Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na burzách bude pršet, ekonomku pobolívá koleno

| 3. 11. 2016

Mediální ekonomka píše, že se jí „vůbec nechtějí líbit globální akciové trhy“ a že je na trhu „gigantická cenová bublina“. Vypočítává pak jezdce finanční Apokalypsy: špatný stav evropských bank, zpomalující čínská ekonomika, která stále nenachází dno, Trump za oceánem, zvrácená politika centrálních bank a podobně. A hlavně, je tu její „prachobyčejný špatný pocit“, „takové to divné šimrání v žaludku“.

Na burzách bude pršet, ekonomku pobolívá koleno

Nad zmíněným blogem Markéty Šichtařové se mi nemohla nevybavit skvělá definice prognózování z Ďáblova finančního slovníku Jasona Zweiga. Prognóza, podst. jm. ž. Pokus předpovědět nepoznatelné za pomoci měření nesouvisejících jevů. To odpovídá naprosto přesně. Paní Šichtařová se snaží předpovídat nepředpověditelné (kdy přijde další krize, kdy dojde ke krachu na burze) tím, že měří nesouvisející (míru šimrání v jejím žaludku). Jistě, má i nějaké argumenty, které by mohly být relevantní. Kdyby byly vyargumentované. Bohužel jde ale jen o výkřiky bez potřebného kontextu. Pršeti bude… a pršelo!

Představte si meteorologa, který se sebevědomě postaví před kameru a autoritativním hlasem vyřkne chmurnou předpověď: očekáváme silné srážky. Déšť sice nepřichází a nepřichází, ale meteorolog stojí za svým a předpověď několikrát opakuje. Nakonec se jednoho dne skutečně rozprší. A ejhle – prognostikovi se dostane veřejného uznání, jistě zaslouženého: vždyť „to říkal celou dobu“. Brzy mu začnou chodit pozvánky do nejrůznějších talk show a před Vánocemi vydává knihu, která se okamžitě stane bestsellerem. Svoji schopnost přesné předpovědi přičítá létům tvrdé dřiny, nicméně občas zmíní i intuici, takové to lehké brnění v koleni. Když prokáže jistou vytrvalost a pohotovost, může se brzy stát mediálním odborníkem na úplně všechno, co už s počasím vůbec nesouvisí…

Tak. A teď vážně, kdybyste chtěli trochu proniknout do technologie předpovídání. Nejdůležitější je předpovídat něco, co se stává relativně často, předpovídat vytrvalý déšť v oblasti pouště Atacama může jen člověk ducha mdlého. A téměř stejně důležitá jako jistá uměřenost při výběru tématu předpovědi je vytrvalost. Nesmíte se nechat odradit neúspěchem, vězte, že je vždycky jenom dočasný. Jen musíte být připraveni svou předpověď několikrát opakovat, bude-li to třeba.

Pojďme si to ukázat na práci paní Šichtařové.

První zásada: Předpovídáme relativně častý jev

Paní Šichtařová předpovídá velký pokles na burze. Vezměme si historická data. Americké akcie reprezentované indexem Dow Jones Industrial, období 1900–2015. Co vidíme? Velký pokles o dvacet a víc procent (takzvaný medvědí trh) přichází v průměru jednou za tři a půl roku. Samozřejmě ne pravidelně, v některých obdobích byly časté, někdy nepřišel žádný během celé dekády nebo i déle. Závěr je ovšem jasný: Ceny akcií klesají často. Když dnes uvážíme, že americké akcie jsou už osm let na cestě vzhůru, nemusí nám ani napovídat píchání v kolenou, že tu je jistá pravděpodobnost poklesu, možná i většího než malého. To ale ještě neznamená, že přijde velmi brzy. Z dlouhodobých dat můžeme odvozovat jen to, že medvědí trh může přijít zítra, za půl roku nebo třeba za pět let. Náš věštec sází na to, že ta chvíle není příliš daleko. Pokud stále nepřichází, není třeba zoufat. Je tu totiž ještě druhá zlatá zásada.

Druhá zásada: Prognózu opakujeme, dokud nevyjde

Ekonomka Šichtařová v tomto ohledu hraje s brutální otevřeností. V článku Známe viníka přicházející krize píše hned v úvodu: „4. října 2013, 16. října 2014, 11. června 2015, 16. dubna 2015… to jsou jen namátkově data z mého archívu, kdy jsem psala o pomalu, ale jistě nadcházející nové Velké Krizi.“ Jak píše, je to jen namátkově. Její varování před bublinou tady a bublinou tamhle se rovněž neustále opakují. K uvedeným datům tedy přidala další datum – 26. února 2016. A teď 13 října – to je článek zmiňovaný úvodem.

Podstatné je, že až předpověď jednou vyjde, tedy až se do ní realitě konečně povede trefit, všechny předešlé neúspěchy se obracejí v úspěch. V ono „já to vždycky říkal“. A čím delší dobu se člověk mýlil, tím jasnozřivější – z dnešní perspektivy byl – protože správně předvídal „už tenkrát“.

Ke čtení

Nate Silver si vysloužil nálepky „Kurt Cobain statistiky“ a „guru, který předpověděl výsledky posledních voleb“. V baseballové komunitě se proslavil hned po škole svým systémem pro předpovídání výkonnosti jednotlivých hráčů, širší publikum si našel politicko-věšteckým blogem FiveThirtyEight. Jeho kniha Signál a šum: Proč se tolik předpovědí nevyplní, ale některé ano má čtenáře naučit dívat se do budoucnosti střízlivě, s pomocí tvrdých dat a bez zbožných přání.

Nate Silver: Signál a šum

Jako kratochvíle budiž…

A teď z praxe. Je fakt, že makroekonomické předpovědi jsou notoricky nespolehlivé. To samé platí o prognózách burzovních krachů. Zarážející přitom je, kolik pozornosti jim věnují investoři. Problém není v tom, že investoři prognózy se zájmem čtou. Dá se to omluvit zvědavostí nebo snahou ukrátit si čas. Skutečný problém je, že spousta lidí na základě těchto prognóz investuje vlastní peníze. Nebo ještě hůř: peníze druhých lidí.

Zhruba před rokem jsem byl na jedné investiční konferenci v Praze, kde se jeden z expertů v panelové diskuzi přiznal, že se v roce 2012 zbavil všech akcií, protože „byl přesvědčen o tom, že vyčerpaly svůj výnosový potenciál“. Zřejmě jednal na základě nějaké předpovědi. Přišel tak bohužel o zajímavé výnosy, mimo jiné o velmi štědrý rok 2013.

Ti nejlepší nemají koule

Co na makroekonomické prognózy říkají zkušení investoři? Peter Lynch, někdejší velmi úspěšný manažer fondu Fidelity Magellan, ve své knize One Up on Wall Street píše, že „bude jen ku prospěchu věci, pokud ekonomové přestanou docházet k jakýmkoli závěrům. Trefné. Ostřílený investor Philip Fisher považoval přístup založený na časování investic podle ekonomických prognóz za „hloupý“ a naše současné ekonomické poznatky přirovnával ke středověké alchymii. Warren Buffett a jeho nejbližší spolupracovník Charles Munger považují makroekonomické analýzy za „nákladné rozptýlení mnoha investorů i podnikatelů“ a dodávají, že „ty nejlepší nákupy obvykle učinili v době, kdy vrcholily obavy z nějaké makroekonomické události“. Abychom ale Buffetta nepochopili špatně. V žádném případě neříká, že se snaží časovat trh a vyčkává s nákupy až na nějaké krizové období. Pouze tato období využívá pro posílení svých stávajících pozic nebo nákup akcií kvalitních firem, které se mu dřív jevily jako cenově neatraktivní.

Všimněme si i toho, že Buffett se do jakýchkoli předpovědí pouští jen zcela výjimečně. Věštění z koule nebo při pohledu z okna velmi rád přenechává jiným. Například během letošní valné hromady jeho společnosti Berkshire Hathaway se jeden investor zeptal, jak se podle něj budou vyvíjet ceny ropy. Buffett odpověděl, že nemá tušení, a Munger dodal, že on sám je v tomto ohledu „ještě větší ignorant“.

Klíč jsi ty

Zmíněný Peter Lynch se kdysi přiznal, že ho každý výrazný růst i pád trhu vždycky překvapil. Přesto v čele fondu dosahoval dlouhodobě fenomenálních výsledků. Zkrátka pro investiční úspěch znát budoucnost nepotřebujete. Platí, že investor musí především znát sám sebe. Klíčem k úspěchu je trpělivost a kontrola vlastních emocí. To nelze ani dostatečně zdůraznit. Zdá se vám to málo? Jedině na papíře. Ve skutečnosti je to totiž dřina.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Míša Pientka | 3. 11. 2016 20:53

Ale uznejte, že má fakt pěkný kozy :)
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 11. 2016 23:12
reakce na Míša Pientka | 3. 11. 2016 20:53

A tím to končí.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Martin TománekMartin Tománek
Pracuje jako investiční analytik ve společnosti Partners Financial Services, kde má na starosti portfolia nad milion korun. Zaměřením hodnotový investor....více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!