Květen na trzích: Ofenziva optimismu

Počátkem přišla slabší makroekonomická čísla a hodnotila se relativně dobrá výsledková sezóna amerických firem, vývoj na trzích vypadal neslaně nemastně. Pak ale přišel někdo, kdo investory a trhy rozhýbal. Ten někdo byla Evropská centrální banka. A co že to provedla? Nic!

Šéf ECB zachrastil zbraněmi

Na květnovém zasedání Evropské centrální banky se neodhlasovala žádná změna měnové politiky ani se nespustily žádné dodatečné nástroje pro podporu ekonomik Evropské měnové unie. Pak ale přišla tisková konference, na které šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ohlásil, že banka připravuje celou škálu opatření pro podporu hospodářství, ale že se o nich bude hlasovat až na příštím (červnovém) zasedání. Zpoždění odůvodnil čekáním na novou prognózu analytického týmu Evropské centrální banky.

Dalo se čekat, že vzhledem k relativně horším makroekonomickým datům sníží prognostici svá očekávání, pokud jde o výši inflace a růstu HDP. To by znamenalo vyšší pravděpodobnost chystaného uvolnění měnové politiky. Aby ne – růst HDP eurozóny dál tápe kolem nuly, inflace je mizivá, asi půl procenta meziročně, v několika státech Evropské měnové unie cenová hladina dokonce klesá, průmysl skoro neroste, indexy sentimentu ne a ne jít výš a tak dál. Když se k tomu kvůli nečinnosti Evropské centrální banky připojilo ještě posilování eura vůči dolaru k úrovním 1,4 dolaru za euro – což také právě nepomáhá exportním firmám – je výsledek červnového jednání Evropské centrální banky předem daný.

Investoři si tohle všechno spočítali: prakticky u všech druhů dluhopisů klesly výnosy / vzrostla cena a zprudka nahoru zamířily i akciové trhy. Pokud totiž bude „bazuka“ odpálená Evropskou centrální bankou dostatečně silná (a to by měla být), akcie určitě nebudou tratit.

Nesmíme zapomenout ani na americký Fed, který sice potvrdil svoji politiku ukončování výkupu aktiv, ale také poznamenal, že růst je stále nutné podporovat a že nezaměstnanost je i přes pokles pod 6,5 procenta stále vysoká a je nutné ji snížit, případně si dát pozor na její strukturu.

Uklidnění na Ukrajině a několik vstřícných gest ze strany prezidenta Putina navíc posunulo výše i ruský akciový trh.

Indexy opět rekordní

Na grafu vpravo (zvětšíte ho kliknutím) je vidět, jak se výše zmíněné události (a samozřejmě plno dalších) zohlednily ve vývoji akciových indexů. Nepřehlédnutelná je zpětná korekce akciového trhu v Rusku. Ostatní trhy ale stále nedohnal a nebude to mít ani nadále nijak jednoduché. Může za to především zvýšená nedůvěra zahraničních investorů, případné sankce vůči Rusku a následné ekonomické ztráty plynoucí z větší izolace Ruska.

Trhy rozvinutých zemí se pohybovaly ve velké míře společně (korelovaly) a po počáteční nerozhodnosti se vydaly jednoznačně nahoru, za což můžeme děkovat především centrálním bankám, které ukázaly, že se o podporu reálné ekonomiky budou dál snažit a že vnímají aktuální problémy. Jak index S&P 500, tak DAX dosáhly na nová historická maxima.

Největším letošním překvapením jsou dluhopisové trhy. Obecně se očekávalo postupné zvyšování výnosů s tím, jak se ekonomiky vynoří z krize a cenové hladiny začnou stoupat. To se nestalo, inflace se pohybuje na hraně deflace a centrální banky dál pokračují ve velmi uvolněných měnových politikách a tlačí tak výnosy opět k rekordně nízkým hodnotám. Například český desetiletý dluhopis se v současnosti prodává s výnosem 1,6 procenta.

Český akciový index PX následoval světové indexy a také přidal na hodnotě. Mezi nejzajímavější domácí události patřilo, když Česká národní banka zveřejnila svou novou prognózu inflace na letošní rok. Navzdory nedávným intervencím totiž centrální banka snížila očekávání z 1,2 procenta na 0,8 procenta. Nízkoinflační prostředí potvrdila dubnová čísla: meziroční inflace byla ve výši pouhé desetiny procenta.

Zveřejněn byl také růst HDP za první čtvrtletí: vyrostli jsme o čistou nulu!

Výhledy

Co očekávat dále – nebo spíš co bude ovlivňovat náladu investorů? Zapomeňme na Ukrajinu, ta už se investorům ztrácí z očí i mysli, je to pro ně pouhá lokální událostí. Prim nadále hrají centrální banky a jejich kroky. Zvýšenou pozornost budou poutat makroekonomická data, která ukážou, jestli jsou kroky centrálních bank dostatečné. Ze zřetele také asi nikdo nepustí Čínu, která naznačila určitou fiskální podporu ekonomiky.

Během června se ukáže, jak silnou zbraň Evropská centrální banka vytáhne a jestli byl akciový optimismus na místě. (A už víme, že jednu pořádnou ráži už tasila: nejenže opět poskytne neomezenou likviditu bankovnímu sektoru, ale také snížila sazbu z vkladů do záporu! Detaily si povíme příští měsíc.) Podobné to bude s Fedem, který bude komentovat hlavně nezaměstnanost a vývoj sazeb po ukončení kvantitativního uvolňování. Neočekáváme žádné změny u kvalitních evropských dluhopisů ani výraznou změnu u kurzu koruny.