Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Srpen na trzích: Prázdniny byly!

| 13. 9. 2016

Nejlepší zprávy jsou žádné zprávy. Letošní srpen byl pro vyznavače tohoto hesla příznivý. O moc víc než nic se nedělo.

Srpen na trzích: Prázdniny byly!

Srpen na trzích byl ukázkový. Tedy ukázkově líný. Ceny investičních nástrojů se v horku jen tetelily kolem stávajících hodnot, nepouštěly se do výletů nahoru ani dolů. Trochu ověžení slibovalo zasedání americké centrální banky v Jackson Hole, naše centrální bankéře zajisté potěšila čísla, která ukazují, že konečně snad přichází vymodlený (a tvrdě placený) růst inflace. Jen dolar se krátkodobě odhodlal k sestupu, ale asi si jen potřeboval něco vyzvednout na sedmém schodu, protože zanedlouho už byl zase zpátky na hodnotách nad 24 korun za dolar.

Martin Mašát

Martin Mašát

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově, držitel prestižního mezinárodního titulu CFA® (Chartered Financial Analyst). Pracoval v ING Investment Management jako investiční manager pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. Dnes portfoliomanažer v Partners investiční společnosti.

Nejlepší zprávy – žádné zprávy

Konečně je za námi měsíc, kdy se nic fundamentálně důležitého nestalo. Výsledková sezóna akcií je za námi bez výraznějších překvapení. Katastrofické scénáře následků brexitu se prozatím nenaplňují. Ceny dluhopisů jsou vyšponované k maximům, kde je bez potíží drží politika centrálních bank. Žádné nové krize či neočekávané události se nestaly. A navíc bylo léto a prázdniny.

Významnější zprávou bylo zveřejnění stress testů evropských bank, které zjednodušeně řečeno testovaly schopnost jejich přežití při náhlém poklesu růstu ekonomik do záporných hodnot. Vtip je v tom, že různé země mohly uplatnit různé stresové scénáře. V Česku musí banky ustát pokles HDP o víc než čtyři procenta, kdežto například ve „vyspělé“ Itálii to bylo již pouze 1,5 procenta. Přesto jedna italská banka „lehký“ test neustála a další prošly s odřenýma ušima. Jejich akcie přirozeně zlevňovaly. Nejvýraznějším výsledkem stres testů byl tedy zvýšený stres: znovu se probouzejí obavy z návratu bankovní krize.

Naložte jim!

Zátěžové testy

Zátěžové testy evropských bank dopadly hezky: z jedenapadesáti bank by jich padesát přežilo tříletou krizi. Neobstála by, to je jaksi pikantní, jen nejstarší z nich, založená už v 15. století. Jenže… není to s těmi stres testy podobné jako s vojenskými manévry, které se často nedělají proto, aby byla armáda připravená, ale aby veřejnost věřila, že je armáda připravená?

Banky jsou v kondici. Jenže cvičí na minulou válku

Na ekonomickém fóru, které doprovází jednání amerického Fedu v Jackson Hole ve Wyomingu zaznělo několik zajímavých vyjádření, která zvýšila pravděpodobnost, že americké sazby půjdou nahoru ještě letos. Základem těchto úvah je solidní trh práce, stabilní (i když stále nízká) inflace a určitá konsolidace mimoamerických trhů, které členy Fedu určitou dobu zneklidňovaly. Rostoucí pravděpodobnost zvýšení sazeb v USA vymazala ztráty dolaru z počátku měsíce.

Na dluhopisové frontě vládl v srpnu rovněž relativní klid. Inflace se držela především v Evropě blízko nuly a Evropská centrální banka stále pumpovala peníze do dluhopisů, proto se také výnosy těch nejbezpečnějších obligací udržely v záporných hodnotách. Některé banky v Německu už začínají účtovat klientům záporné úroky z vkladů, když tyto vklady musí potom ukládat do nevýnosných státních dluhopisů. Toto opatření zatím pocítily jen firmy, případně nejmovitější klienti, pomalu ale začíná docházet i na nejmenší: německá Postbank oznámila, že končí s bezpoplatkovými účty, protože za stávající situace by je musela dlouhodobě dotovat.

Podobná situace je na českém dluhopisovém trhu. Inflace sice v srpnu vystrčila růžky (0,5 procenta), ale výnosy českých státních dluhopisů pokračovaly v cestě dolů. V současnosti je výnos českého státního dluhopisu s desetiletou splatností na iracionální úrovni 0,29 procenta ročně.

Výnosy vybraných desetiletých státních dluhopisů za posledních pět let

Výnosy všech státních dluhopisů se drží blízko svých absolutních minim. U státních dluhopisů s pětiletou splatností lze nalézt v Evropě záporný výnos u dvanácti zemí včetně České republiky. A všichni asi tuší, že instrumenty slibující záporný výnos nejsou zrovna cool.

Vývoj některých finančních indexů za poslední rok

Akciové trhy se za poslední rok oklepaly z propadů loňského roku a jak akcie v USA, tak akcie rozvíjejících se států jsou asi o deset procent výš. Zaostává bohužel Evropa, která má stále víc problémů a obecně horší vyhlídky.

Kurz koruny k dolaru za posledních pět let

Nedostatek nových dostatečných impulzů výrazně nepohnul ani kurzem české koruny vůči základním měnám. Oproti euru je to stále kurz těsně nad 27 CZK/EUR, jak to chce Česká národní banka. Kurz koruny vůči dolaru stále kolísá kolem kurzu 24 CZK/USD.

Optikou finančních indexů

Trh

Srpen

Od počátku roku

Za poslední rok

MSCI World (svět)

-0,1 %

+3,4 %

+4,5 %

S&P 500 (USA)

-0,1 %

+6,2 %

+10,1 %

EuroStoxx 50 (Evropa)

+1,1 %

-7,5 %

-7,5 %

CECE EUR (střední Evropa)

+1,8 %

-3,5 %

-13,6 %

MSCI rozvíjející se trhy

+2,3 %

+12,5 %

+9,2 %

EFFAS Index českých státních dluhopisů

+0,6 %

+1,6 %

+4,0 %

Ropa WTI

+7,5 %

+20,7 %

-9,1 %

FX CZK/EUR

+0,0 %

+0,0 %

+0,0 %

Z tabulky je evidentní, že evropské akciové trhy obecně zaostávají za ostatními trhy. Index českých státních dluhopisů se navzdory všem předpokladům letos drží asi o 1,6 procenta výš. Je to ale jedno z posledních kladných čísel, které u dluhopisů můžeme očekávat. Zvýšená volatilita je vidět na ceně ropy, která ani přes aktuální růst +7,5% ještě nesmazala meziroční ztrátu.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 9. 2016 13:16

Ano, tam ještě "elity" vidí nějaký drobný prostor na udržení systému v chodu.
Státy zvednou zadlužení ze 100%HDP třeba až někam k 150%.
Lidi začnou spořit o to víc, protože takové nestandardní opatření budou (právem) považovat za příznak problémů, známku zoufalství.

Produkce a produktivita neporoste, populace bude stagnovat či klesat. Přibývat bude jen peněz. Vlády se tradičně budou snažit tvrdit, že inflace je 3x menší, než ve skutečnosti je. Ale ne věčně. Co pak? Klasicky zvednout sazby? Při dluhu 200% HDP? Při vysokém zadlužení firem i domácností? Nebo tomu nechat volný pádivě inflační průběh? Jak to poškodí ekonomiku? Neztratí po nějaké době lidé nutně důvěru v takovou měnu? No někteří z nás ji již ztratili dávno :-)

+4
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:43

Že jim to ale trvalo! Než přišli na to, že QE bez fiskální expanze je totálně k prdu, resp. k nafukování bublin.

Já to říkám pořád. Dokud se vyspělé země nevrátí na původní cestu fiskální expanze podepírající slabou soukromou poptávku a tedy na trajektorii dalšího kontinuálního zadlužování států, tak se budeme plácat na místě = kontinuálně balancovat na okraji propasti v podobě deflační spirály.

-2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (39 komentářů)

Jan Altman | 13. 9. 2016 10:15

Copak srpen, ale záři se nám nějak nepovedlo... Asi někomu došlo, že i když se na trh hrne neomezená likvidita, ceny akcií nemohou růst do nekonečna, na libovolné hodnoty P/E.

Co se týče dluhopisů i úrokových měr, tak si myslím, že centrální banky možná snahu o zavedení záporných úroků vzdají. Musely by zrušit hotovost (jinak by nastal run na banky) a na to nejsou technicky připravené, navíc i pan Fuld se ve skrytu duše obává, že zrušením hotovosti by padl státní monopol, protože lidé by přešli na alternativy.
Očekávám tedy spíše "vrtulníkové peníze". Jednak do vládních rozpočtů na "infrastrukturní investice" (rozhledny v údolí) a jednak časem do nepodmíněného základního příjmu, protože ten může být prima předvolebním trumfem.

Ale možná se pletu, úroky zatím půjdou více do záporu (ale ne výrazně, to až při nástupu další krize za 1-5let) a kompenzovat se to nebude zrušením, ale jen omezením/znepříjemněním hotovosti - omezením výběrů na nějaké týdenní kapesné (více v hotovosti přeci chtějí jen zločinci a teroristi, že) a nějakou legislativou, která hromadění hotovosti zakáže (nebo zdraží) bankám a dalším firmám.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 13. 9. 2016 12:09
reakce na Jan Altman | 13. 9. 2016 10:15

Myslím, že se nepletete a články jako tento tomu nasvědčují: http://www.kurzy.cz/zpravy/405745-konci-era-monetarni-stimulace-zacina-doba-fiskalni/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:43
reakce na Dalibor Pešek | 13. 9. 2016 12:09

Že jim to ale trvalo! Než přišli na to, že QE bez fiskální expanze je totálně k prdu, resp. k nafukování bublin.

Já to říkám pořád. Dokud se vyspělé země nevrátí na původní cestu fiskální expanze podepírající slabou soukromou poptávku a tedy na trajektorii dalšího kontinuálního zadlužování států, tak se budeme plácat na místě = kontinuálně balancovat na okraji propasti v podobě deflační spirály.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 12:48
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:43

Jak už jsem říkal: JEN DO TOHO!
Ale pak se nedivte, že se lidé budou ve stále větší míře chtít zařídit po svém.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 11:03
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 12:48

Já se divit nebudu. :-) Když ekonomika šlape, drtivá většina lidi řeší úplně jiné věci, než přemýšlení o tom, jestli je v pořádku peněžní systém a jestli by se z toho hladce běžícího systému neměli dobrovolně vyloučit. :-) A Vy se dál připravujte na ten svůj Armageddon. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2016 16:11
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 11:03

"Když Titanic pluje, drtivá většina lidí řeší úplně jiné věci...."

Zajištění se proti Armageddonu, který nám etatisti, keynesiáni a socani vašeho ražení chystají, se nijak nevylučuje s užíváním si zábavy na palubě Titaniku, dokud je vše jakž takž OK.

Ať věřím v náraz vašeho systému do zdi nebo ne, nebudu mít peníze ve státních dluhopisech, protože zkrátka nic nenesou.
Nebudu je mít ani v bance, protože zkrátka rizika (bail-in, zákaz výběru hotovosti, zavedení negativních sazeb, růst poplatků, ...) dost těžko překonají pozitiva (úrokový výnos - jaksi zmizel). Navíc vaši etatističtí kumpáni již dávno zrušili buržoazní přežitky typu bankovního tajemství.

Akcie je (tak jako tak, Agmegeddon nearmageddon) rozumné mít celosvětově diverzifikované (a nakoupené přes mimoevropské brokery).
Investice do Au/Ag/Bitcoinu jsou dlouhodobě výnosné i když zatím vaši souvěrci systém drží nad vodou stále kreativnějšími (zoufalejšími) metodami.

Stejně tak kdo je schopen budovat si partnerství v oblasti šedé ekonomiky, kdo je schopen vyhýbat se regulacím (řekl bych, že třeba většina řemeslníků, atd...), kdo je schopen uplatnit se v peer-to-peer ekonomice, vydělává na tom již dnes. O nic tím nepřichází, naopak.

Riziko zavedení záporných sazeb a následné omezení (či zákaz) výběrů hotovost rozhodně není zanedbatelné. Poslední krize byla v 2008, tzn. dříve či později přijde nějaká další a s ní další skokový posun v míře kreativity/zoufalství a rozsahu vládních opatření.
Ze stejného soudku jsou i helikoptérové peníze - i v tomto případě raději budu sedět v jiném vlaku, než většina společnosti.

Nikdo se tedy z ničeho (pozitivního) nevylučuje. Jen omezuje a diverzifikuje rizika.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:05
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2016 16:11

Ještě tady chybí zmínka, že někde stavíte Archu. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 9. 2016 15:20
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:05

Pro někoho je "archou" zlato, pro někoho jiného řecký, italský, japonský, či brazilský dluhopis.
Až čas ukáže, která archa bude fungovat.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 9. 2016 22:49
reakce na Jan Altman | 18. 9. 2016 15:20

Archa hlavně z principu neslouží toliko k záchraně vlastního zadku. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 9. 2016 13:16
reakce na Dalibor Pešek | 13. 9. 2016 12:09

Ano, tam ještě "elity" vidí nějaký drobný prostor na udržení systému v chodu.
Státy zvednou zadlužení ze 100%HDP třeba až někam k 150%.
Lidi začnou spořit o to víc, protože takové nestandardní opatření budou (právem) považovat za příznak problémů, známku zoufalství.

Produkce a produktivita neporoste, populace bude stagnovat či klesat. Přibývat bude jen peněz. Vlády se tradičně budou snažit tvrdit, že inflace je 3x menší, než ve skutečnosti je. Ale ne věčně. Co pak? Klasicky zvednout sazby? Při dluhu 200% HDP? Při vysokém zadlužení firem i domácností? Nebo tomu nechat volný pádivě inflační průběh? Jak to poškodí ekonomiku? Neztratí po nějaké době lidé nutně důvěru v takovou měnu? No někteří z nás ji již ztratili dávno :-)
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:46
reakce na Jan Altman | 13. 9. 2016 13:16

Vy se pořád bojíte těch velkých čísel. :-) Poměr 100 let akumulovaného státního dluhu k objemu JEDNOLETÉHO HDP je jednoduše hausnumero, bez valného významu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 14. 9. 2016 12:47
reakce na Richard Fuld | 13. 9. 2016 17:46

Jasně.
A objem 20 let akumulovaného dluhu nějakého ochlasty k výši jeho měsíční sociální dávky je taky hausnumero :-)
Vlastně ten ochlasta je takový suprový prosperující jedinec. Jediné, co mu chybí, je právo tisknout si peníze.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 11:10
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 12:47

Pořád odvádíte řeč od státního dluhu, kde podstatou státního dluhu je, že občané státu dluží sami sobě, k soukromému dluhu, kde jeden subjekt dluží jinému (podobného omylu se dopouští pan Amos, který zase zaměňuje státní dluh s dluhem státu plynoucím z povinností platit jinému státu válečné reparace).

Samozřejmě, že když budu sám sobě dlužit trilion trilionů dolarů, tak se pořád nic neděje. :-) To je ale mimo Váš pozorovací úhel. Tam Vy prostě nedohlédnete, protože svět pro Vás končí na špičce Vašeho nosu. Ve Vašem primitivním světě vnímáte jen sebe a vše, co Vám nevyhovuje nebo čemu nerozumíte, považujete za ohrožení své nedotknutelné a jedinečné osobnosti a sveřepě a bláhově proti tomu bojujete.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2016 16:20
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 11:10

Sami sobě?

Když si stát (resp. KONKRÉTNÍ politici) půjčí peníze na nějaký zkorumpovaný předražený projekt (politici logicky zohledňují SVOJE preference a zájmy), nebo na uplácení proletariátu pastelkovným a zaplatit to mají všichni (buď daněmi, nebo znehodnocením měny), tak v tom nějak nevidím to, že dlužím sám sobě.
Zkrátka ve výše zmíněné transakci nejsem ani na jedné straně - nejsem ani uplácející politik, ani pastelkovným uplácený Novák. Nejsem ani rozhazující zkorumpovaný politik, ani dotaci/grant/zakázku přijímající spřátelený "takypodnikatel".
Jsem jen strana (potencionálně) poškozená, která to má zaplatit a mojí jedinou starostí je nenechat se vmanévrovat do této role bezbranné oběti.
Obětí je držitel státního dluhopisu (např. každý účastník 3.pilíře) a každý držitel rádoby monopolní měny. Držitel zlata, bitcoinu či akciového podílu ne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:16
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2016 16:20

Já ale neobhajuji defraudace. Můj názor se týká situace, kdy se stát zadlužuje za účelem financování veřejných statků. Pokud tomu tak není a stát se zadlužuje proto, aby měli vyvolení z čeho krást, pak tento důvod vzniku státního dluhu samozřejmě odsuzuji úplně stejně jako Vy.

V případě, že jsou státní peníze získané emisí dluhopisů ukradeny, pak toto není problém mého názoru, že emise dluhopisů má sloužit financování veřejných statků. To střílíte úplně vedle.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 9. 2016 15:24
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:16

Váš stát existuje pouze v učebnicích občanské nauky tím státem vydaných.
Jen tam existují "veřejné statky" a "veřejný zájem".
V realitě existují pouze soukromé zájmy jednotlivých lidí a to včetně politiků.
Pokud si myslíte, že se politik rozhoduje podle zájmu veřejnosti, tak žijete v nějakém animáku vytvořeném podle té učebnice občanky. Politik totiž má jen svůj zájem. Ten obecný naplňovat nechce (a ani nemůže, protože nemá jak ho identifikovat).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 9. 2016 22:50
reakce na Jan Altman | 18. 9. 2016 15:24

Tady se neslučitelně rozcházíme.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 17. 9. 2016 22:54
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:16

Pochybuji, že ten váš stát, udržovaný v chodu lidmi vašeho ražení, neprošustruje, nezašantročí a nerozkrade prostředky do poslední koruny.

A není to jen můj dojem - viz poučné čtení pro pobavení z posledního zveřejněného nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu:

"Stát vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích.1 Jejich správci jsou Ministerstvo financí (MF) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Přestože za tyto informační systémy stát v letech 2009 až 2015 zaplatil více než 338 milionů korun, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá, a systémy tak neplní účel, pro který vznikly. Například GFŘ evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad v IS CEDR III jakožto poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože NKÚ nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl. Nekompletnost údajů v informačních systémech prokázali kontroloři při srovnání údajů o dotacích poskytnutých deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 miliardy korun, v IS DotInfo EDS pro stejné neziskovky evidovalo MF dotace jen ve výši 342 milionů korun. Obdobně nespolehlivé údaje obsahuje i IS EDS/SMVS, který v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 miliardy korun jako neukončené, přestože už ukončené byly. "

http://nku.cz/cz/media/programove-financovani-v-cr:-formalnost-bez-nastavenych-cilu-a-informacni-systemy-s-nespravnymi-udaji-id8428/
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 9. 2016 15:30
reakce na Jan Amos | 17. 9. 2016 22:54

A to napíše státní NKÚ!

Navíc ono je dost jedno, zda politici postupují podle zákona (který si sami tvoří), nebo zákon porušují.
Protože i jejich činnost pohybující se v mantinelech zákona je v lepším případě neefektivním plýtváním, vyhazováním nadměrných částek na projekty u kterých (bez trhu a cen) nelze říct, zda jsou tím, co zákazníci preferují. A v horším případě je jejich zákonná činnost škodlivá, ekonomiku sabotující a společnost rozvracející (motivace k nezodpovědnosti a zahálčivosti, trestání zodpovědnosti a prozíravosti, likvidace mezigeneračních vazeb, likvidace dobrovolné solidarity, likvidace pestrosti postupů ve vzdělávání dětí, monopolizace celých odvětví, unifikace všeho možného, regulace a byrokratizace všech aspektů života, atd....).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 14. 9. 2016 15:02
reakce na Jan Altman | 14. 9. 2016 12:47

"Jediné, co mu chybí, je právo tisknout si peníze..." ...aby si za ně mohl koupit lihovar a pivovar, tak jak to nyní předvádí centrální japonská banka.

http://finmag.penize.cz/investice/314944-japonsko-centralni-banka-vyrabi-jeny-uz-i-z-akcii#CommentsDetail
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 15. 9. 2016 11:17
reakce na Jan Amos | 14. 9. 2016 15:02

Tady máte pravdu. Tento způsob znárodňování vypadá sice elegantně ale je nejspíš stejně zavrženíhodný jako znárodňování dekretem. Toto považuji za nemístné vměšování státu do trhu.

Nic ale nejde brát absolutně ani v tomto případě.

Např. v případě krachující banky, jejíž vlastní kapitál klesl blízko nule, je vyvlastnění takové banky státem (s příslušnou náhradou akcionářům) naprosto v pořádku, tedy pokud předtím neprojevil zájem o koupi takové banky jiný soukromý investor.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 9. 2016 16:28
reakce na Richard Fuld | 15. 9. 2016 11:17

A jak to víte, jak poznáte, že to v pořádku?

Pokud by bylo, nebylo by potřeba násilného donucování a měnového monopolu. Příznivci vládní partaje, která má něco takového v plánu, by mohli udělat sbírku a banku koupit (nebo třeba zachránit OKD, atd...). Samozřejmě ze svého.

Vláda to však udělá aniž se lidí zeptá a peníze si na to buď vezme násilím, nebo vytiskne (což je v důsledku totéž, okrade držitele měny).
Sice bude něco žvanit o tom, že se to voličům "vyplatí" (ovšem byla-li by to rentabilní operace, provedl by ji i někdo jiný - od Sorose po nějaké občanské sdružení), ale je to lež.
Zkrátka i když banku koupí a zrekapitalizuje za miliardu a za 6 let prodá za 1.5 miliardy, tak to stále není důkaz o tom, že se to vyplatilo. Jednak těžko vyčíslit škody na tržním prostředí (přežil subjekt, který si zasloužil vyhynutí). A jednak 1.5mld za 6 let lehce může být méně, než 1mld dnes - už proto, že na záchranu té banky (a na dalších 1000 věcí) si vláda nevydělala na chmelové brigádě, ale půjčila/natiskla nové peníze.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 16. 9. 2016 17:39
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2016 16:28

Podle mého názoru nejlépe propracovaný systém pro vyhlašování bankrotů (jak podnikatelských, tak i osobních) mají v Singapuru. Kdysi jsem na webu Coursera absolvoval kurz, jehož součástí bylo i seznámení s regulatorními požadavky na zakládání a rušení obchodní činnosti v této zemi.

Od té doby jednak dost sleduji, co se v této zemi děje a jednak při občasné diverzifikaci tuto zemi nevynechávám. Mimochodem, když se EU snaží omezit a vytlačit vysoké nominály bankovek, je stále možné si pořídit jak papírovou, tak plastovou bankovku o výši 10 000SGD, což zajišťuje například 3 roky pohodlného života v Thajsku nebo Malajsii.

https://www.scribd.com/document/7016986/7-Administration-of-Bankruptcy-Law-in-Singapore
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:34
reakce na Jan Altman | 15. 9. 2016 16:28

Než vláda přikročí k zestátnění, tak se samozřejmě nemůže bránit tomu, aby se strategickým investorem, který banku převezme a zachrání, stali např. vkladatelé té banky. Samozřejmě na dobrovolném základě, ne na základě nějakého pošahaného bail-inu. Teprve až když se neobjeví žádný soukromý princ na bílém koni, který by se oné banky ujal, pak teprve by přišlo na řadu zestátnění.

Ty Vaše škody na tržním prostředí, to je fakt legrace, oproti tomu, co by nastalo, kdyby stát nezestátnil krachující banku a nechal padnout celý bankovní systém.

Když stát vloží do zestátněné banky 1 miliardu a za pár let ji prodá za 1.5 miliardy tak daňovým poplatníkům vydělal 0.5 miliardy - inflace. Jaký další důkaz byste si představoval? :-)

Na tom, že si stát půjčí peníze, aby zachránil nějakou banku, kterou žádný jiný soukromý subjekt zachránit nehodlá a aby tak zachránil potažmo celý bankovní systém, není vůbec nic špatného. Naopak je to ta nejodpovědnější věc jako stát může udělat.

Avšak nastal by Armageddon, pokud by o nezestátnění banky rozhodoval nějaký fanatický ideolog Vašeho ražení, který by se řídil heslem, že ve jménu nezasahování do tržního prostředí je třeba aby banka z trhu zmizela jako "subjekt, který si zasloužil vyhynutí". Vy jste člověče nebezpečný. Sobě i velmi širokému okolí. Víte o tom vůbec? :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 9. 2016 15:49
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:34

Ty vaše banky mohly vyrůst do současné obludné TBTF velikosti jen díky kartelovému spolčení s centrální bankou a propachtovanému privilegiu vytvářet peníze z ničeho.
V normální tržní situaci by nikdy neměly tuto velikost a takový kritický význam pro stabilitu daného systému.
Za normální situace by kolaps špatné banky byl stejně závažný, jako kolaps výrobce elektronkových černobílých televizorů. A smysl jeho státní záchrany by byl obdobný.

To váš monopolistický a kartelový systém vedl k růstu velikosti i systémového významu bank pro ekonomiku. A to vaše instituce věřitele poslední instance banky přímo ponouká k morálnímu hazardu.

Je směšné, když se pak socialisté vašeho či p.Březinova formátu pohoršují nad rozevíráním příjmových nůžek, nad nestydatými bonusy bankéřů a nad zachraňováním jejich bank z peněz nedobrovolných poplatníků. Je to váš systém!
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 9. 2016 22:56
reakce na Jan Altman | 18. 9. 2016 15:49

Jasně. Stejně tak by nebyl i Microsoft tak velký. A ty ropné koncerny nerostly v podstatě po mnoho generací. Růst do gigantických kolosů je zcela přirozeným jevem v kapitalismu.

Kolaps velké banky je problém kvůli provázanosti bankovního systému.¨

Já se nad zrychlujícím rozevíráním nůžek nijak nepohoršuji. Považuji ho za naprosto přirozený jev v kapitalismu. Zachraňování bank penězi daňových poplatníků není rozhodně můj systém. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 20. 9. 2016 08:00
reakce na Richard Fuld | 19. 9. 2016 22:56

A Microsoft je podle Vas tak velky, ze kdyby zkrachoval, musi ho zachranovat stat? A ropne koncerny?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 20. 9. 2016 12:06
reakce na Petr Bárta | 20. 9. 2016 08:00

To není meritem. Meritem je, že za růst firem do gigantických rozměrů může byrokracie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 20. 9. 2016 14:43
reakce na Richard Fuld | 20. 9. 2016 12:06

Ale houby. Meritem je, ze nektere banky jsou TBTF (alespon tedy podle Vas), a proto _musi_ byt zachranovany statem. Pritom argumentujete, ze jine firmy mohou vyrust do obrich rozmeru (treba prave ty ropne spolecnosti nebo Microsoft), a proto se ptam, zda jsou tyhle priklady taky TBTF - abych zjistil, jestli ty firmy, na ktere se ptate, jsou relevantni pripad, odpovidajici tem bankam.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 20. 9. 2016 19:52
reakce na Petr Bárta | 20. 9. 2016 14:43

Tak předně nejsem zastánce pouhé záchrany bank. Jsem zastáncem zestátnění krachujících systémových bank.

Krach systémové banky může způsobit krach celého bankovního systému (všech bank). Krach ropné velké společnosti nebo Microsoftu dominový krach ropného průmyslu nebo softwarového průmyslu určitě nezpůsobí. Spíše naopak. :-)

Takže neodpovídají. TBTF je v podstatě relevantní jen pro banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 21. 9. 2016 07:44
reakce na Richard Fuld | 20. 9. 2016 19:52

No, jestli "zachranit" nebo "zestatnit" je v podstate jedno, nakonec to stejne znamena jen "udrzovat pri zivote neco, co by v trznim prostredi krachlo".

Jsem rad ze jsme se shodli, ze ten priklad s Microsoftem nebo ropnymi spolecnostmi _neni_ priklad odpovidajici situaci s TBTF bankami - a tedy ho _neni_ mozne pouzit jako protipriklad v komentari z 19. 9. 2016 22:56, tak jak jste to udelal Vy. Takze prispevek pana Altmana:

("Ty vaše banky mohly vyrůst do současné obludné TBTF velikosti jen díky kartelovému spolčení s centrální bankou a propachtovanému privilegiu vytvářet peníze z ničeho.
V normální tržní situaci by nikdy neměly tuto velikost a takový kritický význam pro stabilitu daného systému.
Za normální situace by kolaps špatné banky byl stejně závažný, jako kolaps výrobce elektronkových černobílých televizorů. A smysl jeho státní záchrany by byl obdobný. ")

jste nijak nevyvratil, ac si to mozna myslite...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 22. 9. 2016 12:48
reakce na Petr Bárta | 21. 9. 2016 07:44

No, jestli "zachranit" nebo "zestatnit" je v podstate jedno, nakonec to stejne znamena jen "udrzovat pri zivote neco, co by v trznim prostredi krachlo".

Ale o to přece jde! Aby celý bankovní systém nekrachl, kvůli krachu jedné z velkých bank. Zestátnění nemá za cíl udržování při životě. Zestátnění, navýšení vlastního kapitálu banky a výměna managementu slouží pouze k zacelení děr, které se v té bance nadělaly, když banku vlastnili jiní akcionáři. Po zotavení může být banka zase privatizována. Tohle se děje i u běžných firem. A tím revitalizátorem nemusí být zrovna stát.

A samozřejmě, že mám pravdu, pokud tvrdím, že spousta firem vyrostla do obrovských kolosů nikoli díky nějakému pachtování, nýbrž proto, že byly velmi inovativní nebo naopak konzervativní ale hodně mnoho let. A to samé platí pro ty banky, které vyrostou rychle protože využily změn podmínek, nebo rostou někdy i stovky let.

To, že nebýt bankovnictví založeném na účetních penězích, by bylo všechno jen maličké a lehce zkrachovatelné civilizace by byla pořád 100 let za opicema, nikterak nerozporuji. Samozřejmě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 23. 9. 2016 07:37
reakce na Richard Fuld | 22. 9. 2016 12:48

Teda Vy jste ale kouzelnik - z vety "neco co by v trznim prostredi krachlo" udelate "aby bankovni system nekrachl kvuli krachu jedne z velkych bank". Vsiml jste si vubec, ze mluvite o necem jinem?

A ohledne tech firem tvrdite taky neco jineho - o tech firmach netvrdite, ze jsou TBTF, zatimco o bankach ano. Pan Altman a dalsi se Vam sanzi vysvetlit, ze ty banky by nebyly TBTF, pokud by nebyly provazany se statem, nemely monopol na tvorbu penez, atd. A najednou z toho udelate, ze "spousta firem vyrostla do obrovskych kolosu...". O tom to ale neni - je samozrejme mozne, ze firma/banka vyroste do velikosti kolosu. Ale zadny z tech pripadu, ktere jste zminil, neni (a na tom jsme se dokonce shodli) "too big to fail". Proc jsou tedy banky v jine situaci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 7. 10. 2016 14:51
reakce na Petr Bárta | 23. 9. 2016 07:37

Banky jsou v jiné situaci proto, protože jsou součástí životně důležité ekonomické infrastruktury. Tato infrastruktura je natolik propojená, že pád významné banky by znamenal automaticky pád celého bankovního systému a pád bankovního systému by vedl k totálnímu rozvratu celé ekonomiky. Když zkrachuje gigantická firma FORD, bude to ekonomicky významná událost ale bezprostředně neohrozí fungování životně důležité ekonomické infrastruktury a ekonomika se nezhroutí. Proto TBTF jsou především z řad velkých bank.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 7. 10. 2016 16:32
reakce na Richard Fuld | 7. 10. 2016 14:51

Vyborne, takze se shodujeme ze ten Vas priklad s Microsoftem a Fordem je naprosto irelevantni ohledne bankovniho systemu, takze ten argument muzeme s klidem zahodit. Zustava nam tedy porad, ze banky by do velikosti TBTF nikdy nevyrostly bez intervenci statu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 10. 2016 12:57
reakce na Petr Bárta | 7. 10. 2016 16:32

Proč by banky měly růst díky intervencím státu? Banka roste tak, že vytvoří zisk. Zisk navýší její vlastní kapitál a tento nárůst umožní růst bilance (velikosti) banky. Když se toto děje dostatečně dlouho, banka přirozeně naroste do obrovských rozměrů. Jde o potenciálně exponenciální vývoj, kdy nárůst vlastního kapitálu o jeden milion umožňuje bankovní bilanci vyrůst o cca dalších 12 milionů při požadavku na 8% kapitálovou přiměřenost. Žádné intervence státu k tomu banky nepotřebují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 19. 9. 2016 22:59
reakce na Richard Fuld | 19. 9. 2016 22:56

Každá bublina jednou splaskne, nafoukne se a pak praskne...
Kde je dnes Nokia?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 17. 9. 2016 23:09
reakce na Richard Fuld | 16. 9. 2016 15:34

Hloupost. Nesmíte své znalostii opírat o víkendové přílohy. Stejně tak jako stát banky a podniky obvykle v tržní ekonomice nezakládá, neměl by vstupovat ani do jejich zániku.

Mimochodem, bank, které zanikly například v posledních letech v USA jsou desítky a američanům ta ekonomika šlape mnohem lépe než do socialismu se propadající Evropě.

Seznam zaniklých bank v USA je docela úctyhodný - https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_bank_failures_in_the_United_States_(2008%E2%80%93present)

A když se podíváme na výkladní skříň vyspělých ekonomik - automobilový průmysl - tak značek, které zanikly, je více než těch, které stále působí:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%BDrobc%C5%AF_u%C5%BEitkov%C3%BDch_automobil%C5%AF
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 20. 9. 2016 12:09
reakce na Jan Amos | 17. 9. 2016 23:09

Jednou se ten Váš recept vyzkoušel (Lehman Brothers) a dodnes se z toho svět vzpamatovává. A to se po Lehmanech okamžitě zařadila zpátečka! Být to po Vašem, už jsme tady spolu o tom nejspíš ani nediskutovali :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!