Dnes raději investujte v korunách

Poslední měsíc se znovu začalo víc mluvit o intervencích České národní banky, která se rozhodla uměle udržovat nízký kurz koruny. Mnozí politici, včetně prezidenta Miloše Zemana, intervence otevřeně kritizují. Minulý týden prezident, předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček národní banku vyzvali k ukončení intervencí.

Bankovní rada České národní banky ale na srpnovém zasedání rozhodla ponechat úrokovou sazbu na „technické nule“ a pokračovat v režimu měnových intervencí, a to minimálně do druhé poloviny roku 2016, jak proklamovala od počátku intervenování. Ještě necelý rok by tak kurz koruny měl být nad úrovní 27 korun za euro.

2016: Zemanovi lidé ve vedení ČNB

Termín „minimálně do druhé poloviny roku 2016“ není náhodný. A nejde ani tak o makroekonomické výhledy centrální banky. Bankovní rada České národní banky má totiž celkem sedm členů a v pololetí příštího roku doběhne šestiletý mandát dvěma z nich – Kamilu Janáčkovi a Miroslavu Singerovi, guvernérovi ČNB. A jelikož členy bankovní rady jmenuje prezident, dá se předpokládat, že si do ní Miloš Zeman od 1. července 2016 dosadí „své lidi“. Zcela jistě někoho, kdo bude proti měnovým intervencím a pro přijetí eura.

Za rok tedy minimálně dva členové bankovní rady budou hlasovat proti měnovým intervencím. Klíčová otázka zní: Je stávající bankovní rada ČNB v otázce měnových intervencí jednotná? Nebo jsou už dnes jeden, dva, nebo i tři její členové proti nim? Osobně se při pohledu na složení rady domnívám, že už dnes minimálně jeden až dva její členové nejsou zrovna skalní zastánci intervenování. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že obměněné složení bankovní rady ČNB – s novým guvernérem v čele – za rok intervence ukončí.

V záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze šestého srpna se uvádí, že všichni členové rady hlasovali pro ponechání limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 procenta. Nepíše se v něm ale, kolik členů bankovní rady hlasovalo pro pokračování v režimu měnových intervencí. Záznam z jednání pouze stroze uvádí: „Bankovní rada dále rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.“

Na tiskové konferenci se pak pana guvernéra Singera nikdo nezeptal, do jaké míry je bankovní rada v otázce měnových intervencí jednotná. Ostatně on by stejně na takovou otázku nejspíš musel odmítnout odpovídat a neprozradil by, kolik členů je pro a kolik proti. Nahlas se mluvívá pouze o jednomyslnosti.

Za rok může koruna skokem posílit o pět až patnáct procent

Pravděpodobnost, že centrální banka někdy za rok ukončí měnové intervence, je docela vysoká. Koruna pak automaticky skokově posílí k euru a potažmo všem měnám. Otázkou je, jak moc posílí. Návrat na úroveň před listopadem 2013, tedy na 25,7 koruny za euro, by znamenal posílení zhruba o pět procent.

Jenže – mezitím Evropská centrální banka spustila kvantitativní uvolňování, které oslabuje a bude oslabovat euro. A navíc se české ekonomice momentálně daří mnohem lépe než eurozóně. Koruna by tak klidně mohla posílit i výrazně víc, možná i o deset až patnáct procent.

Jan Traxler

Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.

Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na Investujeme.cz, Finmagu a Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.

Projděte portfolio

Ne, nechci nabádat k měnovým spekulacím. Jenom chci upozornit, že byste raději měli dnes investovat v českých korunách. Investice v eurech a dalších cizích měnách může po ukončení intervencí po přepočtu do korun ztratit pět až deset nebo možná i patnáct procent své hodnoty.

Není třeba panikařit, na případnou úpravu portfolia je dost času. Ale určitě si portfolio projděte, ať víte, v jakých měnách jsou vedené fondy v něm. U fondů vedených v české koruně pak ještě ověřte, jestli zajišťují měnové riziko. Většina fondů vedených v korunách totiž v praxi investuje v cizích měnách (v České republice je investičních příležitostí jako šafránu). Některé fondy pak u těchto zahraničních investic zajišťují pevný kurz do koruny, zatímco jiné ne. Rozdíl může po ukončení intervencí znamenat zmiňovaných pět, deset, možná i patnáct procent hodnoty investice. Nepodceňte správný výběr.