a pouze u sebe doma? Nemyslím si. Nebo tak jedno procento. To taky není žádná konspirace, kouření rovná se škodění druhým.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 9. 2009 10:40
reakce na Ester Danelova | 10. 9. 2009 22:40

Diskuzi o odpadcích jsem začal, proto odpovím. Rozhlédněte se po ulicích, kolik se tam válí nedopalků a krabiček či fólií od cigaret. To není žádná konspirační teorie, ale smutný fakt naší reality. Rozšíření je jen můj subjektivní pocit, ale použil jsem opačnou implikaci, tj. že kuřáci přestávají rozlišovat, co jim odpadá od ruky a kromě nedopalků se podobným způsobem zbavují i všech ostatních odpadků. Nikoliv, že by všechny odpadky pocházeli od kuřáků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lada Kičmerová | 10. 9. 2009 14:21

Skutečně výborný článek, který vystihuje všechna absurdní a na první pohled neviditelná pozitiva kouření. Cigareta pomáhá vyplnit prázdné ruce (tolik lidí pořád něco žmoulá, když sedí u stolu v hospodě) a funguje velice dobře při navazování kontaktů. Ještě že cigarety smrdí a zabíjí - jinak by kouřili všichni. Strašně by mě zajímalo, zda autorka článku je současná nebo bývalá kuřačka...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Vejvoda | 9. 9. 2009 10:01

Jsem odnaučený kuřák a vím dobře, o čem ten článek je, ale prokouřit 6 OOO Kč měsíčně "vedle" dítěte s těžkým astmatem je snad na žalobu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 8. 9. 2009 22:34

Tak jsem shlédl ten díl Krotitelů.Některé věci mě dost zaujali.1)K tomu kouření.Je to vážně dost peněz.Cigarety a alkohol jsou opravdu zvláště v nízkopříjmových skupinách velmi destruktivním finančním prvkem.Vypozoroval jsem,že lidé,kteří trpí finanční nouzí za tyto věci v průměru utrácejí víc.Souvisí to dle mého názoru se stresem a vzděláním těch lidí.Nemají lepší ventil pro své psychické problémy.2)Ti klienti nevypadali v televizi,že by si nějak vážili rad poradce.Já být panem Kučerou,tak se na ně vykašlu.Nevypadali,že by ho brali dostatečně vážně.Obdivuju ho,že s nimi měl takovou trpělivost.3)V jedné věci bych ale chtěl dát za pravdu i těm klientům.Jít v tomto složení do bytu je smrt.Kdo to nezažil,tak si to nedokáže představit.Já to zažil a to netrpím jako ten malý chlapec astmatem a přesto mě to stresovalo.Proto chápu,že se k domu tak upínali.Člověk potřebuje naději nebo motivaci.Kdyby šli do bytu,tak by to nedopadlo dobře.Člověk to může vzít jako prohru,pak přijde rezignace.4)U nich není cesta ven z dluhů skrze výdaje,ale skrze příjmy.Řešením,jak zvýšit příjem pomoc rodiny s hlídáním dětí a práce obou v rodině na full time.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Prouza | 9. 9. 2009 12:29
reakce na Ondřej Záruba | 8. 9. 2009 22:34

Dobrý den, Ondřeji,díky za komentáře, máte pravdu (bohužel, řekl bych). Jen k tomu poslednímu bodu věc, která nezazněla v televizi možná dostatečně zřetelně - ten partner má na sobě poměrně velkou exekuci, takže cokoliv oficiálně vydělá, zase jen odvede dál...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Krejčí | 10. 9. 2009 22:44
reakce na Tomáš Prouza | 9. 9. 2009 12:29

Ano příliš zřetelně to tam nezaznělo + chybělo zveřejnit jak velkou exekuci ten člověk má. Dokonce mi přijde zvláštní, že finanční poradce mlčky souhlasí s řešením "tak zůstanu na pracáku, stejně by mi všechno vzali a ještě bych ztratil volný čas co mám teď". Jak se vlastně takový člověk dívá na svou budoucnost? To plánuje být následujících 30 let nezaměstnaný, aby nemusel splácet to co má morální povinnost splatit? To je přece strašná vidina. Nebylo by lepší kdyby opravdu začal makat s tím, že to sice bude hodně bolet, ale jednou to splatí a bude moci odejít z tohoto světa se vztyčenou hlavou a vyrovnanými závazky? Navíc on má teď akorát volný čas, jelikož je na pracáku, ale k čemu mu je, když o děti se stejně postará žena která je doma a on může tak akorát makat na domu, ale jelikož nemají za co kupovat materiál apod. tak vlastně ani pořádně makat nemůže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 9. 9. 2009 09:09
reakce na Ondřej Záruba | 8. 9. 2009 22:34

Během dovolené jsem si všiml, jak české turisty šokuje, že jiné národnosti jsou v restauracích zvyklé utrácet mnohem víc za jídlo. Na stůl si z menu objednávají mnohem více položek než naše obvyklé maso + přílohu. Tihle labužníci by zase kroutili hlavama nad tím, kolik jsou Češi schopni utratit během jednoho večera za pivo a cigarety.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jakub Krejčí | 8. 9. 2009 21:29

Spíše je smutné, že tabáková lobby je silně prolezlá naší politickou scénou, takže veškeré snahy o omezení tohoto zlozvyku či dokonce vykázání kuřáků mimo restaurace padají stále na neúrodnou půdu... Západní Evropa a vyspělý svět nám stále uniká. Dokonce i Slovensko je už před námi. Za rok u nás začne možná platit povinnost dát si nálepku na hospodu, ale to je spíše kosmetická záležitost... To vše v době kdy se již prokázalo, že tržby majitelům restaurací většinou neklesnou, často i stoupnou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 8. 9. 2009 20:42

Pred par lety prudili kuraci v Britanii ohledne zakazu koureni v hospodach a restauracich. Pro me to ale znamenalo silenou ulevu, nebo clovek aspon vidi s kym mluvi a neprijde domu v zasmradenych satech ktere smrdi jeste par dni (pokud je hned nevypere).Reknu, ze si clovek na ty podstatne prijemnejsi nekuracke hospody a restarace zvykne velice snadno, a kdyz prijedu do Cech tak me zakourene hospody vzdy mirne desi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivan Adamovič | 8. 9. 2009 20:02

Souhlasím s panem Sílou. Požitkářsky laděný závěr článku naznačuje, že kouření je soukromá slast, ale není to tak. Kouření není normální, i když je tak běžné. Otravuje vzduch nekuřákům a kuřáci se diví jejich vzteku, vždyť kouří kdekdo, vždyť je to skoro norma. Račte se uklidňovat něčím jiným, točte si růžencem, dýchejte si bez cigára, ale už prosím neotravujte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 8. 9. 2009 14:45

Sice se s uvedenými argumenty neztotožňuji, ale budiž. Nicméně, pokud má někdo potřebu kouřit, proč tím musí otravovat i ostatní? Proč ten smrad musím dýchat, když procházím okolo? Proč musí odhazovat nedopalky a prázdné krabičky na zem, kde jim odpadnou od ruky (podezírám kuřáky, že po nedopalcích přechází k odhazování všech odpadků). A proč jsou jejich nemoci způsobené kouřením placeny z veřejného zdravotního pojištění?P.S.: Já osobně bych cigarety zařadil na seznam drog.P.P.S.: Svou frustraci jsem si kompenzoval akciemi Philip Morris.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jakub Krejčí | 8. 9. 2009 21:19
reakce na Petr Síla | 8. 9. 2009 14:45

Proč? Protože kuřáci jsou obecně neohleduplní. Neberou nijak zvlášť ohledy na ostatní a zapálí si bez ptani kdy chcou a kde chcou. Dokonce i ženy kouří když mají malé děti či v těhotenství i když ví, že tím dítěti velmi škodí. A pak taky lidi jsou pohodlní, viz úvod článka Jana má podstatně vyšší výdaje než příjmy, ale dokud nechcípá hladem bude dávat 4500 Kč měsíčně za cigarety i když ví, že kouřit se musí přestat najednou, ale když ono je to tak těžké...Jinak tím, že si koupíte akcie tabákového výrobce PM kouření spíše podporujete (minimálně morálně). Asi ve stylu "chci vydělat za každou cenu". Stáváte se vlastníkem společnosti byť treba jen malým. Navíc zřejmě by jste se klidně zúčastnil i IPO PM...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 8. 9. 2009 20:38
reakce na Petr Síla | 8. 9. 2009 14:45

K P.S. - pamatuji si nejaky clanek z pred par let, kde PM bylo uvedeno jako jedna z nejlepsich moznych koupi v historii 20. stoleti (dalece prekonavala vynos DJ/SP atd..). Teda, pri re-investici dividend.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!