Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Investice jinak. Komu se vyplatí kupovat umění?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
17. 4. 2015
 18 655

Přemýšlíte o alternativních investicích a zvažujete nákup uměleckého díla? Do jakého umění se dnes vyplatí vložit peníze? Má smysl, aby se o takovou investici pokoušel člověk, který umění zvlášť nerozumí? Ptáme se prezidenta Asociace starožitníků, ředitelky aukční síně, ekonoma, investora a starožitníka.

Očima expertů: Investice jinak. Komu se vyplatí kupovat umění?

Investice do umění mají řadu zastánců, ale i odpůrců. Jedni tvrdí, že jde o skvělou příležitost, jak diverzifikovat investiční portfolio a ještě si domů pořídit něco pěkného, druzí namítají, že vložit výhodně peníze do uměleckého předmětu dokáže jenom skutečný odborník a většina lidí, která se o to pokusí, se nakonec nepěkně spálí.

Pravda je, že na investice do umění by se mělo pohlížet trochu jinak než na investice do finančních produktů, jako jsou třeba akcie, dluhopisy nebo komodity. Investor je totiž často zároveň sběratel a milovník umění, takže se pro něj cena zakoupeného díla spojuje i s jeho estetickou hodnotou. Pokud ale chce někdo kupovat obraz nebo starožitný šperk, jen aby na tom pořádně vydělal, měl by si radši investici pořádně rozmyslet.

Zhodnocení za mnoho let

Obecně platí, že při nákupu uměleckého díla by měl člověk počítat se zhodnocením až za dlouhou dobu. U spekulací na pár let je výrazné riziko, že prodejní cena bude o dost nižší, než si původně představoval – pokud se vůbec prodej podaří.

Když se někdo rozhodne, že si domů pořídí obraz, sošku nebo jiné umělecké dílo, měl by si o trhu s uměním a samozřejmě také o prodávaném „zboží“ nejdřív něco zjistit. Příležitostí je spousta. Ve velkých městech najdete aukční síně, prodejní galerie nebo starožitnictví. Už za necelý týden začne například v prostorách Novoměstské radnice v Praze veletrh starožitností Antique. Než se ale rozhodnete do něčeho investovat, poraďte se raději s důvěryhodným znalcem.  

Má smysl, aby se do umění zkoušeli investovat lidé, kteří nejsou odborníci? Je správná doba pro krátkodobější spekulativnější investice do umění, nebo je spíš lepší investovat s dlouhodobým horizontem? Ptáme se mezi investory, obchodníky s uměním, starožitníky i ekonomy. A do čeho by právě oni vložili svoje peníze?

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+7
+

Lidé, kteří umění příliš nerozumějí, by do něj v žádném případě investovat neměli, z celé řady důvodů: nedostatečná znalost „produktu“, jeho mizerná likvidita, velké rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou a podobně. Zejména nákup na krátkodobou spekulaci si vyloženě koleduje o průšvih. Na delší období může být zajímavý nákup stříbrných kilovek lunárního kalendáře, ale to je spíše sběratelství než umění.

Pro běžného investora investice do umění není dobrá volba.

Jan Neumann

prezident Asociace starožitníků

Jan Neumann
-
+7
+

Investice do umění jsou vhodné pro každého, kdo si dovede opatřit důvěryhodného poradce. Ještě vhodnější jsou pro toho, kdo je připraven se vzdělávat a vědět toho o umění co nejvíc.

Investice do umění je z podstaty věci dlouhodobá. Říká se, že sbírku vytváříme pro své děti. Je to ale investice alternativní, a proto do ní máme ukládat maximálně třetinu portfolia. Je dobré sbírat to, co nás oslovilo, co se nám líbí, aby nám zůstalo něco pěkného, pokud finanční zhodnocení nevyjde tak, jak jsme si představovali. Ostatně z tvrdých investorů se většinou nakonec stávají sběratelé, k umění nelze zůstat dlouhodobě netečný.

Prozíravý investor by měl dnes nakupovat hodnotná díla 60. let 20. století a díla mladší, protože lze očekávat trvalý nárůst jejich cen. Opravdoví znalci dokážou i mezi studenty a nejmladšími absolventy uměleckých škol vytipovat autory, jejichž díla mají potenciál dalšího cenového růstu.

Mária Gálová

ředitelka aukční společnosti Dorotheum

Mária Gálová
-
+7
+

K tomu, aby člověk investoval do umění, je nutné naplnit několik málo předpokladů. Mít základní kapitál – a vůbec nemusí jít o milionové částky; mít určitou vnitřní touhu obklopovat se věcmi, které jsou jedinečné a výjimečné, a přijmout fakt, že tento druh investic má svá specifika. Musím třeba vědět, že umění je málo likvidní a pokud chci finance do něj vložené i zhodnotit, ne jen uchovat, je nutné jeho prodej z časového hlediska optimalizovat a nečekat zázraky kdykoliv.

Určitě má smysl, aby do umění investovali i laici, jinak by to znamenalo, že do umění můžou investovat snad jenom kunsthistorici a ostřílení praktici. Ale i ti protřelí někdy začínali a postupně se v tom zdokonalovali a kultivovali. Na začátku je velmi výhodné najít někoho, komu můžete důvěřovat a kdo vás povede. Upozorní na rizika, přiblíží zajímavé, usměrní, co číst, na co se podívat.

Při investicích do umění je vždy lepší počítat s dlouhodobějším horizontem, nejméně řekneme pěti let, dokonce i delším. V ideálním případě jsou to spíše investice pro další generace. To však neznamená, že se na umění nedá vydělat i v kratší lhůtě. Ale jsou to spíš výjimky nebo tomu nahrají určité šťastné okolnosti.

A do čeho bych dnes investovala já sama? Blízcí jsou mi například autoři druhé poloviny 20. století. Jejich tvorba má jasné místo v kontextu českého výtvarného umění a kvalita a význam jejich děl mnohdy obstojí i v mezinárodním kontextu. To je pro další zhodnocení velmi důležitý aspekt. Jednou, až se o nich bude díky výstavám, publikacím a třeba internetu vědět ve světě víc, najdou si své sběratele i v řadách zahraničních milovníků umění. A logicky se se zvětšením tržního pole zvedne i pravděpodobnost vyšší dosažené ceny. Mým naprostým favoritem je ale české ateliérové sklo. Jeho příběh je obrácený. České sklářství se dostalo již před půlstoletím na vrchol světového vývoje a prestižní galerie a muzea, i privátní sběratelé nakoupili do svých sbírek mnohá díla místních sklářů.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+7
+

Investice do umění má smysl jako dlouhodobá investice – v takovém případě lze dosáhnout opravdu zajímavých výnosů. Ideální je vyhlédnout si mladého, nadějného umělce, dvacátníka, po němž nyní ani pes neštěkne, ale za třicet let bude vystavovat po celém světě.

Jenže platí to, co pro jakoukoli jinou investici. Pokud investor chce uspět a dosáhnout výnosu, musí branži a jejím zákonitostem výtečně porozumět. Nebo musí mít po ruce rádce, který to všechno už v malíčku má. To je ale pouze podmínka nutná, nikoli postačující. K záviděníhodnému výnosu je totiž také třeba umět správně odhadnout budoucí trendy, budoucí módní vlny. S tím už neporadí ani nejpoučenější rádce, ani nejobjemnější kniha. Tyto módní vlny jsou totiž do značné míry odrazem jen obtížně předpověditelného společenského, politického a koneckonců také ekonomického vývoje. Je třeba štěstí. Které ovšem, jak víme, přeje připraveným. Takže výše zmíněná průprava v zákonitostech umělecké branže rozhodně není na škodu. Ale sama o sobě ještě úspěch nezaručí. Dobré vodítko, do kterých českých umělců investovat, poskytuje J&T Banka Art Index.

Michal Jankovský

starožitník

Michal Jankovský
-
+7
+

Kdo to pověděl nejlíp?

Investice do umění jsou vhodné pro každého, kdo chce nejen uložit a zhodnotit svoje peníze (a nemusí záležet na jejich objemu), ale hlavně pro toho, kdo si chce také užít to, co pestrý trh s uměním a starožitnostmi přináší. Jsou to hlavně umělecké a estetické zážitky a poznání historie a „příběhů“, co dodává našemu počínání na tomto poli bohatší obsah.

Pokud nemáme dostatečně vytříbený „vlastní názor“, je jistě vhodné obrátit se na profesionály, kteří nám poradí, jak se trh s uměním chová, jaká jsou úskalí, jak výhodné vlastně naše případné investice v rámci jednotlivých komodit (současné a staré výtvarné umění, starožitnosti a užité umění) mohou být. Spekulovat s uměním mohou jen „nejvyspělejší hráči“, je třeba raději počítat s tím, že vložené prostředky se budou zhodnocovat spíš zvolna, a měli bychom si být také vědomi svého osobního vztahu k tomu, do čeho investujeme, abychom si získaná umělecká díla a starožitnosti mohli náležitě užívat, než se ocitnou „dále v oběhu“, pokud je nebudeme chtít mít jako součást své sbírky.

V dnešním mezinárodně propojeném světě je také dobré si uvědomit mezinárodní konvertibilitu a mobilitu uměleckých děl. Coby milovník českého umění mohu například kupovat díla českých autorů, ale budu také raději přihlížet k jejich zahraničnímu věhlasu. Jako ideální předmět investice bych viděl kvalitní autentický starožitný šperk, třeba s drahými kameny, s přidanou hodnotou ve zpracování a výrazném stylu, který se bude nejspíš líbit po celém světě a bude také univerzálně prodejný.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

investiceinvestiční horizontjaroslav šuralukáš kovandasběratelstvíspekulaceumění
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo