Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bude řecký kolaps následovat kolaps na trzích?

| 2. 7. 2015

Řecká dluhová zápletka se konečně začíná rozplétat. Máme se bát další finanční krize? Přežije euro? Spadnou ceny akcií? Vyjde zítra slunce?

Bude řecký kolaps následovat kolaps na trzích?

Sluníčko zítra určitě vyjde tak jako každý jiný den. Možná bude schované pod mrakem, ale vyjde. A to samé platí i pro finanční trhy, možná je krátkodobě zahalí vyšší volatilita, ale jinak budou normálně dál fungovat. Drobný investor pravděpodobně nijak zásadně nepocítí ani případný oficiální krach řecké ekonomiky nebo dokonce odchod Řecka z eurozóny. Ani s tím rozkolísáním to možná nebude tak horké. Nakonec nás může překvapit i pozitivní reakce trhů.

Jsou především dva důvody, proč by vývoj v Řecku nemělo trhy nějak zásadně poznamenat:

Jan Traxler

Jan Traxler – ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.

Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na portálech Investujeme.cz, Finmag.cz, Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.

  • S krachem se dávno počítá

Nejen obyčejnému čtenáři novin, ale i všem velkým investorům je dávno jasné, že Řecko nebude schopné své závazky splácet. Otázka nikdy nezněla, jestli Řecko „zkrachuje“, ale kdy a jak k tomu dojde a které instituce to zaplatí.

Minulý rok se ekonomická situace v Řecku začala konečně zlepšovat. Svitla naděje, že by přece jen s pomocí Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Evropské centrální banky mohlo udržet finance na uzdě. Po šesti letech se ekonomika dostala z recese. Začala pozvolna klesat nezaměstnanost. Jenže pak přišly nešťastně načasované předčasné volby, změna politického vedení a ztráta důvěry investorů.

Začala rychle růst pravděpodobnost, že se Řecko s trojkou nedohodnou. Jednání se táhnou měsíce… Za tu dobu už se investoři dostatečně psychicky připravili na možný krach řecké ekonomiky. Pro nikoho to není šokující zpráva. Úrokové výnosy řeckých státních dluhopisů už rok rostou a ceny řeckých akcií naopak klesají.

Vývoj výnosu do splatnosti řeckých desetiletých státních dluhopisů

Zdroj: Trading Economics

Vývoj hodnoty indexu athénské akciové burzy

Zdroj: Trading Economics

  • Řecká ekonomika je jen kapka v moři

Hrubý domácí produkt Řecka byl za rok 2014 zhruba 246 miliard dolarů. Nám to můžě přijít jako velké číslo – je to zhruba o pětinu víc než náš vlastní domácí produkt. V širším kontextu už ale číslo působí jinak: řecký podíl na celkovém hrubém domácím produktu Evropské unie je pouhých 1,4 procenta a na světovém HDP zanedbatelné 0,3 procenta. Zadlužení veřejného sektoru řecké ekonomiky dosahuje sice 175 procent domácího produktu, ale pořád je to v absolutních číslech částka, se kterou se Unie dokáže bez problémů vypořádat.

Trhy: Krátkodobě nás čekají vyšší výkyvy

Každá nová zpráva nyní může rozdmýchat trhy jedním nebo druhým směrem. Určitě budeme svědky zvýšené volatility u eura, evropských akcií i státních dluhopisů. Ale nikdo dnes nedovede říct, jaký bude finální výstup. I kdyby Řecko bylo ponecháno na pospas svým dluhům, nemusí to být pro trhy (vyjma řeckého) negativní zpráva. Nekonečné série vyjednávání už všechny unavovaly, a tak jakékoliv „řešení“ může nakonec být pro nervózně přešlapující trhy vzpruhou.

Vývoj indexu Dow Jones Eurostoxx za poslední tři měsíce

Zaregistroval jsem také koutkem oka titulek, který zněl zhruba jako Rychle nakupte dolary na dovolenou, kvůli Řecku podraží. To je hodně senzacechtivé a spekulativní. Možná že dolar bude vůči euru posilovat, i já tomu na střednědobém horizontu věřím, ale důvody budou jiné. Pro vývoj na světových finančních trzích je daleko více určující úroková a měnová politika Fedu a Evropské centrální banky a vývoj bilance běžného účtu. Pro vývoj na akciových trzích je zase daleko důležitější, jaké zisky budou reportovat za druhý kvartál firmy v USA a v Evropě nebo jak se bude dál vyvíjet makroekonomická situace v Číně a Japonsku. Ale Řecko? To by s trhy nemělo nijak zásadně zamávat.

Vývoj kurzu dolaru k euru za poslední tři měsíce

Anketa

Zůstane Řecko v Evropské unii?

Kolaps? Může být. Ale ne teď a ne kvůli Řecku

Nejsem z vývoje v Řecku nijak nadšený a je mi Řeků upřímně líto. Podřezávají si větev sami pod sebou. Zbytku Evropy krach řecké ekonomiky nijak zvlášť neublíží a finanční trhy ho poměrně rychle vstřebají. Osobně nevěřím, že by Řecko opustilo eurozónu, ale ani případný grexit by neměl nijak ohrozit kurz eura. Samotné ukončení pomoci Řecku může být pro euro dokonce pozitivní.

Řecké banky čelí poslední týdny stoupajícím výběrům peněz. Od pondělí jsou raději zavřené. Situace bude mít na řecké banky pochopitelně velmi špatný dopad, ale ani pády řeckých bank nebo dramatické odpisy řeckého dluhu by neměly způsobit zásadní problémy bankovním institucím ve zbytku Evropy. Další finanční krize se ve spojitosti s Řeckem bát nemusíme.

Ovšem Řecko může být jenom předvoj, nebylo by to ostatně poprvé, co by ostatní Evropě prošlapávalo cestu. A ačkoli nám tentokrát asi není vzorem právě následováníhodným, Evropa v mnohém po jeho cestě jde: celkové zadlužení roste, byrokracie kypí a podporují se neefektivní investice. V celé Unii a v některých zemích více. Krize se tedy v Evropě můžeme snadno dočkat – ale ne teď a ne kvůli Řecku.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (46 komentářů)

TAKYporadfce | 6. 7. 2015 12:40

Ja jdu radsi zase preprodat nejaky pojistky, strach se siri spolecnosti a je treba zuzitkovat co jsem se naucil u partneru preprodavacu.Srpen se blizi a je potreba za neco jet na dovcu. Nashle kolegove.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 4. 7. 2015 01:01

Pokud si položíme vedle sebe některé existující a přitom nikoli marginální aspekty řecké i evropské situace, může vypadat postup řecké vlády jak velmi rozumný, řízený, logický a pochopitelný:

1. Celý koncept EU je zdiskreditován, jede jen ze setrvačnosti a je odsouzen k zániku.

2. Euro je měnová svěrací kazajka, ve které nemůže existovat každá národní ekonomika EU.

3. Eurobyrokraté nebudou chtít přiznat porážku konceptu ze kterého dobře žijí.

4. Řecko z této nedobré situace odejde s pěkným dárkem - odepsáním části dluhů (ostatní to štěstí nemusí mít).

5. Řecko se zbaví eurookovů spektakulárně jako "postižený a ublížený", které EU hodila přes palubu.

6. Syriza jsou revolucionáři, kteří chtějí využít frustrace a odmítnout ekonomické a politické koncepty EU s podporou svého lidu. Jejich jediný problém je, že té jejich hře ne všichni Řekové dobře rozumí a oni nemohou veřejně vysvětlovat pravidla jejich hry.

7. Geopolitická pozice Řecka je natolik významná, že Řecko, po prvních turbulencích, podpoří USA, které, pokud by byly členy EU, už by ten eurounijní večírek dávno rozpustily.

8. And The winner is: GREECE, které odchází středem, ztráty platí evropský daňový poplatník, který ještě pochválí své politické reprezentanty jak moudře a tvrdě Řeky vytrestali.

9. Řecko nastoupí svou vlastní demokratickou a národní ekonomiku na zdravějších základech a bez zátěže, kterou by představoval jejich další pobyt v EU, pokud to už EU nebude chtít dál platit.

10. Tsipras a Varufakis své záměry nemohou říct "na plnou hubu", nicméně postup Řecka v menším aplikuje mnoho jiných menších projektů dotovaných dnes a denně EU. Vždyť co jiného jsou závody v čerpání eurounijních peněz na stupidní a již předem mrtvé projekty. V čem se liší Řecko od kriminálních a kriminalizovaných projektů čerpání peněz z fondů EU, podporovaných např. i naší vládou ? Vždyť Řekové jen beztrestně čerpali co jim EU poskytovala ze svého socialistického měšce. Každý si do toho měšce rád šáhne, Řekové jen hrábli trošku víc a úspěšněji. Ten úsměv Varufakise je naprosto na místě a známe jej v mnoha různých obdobách i z Česka.

Je to tak nepochopitelné ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 2. 7. 2015 09:31

Řecko je samozřejmě málo významné a samo o sobě nemůže způsobit větší pokles trhů.
Na druhou stranu pokud připustíme, že akcie jsou v "bublině" (netvrdím, říkám "pokud"), pak teoreticky může stačit i drobný impuls k vyvolání paniky. Stačí se podívat, co se nyní s akciemi děje v Číně a je jasné, že vlády EU a USA se mohou něčeho podobného obávat i na západních burzách.

Ale podle mne strach o burzy není zdaleka tím nejdůležitějším důvodem, proč se politici EU stále snaží s Řeckem jednat. Důležitější faktory jsou:
- Kádři EU spojili svou kariéru s vizí rostoucího euimpéria se stále hlubší integrací
- Opačný proces dezintegrace by pro ně byl životní prohrou
- Obávají se i toho, že by se zkrachovalé Řecko mohlo stát trojským koněm Ruska či Číny

Zkrátka ekonomické zájmy jsou vedle těch geopolitických vedlejší.
A osobní zájmy a motivace decisionmakerů jsou samozřejmě řádově důležitější, než zájmy dělníka Jurgena, pekaře Paula či lékaře Johna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Čína BÁC | 2. 7. 2015 10:27
reakce na Jan Altman | 2. 7. 2015 09:31

http://www.zerohedge.com/news/2015-07-01/red-china-goes-redder-stocks-tumble-despite-government-ban-bearish-talk
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

JAK TO JE? | 2. 7. 2015 12:08
reakce na Čína BÁC | 2. 7. 2015 10:27

Otázka je, zda čínský akciový trh byl přehřátější a bublinóznější, než ten americký.

Jak to vypadá, když se porovná P/E, zapákovanost, rychlost a velikost předchozího růstu burzy mezi USA a ČLR?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:42
reakce na Jan Altman | 2. 7. 2015 09:31

Zbývá tedy už jen doufat, že psychopati z Trojky mají alespoň zbytky pudu sebezáchovy, že Řeci pošlou v referendu vyděrače kam patří a že Tsipras ve svém tlaku na psychopaty nepovolí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 7. 2015 12:06
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:42

Otázka je, co si přát.

Z pohledu Řeka je nejrozumnější nevyměknout (vyměknutí a přijetí návrhů troiky problém jen odsune o pár měsíců).
Vyhrotit situaci a následně co možná největší část dluhu poslat do defaultu.
Z eurozóny nespěchat, buď nastolit vyrovnaný rozpočet, nebo zavést paralelní měnu (tedy legalizovat 2 - evropskou a vlastní) a doufat, že to EU nebude považovat za porušení smluv (při nejhorším té druhé měně neříkat drachma, ale dluhopis či pokladniční poukázka).
Pokud to situace bude vyžadovat, přejít kompletně na novou měnu. Eura už si stejně všichni vybrali. A využít ekonomických výhod devalvace.

Z pohledu euroelit je logické jednat do posledního okamžiku, snažit se i o nějaké vstřícné kroky, nedopustit zmenšení impéria, nedopustit vznik precedentu, že od EURa se dá odejít.

Z pohledu běžného neřeckého občana EU je asi nejvýhodnější, když se drama bude natahovat, když se co možná nejdéle bude dloubat klackem do otevřené rány eurosocialismu. Pověst a legitimita EU a EURa bude klesat tam, kam patří. Důsledky socialismu pochopí až na fanatické socano-etato-keynesiánce většina lidí. Lidé v Řecku uvidí, že státu nelze věřit, že neodvedené euro je uspořené euro. Lidé v EU uvidí, že elitám je poplatník u zadku a že ho bezostyšně oberou a peníze nalejí je do černých děr, jen aby udrželi své impérium s své ideologické vize. Čím déle to potrvá, tím lépe a tím více lidí prozře. Debakl mainstreamových partají pak může být spektakulární.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 7. 2015 17:27
reakce na Jan Altman | 2. 7. 2015 12:06

Každopádně strach eurobyrokratů z referend je již tradiční:

http://nazory.euro.e15.cz/zahranicni-tisk/veritelum-jde-o-zmenu-reckeho-rezimu-usuzuje-the-guardian-1205889
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tyler Durden | 2. 7. 2015 09:18

The "Smartest Money" Is Liquidating Stocks At A Record Pace: "Selling Everything That’s Not Bolted Down"

http://www.zerohedge.com/news/2015-07-01/smartest-money-liquidating-stocks-record-pace-theyre-selling-everything-that’s-not-b
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Koules | 2. 7. 2015 08:13

Může mi někdo vysvětlit, proč Evropská centrální banka ty dluhy Řecku prostě nemůže škrtnout? Stejně jsou to peníze, které si vyčarovala z ničeho a (může si jich vyčarovat libovolné množství), tak nikomu ani nemůžou chybět... Půjčky MMF jsou asi něco jiného - ty do fondu dávají členské státy, tam se to asi udělat nemůže jen tak. Nicméně to by asi mohlo pomoct, nebo se pletu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 2. 7. 2015 14:16
reakce na Koules | 2. 7. 2015 08:13

Protože by to pak chtěli všichni, nakonec by nikdo nepracoval a všichni by žili z dluhů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 3. 7. 2015 14:30
reakce na foxy | 2. 7. 2015 14:16

A to by byl ráj na zemi.
Pracovat 4 hodiny denně, 3 dny v týdnu. Nezaměstnanost by vymizela.
Bylo by plno času na četbu, aktivní sport, studium, návštěvy opery (to asi u těch 5ti% lidí, kterým to něco říká, pro zbytek etyl, nebo metyl, bůček a Výměna manželek 12hod denně).

A hlavně bychom si museli najít nějaké spořivé a pracovité marťany, kteří by k nám solidárně směřovali nějaké transfery.

Protože toto je sci-fi. Dystopická. A my v ní žijem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 7. 2015 09:21
reakce na Koules | 2. 7. 2015 08:13

Nejsem si jist, že by členské země eurozóny (resp. jejich daňoví "poplatníci") byli nadšeni s nutnosti rekapitalizovat ECB.

Ale samozřejmě případným bankrotem Řecka k tomu tak jako tak dojde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:14
reakce na Koules | 2. 7. 2015 08:13

Ty dluhopisy kryjí úspory řeckých domácností. Když je ECB v aktivech škrtne bude muset v pasivech škrtnout něčí vklady. Takže škrtání není řešením. Řešením je refinancováni těch dluhů, nebo jejich transformace na nekonečné dluhopisy tzv. konzole.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacký | 3. 7. 2015 19:43
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:14

Grécki občania majú úspory vo výške 342 miliárd EUR ??
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:19
reakce na Zavacký | 3. 7. 2015 19:43

Na začátku celé té absurdní frašky měli Řeci v úsporách 320 miliard EUR. Kolik mají teď úspor je otázka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

KM | 6. 7. 2015 14:37
reakce na Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:19

Říká Vám něco obchodní deficit? Pokud Řecko víc zboží dováží než kolik vyveze + kolik tam utrati turisté tak prostor pro nějaké velké řecké úspory není a nikdy nebyl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 7. 2015 15:02
reakce na KM | 6. 7. 2015 14:37

Jak souvisí obchodní deficit s úsporami? Úspory i obchodní deficit jsou holé skutečnosti. Jestli pro něco je nebo není prostor je Váš subjektivní názor, který odporuje skutečnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tr1l1ner | 2. 7. 2015 08:57
reakce na Koules | 2. 7. 2015 08:13

Nejsem sice odbornik pres ekonomiku, ale tak jednoduche to nebude.
Osobne nejvetsi problem vidim v tom, ze kdyz se dluhy odpusti Recku, tak to pak budou chtit vsichni... A co budem delat, kdyz si o odpusteni dluhu rekne takova Italie, Spanelsko ci Francie? To uz nejsou takove "drobne" jak v pripade Recka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:10
reakce na Tr1l1ner | 2. 7. 2015 08:57

A co kdyby se snížily adekvátně uvedeným způsobem dluhy všech zemí eurozóny? Pak by nikdo neremcal a jižním zemím by to mohlo pomoci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 2. 7. 2015 16:00
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:10

Dluh vzniká v okamžiku, kdy jeden poskytne cosi druhému, vždy má dvě strany, věřitele a dlužníka. Je fajn někomu dluh odpustit, proč ne, pokud jste věřitel. Pokud věřitel nejste, nemůžete zhůry některým věřitelům vzkázat např: Hele Franto, poctivě jsi kupoval státní dluhopisy na svém penzijku, ale Ríša říkal, že by jsme měli snížit dluh. My jsme ty tvoje půjčené peníze prožrali a fakt se nám daří dobře, ale ty tvoje dluhopisy prostě proplácet nebudeme. Je to v zájmu země, národa, děláme to pro naši budoucnost, pro naše děti, jistě to pochopíš.


Ani centrální banka nemá právo toto provádět, protože její peníze mají hodnotu jen díky nařízení státu a má pečovat o stabilitu měny ( pak nechápu, jak může cílovat inflaci)
CB může tvořit likviditu, může i odpouštět dluhy. Když měna není ničím kryta, nemá žádné omezení, bilance může být záporná a nic se nestane. Hodnotu dnešním penězům nedávají aktiva CB. Chybějící likviditu banka prostě vytvoří z ničeho, protože může. Jenže ta nová likvidita proteče do komerčních bank a přes nějaký dluh se dostane do oběhu a přinese inflaci. Všechny takto odpuštěné dluhy přinesou inflaci, neefektivitu a nezodpovědnost, ztrátu konkurenceschopnosti, nestabilitu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 20:52
reakce na Jiří Suchý | 2. 7. 2015 16:00

S prvním odstavcem souhlasím. Zrušení dluhu znamená automaticky i zrušení něčích peněz.

Ve druhém odstavci už máte mírně řečeno nepřesnosti.

Když banka (lhostejno zda centrální nebo obchodní) Řecku půjčí na splacení splatných dluhopisů, k žádné inflaci nedojde. Jediné co se stane je, že se posune splatnost dané části státního dluhu.

Pokud centrální banka "zruší" část dluhu, pak tím současné "zruší" i něčí peníze, čímž poklesne peněžní zásoba, což spíše způsobí deflaci než inflaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacký | 3. 7. 2015 19:52
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 20:52

Popíšte mechanizmus, ako CB niekomu zruší peniaze pri odpísaní dlhu. To som bohovsky zvedavý.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:27
reakce na Zavacký | 3. 7. 2015 19:52

Když centrální banky odepíše do opravných položek nesplacené dluhopisy vytvoří tím ztrátu, kterou její majitelé (státy eurozóny) zaplatí penězi k tomuto připravenými v eurovalu. A tyto peníze zmizí současně se ztrátou ECB. Jinými slovy zánik aktiv jakékoliv banky má vždy za následek zánik pasiv téže banky. Standardně se splacením dluhu bance zanikají i peníze, kterými byl dluh splacen. Snad jsem Vaši zvědavost ukojil. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zavacký | 14. 7. 2015 21:53
reakce na Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:27

Totálna sprostosť. Ani jeden euroval neslúži na sa sanáciu problémov ECB. Obidva vznikli preto, lebo v tej dobe nebola ochotná ECB riešiť podobné problémy štátov. Dnes už áno a v budúcnosti rozbije svojou monetárnou politikou celú európsku ekonomiku. Kríze sa nevyhneme.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 3. 7. 2015 10:41
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 20:52

Zrušení dluhu znamená automaticky i zrušení něčích peněz.

Ne něčích, ale věřitelových.

Když banka (lhostejno zda centrální nebo obchodní) Řecku půjčí na splacení splatných dluhopisů, k žádné inflaci nedojde. Jediné co se stane je, že se posune splatnost dané části státního dluhu.

Mluvil jste o snižování dluhu, tak proč sem teď pletete refinancování? To výši dluhů nesníží.

Pokud centrální banka "zruší" část dluhu, pak tím současné "zruší" i něčí peníze, čímž poklesne peněžní zásoba, což spíše způsobí deflaci než inflaci.

To je nesmysl. Když CB obrazně řečeno roztrhá řecký dluhopis který vlastní, čí peníze zruší?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:37
reakce na Jiří Suchý | 3. 7. 2015 10:41

Píšete: "Zrušení dluhu znamená automaticky i zrušení něčích peněz.
Ne něčích, ale věřitelových" Kdo je v daném případě věřitelem jehož peníze budou zrušeny? Domnívám se že to budou peníze daňových poplatníků zemí eurozóny, kterými bude uhrazena ztráta vzniklá zrušením dluhopisů držených ECB. Nejedná se však o peníze věřitelů. Jedná se o peníze majitelů banky, která musela vytvářet opravné položky v důsledku selhání dlužníka. Toto je zároveň i odpověď na Vaši otázku, co se stane, když ECB roztrhá řecké dluhopisy. Objem peněz držených daňovými poplatníky klesne o objem jimi uhrazených ztrát ECB, což je zjevně deflační vliv.

I kdyby však země eurozóny ztráty ECB neuhradily, pak ani v takovém případě by zde nenastaly inflační tlaky v podobě zvýšení peněžní zásoby. Peněžní zásoba by zůstala v tomto případě nezměněna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 2. 7. 2015 09:23
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 09:10

Pomohlo by to na čas a snížilo by to zbytky rozpočtové zodpovědnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 12:51
reakce na xXx | 2. 7. 2015 09:23

Rozpočtová zodpovědnost je ale jedinou příčinou všech současných potíží.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 2. 7. 2015 14:18
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 12:51

Vy jste opravdu blázen. Víte co to je morální hazard?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 14:52
reakce na foxy | 2. 7. 2015 14:18

Co je to hazard vím. Ale co je to to "morální"? :-)

Odpovědnost musí být za cenovou stabilitu. Pokud fiskální expanze nezpůsobuje přílišný růst cen, pak je v pořádku a naopak brání poklesu cen a poklesu ekonomiky.

Naproti tomu fiskální "odpovědnost" je zcela samoúčelná a ekonomiku destabilizující, tedy ve finále zcela nezodpovědná.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 2. 7. 2015 19:45
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 14:52

Morální hazard je oddělení pravomoci od zodpovědnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 21:02
reakce na foxy | 2. 7. 2015 19:45

Já vím co je morální hazard. To byl jen vtípek z jednoho videa, kde dva komici rozebírali příčiny hypoteční krize.

Dále jsem vám uvedl důvody proč je fiskální odpovědnost samoúčelnou zbytečností. Tím je vyřízen i váš argument morálním hazardem, který je v systému přítomen již dnes, kdy politici za nic neodpovídají a rozhodují o všem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jurgen | 2. 7. 2015 15:40
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 14:52

"Morální hazard nastává, když se jedinec či společnost chová jinak v případě, že nese plné riziko, a jinak, když je riziko umenšeno pojištěním, zárukou, dominantním postavením na trhu či jinou podobnou skutečností. " Tolik wikipedie, v případu peněz to zkrátka znamená to, že peníze nejsou věc sama o sobě, ale že něco představují. Představují potenciální dluh všech, kteří jsou povinni tyto peníze přijímat. Půjčování peněz a následné mazání tohoto dluhu tedy ve výsledku znamená transfer reálných statků a služeb směrem od producentů ke spotřebitelům bez jakékoli náhrady.
Asi jako kdyby Vám Váš zaměstnavatel řekl, že Vám dá na konci měsíce výplatu, tu by Vám pak připsal na účet a následně škrtnul s vysvětlením, že jsou to vlastně jen peníze, že je to vlastně jen dluh vytvořený z ničeho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 21:10
reakce na Jurgen | 2. 7. 2015 15:40

V tomto jsme za jedno. Taky jsem absolutním odpůrcem odpouštění dluhů. Proto jsem taky výše upřesnil, že "zrušení" dluhů může proběhnout pouze posunem jejich splatnosti do budoucna, nejlépe do nekonečna formou jejich transformace na perpetua (konzole). Pouze další existence dluhů zaručí existenci i peněz. Splacení dluhů bankám pak představuje i zánik peněz. Ti co volají po splácení státních dluhů si neuvědomují, že volají po zániku jejich úspor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Pobeha | 6. 7. 2015 22:28
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 21:10

Lenze vyska dlhu narasta a s nou aj uroky. Raz pride cas ked stat alebo iny subjekt nebude moct splacat ani tie uroky.Ak sa peniaze daju vytvarat len tak ze stupne dlh a zaroven dlznik musi platit uroky, potom je vo financnictve systemova chyba.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Phoenix | 2. 7. 2015 13:40
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 12:51

Považujete za možné, aby se země s vyrovnaným rozpočtem dostala do situace, kdy zbankrotuje? Jak myslíte, že by k tomu mohlo dojít?

V momentě, kdy už je dluh nesplatitelný, tak zvyšování daní a další socialistická opatření samozřejmě mohou urychlit pád (protože většina odejde do šedé ekonomiky viz např. Ivo Možný - Proč tak snadno). Nicméně něco podobného bych rozhodně nenazýval rozpočtovou odpovědností, byť se tak často snaží politici zejména zvyšování daní maskovat.

Rozpočtová odpovědnost znamená neutrácet z pozice státu více než je uloupeno na daních, postupně zmenšovat státní výdaje a úměrně tomu daně. To opravdu nikdo, kdo dnes mluví o rozpočtové odpovědnosti, nedělá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 7. 2015 21:27
reakce na Phoenix | 2. 7. 2015 13:40

Krásné teorie ale zelený je strom života. Podívejte jak ta rozpočtová odpovědnost dopadla v Řecku. Rozpočtová odpovědnost je nesmysl, který zničí všechny státy, kromě těch nejvýkonnějších, které výpadek poptávky spojené s deficitním financováním nahrazují zahraniční poptávkou méně výkonných zemí. Pokud ale donutíte méně výkonné země k fiskálním restrikcím, dojde k zahubení poptávky po zahraničním zboží a uvrhne tak do krize i výkonné exportní země, které nakonec skončí také deficitním financováním. Rozpočtová odpovědnost je cestou k bídě a chudobě všech podobně jako byl socialismus a jeho politika soběstačnosti. Vytvoří se tak společenství chudých soběstačných států, které mezi sebou budou obchodovat jen v té nejnezbytnější míře. Rozpočtová odpovědnost je nebezpečný samoúčelný koncept, který bude jen bořit. Navíc úplně zbytečný a nesmyslný koncept vycházející pouze z absurdního strachu ze státního krachu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 2. 7. 2015 22:55
reakce na Richard Fuld | 2. 7. 2015 21:27

Řecko hlavně udělalo tu chybu,že v závažné krizi zvýšilo, nebo bylo nuceno zvýšit (už tak vysoké) daně.

Rozpočtová odpovědnost není nesmysl, naopak bez ní není dlouhodobé prosperity. Ale soustředit se ve chvíli vážné krize pouze na jedno číslo, a to na deficit státního rozpočtu, je skutečně zhoubné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:51
reakce na Jan Capouch | 2. 7. 2015 22:55

Zvyšování daní v krizi je vždy přiléváním oleje do ohně. A souhlasím, že je třeba sledovat důležitější ukazatele, než je jen výše státního dluhu. Proti skutečné rozpočtové odpovědnosti nemám žádné výhrady. Zcela ale nesouhlasím s rozpočtovou pseudoodpovědností, která bez ohledu na situaci staví na první místo právě fiskální restrikce, které mohou celkovou kondici ekonomiky poškodit daleko více, než v dané situaci rozpočtově neodpovědná politika. Obrazně řečeno, i pouštění krve může být vhodným opatřením, ale ne v případě chudokrevnosti. Vždy záleží na kontextu, na stavu pacienta (ekonomiky) v němž se nachází. Takže shrnuto, podtrženo. Fiskální odpovědnost jako takovu obecně nezavrhuji, když současně tvrdím, že i růst státního dluhu může být fiskálně odpovědným. A v tom se liším od mainstreamového chápání fiskální odpovědnosti, jejímž svatým grálem jsou přebytkové rozpočty a splacení dluhů z minulosti. To zdánlivě vypadá jako fiskálně odpovědný přístup ale současně je to přístup makroekonomicky velmi neodpovědný, až pošetilý.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 4. 7. 2015 20:08
reakce na Richard Fuld | 4. 7. 2015 14:51

Ono taky závisí na tom, co fiskálně restrikujete. Pokud zrušíte úřady, které se jen zbytečně pletou lidem do života (viz poslední případ, kdy u nás bábrle dostala pokutu 100 000 za chybějící energetický štítek při prodeji domu), tak sice ubyde trochy kupní síly, ale morální efekt takového počiny vymaže nepříznivé efekt jako nepatrně vyšší nezaměstanost.
Co ekonomika v krkizi potřebuje více než finanční kejkle, je důvěra. Důvěra, že plody své práce budu moci využít pro sebe a podle sebe, ne podle nějakého úředníka. Krásný příklad je NEP v Rusku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 7. 2015 09:39
reakce na Jan Capouch | 4. 7. 2015 20:08

To ano. Ale kvůli zbytečným otravným úředníkům nemůžeme vylít dítě i s vaničkou. Jinými slovy s co nejmenší zbytečnou administrativní zátěží lze souhlasit, ale nelze souhlasit s tím, že je tedy třeba zavrhnout celý koncept podpory kupní síly poptávky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 7. 2015 10:16
reakce na Richard Fuld | 5. 7. 2015 09:39

Znáte taoistický princip "konání nekonáním"? Nový zákon má něco podobného - usilujte o Boží království a vše ostatní vám bude dáno. Sebevětší kupní síla poptávky bude k ničemu, když bude obyvatelstvo líné a nevzdělané nebo naopak převzdělané, úředníci vlezlí a arogantní, pravidla složitá, daně vysoké, morálka zkažená.
Nemyslím, že cesta z krize musí nutně vést slzavým údolím. Ale žádnými machinacemi nelze nahradit práci a spoření, které by měli být podporovány proti lenošení a mrhání (viz Baťa).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 5. 7. 2015 14:24
reakce na Jan Capouch | 5. 7. 2015 10:16

Nejde o machinace. Nejde o nahrazení práce (kterou často převzaly automaty a která tedy nechybí) penězi. Nejde o samoúčelné posilování kupní síly poptávky. Jde o nastolení rovnováhy. Nastolení rovnováhy v prostředí, které jí neumí dosáhnou samovolně, tedy tím Vaším nekonáním. Pokud by úrokové sazby mohly volně přecházet do záporných hodnot, což díky existenci hotovosti nemohou, pak by nebylo třeba posilovat kupní sílu prostřednictvím distribuce nových peněz k oslabení poptávce. Posilování kupní síly by v případě uvedené flexibility úrokových sazeb mohlo probíhat přirozeně prostřednictvím adekvátního poklesu cen. Tento autoregulační kanál je ale zablokován, proto je třeba konat, nikoliv nekonat, jak doporučujete Vy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 5. 7. 2015 17:19
reakce na Richard Fuld | 5. 7. 2015 14:24

A výsledkem toho konání bude co? Jak to, že ceny nemoho klesat? Nebo by to byl "strašák deflace"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 6. 7. 2015 08:43
reakce na Jan Capouch | 5. 7. 2015 17:19

Ceny samozřejmě klesat mohou, avšak při nulové nominální úrokové míře bude s tempem poklesu cen růst i reálná úroková míra, což je pro ekonomiku v recesi dost velký problém. Čím rychleji budou klesat ceny tím vyšší reálná úroková míra bude a tím hůře se bude dařit ekonomice. Deflace není jen strašidelná pohádka pro děti. Deflační spirála je stejně reálnou hrozbou jako ta inflační. Proti té inflační můžete bojovat růstem úrokových sazeb. Na proti tomu proti deflační spirále budou všichni bezmocní právě z toho důvodu, že nominální úrokové sazby nemohou klesat do záporu, aby udržovaly reálnou úrokovou sazbu na nule nebo ji snižovaly do záporných hodnot.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!