Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čínské křižovatky I.: Inflace prohrává války

Čína patří mezi nejrychleji se rozvíjející země, a tak není divu, že jejímu současnému vývoji i budoucnosti je věnována velká pozornost.

K pochopení některých souvislostí rozhodně neuškodí, když si v našem miniseriálu připomeneme několik důležitých epizod s ekonomickým pozadím z čínské minulosti.

Zatímco ostatní vítězné mocnosti slavily konec druhé světové války, Čínu čekalo ještě několik let tvrdých a krutých bojů v podobě občanské války, která měla určit, kdo bude vládnout nejlidnatější zemi světa. Proti sobě stál Mao Ce-Tung za komunisty a Čankajšek za nacionalisty.

Důvodem k válce byl ideologický odklon obou soupeřů. Čankajšek odmítl komunismus i liberalismus s tím, že obojí je pro Čínu „stejně špatné“. Budoucnost Číny spatřoval v návratu ke konzervativním tradicím založeným na učení myslitele Konfucia. Mao chtěl Čínu změnit pomocí komunistické ideologie a revoluci chápal jako nejvhodnější řešení.

Po skončení druhé světové války se Američané snažili oba soupeře usmířit, vytvořit koalici a jednotnou armádu s finanční podporou. I samotný Stalin radil Maovi, aby rozpustil svou armádu a přidal se k Čankajškovi. Ten však o koalici nechtěl slyšet a naléhal na Maa, aby rozpustil armádu a podřídil se mu. Mao tak neučinil a v dubnu roku 1945 zahájil prosazování kultu osobnosti – sám sebe viděl jako největšího revolucionáře a vědce, jehož myšlenky jsou základem veškeré stranické práce.

Za možná nejdůležitější důvod, proč Mao se svými guerillovými jednotkami obývajícími především vesnice vyhrál celou občanskou válku, považují někteří znalci historie hyperinflaci. V posledních měsících roku 1945, kdy Čankajšek získal moc, zdědil také skrytou hyperinflaci, kterou už v minulosti vytvářeli na dobytém území Japonci. Peníze ztrácely hodnotu a stabilizační půjčka ze strany USA ve výši 500 milionů amerických dolarů naprosto ztratila význam.

Kritický nedostatek potravin, které byly tím pádem zcela předražené, se Čína snažila řešit tím nejhorším způsobem – regulací. Dospělo to tak daleko, že vojáci nakupovali za úřední ceny nebo rovnou kradli potraviny od zemědělců, načež je se značným ziskem přeprodávali na černém trhu.

Zatímco v roce 1947 si Čankajšek ještě relativně držel moc, v roce 1948 vypukla hyperinflace naplno. Tehdy otiskl Peinping Chronicle Čankajškův názor: „Zprávy tisku o zvyšování cen a o panice mezi spotřebiteli jsou velmi přehnané.“

Realita však byla děsivá a Čankajšek ji tvrdošíjně odmítal přijmout. Například v Šanghaji ceny spotřebního zboží stouply od 19. srpna do 8. listopadu dvacetkrát. V tento listopadový den ráno stála rýže 300 dolarů za pikul (60 kg) a v poledne se její cena zvýšila na 1000. Večer se rýže prodávala již za 1800 dolarů za pikul.

Zhroucení ekonomiky se projevovalo i na početní síle Čankajškovy armády a vojenské dominanci Maa. V srpnu roku 1945 měla jeho armáda 3,7 milionů mužů a disponovala 6000 těžkými děly, zatímco komunisté měli pouze 320 000 vojáků, z nichž nebylo ozbrojeno více než 170 000.

V roce 1948 už bylo všechno jinak. Čankajškova armáda se smrskla na 2,1 milionu, zatímco komunistické vojsko mělo 1,5 milionu vojáků s 22 miliony děl, což bylo více, než měl Kuomintag vedený Čankajškem.

Vesnice porazily města

Vojenské úspěchy komunistů lze zdůvodnit především tím, že ve svých rukou drželi především vesnice, kde si brali, „co zem dala“. Naproti tomu ve velkých městech, která patřila Čankajškovi, se vesele tiskly peníze, třebaže nebyly „kryté“ žádným zbožím. Kupní síla vojáků se tak neustále ztenčovala, rostla korupce a vojáci své existenční problémy řešili prodejem zbraní do komunistických rukou.

Komunisté tak brzy vojensky přečíslili Čankajška a vyhnali ho na Tchaj-wan, kde vládl do smrti. Občanská válka v Číně si vyžádala miliony mrtvých ve válkách a hladomorech. Bohužel se nepodařilo uskutečnit žádný z reformních kroků a dovést zemi k demokracii. Číňané si však určitě neoddechli, jelikož jejich osudy držel v rukou člověk, který se rozhodl komunistickou ideologii aplikovat v Číně možná tím nejděsivějším způsobem.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK