Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na konec intervencí si ještě počkáme

| 24. 11. 2016

„Česká národní banka nebude chtít dát šanci spekulantům jednoduše vydělat. Proto nevěřím, že dojde k postupnému upouštění od kurzového závazku,“ říká v našem rozhovoru ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko Pavel Drahotský.

Na konec intervencí si ještě počkáme

Britské good bye Evropské unii, vítezství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a řada dalších nečekaných událostí — finanční trhy si letos užily své. Podle šéfa české pobočky SAXO bank jsou ale právě podobné momenty tím, co dává investorům šanci pořádně vydělat. Mluvili jsme také o trendu zkracujících se investičních horizontů, hrozbě příštích finančních bublin a provázání českých bank a jejich západoevropských matek. A vynechat jsme samozřejmě nemohli ani téma manipulování kurzu české koruny, kolem které už začínají mlsně kroužit spekulanti.

Letošek byl bohatý na politické události, které měly potenciál pořádně zahýbat s finančními trhy. Jsou ale referendum o brexitu a prezidentské volby v USA události, k jakým se mají investoři upínat, nebo je lepší zůstávat v závětří?

Záleží na konkrétních investorech, jestli podobné akce vyhledávají. Zmiňované události jsou ale natolik globální, že se jim při investování sotva vyhnete. Obecně platí, že zvýšený pohyb na trzích přináší víc příležitostí uzavřít dobré obchody. Veřejnost vidí plameny a prchá pryč. Trader naopak ví, že se v požáru může skrývat poklad, a když se dobře připraví a zvolí dobrou strategii, může si hodně přilepšit. Mnohem nebezpečnější jsou v tomto ohledu černé labutě, které se objeví nečekaně. Třeba loňské posílení švýcarského franku. I na něm ale někteří lidé vydělali.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. To je: Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty. To bude asi tak nejjistější.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit!

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Jak vlastně hodnotíte výsledky amerických voleb?

Překvapilo mě už to, že se kampaň na americké poměry vedla hodně nechutným způsobem. Na jedné straně zřejmě zapůsobilo obří ego, které se potřebovalo předvést, na druhé zase závazky vůči sponzorům.

Co se týče samotného výsledku, tak Donald Trump rozhodně uvede trhy do pohybu. A taky je samozřejmě znervózní. Když se na to podíváte z pohledu nadnárodních společností, které spravují miliardy dolarů, tak v okamžiku, kdy se v nějaké ekonomice mění status quo, přijde zákonitě nejistota. Bude zajímavé sledovat, jestli Trump dokáže splnit, co v kampani sliboval, a zda se dokáže lidsky kultivovat, aby se ze šoumena proměnil ve státníka.

Může být Trump dobrý státník?

Ve světě teď začíná vládnout spousta silných osobností, takže hrozí, že by se mohla srazit jejich ega. Trumpova výhra to ještě umocní. Na to jsme za poslední desítky let nebyli moc zvyklí. Politici řídili ekonomiky kolektivně. Znamenalo to sice, že se pak vymlouvali jeden na druhého, ale zároveň tady nebyl nikdo, kdo by udělal okamžité rozhodnutí a prásknul do stolu. Děje se to v podstatě jen v Číně a v Rusku, tedy v zemích, které označujeme za diktatury. Vždycky je nebezpečné, když ekonomika slepě následuje jednoho člověka. I proto mě zajímá, jak se Trumpovi v čele Spojených států povede.

V souvislosti s výsledky prezidentských voleb v USA pak samozřejmě Středoevropana zamrazí, když slyší Trumpa mluvit o tom, že se dá přece s Putinem domluvit, a ještě při tom zaznívají obraty jako sféry vlivu. Myslím si, že Trumpa zajímají jenom velcí hráči, takže naše pozice rozhodně neposílí – stejně tak jako celé fragmentované Evropy.

Pojďme se vrátit i k referendu o brexitu. Jak velká to byla příležitost pro tradery?

Výsledky referenda byly do určité míry šok, takže přišla i příležitost zajímavě zainvestovat. Samozřejmě hlavně pro ty, kterým nevadí podstupovat určité riziko. Nicméně po zveřejnění výsledků bylo velmi rychle o všem rozhodnuto a teď se dá očekávat dva a půl roku dlouhé vakuum. Myslím, že Britové využijí lhůtu pro faktické vystoupení z Unie na maximum. A dokud nebudou na stole nějaká měřitelná fakta, tedy hlavně zda a za jakých podmínek bude mít Británie přístup na evropský volný trh, bude tohle období zajímavé hlavně pro spekulativní obchodování. V krátkodobém horizontu se budou investoři držet od Británie spíš dál, na rozdíl od traderů.

Ovšem ve chvíli, kdy by se Británii podařilo oportunisticky nastavit podmínky a využít oproštění se od všech nevýhod, které pro ně členství v Evropské unii znamenalo, může se stát velmi atraktivním trhem.

Co tím konkrétně myslíte?

Pokud znáte vnitřní slabiny systému, a Británie měla možnost si je nastudovat do detailu, tak poměrně snadno víte, v čem se můžete vylepšit. A z premiérky Mayové mám vnitřní pocit, že bude chtít využít právě toho, že se z Británie může stát most mezi evropským kontinentem a anglofonním světem. Británii totiž hrozí jedno obrovské riziko. Pokud by se zavřela evropskému trhu a nenastavila atraktivní podmínky pro firmy, mohlo by toho rychle využít Irsko. Všechny firmy z anglofonních zemí, které nebudou chtít sedět ve Frankfurtu nebo Paříži, by pak mohly mířit právě tam. Británie by na to koukala z dálky a londýnské City by zažilo pořádný odliv kapitálu. Myslím, že se tu ale nakonec projeví typický britský pragmatismus.

Takže by libra mohla být z dlouhodobého hlediska hodně zajímavou investicí?

Jestli se podaří Británii vyjednat s Evropskou unií dobré podmínky, tak rozhodně. Kdybych si měl dneska koupit měnu a dát ji do trezoru s tím, že ji budu moci vyměnit až za deset let, určitě bych si koupil radši libru než euro.

Ve hře je ale stále i odtržení Skotska, nemohlo by to pozici Británie oslabit?

I kdyby se Británie nedokázala s Evropskou unií domluvit, nemyslím si, že by šly firmy právě do Skotska. Spíš by z toho těžilo Irsko. Skotové si teď můžou vyplnit svůj historický sen. Ekonomicky to ale nedává moc smysl. Skotsko by přišlo o toky peněz z Británie a v tuhle chvíli si nejsem jistý jeho ekonomickou soběstačností. Ale je opravdu možné, že si Skotové v referendu nakonec odtržení odhlasují. Spíš ale na základě nacionalistických nálad a tlaku současných politiků, kterým za to časem tamější obyvatelstvo nebude moci přijít na jméno.

V Česku se zatím postupně stává tématem číslo jedna ukončení intervencí České národní banky vůči koruně. Mohlo by k tomu dojít ještě v první půlce roku 2017?

Rozhodující bude prosincové zasedání Evropské centrální banky a také makroekonomické výsledky západní Evropy. Na to bude muset ČNB reagovat. Pokud se výsledky evropských ekonomik nezačnou výrazně zlepšovat, a v tuhle chvíli to nevidím jako moc reálné, bude pokračovat současný status quo. Tím významně stoupne i pravděpodobnost, že ČNB bude muset konec intervencí ještě odložit. Kdyby došlo k odložení ukončení kurzového závazku až na roku 2018, měli by to naši centrální bankéři ohlásit co nejdřív. Vyšlo by je to totiž levněji. Snížil by se objem spekulativního kapitálu, kterému musí oponovat.

Jaký by mělo další odkládání dopad na naši ekonomiku?

Intervence se v podstatě týkají tří skupin. Jednak jsou to spekulanti, kteří by teoreticky mohli způsobit nestabilitu na trhu. Myslím, že ČNB jim nebude chtít dát šanci jednoduše vydělat. Proto nevěřím tomu, že dojde k postupnému upouštění od kurzového závazku. Očekávám, že až ke konci intervencí dojde, bude to jednorázově. Úplně nejlepší by bylo, kdyby to ohlásili v pátek v podvečer. Do pondělí by byl prvotní šok pryč a trhy by mohly začít na novém normálu.

Druhou skupinou, na kterou mají intervence zásadní dopad, jsou firmy. Poslední tři roky vůči nim ČNB odvedla dobrou práci, protože za ně v podstatě zajišťovala českou korunu a ušetřila jim obrovské náklady. Pokud by centrální banka plánovala další prodloužení intervencí, bylo by fér, kdyby o tom firmy informovala ještě do konce roku.

A pak tu máme běžné spotřebitele, kterých se dotkne ukončení intervencí jen minimálně. V cenách zboží půjde o jednotky procent, obchodníci navíc tuhle změnu můžou skrýt do svých marží.

Očima expertů

Naše anketa

Konec umělého oslabování kurzu koruny ze strany České národní banky se prý pomalu blíží. Jenže zastavit rozjetou mašinu a bezpečně vystoupit nemusí být zrovna legrace.

Jaké by to mohlo být a jaké to asi bude? Ptáme se Lukáše Kovandy, Pavla Sobíška, Luďka Niedermayera a dalších:

Až ČNB přestane oslabovat korunu...

Myslíte si tedy, že ČNB přestane korunu oslabovat až v roce 2018?

Ještě před třemi měsíci jsem si byl téměř jistý, že se už nic odkládat nebude. Ekonomická situace v Evropě ale není moc přesvědčivá. A i když je ČNB nezávislý orgán, bude zřejmě myslet i na politickou stabilitu. Až skončí intervence, dá se čekat, že se některé naše makroukazatele zhorší. A vyjít by to mohlo přesně na období před volbami do Poslanecké sněmovny. Možná se tomu budou chtít centrální bankéři vyhnout.

Jsou na místě obavy, že by centrální banka nakonec mohla mít velké problémy ukočírovat konec intervencí?

ČNB má de facto neomezenou palebnou sílu na práci s trhem. Problém české koruny je ale malá likvidita v porovnání s nejčastěji obchodovanými měnami. Pokud by přišel příliv zahraničního kapitálu, mohla by být už obhajoba dalších intervencí politicky neúnosná. Pak by zřejmě došlo k rychlé akci a v takovém případě by mohl nastat výpadek likvidity. To je pro trh samozřejmě nepříjemné. Doufejme, že k tomu nedojde.

Zhodnocení konzervativních finančních produktů je dnes mizivé a mluví se o tom, že roste ochota lidí kvůli vyšším výnosům riskovat. Jak je to v případě vašich klientů?

Lidé k nám přesouvají své peníze a zkoušejí, co se s nimi dá všechno dělat. Co se týče celkového objemu aktiv klientů, lámeme rekordy. Snažíme se také otevřít širšímu spektru klientů. Přes dvacet let bylo SAXO určeno jen pro aktivní klienty, pro které bylo obchodování běžná věc. Za poslední půl rok jsme ale na základě velké poptávky dodali řešení i pro pasivní klienty. Funguje to tak, že k nám pošlete určitý obnos, se kterým automaticky kopírujete některou investiční strategii nejen našich expertů, ale i nejúspěšnějších klientů. Kdykoli by se vám jejich obchodování přestalo líbit, můžete během pár vteřin zadat příkaz a všechny rozjeté obchody ukončit.

Další novinkou je pak projekt, na kterém spolupracujeme se společností Morningstar. Ta vybírá třicet akciových titulů s výhledem zhodnocení deset až dvacet let. Každý kvartál pak portfolio rebilancuje a určuje, jestli některé firmy nahradí nebo změní jejich poměry. Jde o široce diverzifikovaný produkt pro klienty, kteří nejsou příznivci krátkodobých spekulací v řádu hodin nebo dní. A je to také efektivnější a transakčně levnější cesta než klasické akciové podílové fondy.

Loni jsme se spolu bavili o tom, že cílíte především na klienty, kteří se budou chtít při tradingu vzdělávat a získávat větší přehled o zákonitostech finančních trhů. Nejdou ale podobné produkty, o kterých jste teď mluvil, opačným směrem?

