Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ekonomie a Pink Floyd

„Diskuse na finančních serverech? To je ulice nejhorší čtvrti,“ konstatuje šéfredaktor časopisu Finanční poradce Petr Fejtek ve svém příspěvku do rubriky Moje zdroje.

Když se řekne tři zdroje a tři součásti, naskočí staříkovi v mysli tradiční heslo marxismu-leninismu. Naštěstí už existují dvě generace, kterým to nic neříká, a to je dobře. Jsem známá huba nevymáchaná, nemohu tedy šetřit ani sám sebe. Já nemám tři, ale dva základní zdroje – prvním je Patria, druhým Rádio Beat – a je to venku.

Zřejmě se velmi zostudím v odborných kruzích. V porovnání s Romanem Stuchlíkem, který se v minulém čísle Finmag – finančního magazínu pohyboval mezi Financial Times a The Economistem namluveným na mp3, jde o propastný rozdíl, že? O to raději čtu Romanovy články, protože jsou chytré a určité časové „zpoždění“ mi zas tolik nevadí.

Nemusím rozumět všemu

Co mi nějak stále víc vadí, jsou noviny. To nemluvím o těch nejprodávanějších. Nad těmi jen nevěřícně kroutím mozkovými závity (občas v tramvaji, když oko zabloudí). Přesto jedny by mě zajímat měly. Jmenují se Hospodářské noviny a dokonce je mám denně vedle psacího stolu.

Tušíte správně, proč jsem použil tu záhadnou formulaci, že vedle. Tam se totiž průběžně vrší hromádka, kterou jednou za čas vezmu a hodím do bedny, na které je napsáno „nebrat“. Varovný nápis ovšem neplatí pro její obsah, pouze pro bednu samu.

Asi nemusíme chápat všechno, zejména ve finančně poradenské branži je proti této bláhové touze jistě očkován každý. Abych však nebyl moc zlý a přísný, přiznám, že většinou kouknu na titulní stranu „Hospodářek“ a občas dokonce zalistuji uvnitř.

Nečtu noviny, ale autory

Ne, že by v „Hospodářkách“ nebyly zajímavé věci, ale jen připomínám slavné: nic není starší než včerejší noviny. Navíc jsem se již před lety naučil volit články ke čtení podle autora, nikoli podle titulku nebo periodika. U mnoha autorů totiž už předem vím, o čem to bude. Bohužel těch autorů, o které stojím, nějak ubývá. Občas tedy přečtu nějaký rozhovor se zajímavou osobností, ale i těch nějak ubývá…

Zato magická obrazovka! To je podšívka! Tam se pořád něco děje, stále je tam něco nového, nebo to tak alespoň vypadá. Ne a ne se dokoukat. To základní najdu vždycky na již zmíněné Patrii. Večer se pak na jedné šikovné adrese automaticky aktualizují americké trhy.

Nabídka webů je obrovská, ale přesto – ty chytré stránky už nejsou, co bývaly. Ale přece neodolám a občas je zkontrolovat musím. Fascinuje mě však žebříček čtenosti, který je stále strašidelnější, a to mluvím jen o těch ekonomických webech. Asi je to jako s těmi novinami… vítězí lehký bulvárek, takový ten popík.

Ty diskuse…
Co je však přímo tragické, jsou diskuse – to je ulice nejhorší čtvrti. Jak se mění úroveň serverů, upadá i diskuse na nich. Obojí jaksi přímo souvisí. Vezměme třeba Peníze.cz  před několika lety a dnes.

Jistě je to tím, že na internet dnes může každý, šíří se jak lavina, a to je dobře. Ale „side effect“ je bulvarizace. Dokonce i pod blogem Pavla Kohouta najdete sbírku dementů jak vyšitou. Nedávno jsem se zase dozvěděl, že u všech diskusí o jedné nejmenované bance všechny „kladné“ diskusní příspěvky pocházely z jediné IP adresy. Asi nepřekvapí, že patřila velké, jistě dobře placené agentuře.

Ještě nějaké informace jsou mi k něčemu? Ale ano, ještě několik odborných časopisů stojí za to. Pevně věřím, že se mezi ně zařadí i Finmag, ač to nebude mít snadné. Uvidíme, nakolik si bude moci dovolit jít „dovnitř“, protože přesně to mě baví. Ale co jde do hloubky, je složité. Navíc to vyžaduje matematiku, což ledaskomu nejde pod vousy.

Jenže bez efektivního úroku (čili vnitřního výnosového procenta) většinou zůstanete trčet jen na zdánlivých, tedy falešných stopách. A přestože nám Pánbůh nadělil excel, není to tak triviální. A co teprve na výnosy pustit deflátor, tedy uvažování v optice budoucí reálné hodnoty / kupní síly. Finanční poradci nemusejí klientům říkat vše, ale to neznamená, že by neměli vidět do žvástů finančních žraloků.

Mám rád analytiky
Tak na závěr poučování: mnohé důležité a podstatné věci bereme jako samozřejmé, ale přesto bývá přínosné přečíst si interpretaci někoho jiného – často totiž „naskočí“ lepší pochopení. Proto čtu své oblíbené analytiky a jejich články mám nejradši. I proto mě pořád ještě baví „můj“ časopis.

Navíc je branže finančního poradenství dostatečně živá, což dodává další zajímavý moment: vývoj. Zvědavost, změna, konkurence – to jsou motory vývoje. Další důvod, proč fandím Finmagu.

A že jsem zapomněl na Rádio Beat? Ale ne, je to však zdroj úplně něčeho jiného než informací. Jen tak si brouká, ladí mi alfa vlny a pouze tak každou desátou pecku si zesílím – relax on-line.

Autor je šéfredaktor časopisu Finanční poradce. Článek vyšel v dubnovém čísle časopisu FINMAG - finanční magazín.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK