Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rockefeller by bitcoin nebral

Zdá se, že o bitcoinech jakožto investici už dnes mluví úplně každý. A když je dav žhavý do nákupů, je dobré prodávat. Tedy pokud máte co.

Je-li zakladatel elektronické měny bitcoin Čech, bude dnes nejspíš čtvrtým nejbohatším občanem naší země. Zařadil by se tak za Kellnera, Babiše a Tykače. České občanství původce nové měny je sice jen teoretickou možností, ale nelze je zcela vyloučit. Skutečná totožnost muže (možná jde o skupinu lidí), jenž vystupuje pod pseudonymem Satoši Nakamoto, je totiž neznámá. Ačkoli se neví, zda jde o sociopatického vývojáře jak vystřiženého z IT Crowdu, skupinu agentů z NSA, nebo třeba tým Googlu (všechny takové spekulace se objevily), jedno se zdá být jisté - vlastní v současnosti tolik bitcoinů, že jejich cena přesahuje jednu miliardu dolarů. Vzhledem k tomu, že se s bitcoiny začalo obchodovat teprve v lednu 2009, kdy byla jejich cena v podstatě nulová, je Nakamoto – ať už jde o kohokoli – vynálezcem zázračného strojku na peníze. Jeho geniální nápad mu za necelých pět let vynesl přes dvacet miliard korun čistého! A co víc, cena bitcoinu může dále stoupat. 

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Z milionářů miliardáři

Růst eskaloval během listopadu. Ještě na začátku měsíce stál jeden bitcoin nějakých 215 dolarů, na konci měsíce už přes tisíc dolarů. Přes následnou korekci může řada raných investorů do nové měny směle rozmýšlet, zda své virtuální bohatství, pořízené mnohdy doslova za pár dolarů, zpeněží (rozuměj: převede do nealternativní měny typu dolaru) a koupí si za ně luxusní sporťák, jachtu nebo třeba vilu na kalifornském pobřeží. Pokud se ovšem ke zpeněžení rozhodne kritická masa významných investorů, je dost dobře možné, že se svého naplnění dočkají slova těch pozorovatelů, kteří růst ceny bitcoinu považují jen za mánii, a bublina splaskne. Ostatně, nebylo by to nic nového ani v případě bitcoinu samotného. Ve své nedlouhé historii už má za sebou několik splasknutí, největší poprask vzbudilo to nedávné, kdy bitcoin spadl během jediného dne o pětinu své hodnoty v dolaru. Nicméně jsou tu i faktory, které (zatím) hrají proti: „Z raných investorů se stali dolaroví milionáři, teď chtějí být miliardáři – žene je jejich lačnost. Bitcoin je tulipánová mánie verze 2.0,“ všímá si investor Peter Schiff, jeden z mála proroků finanční krize. 
Schiff je k bitcoinu skeptický obecně, což je pro mnohé překvapením, jelikož jej vnímají coby takřka kultovního kritika současného centrálního bankovnictví i s jeho praxí emise ničím nekrytých peněz. Ostatně, obdobný kritický postoj byl Nakamotovi podnětem k tomu, aby elektronickou měnu, neregulovanou žádnou vládou ani centrální bankou, vůbec vytvořil: „Centrální banky se musí těšit důvěře, že měnu neznehodnocují, avšak dějiny jsou plné případů, kdy tato důvěra byla podlomena,“ napsal například v únoru 2009. Zatímco Nakamoto hledá spásu v nemanipulovatelném, decentralizovaném algoritmu, jenž determinuje chování bitcoinu, Schiff sází na staré dobré zlato. S jeho celkovým množstvím také nemůže manipulovat žádná vláda ani centrální banka. A právě to, říkají zastánci elektronické měny, je nyní Schiffovým skutečným motivem ke kritice bitcoinu – je si dobře vědom toho, že ti samí lidé, kteří třeba i jeho prostřednictvím investovali do zlata, mohou nyní snadno utéct k bitcoinu. 
Není totiž zřejmě úplně náhodné, že během listopadu zlevnil drahý kov o 5,5 procenta, a zažil tak nejstrmější měsíční pád od roku 1978. Lze předpokládat, že část investorů už prostě od zlata k bitcoinu prchla. Zřejmě i proto, že poptávka po nové elektronické měně, zdá se, postupně ztrácí svůj spekulativní charakter, který byl mnohem evidentnější třeba ještě při zmíněném dubnovém boomu a splasknutí bitcoinové bubliny. V bitcoinech lze dnes nakupovat nejen drogy, zbraně či vesmírné lety od Richarda Bransona, ale i statky a služby běžné a legální spotřeby, jako jsou želatinoví medvídci, pizzy, bankovní služby nebo třeba školné na univerzitě v kyperské Nikósii. Jen za listopad celosvětově stoupl počet kamenných obchodů, které bitcoin přijímají, o zhruba osmdesát procent.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Ekonom a žurnalista, člen správní rady think-tanku Prague Twenty. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie.

