Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Proč mě neláká politika

„Když nalijete do starého trabanta nejlepší vysokooktanový benzín, stále zůstane starým trabantem. Konstrukční omezení jsou konstrukční omezení. Navíc srovnání české ústavy s trabantem je urážka trabanta, protože jeho konstrukce sice nebyla skvělá, ale aspoň neobsahovala žádné zásadní vady. Trabant fungoval,“ říká v krátkém rozhovoru o politice Pavel Kohout.

Proč rozumní ekonomové nevstoupí do politiky?
Protože český politický systém je nastaven tak, že není možné být úspěšný a současně si zachovat poctivost.

Hodně lidí říká, že není koho volit. Ostatně, ty sám jsi před rokem psal o tom, že by snad bylo nejlepší volby masově bojkotovat. Co tedy s tím?
Pro zvolení do poslanecké sněmovny, což je základní způsob vstupu do tzv. vysoké politiky, musí být člověk zapsán na volitelné místo kandidátky. Musí mít proto dobré vztahy s vedením strany. Dejme tomu, že bych byl schopen osobním kouzlem, přesvědčováním, lichocením a podobnými prostředky dosáhnout této mety. Musel bych ale sdílet kandidátní listinu s lidmi, kteří se na ni dostali díky intrikám, manipulacím, protekci anebo dokonce úplatkům. A to bych nechtěl.
A nechci volit ani stranu, která kandidátní listiny takovým způsobem sestavuje. V politickém systému, jaký u nás funguje, není místo pro slušné lidi. V konečném důsledku nelze ani volit, i když mezi politiky ještě stále pár slušných lidí třeba ještě zůstává.
Nakonec ale bude nutné změnit systém. Ten dosavadní je zkrátka špatně konstruován. Když automobilka stáhne tisíce vozů kvůli konstrukční závadě, je to normální. Proč by neměla být stažena ústava, jejíž konstrukční závady vedou k tomu, že od roku 1996 jsme ani jednou neměli skutečně stabilní vládu?

Kdyby se na kandidátce objevil důvěryhodný a médii respektovaný odborník tvého formátu, mnozí bychom tomu rádi dali šanci.
Když nalijete do starého trabanta nejlepší vysokooktanový benzín, stále zůstane starým trabantem. Konstrukční omezení jsou konstrukční omezení. Navíc srovnání české ústavy s trabantem je urážka trabanta, protože jeho konstrukce sice nebyla skvělá, ale aspoň neobsahovala žádné zásadní vady. Trabant fungoval. Česká ústava nefunguje. Kromě jiného ukotvuje zcela perverzní volební systém, který ze své podstaty vede k nestabilitě a korupci.
Pokud jde o korupci, systém kandidátních listin považuji za největší zlo české politiky. Nechci být za hochštaplera, který sleduje kariéru za každou cenu. Pokud si mohu v životě dovolit nějaký luxus, pak je to možnost nemuset lézt do zadku lidem, kterých si nevážím. A ti jsou bohužel v každé větší straně v nemalém počtu. Přístupnější je teoreticky kandidatura do Senátu, na což mám bohužel i věk.

V čem je kandidatura do Senátu tak odlišná?
Volby do Senátu jsou čestný boj muže proti muži, případně proti ženě. Tato komora parlamentu je mi sympatičtější než poslanecká sněmovna, tu bych nejraději zrušil. Šanci, byť nevelkou, mají dokonce i politicky nezařazení. Ale šlo by o náročný podnik s velkými náklady a velmi nejistým výsledkem. Když navíc uvážíme, že Senát je velmi slabým orgánem, nemá cenu se o místo v něm ucházet.

O úplně nové politické straně bys neuvažoval?

Založit si vlastní stranu je nesmysl - nutné výdaje jsou astronomické, výsledek je opět krajně nejistý. A komunální politika mě neláká už vůbec - zejména ta pražská, která je ještě odpornější než jakákoli jiná. A pak je tu ještě jeden důvod: jsem ve své podstatě introvert.

Jako tvůj spolupracovník to vím, ale na veřejnosti nebo u řečnického pultu působíš docela suverénně.
Své veřejné vystupování beru z větší části jako psychicky náročného koníčka, který mě stojí dost sil. Mnohem raději píšu, než hovořím na kameru. Televize, mimochodem, je nejpovrchnější médium, jaké lidstvo vymyslelo. Nemám ji rád. Ohlupuje lidi. Televize není schopna informovat, jen přináší klipovité, z kontextu vytržené ústřižky reality. Nikdy se nesnažím do televize „procpat“. Před lety mi jeden redaktor nabízel, že mě za úplatek (finančně únosný, mimochodem) protlačí do České televize. Zdvořile jsem poděkoval. Už jsme se neviděli. Něco takového nepotřebuji.
Schopnost mluvit na veřejnosti je výsledkem dlouholeté, a vlastně nikdy nekončící práce. Dokonce i introvert jako já je schopen naučit se mluvit s lidmi, ale vždy to stojí hodně energie. Naopak extroverti z lidí energii čerpají.
A kromě toho jsem rád, že mohu žít normální život, jezdit metrem bez ochranky a že kontakty s médii nepřekračují jistou únosnou mez. Nechtěl bych se stát předmětem zájmu bulvárních médií.

Takže do politiky nikdy nevstoupíš?
Být politikem není práce pro každého, zejména pokud má být vykonávána poctivě. Cítím, že nejsem pro tuto práci ten pravý člověk. Zdali někdy změním názor? Těžko. Rozhodně ne v jakékoli dohledné době. Až budu starý, bohatý a znuděný, třeba bude správný čas na nové hobby. Zejména ta druhá podmínka je důležitá. Poctivý politik musí být finančně nezávislý na lobbistech a úplatkářích, aby jim mohl říci: „A víte, co mi můžete?“

Foto: Jan Majer

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK