Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Srpen na trzích: Prázdniny byly!

| 13. 9. 2016 | Vstoupit do diskuze

Nejlepší zprávy jsou žádné zprávy. Letošní srpen byl pro vyznavače tohoto hesla příznivý. O moc víc než nic se nedělo.

Srpen na trzích: Prázdniny byly!

Srpen na trzích byl ukázkový. Tedy ukázkově líný. Ceny investičních nástrojů se v horku jen tetelily kolem stávajících hodnot, nepouštěly se do výletů nahoru ani dolů. Trochu ověžení slibovalo zasedání americké centrální banky v Jackson Hole, naše centrální bankéře zajisté potěšila čísla, která ukazují, že konečně snad přichází vymodlený (a tvrdě placený) růst inflace. Jen dolar se krátkodobě odhodlal k sestupu, ale asi si jen potřeboval něco vyzvednout na sedmém schodu, protože zanedlouho už byl zase zpátky na hodnotách nad 24 korun za dolar.

Martin Mašát

Martin Mašát

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově, držitel prestižního mezinárodního titulu CFA® (Chartered Financial Analyst). Pracoval v ING Investment Management jako investiční manager pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. Dnes portfoliomanažer v Partners investiční společnosti.

Nejlepší zprávy – žádné zprávy

Konečně je za námi měsíc, kdy se nic fundamentálně důležitého nestalo. Výsledková sezóna akcií je za námi bez výraznějších překvapení. Katastrofické scénáře následků brexitu se prozatím nenaplňují. Ceny dluhopisů jsou vyšponované k maximům, kde je bez potíží drží politika centrálních bank. Žádné nové krize či neočekávané události se nestaly. A navíc bylo léto a prázdniny.

Významnější zprávou bylo zveřejnění stress testů evropských bank, které zjednodušeně řečeno testovaly schopnost jejich přežití při náhlém poklesu růstu ekonomik do záporných hodnot. Vtip je v tom, že různé země mohly uplatnit různé stresové scénáře. V Česku musí banky ustát pokles HDP o víc než čtyři procenta, kdežto například ve „vyspělé“ Itálii to bylo již pouze 1,5 procenta. Přesto jedna italská banka „lehký“ test neustála a další prošly s odřenýma ušima. Jejich akcie přirozeně zlevňovaly. Nejvýraznějším výsledkem stres testů byl tedy zvýšený stres: znovu se probouzejí obavy z návratu bankovní krize.

Naložte jim!

Zátěžové testy

Zátěžové testy evropských bank dopadly hezky: z jedenapadesáti bank by jich padesát přežilo tříletou krizi. Neobstála by, to je jaksi pikantní, jen nejstarší z nich, založená už v 15. století. Jenže… není to s těmi stres testy podobné jako s vojenskými manévry, které se často nedělají proto, aby byla armáda připravená, ale aby veřejnost věřila, že je armáda připravená?

Banky jsou v kondici. Jenže cvičí na minulou válku

Na ekonomickém fóru, které doprovází jednání amerického Fedu v Jackson Hole ve Wyomingu zaznělo několik zajímavých vyjádření, která zvýšila pravděpodobnost, že americké sazby půjdou nahoru ještě letos. Základem těchto úvah je solidní trh práce, stabilní (i když stále nízká) inflace a určitá konsolidace mimoamerických trhů, které členy Fedu určitou dobu zneklidňovaly. Rostoucí pravděpodobnost zvýšení sazeb v USA vymazala ztráty dolaru z počátku měsíce.

Na dluhopisové frontě vládl v srpnu rovněž relativní klid. Inflace se držela především v Evropě blízko nuly a Evropská centrální banka stále pumpovala peníze do dluhopisů, proto se také výnosy těch nejbezpečnějších obligací udržely v záporných hodnotách. Některé banky v Německu už začínají účtovat klientům záporné úroky z vkladů, když tyto vklady musí potom ukládat do nevýnosných státních dluhopisů. Toto opatření zatím pocítily jen firmy, případně nejmovitější klienti, pomalu ale začíná docházet i na nejmenší: německá Postbank oznámila, že končí s bezpoplatkovými účty, protože za stávající situace by je musela dlouhodobě dotovat.