Publikoval na sto rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Řadu z nich jste mohli číst také na Finmagu.

Lukáše Kovandu můžete sledovat na Twitteru a Facebooku.

Knižně v Česku vyšlo

ČNB bude asi pro

Kromě rapidního rozvoje bitcoinové infrastruktury a citelného růstu počtu příjemců (kteréžto faktory jej mimochodem odlišují od mladších epigonských elektronických měn typu litecoinu) stojí za enormním růstem poptávky shovívavost státních úřadů. Z těchto míst se čekala mnohem kritičtější odezva, zvláště poté, co FBI v rámci své razie na počátku října zatkla provozovatele černého online tržiště Silk Road. Na něm se hojně obchodovalo s drogami či zbraněmi - a právě v bitcoinech. Jistá studie také poukazovala na vzájemné těsné vazby mezi Nakamotem a zatčeným šéfem Silk Road Rossem W. Ulbrichtem. Jenže navzdory zátahu se k alternativním měnám, a bitcoinu zvláště, celkem příznivě vyjádřili jak představitelé americké centrální banky (pro zajímavost: podobně otevřený je zatím i přístup České národní banky, byť deklarovaný jen neoficiálně), tak i tamního ministerstva spravedlnosti a dalších vrcholných orgánů. Překvapivě smířlivě se vyjadřoval i Peking – Čína dnes také kraluje, co se objemu obchodů s bitcoiny týče. Za takovýmto postojem úřadů pak někteří hledají dalekosáhlé spiknutí – Nakamoto je podle nich krycím jménem vládních konspirátorů, kteří zamýšlí uvést jednotnou globální měnu a poučeni fiaskem při přijímání zákonů ACTA se tak rozhodli učinit kamuflovaně, skrze jakoby spontánní zrod měny odporující svojí podstatou establishmentu. Konspirátorům jistě nevzal vítr z plachet ani už poněkud ostřeji formulovaný názor čínské centrální banky, která zakázala bankovním ústavům v zemi s bitcoinem obchodovat. (To mimochodem byla asi hlavní příčina nedávného již zmíněného pádu.)

Co tedy bude dále? Má smysl do bitcoinu investovat? Když si nedlouho před velkým burzovním krachem roku 1929 nechával John Davison Rockefeller čistit boty a úslužný mladík mu kromě toho začal poskytovat i akciové tipy, řekl si velkokapitalista, že je nejvyšší čas se svých akcií zbavit. Když do nich investuje už i leštič obuvi, není to normální. Prozíravé! Do bitcoinu sice dnes ještě neinvestuje kdekdo, leč zprávy o něm už pronikají mezi nejširší veřejnost. Je třeba se mít na pozoru. Jeho nynější cena je pravděpodobně přifouknutá. Splasknutí však vůbec nemusí znamenat konec bitcoinu, a už vůbec ne konec konceptu elektronických měn. Ten se zdá být vysoce perspektivní. Internet také nezanikl se splasknutím internetové bubliny v roce 2000. 

Vyšlo v LN

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK