Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pavel Kohout: Proč mě neláká politika

| 13. 10. 2009

„Když nalijete do starého trabanta nejlepší vysokooktanový benzín, stále zůstane starým trabantem. Konstrukční omezení jsou konstrukční omezení. Navíc srovnání české ústavy s trabantem je urážka trabanta, protože jeho konstrukce sice nebyla skvělá, ale aspoň neobsahovala žádné zásadní vady. Trabant fungoval,“ říká v krátkém rozhovoru o politice Pavel Kohout.

Pavel Kohout: Proč mě neláká politika

Proč rozumní ekonomové nevstoupí do politiky?
Protože český politický systém je nastaven tak, že není možné být úspěšný a současně si zachovat poctivost.

Hodně lidí říká, že není koho volit. Ostatně, ty sám jsi před rokem psal o tom, že by snad bylo nejlepší volby masově bojkotovat. Co tedy s tím?
Pro zvolení do poslanecké sněmovny, což je základní způsob vstupu do tzv. vysoké politiky, musí být člověk zapsán na volitelné místo kandidátky. Musí mít proto dobré vztahy s vedením strany. Dejme tomu, že bych byl schopen osobním kouzlem, přesvědčováním, lichocením a podobnými prostředky dosáhnout této mety. Musel bych ale sdílet kandidátní listinu s lidmi, kteří se na ni dostali díky intrikám, manipulacím, protekci anebo dokonce úplatkům. A to bych nechtěl.
A nechci volit ani stranu, která kandidátní listiny takovým způsobem sestavuje. V politickém systému, jaký u nás funguje, není místo pro slušné lidi. V konečném důsledku nelze ani volit, i když mezi politiky ještě stále pár slušných lidí třeba ještě zůstává.
Nakonec ale bude nutné změnit systém. Ten dosavadní je zkrátka špatně konstruován. Když automobilka stáhne tisíce vozů kvůli konstrukční závadě, je to normální. Proč by neměla být stažena ústava, jejíž konstrukční závady vedou k tomu, že od roku 1996 jsme ani jednou neměli skutečně stabilní vládu?

Kdyby se na kandidátce objevil důvěryhodný a médii respektovaný odborník tvého formátu, mnozí bychom tomu rádi dali šanci.
Když nalijete do starého trabanta nejlepší vysokooktanový benzín, stále zůstane starým trabantem. Konstrukční omezení jsou konstrukční omezení. Navíc srovnání české ústavy s trabantem je urážka trabanta, protože jeho konstrukce sice nebyla skvělá, ale aspoň neobsahovala žádné zásadní vady. Trabant fungoval. Česká ústava nefunguje. Kromě jiného ukotvuje zcela perverzní volební systém, který ze své podstaty vede k nestabilitě a korupci.
Pokud jde o korupci, systém kandidátních listin považuji za největší zlo české politiky. Nechci být za hochštaplera, který sleduje kariéru za každou cenu. Pokud si mohu v životě dovolit nějaký luxus, pak je to možnost nemuset lézt do zadku lidem, kterých si nevážím. A ti jsou bohužel v každé větší straně v nemalém počtu. Přístupnější je teoreticky kandidatura do Senátu, na což mám bohužel i věk.

V čem je kandidatura do Senátu tak odlišná?
Volby do Senátu jsou čestný boj muže proti muži, případně proti ženě. Tato komora parlamentu je mi sympatičtější než poslanecká sněmovna, tu bych nejraději zrušil. Šanci, byť nevelkou, mají dokonce i politicky nezařazení. Ale šlo by o náročný podnik s velkými náklady a velmi nejistým výsledkem. Když navíc uvážíme, že Senát je velmi slabým orgánem, nemá cenu se o místo v něm ucházet.

O úplně nové politické straně bys neuvažoval?

Založit si vlastní stranu je nesmysl - nutné výdaje jsou astronomické, výsledek je opět krajně nejistý. A komunální politika mě neláká už vůbec - zejména ta pražská, která je ještě odpornější než jakákoli jiná. A pak je tu ještě jeden důvod: jsem ve své podstatě introvert.

Jako tvůj spolupracovník to vím, ale na veřejnosti nebo u řečnického pultu působíš docela suverénně.
Své veřejné vystupování beru z větší části jako psychicky náročného koníčka, který mě stojí dost sil. Mnohem raději píšu, než hovořím na kameru. Televize, mimochodem, je nejpovrchnější médium, jaké lidstvo vymyslelo. Nemám ji rád. Ohlupuje lidi. Televize není schopna informovat, jen přináší klipovité, z kontextu vytržené ústřižky reality. Nikdy se nesnažím do televize „procpat“. Před lety mi jeden redaktor nabízel, že mě za úplatek (finančně únosný, mimochodem) protlačí do České televize. Zdvořile jsem poděkoval. Už jsme se neviděli. Něco takového nepotřebuji.
Schopnost mluvit na veřejnosti je výsledkem dlouholeté, a vlastně nikdy nekončící práce. Dokonce i introvert jako já je schopen naučit se mluvit s lidmi, ale vždy to stojí hodně energie. Naopak extroverti z lidí energii čerpají.
A kromě toho jsem rád, že mohu žít normální život, jezdit metrem bez ochranky a že kontakty s médii nepřekračují jistou únosnou mez. Nechtěl bych se stát předmětem zájmu bulvárních médií.

Takže do politiky nikdy nevstoupíš?
Být politikem není práce pro každého, zejména pokud má být vykonávána poctivě. Cítím, že nejsem pro tuto práci ten pravý člověk. Zdali někdy změním názor? Těžko. Rozhodně ne v jakékoli dohledné době. Až budu starý, bohatý a znuděný, třeba bude správný čas na nové hobby. Zejména ta druhá podmínka je důležitá. Poctivý politik musí být finančně nezávislý na lobbistech a úplatkářích, aby jim mohl říci: „A víte, co mi můžete?“

Foto: Jan Majer

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Jiří Prášil | 18. 10. 2009 13:14

Ano protlačit se do politiky a být přitom úspěšný chce mnoho úsilí a především hodně špičaté lokty. Jsem mladý člověk, ale vím, že tlačit se do politiky je jako plavat pod ledem, kdy zároveň hledáme vhodnou díru pro nadechnutí. Je mnoho dobráku, kteří chtějí pro lidi opravdu to nejlepší, bohužel nevěřím, že by se prosadili, plavou totiž proti proudu a takový boj nemohou vyhrát, alespoň ne dnes. Černých ovcí je hodně a nenechají takovým dobrákům prostor. Veškerý vzduch vydýchají ostřílené strany a malé strany se spíš perou sami ze sebou. Proto si osobně myslím, že založit si vlastní stranu je sice statečné, ale v dnešní době bohužel naprosto zbytečné. Osobně bych se v politice asi nejspíš zbláznil , když se tak zamyslím, tak Ti naší politici se umějí neuvěřitelně přizpůsobovat k daným problémům“ Dokonce mi jeden připomíná chameleóna, mění se ze dne na den s rozdílem, že chameleón mění barvy, kdežto tento člověk názory a ještě k tomu má rozdvojenou osobnost a kouzelnou hůlku podobnou jako má Harry Potter. Bohužel i takové máme v politice a světe div se voliči mu přesto všechno věří. Já kouzelnou hůlku nemám a neumím se ani tak rychle přizpůsobovat jako naší politikové a proto nemohu být ani politikem:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 15. 10. 2009 09:25

Plně sdílím Vaše hodnocení našeho politického systému - zejména části sestavování volebních kandidátek. V důsledku se nedivím Vaší nechuti se věnovat politické kariéře.Máte však jeden problém. Ve své profesi - ekonoma, anylytika a komentátora budete po celou svou profesní dráhu narážet na politiku jako na kvalitativní limit Vašich názorů, návrhu řešení, doporučení.Je frustrující hledat a navrhovat technická smysluplná řešení tam, kde neexistuje vůle a ochota vůbec nějaká řešení hledat.Závěr: stejně u té politiky skončíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 15. 10. 2009 10:10
reakce na Luděk Zdražil | 15. 10. 2009 09:25

Mno, ekonomové můžou alespoň vysvětlovat lidem nesmyslnost toho, co politici vymýšlejí. Je to frustrující, a někdy to trvá desítky let, ale tu a tam se nějaká myšlenka ujme.Jinak k úplnému závěru rozhovoru jedna připomínka ... finanční nezávislost je možná důležitá, ale to, co korumpuje, nejsou jen peníze. Korumpuje především MOC...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 15. 10. 2009 14:12
reakce na Aleš Tůma | 15. 10. 2009 10:10

Můžou.Ale míjíme se v podstatě mé myšlenky.Problém (v kontextu článku) nevidím v ekonomicky chybném počínání politiků (a tudíž potřebě toto počínání lidem vysvětlovat), ale v pochybně rigidním mechanizmu voleb. Zájmové kruhy ovládají dohodou a v recipročním zájmu ("napříč politickým spektrem") špičky politických stran, ty ovládají volební kandidátky, kam se tedy dostanou jen loajální a prověření kandidáti na které je spoleh a kteří nebudou překážet. Tím nám tady vznikla monopolní firma o pár stovkách lidí disponující státním rozpočtem - dovedeno ad absurdum. V menším, ale na podobném principu, pak takové firmy vznikají na krajích, městech.Takže, tady, s prominutím a bohužel, vidím roli ekonomů jako poněkud zbytečný folklor v tom tristním divadelním kuse.Omlouvám se za přímočarost a poněkud zjednodušující schéma.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 15. 10. 2009 22:01
reakce na Luděk Zdražil | 15. 10. 2009 14:12

Ono to schéma až tak zjednodušující není. Otázka zní, co s tím. Pavel Kohout loni napsal, že řešením by byl masivní bojkot voleb - vynutila by se změna ústavy. Tudy ale velmi pravděpodobně cesta nevede...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 15. 10. 2009 22:51
reakce na Jan Majer | 15. 10. 2009 22:01

A co kdyby se mandáty rozdělovaly ne podle podílu hlasů na celkové volební účasti, ale podle podílu na celé populaci? Tj. kdyby např. strana ČastoSkandální Sociální Demagogie dostala 20%, při volební účasti 50%, potom by dostala 10% mandátů. Půlka poslaneckých lavic by zůstala prázdná. Pokud by se o zákonech muselo hlasovat většinou VŠECH, bylo by vymalováno.Ale to spíš jen tak pro pobavení, ne že by to bylo realistické řešení:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

H-up | 13. 10. 2009 17:49

Jak pise Douglas Adams knize Stoparuv pruvodce po galaxii: "Anyone who is capable of getting themselves made President should on no account be allowed to do the job."Jeho zaver: "People are a problem!";-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Majer
Původní profesí novinář, od roku 2001 pracoval jako finanční poradce. V dalších letech publikoval vedle poradenské činnosti články ve finančních rubrikách...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!