Podobná situace je na českém dluhopisovém trhu. Inflace sice v srpnu vystrčila růžky (0,5 procenta), ale výnosy českých státních dluhopisů pokračovaly v cestě dolů. V současnosti je výnos českého státního dluhopisu s desetiletou splatností na iracionální úrovni 0,29 procenta ročně.

Výnosy vybraných desetiletých státních dluhopisů za posledních pět let

Výnosy všech státních dluhopisů se drží blízko svých absolutních minim. U státních dluhopisů s pětiletou splatností lze nalézt v Evropě záporný výnos u dvanácti zemí včetně České republiky. A všichni asi tuší, že instrumenty slibující záporný výnos nejsou zrovna cool.

Vývoj některých finančních indexů za poslední rok

Akciové trhy se za poslední rok oklepaly z propadů loňského roku a jak akcie v USA, tak akcie rozvíjejících se států jsou asi o deset procent výš. Zaostává bohužel Evropa, která má stále víc problémů a obecně horší vyhlídky.

Kurz koruny k dolaru za posledních pět let

Nedostatek nových dostatečných impulzů výrazně nepohnul ani kurzem české koruny vůči základním měnám. Oproti euru je to stále kurz těsně nad 27 CZK/EUR, jak to chce Česká národní banka. Kurz koruny vůči dolaru stále kolísá kolem kurzu 24 CZK/USD.

Optikou finančních indexů

Trh

Srpen

Od počátku roku

Za poslední rok

MSCI World (svět)

-0,1 %

+3,4 %

+4,5 %

S&P 500 (USA)

-0,1 %

+6,2 %

+10,1 %

EuroStoxx 50 (Evropa)

+1,1 %

-7,5 %

-7,5 %

CECE EUR (střední Evropa)

+1,8 %

-3,5 %

-13,6 %

MSCI rozvíjející se trhy

+2,3 %

+12,5 %

+9,2 %

EFFAS Index českých státních dluhopisů

+0,6 %

+1,6 %

+4,0 %

Ropa WTI

+7,5 %

+20,7 %

-9,1 %

FX CZK/EUR

+0,0 %

+0,0 %

+0,0 %

Z tabulky je evidentní, že evropské akciové trhy obecně zaostávají za ostatními trhy. Index českých státních dluhopisů se navzdory všem předpokladům letos drží asi o 1,6 procenta výš. Je to ale jedno z posledních kladných čísel, které u dluhopisů můžeme očekávat. Zvýšená volatilita je vidět na ceně ropy, která ani přes aktuální růst +7,5% ještě nesmazala meziroční ztrátu.

Komentáře

Celkem 39 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 13. 9. 2016 13:16

Ano, tam ještě "elity" vidí nějaký drobný prostor na udržení systému v chodu.
Státy zvednou zadlužení ze 100%HDP třeba až někam k 150%.
Lidi začnou spořit o to víc, protože takové nestandardní opatření budou (právem) považovat za příznak problémů, známku zoufalství.

Produkce a produktivita neporoste, populace bude stagnovat či klesat. Přibývat bude jen peněz. Vlády se tradičně budou snažit tvrdit, že inflace je 3x menší, než ve skutečnosti je. Ale ne věčně. Co pak? Klasicky zvednout sazby? Při dluhu 200% HDP? Při vysokém zadlužení firem i domácností? Nebo tomu nechat volný pádivě inflační průběh? Jak to poškodí ekonomiku? Neztratí po nějaké době lidé nutně důvěru v takovou měnu? No někteří z nás ji již ztratili dávno :-)

+4
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:43

Že jim to ale trvalo! Než přišli na to, že QE bez fiskální expanze je totálně k prdu, resp. k nafukování bublin.

Já to říkám pořád. Dokud se vyspělé země nevrátí na původní cestu fiskální expanze podepírající slabou soukromou poptávku a tedy na trajektorii dalšího kontinuálního zadlužování států, tak se budeme plácat na místě = kontinuálně balancovat na okraji propasti v podobě deflační spirály.

-2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK