Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rozmnožovat a chránit: Co dělají čeští multimilionáři se svými penězi

| 17. 9. 2016

Když jste multimilionář, máte na bankéře poněkud jiné požadavky, než obyčejný člověk. S šéfkou privátního bankovnictví J&T Banky Alenou Tkáčovou mluvíme o tom, jací jsou naši dolaroví milionáři, jak se o své peníze starají, do čeho investují a z čeho mají strach.

Rozmnožovat a chránit: Co dělají čeští multimilionáři se svými penězi

Každý rok dává J&T Banka ve své studii Wealth Report nahlédnout „do hlav“ českých a slovenských dolarových milionářů. Těch v obou zemích žije podle aktuálních odhadů několik desítek tisíc. Starost jim prý nedělá ani tak riziko ekonomické krize jako spíš hrozba válečného konfliktu v Evropě. I proto hojně investují na jiných kontinentech.

Kam dnes čeští a slovenští dolaroví milionáři investují svoje peníze?

Obecně se dá říct, že dolarovým milionářům jde o dlouhodobé zhodnocování majetku. Jejich portfolia proto bývají vyvážená, co se týká rizika i využívaných nástrojů.

Soustředí se tedy hlavně na dlouhodobější investice?

Neřekla bych. Investují jak krátkodobě, tak i s delším časovým horizontem. Je ovšem pravda, že když se mnoho investorů v roce 2008 spálilo na burze kvůli hospodářské krizi, převládala několik let velká obezřetnost a důraz na dlouhodobější investice. V poslední době už ale můžeme pozorovat návrat i ke krátkodobějším investicím a čilejšímu obchodování.

Anketa

Až budete mít miliony, využijete služeb privátního bankovnictví?

Do čeho konkrétně nejbohatší Češi nejvíc investují?

Z letošního ročníku našeho průzkumu vyplývá, že největší část jejich portfolia tvoří nemovitosti (27 procent), následují akcie a podíly ve firmách (23 procent) a dluhopisy nebo směnky (21 procent).

O jaké druhy investic naopak zájem ztrácejí?

V tom se dolaroví milionáři neliší od jiných investorů. Opouštějí vkladové produkty, které nepřinášejí v podstatě žádná zhodnocení. Hotovost nebo vklady v bankách tvoří pouze 16 procent jejich portfolia. Ani pražská burza není mezi milionáři zrovna hitovka, spíš se drží stálých dividendových titulů. Rozhodně neočekávají, že by se u nás na burze objevila nějaká nová hvězda, jak jsme zvyklí například z Ameriky.

Říká se, že podnikatelé dnes investují víc do svých vlastních firem, protože nevědí, kam jinam s penězi…

Spíš se na to podívejte takhle: Většina velkých firem tu vznikla po revoluci, slaví tedy něco kolem čtvrt století. Je zcela přirozené, že se majitelé chtějí na chvíli zastavit a firmu znovu vnitřně uspořádat, vybavit a připravit na další vývoj. Zcela logicky se proto investuje například do technologií.

Co se za poslední roky v portfoliích českých multimilionářů nejvíc změnilo?

Trendem posledních let jsou investice do start-upů, v různých fázích jejich vývoje. Možná to souvisí i s věkem dolarových milionářů, kteří si už své „impérium“ vybudovali a hledají nové příležitosti, kde by mohli nejen zhodnotit finance, ale taky využít své know-how a kontakty. Pomoct rozjet nový podnik je tak pro ně velmi atraktivní. Určitý boom lze také pozorovat v technologických odvětvích, například u investic do mobilních aplikací. Je ale otázka, jestli u technologií nejde víc o přání než o realitu, o zajímavé příležitosti u nás rozhodně nezakopáváte na každém kroku.

Kde teď bohatí Češi a Slováci očekávají nejvyšší zhodnocení?

S ohledem na výši zhodnocení si v očích dolarových milionářů nejlíp stojí zemědělská půda a stavební pozemky. Vysoké zhodnocení dále očekávají právě od nákupu firem či start-upů. Nemusí jít ale jen o společnosti z jejich odvětví či oboru, ale naopak i z oblastí, ve kterých dosud nepůsobili. I v takovém případě se ale snaží nové investice napojovat na svoje stálé podnikatelské zaměření, třeba v rámci výrobních procesů.

A jakými investicemi používají k uchovávání hodnoty majetku?

Uchovatel hodnoty jsou především nemovitosti, které vnímají jako stálou a dlouhodobou investici, popřípadě zlato. Nijaké či méně lákavé zhodnocení očekávají u termínovaných vkladů, státních dluhopisů nebo akcií českých a slovenských firem.

One art please!

Jak kupovat umění

Nákup umění bychom neměli degradovat jen na procenta v portfoliu, říká Marina Votrubová. Zní to od ní přesvědčivě, jako odborník na investice do umění totiž těm procentům v portfoliu rozumí.

Procenta v portfoliu. Ale krásná

Jaký je jejich přístup k alternativním investicím? O které mají největší zájem?

Alternativní investice měly v portfoliích dolarových milionářů vždycky svoje místo, poslední roky se ale dostávají do popředí. V letošním průzkumu hned 18 procent dolarových milionářů uvedlo, že právě od alternativních investic očekává největší zhodnocení. My alternativní investice označujeme také jako investice emoční. Tedy v mnoha případech nejde ani tak o zhodnocení financí, jako o splnění snu nebo ukojení sběratelské vášně. Investoři kupují, co se jim líbí, co dlouhodobě sledují a mají rádi, to že se daný předmět finančně zhodnotí, je v podstatě vítaným bonusem.

Dají se v tuhle chvíli u dolarových milionářů vysledovat obavy z další hospodářské krize a následného propadu finančních trhů?

Dolaroví milionáři nemají strach z ekonomické krize, spíš se obávají válečného konfliktu v Evropě. Své investice proto směrují i mimo tento region tak, aby byli schopní se ze dne na den přesunout a fungovat z jiného kontinentu.

A co se týče obav na domácí scéně?

Hrozby pro udržení svého majetku jasně spatřují ve špatném fungování státu či politické krizi. Dlouhodobě kritizují časté změny legislativy, nepředvídatelnost rozhodování úřadů, velkou byrokracii, prostor pro korupci a nefungující justici. Tedy všechno, co jim samotným komplikuje podnikání. Volají také po chybějící vizi, nevidí u nás žádného dostatečně silného politického vůdce s jasnou vizí. Evropská unie je podle nich nefunkční a stojí před vnitřní politickou krizí.

Čím se čeští a slovenští dolaroví milionáři nejvíc liší od svých zahraničních „kolegů“?

Pokud se podíváme na jejich portfolia, uvidíme hned několik rozdílů. Milionáři v Severní Americe mnohem víc investují do akcií, respektive do podílu ve firmách. V Japonsku zase výrazně víc do hotovosti a jejích ekvivalentů. Naopak čeští a slovenští milionáři mají ve svém portfoliu mnohem větší podíl nemovitostí než Japonci nebo milionáři ze Severní Ameriky. Kromě samozřejmé kulturní odlišnosti se z mého pohledu dolaroví milionáři napříč světem příliš neliší. Zajímavé je ale určitě to, že v zahraničí je větší počet vícegeneračních firem, zatímco u nás teprve zažíváme přerod ze zakladatelů na první nástupce.

Když se podíváme na privátní bankovnictví, jak se mění za poslední roky ?

Privátní bankovnictví zažívá v Česku v posledních letech boom. Téměř všechny banky už služby privátního bankovnictví poskytují. Zatímco ostatní se ale učili služby poskytovat na retailových klientech a nyní stoupají vzhůru, my začali rovnou s těmi nejnáročnějšími, naučili jsme se vysokým standardům, rychlosti, flexibilitě a vytváření maximálního komfortu. I dnes se můžeme v mnohém považovat za průkopníky, jako první jsme nedávno uvedli na trh perpetuitní certifikáty. Tímto investičním nástrojem jsme v česku v podstatě prošlapali cestičku, po které nyní kráčejí i další instituce. Stejně tak tomu bylo v případě emise dluhopisů.

Alena Tkáčová

Alena Tkáčová

Ředitelka divizí obchodu a privátního bankovnictví J&T Banky. Před nástupem do J&T (2009) působila devět let v USA jako finanční analytička a posléze finanční manažerka v Oregon Health & Science University. 

Je velký rozdíl mezi českou a slovenskou klientelou?

Zásadní rozdíly nespatřujeme. Rozdíly jsou spíše v oblastech, ve kterých čeští a slovenští dolaroví milionáři vidí příležitosti, nebo ve využívaných instrumentech, ale všechny tyto rozdíly jsou logické a pochopitelné s ohledem na situaci na daných trzích.

Kdo je váš „průměrný“ klient? Proměňuje se to?

Služby poskytujeme jak fyzickým, tak právnickým osobám. Ty fyzické se profilově nemění. Většinou jde o současné či bývalé majitele firem nebo vysoce postavené manažery. Klientům pomáháme majetek nejen zhodnotit a předat dalším generacím, ale také ochránit, a v neposlední řadě si ho náležitě užít.

Co nového nás v privátním bankovnictví čeká?

Jako všude velkou roli sehraje internet a nástup elektronických platforem – dá se tedy počítat se stále lepším internetovým bankovnictvím, investičními aplikacemi a podobně. Nicméně podstata privátního bankovnictví je v osobním přístupu a ten bude pro klienty stále velmi důležitý. Tedy maximální personalizace a komfort, to jsou podle mě klíče k budoucímu úspěchu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!