Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Magie peněz

| 8. 5. 2008

Rozhodl jsem se, že už nebudu psát pro Finmag ani pro nikoho jiného, že už budu bohatý. Mám už veškeré potřebné know-how. Stojím uprostřed kruhu a svou magickou zbraní, kreditní kartou MasterCard, načrtávám do kruhu pentagram.

Magie peněz
Vybral jsem si MasterCard, protože i tvůrce tohoto kreditního systému Michael Phillips věří na magii peněz. „Způsob, jakým s penězi nakládáte, představuje nástroj jak, pochopit sebe sama,“ napsal jednou.

Necítím... necítím... necítím ani špetku strachu. Intonováním božího jména imaginuji podobu svého finančního démona, démona chudoby. Ten se ode mě vzdaluje a za magickým kruhem se rozpadá s tichým prrrd. Na jeho místo v podvědomí implantuji za použití invokací kód smyslu pro peníze, anděla bohatství.

Nastudoval jsem literaturu, bez bázně měním svůj sebeobraz a miluji peníze. Pochopil jsem Harpagona, raného finančního mága vysmívaného světem neúspěšných. Vedu si podrobný deník výdajů a příjmů, abych vizualizoval svůj cash-flow a tím poznal kolotání své životní energie.

Podle pokynů se pokouším být nablízku bohatým, nechávám se prostoupit jejich aurou úspěchu. Stále nosím po kapsách svůj fetiš, symbol bohatství, deset bankovek s Masarykem. Už mi nepřipadá přísný, spíše tajemný. Cosi ví, ale nepoví. Ty bankovky k sobě přilákají další. Tím jsem si jist. Píše se to v moudrých knihách.

Mágové vždy pracovali se zástupnými symboly, zmenšili celé univerzum do několika formulek a jejich přesouváním hýbali světem. Dnes se těmto formulkám říká peníze. Jinak se nic moc nezměnilo.

Že prý se peníze vyvinuly z prosté barterové směny jako univerzální prostředník? Ale jděte! Za tři sta tisíc si koupíte auto. Nebo tři sta tisíc žvýkaček. Ale zkuste vyměnit tři sta tisíc žvýkaček za auto. V penězích se evidentně skrývá něco navíc. Něco, co není možné postihnout obyčejnou rovnicí má dáti dal.

Peníze jsou prý nejrozšířenější umělou entitou v lidské civilizaci. Podobně všudypřítomné jsou snad jen viry a bakterie. A co když jsou peníze nějakým druhem organismu, který žije v symbióze s člověkem? Organismus, který vyžaduje určité zacházení, daří se mu v určitých životních podmínkách a ty, kteří jej nejsou schopni kultivovat, odsuzuje na okraj společnosti jako nepotřebné?

Východní učení převádí svět do energetických termínů. Peníze jsou plynoucí energií, která má ráda dynamiku a volnost, energií naprosto neutrální, ovšem schopnou zviditelňovat naše skryté démony. Peníze samy o sobě nemohou nikoho zkazit, ale posílí ve svém nositeli to dobré i to špatné. Proto se před nimi lidé brání výroky o tom, jak bohatství kazí charakter nebo že jsou peníze  plné bacilů.

Peníze v sobě vždy měly moc, ale magické začaly být, teprve když se proměnily v čiré symboly – nahrazeny papírovými poukázkami s prakticky nulovou vlastní hodnotou. Stále však byly po dlouhou dobu zlatem alespoň kryty. To bylo dobré, protože zlato je v magii centrálním, vůdčím principem.

Finální alchymický krok, kdy se nic mělo proměnit ve zlato, provedl v roce 1971 americký prezident Richard Nixon, když odmítl plnit závazek vůči Mezinárodnímu měnovému fondu nakupovat zlato od cizích států za fixní cenu. Byl to od něj výsostně magický akt, při kterém došlo k proměně substancí různých hodnot a oddělení symbolů zlata od zlata skutečného.

Jelikož ale toto rozhodnutí narušilo přirozenou energetickou rovnováhu, dostavila se reakce. Nixona postupně pozřeli jeho naštvaní vnitřní démoni a výsledkem byla aféra Watergate a rezignace na funkci prezidenta.

Stále klečím ve svém magickém kruhu. Vdechuji prach z koberce a hledám, kde mi mohl vypadnout lístek z čistírny. Bylo na něm natištěno telefonní číslo. To číslo je důležité, přímo magicky důležité. Potřebuji na něj zavolat a zarazit čiperné paní u velkých automatických praček. Potřebuji jim vysvětlit, že po kapsách obleku, který jsem jim včera odnesl na vyprání, mám něco velmi, velmi důležitého.

Žena se mnou nemluví. Objevila můj deníček příjmů a výdajů a důrazně požadovala, abych vysvětlil některé položky. V tu chvíli jsem zase nemohl mluvit já. Jediné zrcadlo osobnosti, které mi skýtá pohled na můj sebeobraz, je výsměšný hologram na kreditce MasterCard. Už není mou magickou zbraní, dokonce ani bankomat se mnou nekomunikuje. Všechnu hotovost jsem použil jako lákadlo na další peníze.

Trávil jsem den v těsné blízkosti bohatých. Tušili, že nasávám jejich auru hojnosti. Nakonec mi dali padesát korun, abych šel prý žebrat někam jinam. Nejsem si zcela jistý, zda má magie peněz  fungovat právě takhle. Zbývá mi jediná vratká jistota. Usedám k počítači a píšu další článek pro Finmag.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

oto paraska | 22. 4. 2010 00:55

vytecne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivana Vychytilová | 21. 5. 2008 09:35

Moc hezky napsané... Někteří by to měli mít nalepené na zrcadle:-)))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Hanzl | 8. 5. 2008 21:43

Pěkné. Čirou náhodou jsem pro Finmag napsal článek na podobné téma. Těšte se!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kamil Vostrovský | 8. 5. 2008 18:55

Dobrý den.Děkuji za tento článek. Je úžasně lehce napsaný a naprosto trefný.Víte občas mívám z lidí přesně takový zvláštní pocit, jaký jsem cítil při vašem sugestvním líčení inkantace anděla bohatství, jako bychom všichni žili v sebeklamu, který nám nedovoluje vidět pravou podstatu věcí.Každopádně díky a pište prosím pro Finmag i nadále.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ivan Adamovič
Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!