Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhopisy: Konec mejdanu

„Bezrizikové“ dluhopisy jsou v ohrožení. Dosavadní famózní výnosy se již nebudou opakovat.

Každý začátečník v oblasti investic se učí o existenci bezpečných státních dluhopisů, které mají rating AAA a na kterých nelze prodělat. Každý čtenář denního tisku pak ví, že nejbezpečnější státní dluhopisy vydává Německo, pilíř evropské ekonomiky a bezpečný přístav. (Ještě o něco bezpečnější by byly švýcarské nebo norské dluhopisy, ale těch je na trhu tak málo, že do nich investovat prakticky nelze.)

Pokud se investiční začátečník a čtenář ekonomických rubrik pokusí přetavit teorii do praxe, zjistí, že s bezrizikovou investicí je to všelijaké. Podíváme-li se na dluhopis německé vlády s dobou splatnosti deset let, zjistíme, že během jediného měsíce (20. duben až 20. květen 2015) ztratil pět procent hodnoty. Bezriziková investice! Jak je to možné?

Další čtení

Při pádu dluhopisů na přelomu dubna a května se investorům vypařil bilion dolarů. Nebo i víc. A bilion dolarů, to je pět českých ekonomik. Že jste si ani nevšimli? Přitom dluhopisy můžou posloužit jako dobrý indikátor průšvihu. Který by se samozřejmě dotkl i těch, kteří nemají v dluhopisech ani halíř.

Úrokové sazby zřejmě na dně

Všechny dluhopisy, státní i soukromé, se řídí jednoduchou finanční matematikou. Když úrokové sazby klesají, cena dluhopisů roste a naopak. Je to pevná závislost, kterou si můžete vyzkoušet sami. I vy máte ve svém počítači Excel nebo LibreOffice, kde najdete funkce PRICE (cena) a YIELD (úrokový výnos do doby splatnosti). Dokud úrokové sazby klesají, ceny dluhopisů rostou. V období po finanční krizi šly úrokové sazby dolů, neboť centrální banky se snažily povzbudit ekonomiku. Je otázka, zdali recept opravdu fungoval, ale tuto spekulaci nechme raději na jindy. Faktem zůstává, že díky klesajícím sazbám si investoři užívali rostoucích cen dluhopisů řadu let.

Nyní je konec mejdanu, a to zřejmě na dlouhou dobu.

Například americký fond Vanguard Long-Term Bond Index, který investuje do dlouhodobých dluhopisů americké federální vlády, za posledních deset let vydělal 88,2 procenta, tedy v průměru 6,53 procenta ročně. To vše bez velkých výkyvů, během krize jeho hodnota dokonce rostla.

Nabízí se otázka, proč nedat všechno do těchto báječných investic, které vydělávají přes šest procent při minimálním riziku. Odpověď: protože tyto výnosy se nebudou opakovat. Úrokové sazby zřejmě dosáhly svého dna. Nyní již mírně rostou. I onen zmíněný skvělý fond Vanguard zaznamenal z tohoto důvodu od ledna ztrátu ve výši přes devět procent. Bezriziková investice není bezriziková!

Zaděláno na krizi

Většina drobných investorů se dívá především na historické výnosy za posledních pár let. Ty doposud vypadaly pro státní dluhopisy (a pro fondy státních dluhopisů) velmi dobře, až famózně. Ale s tím je konec. Následujících deset let bude těžká doba pro všechny, kdo vlastní německé, americké, ale také české státní dluhopisy. V lepším případě úrokové sazby zůstanou nízké. V tom případě sice majitelé dluhopisů zůstanou v zásadě „na svém“, ale hodnotu jejich investic jim bude rozežírat inflace.

V horším případě se úrokové sazby vrátí ke svým dlouhodobým průměrům, což zdevastuje ceny dluhopisů. Pokud by se například zmíněný německý desetiletý dluhopis měl vrátit ke svému výnosu z května 2007 (předkrizové období), znamenalo by to pokles jeho ceny o více než 30 procent. A kdyby mělo jít o návrat k historickému průměru dejme tomu za léta 1990 až 2007, německé dluhopisy by poklesly o čtyřicet procent.

Vzniká otázka, co by se stalo s bilancemi evropských bank, pojišťoven a penzijních fondů, kdyby musely tvořit opravné položky na klesající ceny údajně bezrizikových dluhopisů, nejen německých, ale také francouzských, amerických, britských a tak dále. Samozřejmě i českých, neboť jejich výnosy víceméně jen zrcadlí vývoj ve světě.

Některé dluhopisy lze účetně zařadit do škatulky „hold to maturity“ (držet do splatnosti) a předpokládat, že pokles tržní ceny se jich netýká. Celkově by jakýkoli robustní nárůst úrokových sazeb mohl způsobit snadno a rychle další finanční krizi. Centrální bankéři přece jen znají elementární finanční matematiku, a slyšeli dokonce i o oprávkách na tržní cenu cenných papírů v aktivech. Umějí si tedy spočítat, co by obnášel pokles cen zdánlivě bezpečných státních dluhopisů. Se zvyšováním úrokových sazeb tedy nebudou spěchat.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako místopředseda dozorčí rady.

Nová kniha Pavla Kohouta!

Co si má počít drobný střádal

Vyšší sazby by znamenaly nejen zdražení úvěrů: především by fungovaly jako torpédo namířené do aktiv bank a jiných finančních podniků. Stejná obava je pravděpodobně hlavním motivem, proč Evropská centrální banka začala s kontroverzním programem kvantitativního uvolňování. Jeho hlavním cílem je držet výnosy dluhopisů pod kontrolou, což mimochodem podstatně snižuje náklady států na dluhovou službu. Expanze objemu peněz je cíl vedlejší.

Co si má ale počít nešťastný drobný střádal, pokud inflace poroste, spořicí účty neponesou ani nadále téměř nic, a dluhopisové fondy dokonce budou ztrácet na hodnotě? Investiční doporučení nelze dost dobře poskytovat prostřednictvím médií, ale alespoň jednu drobnou radu. Za všech okolností, i při nejhorší krizi vždy existují druhy investic, které momentálně rostou. Minulá krize přála státním dluhopisům, ta budoucí bude příznivá pro něco jiného.

Víc nesmíme ani naznačovat.

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 64 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK