Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhopisy: Tučná léta končí

| 18. 6. 2015

Od půlky dubna prakticky po celém světě výrazně klesají ceny státních dluhopisů. Pětatřicetiletý býčí trh je u konce. Není nutné panikařit, žádný strmý pád se pravděpodobně konat nebude. Ale rozhodně nemá smysl nadále držet české nebo německé státní dluhopisy, jejich výnosový potenciál pro příštích deset let je takřka nulový.

Dluhopisy: Tučná léta končí

Už na začátku roku jsem varoval, že v celé Evropě včetně Česka stoupla tržní cenadluhopisů na bezprecedentně vysokou úroveň. Tržní cena je výrazně vyšší než nominální hodnota dluhopisů. Výnosy do splatnosti dluhopisů poklesly na desetiny procenta. Dluhopisy tak vyčerpaly prakticky veškerý svůj výnosový potenciál na deset let dopředu.

Jan Traxler

Jan Traxler – ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.

Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na portálech Investujeme.cz, Finmag.cz, Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.

Stát je kamarád

Kupříkladu výnos do splatnosti desetiletého českého státního dluhopisu už začátkem roku klesl pod půl procenta ročně. Jeho cena ale dál – až nesmyslně – rostla a v polovině dubna už byl výnos do splatnosti dokonce jen 0,2 procenta ročně. Představte si, že byste někomu půjčili peníze na deset let a řekli byste si o úrok dvě desetiny procenta ročně. To by musel být hodně velký kamarád.

Největší kamarád je pro nás tedy asi náš stát, když jsme mu ochotni půjčovat za dvě desetiny procenta ročně. Respektive byl největší kamarád, od půlky dubna začaly ceny dluhopisů klesat, a výnosy do splatnosti tudíž rostou. Kamarádské vztahy maličko poochladly.

Pro přesnost a pořádek: ten výnos dvě desetiny procenta ročně je ve skutečnosti po zdanění dokonce záporný. Výnosnost do splatnosti se totiž počítá z hrubých nezdaněných úroků. A jelikož úroky se kalkulují z nominální hodnoty, nikoliv z tržní ceny, tak ve skutečnosti investor, který v polovině dubna koupil český státní dluhopis se splatností v roce 2024, zaplatí na daních víc, než mu dluhopis vynese na úrocích. Ten dluhopis má totiž nominální hodnotu deset tisíc korun a nese úrok 5,7 procenta z nominální hodnoty, tedy. 570 korun ročně, respektive 484,50 po zdanění. Jenže tržní cena dluhopisu byla v polovině dubna přes 15 tisíc korun, pět tisíc korun nad nominálem, tedy víc, než kolik dluhopis po zdanění vynese na úrocích za deset let.

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletých státních dluhopisů České republiky za dva roky

 

Zdroj: Trading Economics

Skončilo 35 let hojnosti (pro dluhopisové fondy)

Situace se radikálně změnila. Za poslední dva měsíce klesla tržní cena zmiňovaného dluhopisu na 14 tisíc korun, tedy zhruba o sedm procent. Z toho 570 korun dělá v květnu vyplacený roční úrok, i tak ale tržní cena výrazně poklesla. Výnos do splatnosti se rázem vyhoupl na aktuálních 0,9 procenta ročně, před týdnem dokonce atakoval jednoprocentní hranici.

Podobné je to u sousedů v Německu. Výnos do splatnosti desetiletého německého státního dluhopisu klesl v polovině dubna na pouhých 0,07 procenta ročně. Ovšem za poslední dva měsíce taky prudce klesla cena německého desetiletého dluhopisu a výnos do splatnosti se minulý týden taky pohyboval kolem jednoprocentní hranice. A relativně podobný vývoj prodělaly státní dluhopisy napříč celou Evropou. Také v USA začaly poslední měsíce výnosy do splatnosti růst a tržní cena amerických treasuries klesá.

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletých státních dluhopisů Německa za 35 let 

Zdroj: Trading Economics

Srovnejte to!

Ne že by na měsíční výkonnosti zvlášť záleželo. Srovnávat podílové fondy ale na Peníze.cz můžete podle spousty a spousty jiných parametrů:

Pochopitelně se mluví o tom, že skončil pětatřicetiletý býčí trend státních dluhopisů, který započal začátkem osmdesátých let v době vysoké inflace. Od té doby centrální banky snižovaly úrokové sazby a úrokové výnosy dluhopisů postupně také klesaly.

Taky v České republice jsme posledních patnáct let byli svědky klesajících úrokových sazeb a tomu korespondujících vysokých výnosů státních dluhopisů tažených růstem jejich tržní ceny nad nominální hodnotu. Jenomže tržní cena narazila na strop, protože dost dobře nemůže růst nad součet nominální hodnoty a v budoucnu přislíbených úroků. Ačkoliv… i takové bláznivé situace můžou nastat, například ve Švýcarsku jsme letos mohli vidět i záporné výnosy do splatnosti.

Nechci se příliš pouštět do spekulací, co přesně za změnou trendu stojí. Určitě se projevuje očekávání růstu úrokových sazeb v USA. Mnoho fondů pravděpodobně začalo vyprodávat dluhopisy a Evropská centrální banka se svým programem kvantitativního uvolňování nestačí tvořit dostatečnou poptávku. Z toho by se dal vyvodit i možný scénář, že Evropská centrální banka bude nakupovat víc. Ale to jsou jen spekulace.

Přijde minimálně deset let hubených (pro dluhopisové fondy)

Nejde stoprocentně říct, že je býčí trh státních dluhopisů definitivně za námi. Nicméně momentálně všechno nasvědčuje tomu, že jsme v dubnu byli svědky skutečného vrcholu. Ale je těžké odhadovat další vývoj. Osobně si nemyslím, že by ceny dluhopisů měly dál strmě padat. V USA jsou výnosy dluhopisů výrazně vyšší než v Evropě, takže by po nich mohla být větší poptávka ze strany evropských penzijních fondů. A v Evropě zase Evropská centrální banka pravděpodobně nepřipustí další růst dluhopisových úroků, protože by tím vystavovala mnoho států riziku bankrotu a mnoho bank by mělo opětovné problémy s kapitálovou přiměřeností.

Takže není důvod panikařit. Ačkoliv bublina na dluhopisových trzích má gigantické rozměry, její prasknutí v dohledné době snad nehrozí. Důležité pouze je si uvědomit, že státní dluhopisy mají aktuálně malý výnosový potenciál při držbě do splatnosti a zároveň nesou riziko poklesu tržní ceny v případě růstu úrokových sazeb. To je (sebe)vražedná kombinace. Většina dluhopisových fondů nebude v příštích deseti letech schopna ani pokrýt náklady na správu. S pětiprocentními výnosy se nadobro rozlučte.

To samé platí i pro konzervativní penzijní účastnické fondy a zejména pro transformované fondy, tedy staré známé penzijní připojištění. Tyto fondy investují de facto výlučně do českých státních dluhopisů. Nemá smysl zde držet prostředky dalších deset let. Pokud máte do důchodu dál, rozhodně je na čase přejít do dynamičtějších účastnických fondů. i za cenu vyšší volatility a možného poklesu v dohledné době, neboť ani akcie dnes rozhodně nejsou levné. Nicméně růstový potenciál akcií je v dlouhodobém výhledu výrazně vyšší, a jelikož díky pravidelným vkladům dochází k neustálému průměrování nákupní ceny, je vlastně jakýkoliv pokles v první třetině plánované doby spoření vítaný. Ale to si názorně ukážeme příště, proč jsou pro pravidelné investice vhodnější akcie než konzervativní fondy.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Odcházíme moc BRZY ! | 18. 6. 2015 15:10

Odcházíme do penze příliš BRZY:
http://zpravy.aktualne.cz/finance/do-duchodu-chodi-cesi-zbytecne-brzy-ukazuje-porovnani-zemi/r~7777945215a611e5bcb60025900fea04/

Zejména ženy. Ty se dožívají výrazně vyššího věku, měly by do penze tedy odcházet naopak později, než muži, aby v penzi pobývaly zhruba stejně dlouho.
Tedy aby zhruba stejně dlouho čerpaly.

Příklad: Pokud skupina obyvatel X chce čerpat penzi například 2x déle, než skupina Y, tak za jinak shodných podmínek (obě skupiny přispívaly do systému stejně dlouho a ve stejné výši) by měla mít penzi poloviční.
A to samozřejmě pomíjím ty podmínky v závorce výše, protože ve skutečnosti ty dvě skupiny neodvádějí po stejně dlouhou dobu a nepřispívají ve stejné výši (pak by rozdíl v penzi možná měl být ještě více, než dvojnásobek).

Na druhou stranu pokud manžel po celý život platí jak mourovatý, měsíc po odchodu do penze ho to klepne, měla by manželka jeho "budget" zdědit. Jenže to bychom nesměli mít systém dle pana Ponziho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 6. 2015 08:58
reakce na Odcházíme moc BRZY ! | 18. 6. 2015 15:10

Toto by částečně mohl řešit společný důchod manželů a vdovský důchod. Průběžný důchodový systém může být podobný Ponzimu pouze v tom ohledu, že nárok na důchod z průběžného systému mají i bezdětní. Pak se může teoreticky stát, že plátci důchodů tak nějak dojdou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mirek Hasík | 19. 6. 2015 10:31
reakce na Richard Fuld | 19. 6. 2015 08:58

Jaký důvod bez nároku na důchod by pak měli bezdětní tento systém sponzorovat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 6. 2015 20:00
reakce na Mirek Hasík | 19. 6. 2015 10:31

Bezdětní nikoho nesponzorují. Platí důchody předchozím generacím. Předky má každý, děti jen někdo. Takže platit odvody na důchody musí každý, nárok na důchod od dalších generací by měli mít je ti co vychovali děti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mirek Hasík | 20. 6. 2015 09:07
reakce na Richard Fuld | 19. 6. 2015 20:00

No jo, co když ale moji rodiče zemřeli před důchodem? Musím jim taky platit?
A co když moje odešli z republiky a nejsou součástí našeho důchodového systému? A co když se moje děti budou celý život poflakovat na úřadu práce nebo po brigádách, které nezakládají nutnost platby sociálního pojištění? Většina půlmilionové romské populace to tak má. Dostanu pak důchod?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 20. 6. 2015 16:48
reakce na Mirek Hasík | 20. 6. 2015 09:07

Ale v základu mám pravdu, né? Vždy když mám pravdu, tak se vyrojí jen okrajové "problémy", týkající se jen nevýznamné části populace.

Když konkrétně Vaši rodiče zemřou před důchodem tak budete platit odvody stejně jako budou mít nárok na důchod rodiče dětí, které zemřeli na počátku jejich ekonomicky aktivního života.

Když děti odejdou do ciziny měly by platit odvody na důchody zemi v níž mají rodiče nárok na důchod. To jde legislativně zařídit.

S cca 5% "flákačů" se počítá a tito občané nebudou mít nárok na důchod, takže důchodový systém nezatíží. Podmínkou pro vznik nároku na důchod jsou také roky odvádění pojistného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Eich | 19. 6. 2015 13:49
reakce na Mirek Hasík | 19. 6. 2015 10:31

To je jednoduché - ten systém se totiž nepodobá ani tak Ponziho schématu, jako spíše koncentráku.
Tzn. bezdětných se nikdo na ochotu k účasti ptát nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 6. 2015 19:57
reakce na Eich | 19. 6. 2015 13:49

Každý o bezdětný má rodiče, kterým povinně hradí důchody. Bezdětní ale neinvestovali do nové generace plátců jejich důchodů, tak by si měli na své důchody naspořit. Tady není na co se ptát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Březí | 1. 7. 2015 17:17
reakce na Richard Fuld | 19. 6. 2015 19:57

Mne ale rodiče bili, vůbec mne nevychovávali a nic jim platit nechci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

3.pilíř | 18. 6. 2015 10:41

Blíží se mi doba, kdy mohu polovinu peněz vybrat.
Půl napůl za to koupím bitcoiny a zlato.
Zbývající polovinu, kterou tam z donucení musím nechat, převedu do dynamičtějšího akciového fondu, ale nebudu si dělat velké iluze, že z toho v penzi něco dostanu (podobně jako si nedělám iluze, že něco dostanu z 1.pilíře).

Je na tom vidět, jaký kamarád ten stát je, když mu vlastně přes 3.pilíř musíme půjčovat povinně (a to z peněz, ze kterých nám již před tím polovinu ukradl). Tak takový kamarád to je.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!