Sluchátka na uši, pásku přes oči. Co Donald znamená pro investory

Těsně po výsledcích akcie i dolar prudce padaly, ale ještě během středy se trhy dostaly zpět do zelených čísel. Tedy kromě mexického pesa.

Pokud jste příznivci Trumpa, neberte titulky o nových maximech amerických akcií (resp. indexu Dow Jones, ve kterém je větší podíl „starých“ odvětví) jako triumf, historická maxima letos padala už několikrát. Navíc tento týden trh doháněl předchozí poklesy. Troufnete si rozklíčovat, jestli ho děsila víc Hillary, Trump, možnost volebního patu, nebo něco úplně jiného jako třeba nejistota kolem úrokových sazeb?

Věznice, sazby a informační šum

Nečekaným vítězem voleb jsou akcie provozovatelů věznic, které poskočily o desítky procent. Takže ne pohřebnictví… Je nový investiční hit vězeňství? Ba ne, masový příliv nových klientů z řad Trumpových odpůrců se, alespoň zatím, nečeká. Jde o to, že Obamova administrativa plánovala přestat soukromé věznice využívat, Trump by toto rozhodnutí mohl zvrátit.

Ale zpátky k mainstreamovým investicím. Ve středu nakonec nejvíce poskočily akcie finančního sektoru, zdravotnictví a průmyslových firem, které mají šanci profitovat z nižší regulace, respektive výdajů na infrastrukturu.

A kdo trpí? Zatím dluhopisoví investoři. Výnos desetiletého dluhopisu USA poskočil o 30 bodů na 2,1 procenta. To znamená přibližně tříprocentní propad v ceně. Klesly i akcie rozvíjejících se trhů.

Co bude dál? To nikdo s jistotou neví. Předpovědi komentátorů a analytiků (autora těchto řádek nevyjímaje) jsou trhu celkem šumafu. Mimochodem, koho by napadlo, že akcie Amazonu propadnou kvůli přestřelce, kterou onehdá Trump vedl se zakladatelem firmy Jeffem Bezosem.

Jak byste měli reagovat vy, pokud investujete? Pokud možno vypnout twitter i televizi a pustit si nějakou příjemnou hudbu. V příštích týdnech se na vás bude valit smršť informací. Nakupte firmu A! Prodejte firmu B! Jděte short S&P 500, long Dow Jones. Nakupte zlato! Karbonizujte koksohydráty!

Bude to jen obvyklý informační šum. Tím spíš v době, kdy se další směřování USA teprve rodí. Často platí, že kvalita investičního tipu je nepřímo úměrná sebedůvěře, s jakou ho dotyčný člověk prezentuje.

Očima expertů

Naše anketa 

Lukáš Kovanda, Aleš Michl, Jan Bureš a další. Co znamená Trumpovo vítězství pro Ameriku, pro Evropu, pro nás? Co si myslí osobnosti:

Trump na trůnu. Co náš čeká?

Proč socha Svobody slzí

Trump během kampaně často měnil názory, někdy i v rámci jednoho rozhovoru. Možná to všechno skutečně byl jen odvážný politický marketing. Naslibovat všechno všem, nechat se zvolit – a pak si to udělat po svém. Uvidíme, jak „státotvorně“ se nakonec bude chovat. USA navíc jako každý nabobtnalý stát mají značnou setrvačnost. I když bude chtít Donald otočit kormidlem, nepůjde to hned.

Byla by ale chyba myslet si, že ve středu vyhrála svoboda a kapitalismus. (Ano, Hillary je odporná socialistka, ale v případě výhry by ji brzdil v rozletu republikánský Kongres). Trump ekonomiku vnímá jako hru s nulovým součtem: my versus oni. Aleš Michl ve svém komentáři jen tak mimochodem zmiňuje slib přehodnotit mezinárodní obchodní dohody. „Každá země v dnešním světě bude myslet na sebe, bude protekcionistická – bude chtít co nejvíc udělat pro své lidi a firmy,“ píše.

Ale to je přece právě ten problém! Pokud se na něčem shodnou prakticky všichni ekonomové bez rozdílu národnosti a politického přesvědčení, tak to je fakt, že snaha „ochránit“ domácí ekonomiku bývá spíš střelbou do vlastní nohy.

Ekonomická antikoncepce

Propuštěným zaměstnancům automobilek se to bude těžko vysvětlovat, ale z volného obchodu například s Mexikem USA jako celek profitují. Za úbytkem pracovních míst ve výrobním sektoru je spíš technologický pokrok a s ním spojený růst produktivity.

Je možné, že se nový prezident omezí na symbolická opatření či vyjednávání na půdě WTO. Ale pouhá možnost, že to s protekcionismem myslí opravdu vážně, by vám měla dělat vrásky na čele.

Ponechme stranou výklad obchodního deficitu s Čínou jako „ztráty“ pro USA, v tomto omylu ostatně Trump není sám. Čínu Trump (ale i jiní američtí představitelé) opakovaně kritizují za uměle podhodnocenou měnu. Přitom je možné, že lidové peníze jsou ve skutečnosti ještě reálně nadhodnocené. Ano, Čína je státem deformovaná ekonomika, ale to samo o sobě ještě není dostatečný argument, proč nenechat americké spotřebitele hlasovat peněženkou.

Deregulace bez legrace?

Trump slibuje zvýšit výdaje na mnohdy zanedbanou infrastrukturu. Fajn. Otázka je, jestli se mu podaří na rozdíl od jiných politiků zajistit, aby ty výdaje byly skutečně efektivní.

Zároveň slibuje velké snížení daní. Sám o sobě skvělý nápad. Problém nastává právě v kombinaci s masivními výdaji. Pán s přehazovačkou zatím nepředložil důvěryhodný plán na to, jak zabránit růstu rozpočtových schodků. Pokud to neudělá, potom si stejně jako jiní politici prostě koupí krátkodobé body výměnou za problémy, které bude řešit někdo po něm.

Další na papíře rozumný slib je snižování byrokracie a regulace. Uvidíme, jestli se neomezí jen na pár efektních opatření pro uspokojení voličů, jako například odstranění omezení v těžbě fosilních paliv. Pamatujete ještě, jak u nás štíhlý a efektivní stát bylo hlavní heslo ODS, budiž jí země lehká?

Investičně každopádně USA stále věřím. Ne díky Trumpovi, spíš navzdory němu. Z pozice ekonomického lídra světa je hned tak něco nesesadí. Přes všechny svoje nedostatky mají relativně kvalitní institucionální prostředí a obrovský lidský kapitál. Pokud se vypořádají s bratrancem Zafoda Bíblbroxe v Bílém domě, bude jim titul „nejskvělejší“ země patřit právem.