Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhopisy jako „bezpečná investice“? Zapomeňte!

| 29. 9. 2014

Dluhopisová bublina se dál nafukuje a nikdo neví, kdy přijde „velký prásk“. Držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl. A spekulovat na pokles? To je jako čurat proti větru.

Dluhopisy jako „bezpečná investice“? Zapomeňte!

Státní dluhopisy mají za sebou prozatím velmi úspěšný rok. Úrokové výnosy doposud výrazně klesaly. Díky tomu rostla tržní cena dluhopisů. Kdo v lednu vsadil na státní dluhopisy, vydělal od začátku roku zpravidla pět až deset procent, což platí pro státní dluhopisy prakticky po celém světě (s výjimkou Ruska).

České dluhopisy: poloviční výnos proti americkým

Kupříkladu cena českého státního dluhopisu se splatností v roce 2024 stoupla od ledna ze 129 na 140 procent nominálu. Nominální hodnota tohoto dluhopisu je deset tisíc korun, aktuální cena tedy čtrnáct tisíc. Vyplácí roční kupon 5,7 procenta nominálu, čili 570 korun. To je na první pohled stále zajímavý úrokový výnos – 570 korun ročně vůči pořizovací ceně dluhopisu čtrnáct tisíc korun, to vychází na hrubý úrokový výnos čtyři procenta.

Jenomže nesmíme zapomenout na to, že při splatnosti dluhopisu v roce 2024 dostaneme zpět od Ministerstva financí nominální hodnotu dluhopisu, tedy deset tisíc korun, zatímco dnes bychom ho pořizovali za čtrnáct tisíc. To celkovou výnosnost takové investice radikálně snižuje. Proto se u dluhopisů počítá takzvaný výnos do splatnosti. Tento desetiletý český státní dluhopis má dnes celkový výnos do splatnosti jen 1,2 procenta ročně. (Mimochodem ještě na začátku roku to bylo 2,3 procent.) Velmi zajímavé je srovnání s americkými dluhopisy, které mají oproti českým dvojnásobný výnos do splatnosti.

České desetileté dluhopisy: Vývoj výnosu do splatnosti

Zdroj: TradingEconomics

Desítka vybraných desetiletých státních dluhopisů
Výnosy do splatnosti

Švýcarsko

0,51 % p.a.

Německo

1,00 % p.a.

Česká republika

1,23 % p.a.

Francie

1,39 % p.a.

Španělsko

2,31 % p.a.

Itálie

2,45 % p.a.

Velká Británie

2,49 % p.a.

USA

2,53 % p.a.

Rusko

9,73 % p.a.

Zdroj: TradingEconomics

Kdo by jim půjčoval?

Podobná je situace v celé Evropě. Německé desetileté dluhopisy mají výnos do splatnosti zhruba procento ročně, francouzské 1,4 procenta a švýcarské dokonce jen půl procenta ročně. Za poslední dva roky prudce poklesly výnosy do splatnosti také u „problémových“ španělských nebo italských dluhopisů. Ještě v roce 2012 nesly desetileté španělské dluhopisy téměř sedm procent ročně, dnes vydělají obdobné španělské dluhopisy za deset let jen 2,2 procenta ročně.

Tento vývoj se zcela rozchází s ekonomickou realitou, neboť zadlužení evropských států nadále velmi rychle roste, jejich ekonomiky balancují na hraně třetí recese za posledních šest let a nezaměstnanost je nadále velmi vysoká. Kdo by v takové situaci chtěl půjčovat Španělsku peníze na deset let s výnosem po zdanění méně než dvě procenta, to by musel být naprostý blázen. Stejně jako snad nikdo nemůže toužit po tom, půjčovat peníze českému státu na deset let s výnosem po zdanění kolem jednoho procenta ročně.

Španělské desetileté dluhopisy: Vývoj výnosu do splatnosti

Zdroj: TradingEconomics

Jan Traxler

Jan Traxler – ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Odborník na akcie, zakladatel a ředitel společnosti FINEZ Investment Management, poskytující privátní investiční poradenství.

Publikuje pravidelně v deníku E15, v měsíčníku Finanční řízení & controlling v praxi, na Investujeme.cz, Finmagu a Peníze.cz a příležitostně v dalších médiích.

Slepá víra (a spekulanti)

Tyto státní dluhopisy poslední roky kupují v menší míře lidé naprosto neznalí situace, zpravidla prostřednictvím různých penzijních fondů. Ve větší míře pak dluhopisy nakupují především banky a spekulanti, kteří vůbec nemají zájem půjčovat nějakému státu peníze na deset let, ale prostě se jen snaží vydělat na krátkodobé spekulaci. Nutno podotknout, že jim náramně vyšla.

Spekulace na růst tržní ceny státních dluhopisů v Evropě je postavená především na víře, že Evropská centrální banka spustí kvantitativní uvolňování v podobné formě, jako tu v minulých letech dělal americký Fed, tedy že bude ve velkém nakupovat právě státní dluhopisy. Vedle toho k růstu cen dluhopisů významně přispěl i válečný konflikt na východě Ukrajiny a hospodářské sankce mezi Evropou a Ruskem. Malým dílem určitě přispěly i neuspokojivé makroekonomické ukazatele za druhé čtvrtletí. To vše v lidech vyvolává obavy z budoucnosti. A v takových časech tradičně tíhnou k „bezpečnějším investicím“, jaké podle všech pouček představují právě státní dluhopisy. Opět: nikdo z kupujících nechce držet dluhopisy deset let. Prostě se k nim jen obracejí nyní jako k „bezpečné investici“.

Německé desetileté dluhopisy: Vývoj výnosu do splatnosti

Zdroj: TradingEconomics

Z bezpečné nebezpečnou investicí

Problém je, že tržní cena státních dluhopisů je už příliš vysoko nad nominálem a prakticky nemá kam dál růst. To by výnosy do splatnosti dluhopisů za chvilku byly záporné. Aby lidé dokonce platili za to, že půjčí českému státu peníze na deset let, to by byla opravdu totální iracionalita. Pokud se dluhopisy obchodují tak výrazně nad nominálem, paradoxně se z nich stává velmi „nebezpečná investice“. Proto nejeden ekonom mluví o „dluhopisové bublině“, která má potenciál hravě strčit do kapsy všechny předchozí bubliny na finančních trzích. Sice ne hloubkou poklesu, ale objemem celkových ztrát. Mnohé banky by z ničeho nic místo rekordních zisků oznamovaly po přecenění svých aktiv gigantické ztráty.

Jsem zvědavý, kdy tahle bublina splaskne. Může to klidně ještě pár let trvat. Ale buďte si jistí tím, že dřív nebo později to přijde. A bude pořádná rána. Kam se hrabe pád banky Lehman Brothers a celá takzvaná „finanční krize“.

Anketa

Bojíte se, že brzy přijde další kolo finanční krize?

Sázka na pokles? To je jak čurat proti větru

Osobně jsem příliš opatrný na to, pouštět se už nyní do shortování státních dluhopisů. Ale zcela jistě stojí taková spekulace za zvážení. Po posledním zasedání Evropské centrální banky Mario Draghi sice potvrdil záměr nestandardními operacemi dále podpořit evropskou ekonomiku a bojovat s nízkou inflací, nicméně zároveň se zmínil, že Evropská centrální banka neplánuje nakupovat státní dluhopisy. Od té doby začaly ceny dluhopisů napříč celou Evropou klesat.

Nikdo neví, jak to nakonec s politikou Evropské centrální banky bude. Nicméně jejím skrytým cílem je a bude slabší euro, vyšší inflace a nízké úroky u dluhopisů. Víc Evropská centrální banka pro „záchranu Evropy“ udělat nemůže. (Mnohem víc by Evropě pomohlo snížení daní a byrokracie, ale to není v rukou centrální banky; a je to téma na jindy.) Dá se každopádně očekávat, že Evropská centrální banka bude přímo či nepřímo napomáhat udržovat úrokové výnosy dluhopisů na co nejnižší úrovni. Proto bych se do shortu dluhopisů raději nepouštěl. Zároveň ale zdůrazňuji, že držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl.

Státní dluhopisy jsou dnes vhodným nástrojem nejvýš pro krátkodobé spekulace. Ale jako bezpečná investice již sloužit nemohou, zvláště ne dluhopisy s delší dobou do splatnosti. Většina investorů by se proto měla státním dluhopisům velkým obloukem vyhýbat. Kam ale dnes investovat, když to samé říkám i o akciích? O tom si povíme někdy příště. Nejjednodušší rada zní, raději dnes neinvestovat vůbec.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Martin Jonášek | 10. 10. 2014 20:18

Pan Traxler píše:
Státní dluhopisy jsou dnes vhodným nástrojem nejvýš pro krátkodobé spekulace. Ale jako bezpečná investice již sloužit nemohou, zvláště ne dluhopisy s delší dobou do splatnosti. Většina investorů by se proto měla státním dluhopisům velkým obloukem vyhýbat. Kam ale dnes investovat, když to samé platí i o akciích?.

Trochu bych jej doplnil: Drahé kovy nejsou vhodným nástrojem krátkodobé spekulace. Ale jako bezpečná investice s velkým potenciálem růstu sloužit mohou, zvláště s delším plánovaným investičním horizontem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 29. 9. 2014 10:12

Úvaha1: US dluhopisy mají 2x větší výnos, než české. Navíc spekluace na posilování USD nezní nelogicky - US ekonomika na rozdíl oz Evropské "roste". FED uvolňování omezuje, ECB ho chystá a CZK je k EURu přikotvená a nelze vyloučit ani další intervence ČNB. Tedy vlastně vyšší výnos násobený dvojitou měnovou pákou. Trochu loterie, ale dost možná menší, než jiné, dnes běžně investory podstupované.

Úvaha2: Nikdo nebude půjčovat státu za nulový úrok? A proč ne? Německo to už zažilo. Když budou hrozit kolapsy bank, tak velcí institucionální investoři budou MUSET jít do dluhopisů, protože na miliardu na běžném účtu se pojištění vkladů nevztahuje, navíc do módy přicházejí bail-iny.

Úvaha3: Sám autor píše, že zadlužení států se (od dluhové krize) nesnížilo, ale naopak vzrostlo. Mohou tedy státy dopustit růst výnosů z dluhopisů? Zkuste si představit, že by Japonsko (při dluhu 240% HDP) mělo platit 5%. Neznám přesná čísla např. o míře zdanění (kolik procent HDP ročně vyberou), ale při takovém výnosu by dluhová služba a objem vybraných daní byla nebezpečně podobná čísla.

Úvaha4: Zvyšování výnosů z dluhopisů by nejen vedlo k prasknutí dluhopisové bubliny, ale u mnoha států i k riziku defaultu. A default není jen sluníčkové škrtnutí dluhů, má závažné konsekvence a mimo jiné z jedné až dvou generací penzistů udělá žebráky (a ekonomika ztrátu jejich kupní síly velmi pocítí).
Samozřejmě do gigantických problémů by se dostaly i banky a fondy, které do dluhopisů investovaly - a opět následuje řetězec smrtelných konsekvencí.
Něco takového se státy budou snažit maximálně oddalovat. Zcela zoufale a křečovitě se tomu budou snažit zamezit.
Například tím, že všechny ty dluhopisy vykoupí v rámci nějakého megaQE. A že to způsobí inflaci? Pro superdlužníka jen dobře.
Podle mne tedy k nějakému standardnímu prasknutí bubliny nedojde, protože nesmí. Budou se hledat stále nestandardnější a zoufalejší nástroje na jeho odvrácení. Problém tedy vyhřezne jindy a jinak a o to fatálněji.


Souhlasím s autorem, shortování dluhopisů by asi neriskoval...
Já shortuji celé zřízení, ale jsem si vědom velmi dlouhodobého výhledu takového přístupu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 30. 9. 2014 16:22
reakce na Jan Altman | 29. 9. 2014 10:12

"Já shortuji celé zřízení, ale jsem si vědom velmi dlouhodobého výhledu takového přístupu."

Môžete túto stratégiu nejako jednoducho vysvetliť?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 1. 10. 2014 09:36
reakce na Martin Risik | 30. 9. 2014 16:22

Nejobvyklejší strategie shortování celého systému se nazývá "guns'n'gold".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 1. 10. 2014 20:53
reakce na Jan Daniel | 1. 10. 2014 09:36

Hm, takze sa vlastne vratime spat na polia a do lesov, ked ten tip na short-the-whole-system "vyjde".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 2. 10. 2014 13:56
reakce na Martin Risik | 1. 10. 2014 20:53

Já jsem to shortování systému nemyslel doslova (v podobě nějakých otevřených pozic na burze), ale přeneseně, obrazně.
Tedy že z dlouhodobého hlediska (např. 20 let) nepočítám s tím, že režim přežije, že nepřijde státní bankrot, hyperinflace, válka, změna režimu, vyhrocený střet mezi generacemi, atd...
Nepřežije, k zásadním změnám bude muset dojít. Minimálně zde, v EU.
A například si nemyslím, že zemědělská půda je tím vhodným zajištěním. Nebyla jím v roce 1948 a nebude jím možná ani v budoucnosti.
Podle mne by se člověk měl snažit nebýt závislým na prosperitě, stabilitě a právní kontinuitě jednoho místa (ČR či šířeji EU). A bohužel tuto chybu většina lidí dělá tím, že investuje do domů, bytů a pozemků výhradně v blízkosti bydliště a k tomu investují do dluhopisů vlastního státu (minimálně prostřednictvím penzijních fondů). To mi přijde riskantní a v horizontu těch dejme tomu 20ti let se jim to podle mne vymstí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 2. 10. 2014 10:12
reakce na Martin Risik | 1. 10. 2014 20:53

Případné používání zlata při směně nejdůležitějších komodit ještě není návrat do lesa, i když to tvrdil Keynes. Zlato má tu výhodu, že v posledních více než dvou tisících letech ho až na raritní případy nikdo nikdy jako platidlo nezpochybnil. To je slušný track record.

Ale katastrofické scénáře obsahují i ty pole a lesy. Mezi lidmi, kteří odhalili, že hypotéční trh v USA je bublina (což nebylo až tak obtížné) a zároveň našli způsob jak ho shortovat (což bylo nepoměrně těžší) byli tací, co mají v investičním portfoliu roztodivné věci. Například odlehlou farmu uprostřed ničeho, kam nevede přístupová silnice, a která má vlastní zdroj vody. K tomu několik skrýší s automatickými zbraněmi a příslušnou municí, pancéřované terénní vozy a podobné nádobíčko. Studovali hypotéční trh a to je přivedlo k tomu, že zashortovali systém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 2. 10. 2014 10:12
reakce na Martin Risik | 1. 10. 2014 20:53

Případné používání zlata při směně nejdůležitějších komodit ještě není návrat do lesa, i když to tvrdil Keynes. Zlato má tu výhodu, že v posledních více než dvou tisících letech ho až na raritní případy nikdo nikdy jako platidlo nezpochybnil. To je slušný track record.

Ale katastrofické scénáře obsahují i ty pole a lesy. Mezi lidmi, kteří odhalili, že hypotéční trh v USA je bublina (což nebylo až tak obtížné) a zároveň našli způsob jak ho shortovat (což bylo nepoměrně těžší) byli tací, co mají v investičním portfoliu roztodivné věci. Například odlehlou farmu uprostřed ničeho, kam nevede přístupová silnice, a která má vlastní zdroj vody. K tomu několik skrýší s automatickými zbraněmi a příslušnou municí, pancéřované terénní vozy a podobné nádobíčko. Studovali hypotéční trh a to je přivedlo k tomu, že zashortovali systém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 2. 10. 2014 21:06
reakce na Jan Daniel | 2. 10. 2014 10:12

V Amerike to ma nejaky vyznam, velka krajina, je sa kde schovat a zbrane mozno ziskat bez licencie. Myslim, ze takmer v kazdej krajine EU (mozno sa mylim) je drzanie zbrane licencovane, to znamena ze vlady vedia kto ma zbran a v pripade "potreby" mozu ist na isto a drzitela odzbrojit.
Taktiez odlahla farma bez pristupovej cesty by asi bol problem vo vacsine Europy.
Zlato to ano, zatial stale mozno zakopat na zahrade a nikto o tom nemusi vediet.
Teda ked uz hovorime o najhorsej variante, tzv Velky pruser...

Inac suhlas s p. Altmanom, niekde "to" povoli. Ale co nastane potom, to tazko povedat. Pekne to asi nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan TraxlerJan Traxler
Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!