Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Akciové výprodeje zarazí jedině… prezident Trump

| 10. 11. 2016

Do Bílého domu míří Donald Trump. A trhy dnes čeká „brexit na steroidech“. Vítězství republikánského kandidáta je dokonale zaskočilo. V Trumpovi spatřují „neřízenou střelu“: nevědí, co teď čekat.

Akciové výprodeje zarazí jedině… prezident Trump

Nejistota je ještě horší než jistota špatného – z Clintonové trhy také nebyly dvakrát nadšené, ale alespoň jakžtakž věděly, s čím u ní můžou počítat. Nárůst nejistoty nahrává „bezpečným útočištím“. Roste cena amerických dluhopisů, zlata či bitcoinu, zhodnocuje japonský jen nebo švýcarský frank. Padají akcie, zlevňuje ropa. Mexické peso se propadá na historická minima.

Kolik pesos do dolaru

Nakonec ovšem například americká burza otočila a začala během druhé půlky včerejška růst. Mexické peso zůstává ale nadále poraženým.

Ale – tři sta pět amerických ekonomů se teď raduje, alespoň částečně. Ve svém nedávném otevřeném dopise kritizovali ekonomická opatření, kterým slibovala vdechnout život Hillary Clintonová, pokud by Trumpa porazila. Prominentní ekonomové, mezi kterými je třeba i laureát Nobelovy ceny za ekonomii Eugene Fama, v dopise upozorňují, že ještě v roce 2008 – kdy byl prezidentem zvolen Barack Obama – obsadily Spojené státy šestou příčku v žebříčku ekonomicky nejsvobodnějších zemí světa. Zato letos jsou až šestnácté – za Litvou či Spojenými arabskými emiráty. Ekonomové se obávají, že opatření, která hodlala realizovat Clintonová, by Americe vzala další porci svobody a prosperity. Teď je jasné, že se to nestane.

To ale neznamená, že se všech tři sta pět signatářů zmíněného dopisu z Trumpova úspěchu raduje jako v pominutí. Minimálně někteří z nich chovají silné výhrady i k jeho ekonomickým plánům. Mario Rizzo, profesor ekonomie z Newyorské univerzity, dokonce podepsal jak dopis kritizující hospodářskopolitické plány Clintonové, tak – společně s delšími 369 ekonomy – obdobný dopis, který pro změnu nenechával nit suchou na ekonomických plánech Trumpových (a který podepsalo osm laureátů Nobelovy ceny za ekonomii).

Sázka na snížení daní

Trumpovi ekonomičtí kritici často odmítají jeho přesvědčení, že ekonomika může fungovat na „trickle-down“ bázi. Že tedy když se sníží daně, firmy i jednotlivci budou mít více peněz, a budou tedy víc investovat a zaměstnávat. Odmítají tedy, že redukce daní, včetně redukcí daní bohatých, v konečném důsledku pomáhá i středním vrstvám a chudým, kteří tak spíš získají adekvátní zaměstnání.

Anketa

Myslíte, že když Trump sníží daně firmám, vydělají všichni?

Zajímavé ale je, že na obdobný „trickle-down“ mechanismus v praxi sází třeba americká centrální banka (Fed), a to už řadu let (Fed přitom ti samí ekonomové příliš nekritizují, leckdy ho naopak v jejhosnaze podporují). Nekonvenční měnověpolitická opatření, zejména tři vlny kvantitativního uvolňování, které Fed vypustil v letech 2008 až 2014, zapříčiňují nafukování cen akcií a bohatnutí lidí s kapitálovými příjmy, například ve formě dividend. Centrální banka věří, že když tito lidé – začasté už majetní (chudí akcie nevlastní) – budou ještě majetnější, budou víc investovat a zaměstnávat. A že tedy díky jejich zbohatnutí zbohatnou – v duchu „trickle-down“ mechanismu – i střední vrstvy a chudí.

Bohužel, sázka na „trickle-down“ v podání amerických centrálních bankéřů příliš nefungovala. Naopak, podpořila rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými a výrazně tak pomohla Trumpovi do Bílého domu. Bohatí sice zbohatli, ale s penězi spekulují ve finanční sféře, příliš neinvestují ani nezaměstnávají ve sféře reálné. Politika centrální banky tedy přispívá k polarizaci americké společnosti. Zároveň hloubí propast mezi finančním světem a „opravdovým světem tam venku“.

Uchlácholit trh

Nepřekvapuje pak příliš, že finanční sféra – tedy konkrétně finanční trhy –, která je reálné sféře stále vzdálenější, neodhadla náladu v reálné ekonomice, mezi obyčejnými lidmi. Něco podobného se stalo už s brexitem. I tehdy finanční trhy počítaly s tím, že Británie zůstane i po červnovém referendu v Evropské unii. Jenže obyčejní Britové je zpražili. Vzdalování a odcizování se finanční a reálné sféry, podnícené manipulacemi centrálních bank, se zkrátka promítá i do vzdalování názorů a nálad „elit“ a „obyčejných lidí“. Brexit byl prvním zásadním varováním stran tohoto trendu, Trump je jeho potvrzením.

Proto bude mít Trumpovo zvolení na trhy bezprostředně zřejmě silnější negativní dopad než brexit. Proto to bude „brexit na steroidech“. Vzpomeňme ovšem, že bezprostřední dopad brexitu nakonec nebyl tak dramatický, jak se mnozí experti před referendem obávali.

Panické akciové výprodeje, které podle všeho v reakci na výsledek amerických voleb celosvětově nastávají, může zarazit jediná osoba: Trump. Musí co nejrychleji předložit smysluplný a důvěryhodný plán zamýšlených reforem. Rozptýlit aspoň částečně tíživou nejistotu, která trhy tolik děsí. Pokud se mu to nepodaří, bude začátkem příštího roku po Baracku Obamovi přebírat žezlo s akutní hrozbou americké recese. A citelného zpomalení globálního hospodářského růstu k tomu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. 

Člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjorna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst na Finmagu.

Lukáše Kovandu můžete sledovat také na Twitteru.

Knižně

Na TTIP můžeme zapomenout

Toto zpomalení by pochopitelně zasáhlo i evropské ekonomiky, včetně té naší. Trumpovo vítězství ale dopadne na českou ekonomiku i jinak. Razantně zvyšuje pravděpodobnost, že americká centrální banka letos už nezvýší své úrokové sazby (což je paradoxní, neboť Trump ji za politiku nízkých sazeb kritizuje). Tím pádem by déle a ještě výrazněji mohla svoji měnovou politiku nekonvenčně uvolňovat – aplikací programu odkupu aktiv – i Evropská centrální banka, zejména pokud se Trumpovi nepodaří předložit důvěryhodný plán reforem. Odtud je už jen krůček k tomu, aby svůj intervenční režim protáhla, v krajním případě dokonce prohloubila i Česká národní banka. Trumpovo vítězství tedy zvyšuje pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu České národní banky až po roce 2017.

Českou republiku zasáhne také ukončení vyjednávání Transatlantické obchodní a investiční úmluvy (TTIP) mezi Evropskou unií a USA, které je s Trumpem v Bílém domě jisté. Naše ekonomika by z úmluvy profitovala, byť spíš jen v řádu nižších desetin procenta ročního růstu hrubého domácího produktu. Význam by pro nás TTIP ale měla i z hlediska geopolitického nebo bezpečnostního, což už je ale jiný příběh.

S Trumpem dnes zvítězila nejistota. Jistotu s Clintonovou tedy Američané ve většině nahlíží jako jistotu opravdu špatného, když ji směnili právě za nejistotu s Trumpem. Ten na svůj skutečný triumf ale teprve čeká: nastane tehdy, pokud se mu nejistotu, jež s ním přichází, podaří rychle rozptýlit. Bude to mít těžké.


Psáno pro Roklen24; foto Gino Santa Maria / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Tomáš Macháček | 10. 11. 2016 20:36

Já bych se zase nedivil kdyby si Yellenová a spol. počkali na inauguraci a odpálili to falešné oživení. Spekulovalo se, že další zvyšování sazeb se před volbami odložilo na neurčito, protože kdyby to odpálili dříve, byla by vina za krizi na Obamovi a to by Clintonové jako jeho pokračovatelce moc nepomohlo.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 10. 11. 2016 18:23

http://echo24.cz/a/idKXK/akcie-v-usa-dal-zpevnuji-dow-jones-je-na-historickem-rekordu
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!