Určitě ne. Spíš to považuji za jakousi vstupní bránu do světa investic. Zkuste se na to podívat takto: Dáte určitý balík peněz do této strategie a ve vašem portfoliu se okamžitě rozsvítí třicet akcií, do kterých máte zainvestováno. Kdykoli během dne si můžete kontrolovat portfolio. A když se vám nějaká z akcií líbí, můžete si ji ještě na vlastní účet přikoupit. Postupně se učíte, proč byly vybrané zrovna tyhle akcie a jaká je jejich přidaná hodnota. Bude vás to nutit hledat další informace. Po čase začnete chápat konsekvence a orientovat se v obchodování.

No a pak jsou tu zkrátka klienti, kterým se jeví trading jako dobrá příležitost, ale nemají čas nebo chuť se mu dostatečně věnovat. I těm chceme nabídnout investiční strategie.

Nemáte strach, že až přijde nějaký větší globální ekonomický problém jako třeba v roce 2008, uteče zase spousta klientů k nejkonzervativnějším produktům?

Myslím si, že nemají důvod utíkat od nástroje, který jim umožňuje vydělávat i na poklesu trhu. Vždycky kroutím hlavou nad tím, když někteří investoři nechávají většinu svých peněz v produktech, ze kterých se nemůžou ani vystoupit do hotovosti. Nezbývá jim pak nic jiného než smutně sledovat, jak celý trh padá a oni s ním.

Pokud by ale došlo k dalšímu globálnímu „gumování peněz“ do roku 2020, myslíte si, že by se investoři nepoučili, kdyby během dvaceti let zažili tři velké sešupy, které jim umazaly desítky procent z portfolia? Já tedy ne. A právě to je naše šance, protože s námi můžou bleskově zareagovat na vývoj na trhu.

Pavel Drahotský

Pavel Drahotský

V roce 2004 začal pracovat v Citibank, kde měl na starost prodej investičních nástrojů včetně spolupráce s třetími stranami. Americkou banku opustil na konci roku 2011 v pozici viceprezidenta a ředitele investičních produktů. Poté se soukromě věnoval wealth managementu a v čele Saxo Bank stojí od června 2014. Titul MBA získal na barcelonském ESMA. Ve volném čase se věnuje myslivosti a rychlým lodím. Je ženatý a má syna.

Mohly by další hospodářskou krizi odstartovat problémy Deutsche Bank, nebo je to jen zveličená mediální bublina?

Deustche Bank celosvětovou ekonomickou krizi určitě nezpůsobí. Je to systémově tak velká banka, že regulátoři i vlády vědí, že ji nemůžou nechat padnout. Navíc problémy Deutsche Bank nejsou nic, co by se objevilo ze dne na den. Ví se o tom už řadu let. Jestliže přijde hospodářská krize, bude způsobená prudkým šokem z problému, o kterém se teď vůbec neuvažuje.

Každopádně jsem rád, že se začíná mluvit o tom, že evropský bankovní sektor není tak bezproblémový. I když v Česku, na Slovensku a v Polsku jsou banky relativně zdravé, problém mají v tom, že je ovládají jejich západoevropské matky. A v jejich případě nikdo neví, možná ani tamní regulátoři, kolik mají toxických aktiv. Já mám osobně trochu obavu z toho, že tu pro české retailové klienty není žádná globální banka. I ty zmiňované matky jsou totiž jen regionální evropští hráči. Když po roce 2008 došlo k problémům v Americe nebo v Asii, tak šly ke dnu právě tyhle typy institucí a přežily jen velké globální značky.

Před rokem jste v našem rozhovoru upozorňoval na bublinu na nemovitostním trhu, platí to stále?

Ano. Trh nemovitostí pořád roste, protože neustále zlevňují peníze, které jsou teď dokonce historicky nejlevnější. Dokud najdete dostatek nových kupců, není důvod k tomu, aby bublina praskla. Kdyby ale přišla vyšší než očekávaná inflace, tak s tím nic neudělá ani vláda nebo centrální banka. Lidi si nepřijdou pro nové úvěry, protože na ně už nebudou mít, a právě tohle by mohlo způsobit řetězovou reakci. Proto je kriticky důležité mít možnost v řádu vteřin upravit nastavení portfolia při nečekaných změnách.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!