Dluhopisy 2015: Světová bublina ze všech bublin nejbublinovatější

| 2. 2. 2015

Svět se zbláznil. České dluhopisy nesou méně než německé. Švýcarské dluhopisy mají záporný výnos. Centrální banky hustí a hustí vzduch do největší finanční bubliny v dějinách lidstva.

Dluhopisy 2015: Světová bublina ze všech bublin nejbublinovatější

Loňský vývoj na dluhopisových trzích předčil veškerá má očekávání. Před rokem většina odborníků očekávala růst úrokových výnosů a pokles cen dluhopisů, zejména v USA. Já měl naopak strach z akcií a říkal jsem lidem, ať radši drží americké nebo české dluhopisy, i za cenu minimálních výnosů.

To se nakonec ukázalo jako dobrá volba, výnosy do splatnosti u většiny státních dluhopisů opět výrazně poklesly na další historická minima. Kdo držel v roce 2014 americké treasuries, vydělal na nich více než na amerických akciích. Kdo investoval do českých státních dluhopisů, vydělal také výrazně víc, než kdyby kupoval české akcie. Budou dluhopisy hitem investování v roce 2015?

Chceš půjčit Švýcarsku? Dobrá, zaplať!

Pozor, v celé Evropě včetně Česka stoupla tržní cena dluhopisů na bezprecedentně vysokou úroveň. Tržní cena je výrazně vyšší než nominální hodnota dluhopisů. Výnosy do splatnosti dluhopisů jsou extrémně nízké. Dluhopisy vyčerpaly prakticky veškerý svůj výnosový potenciál na deset let dopředu.

Zvláštní doba s sebou také přinesla dva nevídané, paradoxní úkazy.

První: české státní dluhopisy jsou dražší než německé. Německý desetiletý státní dluhopis má aktuálně výnos do splatnosti pouhých 0,34 procenta ročně. Ovšem výnos do splatnosti u desetiletého českého státního dluhopisu klesl dokonce na 0,23 procenta za rok. České státní dluhopisy jsou aktuálně druhé nejdražší na světě, respektive mají hned po Švýcarsku druhý nejnižší výnos do splatnosti. Proto naprosto chápu Andreje Babiše, že by chtěl letos vydat pořádný balík dluhopisů na refinancování těch starších – takhle levně si už asi Česká republika v budoucnu nikdy půjčovat nebude.

Desetileté státní dluhopisy ČR: Vývoj výnosu do splatnosti

Zdroj: Trading Economics

Druhý, ještě paradoxnější, radši se držte. Desetiletý švýcarský státní dluhopis již nese záporný výnos do splatnosti. Žádné tříměsíční pokladniční poukázky, desetiletý dluhopis! Jeho tržní cena je vyšší, než součet všech úrokových plateb, které investor obdrží během deseti let, a nominální hodnoty dluhopisu, kterou dostane zpět za deset let při splatnosti dluhopisu. No není to skvělá investice, ještě si připlatit za to, že můžu půjčit Švýcarsku peníze? Třeba mi také za pár let bude banka ještě platit úroky za to, že jsem si u ní vzal hypotéku. To by byl báječný svět. Dokonalý Kocourkov.

Desetileté švýcarské státní dluhopisy: Vývoj výnosu do splatnosti

Zdroj: Trading Economics

Vybrané dluhopisy

Výnos do splatnosti (p.a.) vybraných desetiletých státních dluhopisů

Země

výnos (p. a.)

Švýcarsko

-0,11 %

Česko

0,23 %

Japonsko

0,27 %

Německo

0,34 %

Francie

0,57 %

Španělsko

1,39 %

Velká Británie

1,47 %

Itálie

1,53 %

USA

1,82 %

Austrálie

2,56 %

Čína

3,44 %

Indie

7,70 %

Řecko

9,86 %

Brazílie

11,77 %

Rusko

14,40 %

Zdroj: Trading Economics, data k 28. 1. 2015

Největší bublina všech dob

Nikde jinde není více patrné, jak centrální banky deformují trh, než právě u dluhopisů. Centrální banky už několik let drží úrokové sazby na nule (ve Švýcarsku momentálně dokonce minus 0,75%) a zároveň ve velkém nakupují státní dluhopisy. Uměle tak tlačí úroky dluhopisů na bezprecedentně nízkou hladinu. Začal s tím Fed. Nyní převzaly štafetu Bank of Japan a Evropská centrální banka. V Japonsku už žádný dluhopisový trh v podstatě neexistuje, na straně poptávky stojí jen jedna instituce, Bank of Japan. Něco podobného možná za pár let čeká i celou Evropu.

Centrální banky tak vytvářejí největší finanční bublinu v dějinách lidstva. Ale chápu, že nemají moc na výběr. Kdyby tyto nestandardní kroky nepodnikly, dávno by Japonsko i půlka Evropy musely vyhlásit státní bankrot. Kupujeme si čas něco se zadlužením a deficity udělat. Centrální banky doufají, že se jim podaří rozdmýchat inflaci a zároveň udržet úroky u dluhopisů takto nízko, aby inflace postupně požrala dluhy. Pokud se jim to podaří, čeká nás ještě mnoho let stagnace HDP a nízkých úrokových sazeb. Ale kdo ví, jestli se tahle hra vabank nevymkne z rukou.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Už nenaspoříte!

Vrátíme-li se na začátek, dluhopisy sice již vyčerpaly prakticky veškerý svůj výnosový potenciál na deset let dopředu, ale zároveň je třeba zdůraznit, že zatím není důvod panikařit a prodávat. Dokud bude Evropská centrální banka nakupovat státní dluhopisy v rámci svého programu kvantitativního uvolňování, měly by úroky zůstat na této extrémně nízké úrovni. Minimálně krátkodobě.

Jen je potřeba počítat s tím, že na klasických státních dluhopisech už nevyděláte. Stejně tak je potřeba počítat s tím, že úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech dále klesnou. Na druhou stranu radovat se mohou ti, kteří si berou hypotéku, zde by naopak sazby mohly ještě o nějakou desetinku klesnout.

Většina dluhopisových podílových fondů bude v příštích deseti letech reportovat ztráty nebo jen velmi nízké výnosy. Investoři tak logicky hledají výnosy jinde. Což je velký problém. Mnoho investorů se dnes bezhlavě vrhá do akcií a dalších rizikovějších investic, ačkoliv tomu vůbec neodpovídá jejich rizikový profil. Lidé po celém světě stále více ignorují rizika. Vždyť posledních šest let ceny akcií krásně rostou. Mám strach, že tohle pro mnoho investorů nedopadne dobře.

Jan Traxler

Jan Traxler – ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.

Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na portálech Investujeme.cz, Finmag.cz, Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.

Dluhopisy na rok 2015: Snad jen firemní. Bez záruky

I v roce 2015 bude u dluhopisů všechno záležet na politice centrálních bank. Pokud americký Fed začne v průběhu roku zvedat úrokové sazby, jak zatím prohlašuje, začnou pravděpodobně růst výnosy do splatnosti u amerických dluhopisů. Zde bych tedy byl opatrný a spíše připravený na short pozice. V Evropě by měly úroky zůstat nadále nízké. Zcela ve hvězdách je další vývoj v Řecku nebo v Rusku.

Obecně bych byl opatrný u dluhopisů na rozvíjejících se trzích, zvlášť pokud by americký dolar dále posiloval. Stejně tak bych raději minimalizoval pozice v high yield dluhopisech, zejména v USA. V Evropě jim možná bude letos pomáhat Evropská centrální banka a slepá důvěra investorů v evropské akcie a dluhopisy. Ale jinde ve světě začnou mít brzy high yield dluhopisy problémy. Celkově mi z dluhopisů vychází nejlépe korporátní dluhopisy evropských firem s vyšším ratingem, zde by mohly výnosy do splatnosti v roce 2015 ještě mírně klesat. Jinak ale moc příležitostí na dluhopisových trzích aktuálně nevidím.

 

 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Jan Altman | 2. 2. 2015 17:00

Kolaps dluhopisové bubliny může nastat pouze tehdy, když dluhopisy centrální banky přestanou vykupovat.
Pokud CB koupí, co ministerstvo financí vydá, dluhopisová bublina splasknout nemůže.
Jediné, co má potenciál CB donutit přestat dluhopisy kupovat, je vysoká inflace.
Ale i když si stát bude vybírat mezi 15% inflací a kolapsem trhu s dluhopisy (a potažmo státním bankrotem), vždy raději zvolí tu inflaci (a obligátně bude lhát o její výši) - inflace jej nijak neohrožuje, spíše naopak (coby největšího dlužníka). Vysoká inflace (a její oficiální zapření) může být i vítaná cesta, jak ulevit demografií deptanému penzijnímu systému - penze porostou o oficiální inflaci, ale náklady o tu reálnou. Brzy se tak dostaneme na ty udržitelné šestitisícové penze, i když nominálně to bude třeba 60 tisíc.

Prasknutí dluhopisové bubliny je tedy podle mne daleko méně pravděpodobné, než (hyper)inflace.
Z tohoto pohledu asi ani nehrozí nějaká významná korekce na akciích - dokud CB budou nafukovat svou bilanci, ani akcie by neměly splasknout. Vždyť kam jinam by ty nové peníze měly téct?

Spíše se připravme na to, že ECB vykoupí většinu dluhů zemí eurozóny (těmi jižními počínaje). A oslabování EURa k USD (než i FED opět začne tisknout a měnově válčit) nám ještě "vylepší" ČNB oslabením CZK k EURu.

Kdy se toto dobrodružství začne projevovat na růstu CPI, to těžko říct.
Jisté je jen to, že spořit si dnes na penzi, je docela nebezpečný sport.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Fürst | 2. 2. 2015 07:03

Kolega Traxler píše: "Třeba mi také za pár let bude banka ještě platit úroky za to, že jsem si u ní vzal hypotéku. [...] Dokonalý Kocourkov." Přikládám link na článek o tom, že už se stalo:
http://www.zerohedge.com/news/2015-01-30/denmark-you-are-now-paid-take-out-mortgage
Pokud jde o ekonomickou imbecilitu, je dnešní Evropa místem, kde zítra znamená již včera.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 2. 2015 12:47
reakce na Tomáš Fürst | 2. 2. 2015 07:03

To Dánsko, to je rozumný :-)

Ale k článku: autor píše, do čeho neinvestovat (státní dluhopisy a v podstatě ani akcie). Ale nepíše, do čeho investovat. Přeci není možné jít na sto procent do alternativních "investic" typu Au, Ag, BTC,...

Jeden by si mohl myslet, že dobrý nápad je investice do nemovitosti, když jsou úroky z hypoték takto nízko. Jenže to (uměle vybuzená poptávka díky levným hypotékám) je již v jejich ceně zahrnuta. Navíc pokud by došlo k avizovanému prasknutí dluhopisové bubliny, dojde i k růstu úroků (a fixace nebývají moc dlouhé) a také k poklesu koupěschopnosti obyvatel (3.pilíř je plný dluhopisů + zhoršení státní financí povede ke snížení reálných penzí - na čemž už tak jako tak pracuje demografie).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!