Ertrag und Sicherheit: Výnos a solidní nejistota podruhé

Ve větších městech možná narazíte na jejich reprezentativní kanceláře a na schůzkách s klienty se ohánějí jmény světových finančních institucí. Na první pohled dokonale seriózní poradenství.

Oficiálně poradci Ertrag & Sicherheit působí pod servisní společností (tzv. brokerpoolem) Jung, DMS & Cie. Podle databáze ČNB jich je zhruba 250. Z necelých dvou stovek před dvěma lety to není velký růst, část poradců ale odešla do společnosti Lloyd Morgan, o níž se ještě letmo zmíníme. Každopádně i v malém počtu toho Ertrag & Sicherheit dokáže až dost.

Tisíckrát opakovaná lež…

Jakým způsobem jsou klientům prezentovány poplatky, už jsme popsali v minulém článku. V kostce: klient dostane nabídku investovat za fixní poplatek, v případě pravidelné investice je to čtrnáctinásobek ročního vkladu, nejvýše 55 tisíc Kč.

Za tento poplatek prý investuje celá rodina a žádné další poplatky účtovány nejsou – tak to často tvrdí poradce. Potíž je v tom, že účtovány jsou. Fond, do kterého chce člověk přes E & S investovat klientovi z jeho investice strhne běžný vstupní poplatek (z akciových fondů zhruba pět procent). Fakticky tedy klient za stejnou službu zaplatí dvakrát! Vstupní poplatek fondu ovšem poradci Ertrag & Sicherheit z nějakého důvodu označují slovem „ážio“. I když jej poradce během schůzky letmo zmíní a v „papírech“ od Jung DMS by klient informaci při pečlivém přečtení také našel, jako laik si sotva uvědomí, o co jde. Odnáší si dojem, že ušetřil, přestože pravda je pravý opak.

Nejinak tomu bylo na schůzce, z níž má redakce k dispozici podrobný zápis. „Kdyby vám někdo řekl ‚vydělám ti za deset let 1,2 milionu čistý výnos,‘ kolik byste za to dali? U nás tři procenta z jednorázového vkladu,“ prohlašoval poradce E&S.

Investujete pravidelně?

NeinvestujuNepravidelněPravidelně a automaticky – jednou za měsícPravidelně – jednou ročněPravidelně – jednou za život

Hlasovat

Investování v Tramtrárii

Ale budiž, pokud jsou klienti ochotní platit a jsou spokojení s poskytnutou službou, není to problém. Jestli kvalita odpovídá ceně, to je ovšem jiná otázka. Návrhy portfolií pro klienty jsou totiž docela pozoruhodné čtení.

V portfoliích klientů často zcela dominují rozvíjející se trhy. Není pochyb, že země jako Brazílie, Thajsko, Vietnam či Indonésie mají velký potenciál ekonomického růstu. Jenže zjevně není dobrý nápad dát do nich i sto procent portfolia. Mají totiž i jiné velké potenciály.

Za prvé: jsou to země se specifickými riziky. Ať už jde o různé finanční krize, inflace či devalvace nebo společenské nepokoje, jaké zažil například Egypt.

Za druhé: tyto trhy mají zatím malý podíl na celkové hodnotě světových burz. Jistě, to může být argument pro investici do jejich růstu, každopádně to znamená, že investiční příležitosti jsou i jinde. Na místních burzách najdete často hlavně místní banky, těžařské firmy a telekomunikace – ostatně stačí se podívat na hlavní tituly na pražské burze. Nadnárodní giganti vyrábějící potraviny, elektroniku či léky se obchodují jinde – v New Yorku, Londýně, Frankfurtu. Ve skutečnosti je i investice do amerických akcií z nemalé části investicí do emerging markets.

Jednodušeji řečeno: pokud věříte, že čínský spotřebitel je budoucností světa, koupíte si raději akcie těžaře barevných kovů, kterému cenu diktuje mezinárodní komoditní trh, nebo akcie firmy, která z oněch kovů vyrobí mobil a naúčtuje čínskému spotřebiteli, lačnému po nejnovějším smartfounu, tučnou marži?

Proklepněte si je!

Podívejte, co píše o vašem poradci náš rejstřík finančních subjektů...

Raketové zisky aneb valte bulvy na fakta

I o správné alokaci investic by se dalo debatovat. O čem se ale debatovat nedá, jsou nerealistické výnosy, které poradci E&S klientům podle průběhu již zmíněné schůzky, slibují.

V podstatě jednoduše protahují minulé výnosy do budoucna. Kupříkladu dluhopisový fond Templeton Global Total Return za posledních pět let vydělal přes 15 procent ročně (v dolaru). Srovnejte si to se spořícími dluhopisy od Ministerstva financí, kde stát garantuje dvě procenta, komentoval to již citovaný poradce.

Jenže ouha, aktuální výnos do splatnosti portfolia po odečtení nákladů je cca 3,6 procenta ročně. Sice může vydělat i víc, pokud poklesnou rizikové přirážky, ale nelze na to v žádném případě spoléhat. „Yield to maturity“, výnos do splatnosti, je v případě fondu sice jen velice orientační číslo, ale rozhodně ukazuje, že odhad výnosu nad 10 procent je přehnaně optimistický.

A podobně u akcií. Tady se poradce vytasil s kalkulačkou modelující očekávaný výnos 12 procent ročně. Na dotaz klienta, jestli se u akcií nedá čekat spíš výnos pod deset procent, odpověděl větou, která by měla vstoupit do dějin:

„Ukázal jsem vám fond, který je tu šedesát let a má roční výnos 12,4 procenta. Ukázal jsem fondy, které mají mnohem víc. Takže co čtete, čtěte, ale koukejte na fakta. To, co doopravdy je.“

Na to, že investice může kolísat, sice upozornil. Jedním dechem ale dodal, že roční výnos může být i 15 procent, na trzích, jako je Thajsko, dokonce ještě více: „Během nějakých pěti až osmi let jsme schopni v takových instrumentech zdvojnásobovat kapitál. Tohle my umíme, tohle můžeme dělat“.

Zmutované privátní bankovnictví

Že investice do čínských či brazilských akcií není sama o sobě dost riziková? Tak co si na ni vzít úvěr? Přesně to totiž někteří poradci E&S klientům doporučují.

Finanční páka sice zvyšuje potenciální výnosy, ale také odpovídajícím způsobem násobí riziko. Jednoduše: když si ke svým 500 korunám půjčíte jednou tolik, nakoupíte za 1000 korun akcii a ona klesne na 750, prodělali jste 250 Kč. Jenže úvěr musíte splatit tak jako tak celý, při poklesu investice o 25 procent tedy ztrácíte padesát procent vlastního kapitálu

Tuto službu poradci E&S označují patvarem „lombardský kredit“ (správný výraz je lombardní úvěr) a prohlašují ji za cosi VIP a exkluzivního. Pákové investice skutečně nejsou pro každého. Patří ale do rukou jen tomu, kdo naprosto přesně ví, do čeho jde a co riskuje.

Méně drastickou variantou je „inovativní financování“ neboli stará dobrá hypotéka s odloženou splatností jistiny. Při té klient splácí pouze úroky a zbytek investuje do fondů, vybraných s láskyplnou péčí poradcem. V ideálním případě bude na konci mít dost na splacení úvěru a ještě zajímavý výnos bokem. I tato konstrukce ale vyžaduje značně odolné nervy. Zřejmě proto ji náš poradce prezentoval klientovi hned na úvodní schůzce…

To máš z cizí hlavy!

V úvodu článku je zmínka, že část poradců přešla z E&S do společnosti s poněkud komplikovaným názvem Lloyd Morgan Assets Developing Company. Ta má aktuálně 75 lidí registrovaných u ČNB. Radí v nové firmě lépe než v té staré? Těžko říci, ale zdá se, že to chtějí dělat poctivě. Část svého webu totiž slovo od slova opsali od firmy Partners. A protože se mění nejen časy, ale čas od času i webové stránky, přikládáme porovnání toho, jak vypadaly právě včera, i obrazem (zvětšíte klikem):

Nekalá konkurence

Od minulého článku se nezměnily ani lži, které poradci E&S šíří o konkurenci z řad bank, investičních společností i poradenských firem. Například oblíbený argument, že s E&S klient investuje „přímo“ u společnosti Franklin Templeton.

To má zřejmě vyvolat dojem, že se klient nemusí s nikým dělit o zisky, případně že jeho investice je nějakým způsobem lépe chráněná.

Nic nemůže být dále od pravdy – i když klient koupí podílové listy na základě běžné rámcové smlouvy Conseq Classic Invest, pořád je vlastníkem investice. Conseq zmiňujeme, protože má na trhu silné postavení a zástupci E&S si ho rádi berou na paškál. Obdobně to ale je u libovolné seriózní firmy.

I kdyby Conseq nakrásně zkrachoval, podílové listy v jeho evidenci budou klientům vydány. Firma také neuplatňuje žádné skryté poplatky, které by ukrajovaly z výnosu (s výjimkou zcela zanedbatelných administrativních položek typu poplatek za výpis).

Pokud vám ale fakt, že vám výpis investice přijde „přímo“ z Lucemburska s razítkem Franklin Templeton, stojí za 55tisícový poplatek, poslužte si.

Poučení na závěr

Počet stížností na podobné případy, které se nám za poslední dobu nashromáždily v redakčním mailu, naznačuje, že těžko půjde jen o selhání jednotlivců, které se může stát i sebelepší firmě.

Co z toho plyne pro klienty? Za prvé – regulace vás neochrání. Praktiky popsané v tomto článku jsou sice přinejmenším neetické a mnohdy na hraně zákona, ale Česká národní banka není vševědoucí a všudypřítomná. I na „elitního“ pojišťováka Lukáše Štorka se vařila voda několik let, než dostal obří pokutu. A mimochodem: Štork zůstává registrovaným pojišťovacím zprostředkovatelem a může dál podnikat.

Za druhé – greed is not good. Nenechte se zaslepit sliby vysokého výnosu. Pokud vám poradce vše maluje v dokonale růžových barvách, nejspíš s vámi nehraje úplně férovou hru.

„Peníze leží na zemi a stačí je jenom zvednout,“ tvrdil náš oblíbenec z E&S na schůzce s klientem. Jenom mu zapomněl říct, kdo ty peníze zvedne. 

Trollí rochniště

I tento článek nepochybně vyvolá rozsáhlou diskuzi – jako ten předloňský, pod kterým je na Peníze.cz přes 200 příspěvků. Obdobně vášnivé debaty se vedou i na jiných finančních serverech. Je zajímavé, kolik spokojených klientů E&S je aktivních na internetu. Víc fanoušků už mají snad jen Apple a Linux. Ale dost ironie, pojďme se podrobněji podívat na komentář jednoho takového fanouška.

Jistý Ondřej Hašek nám 25. 12. 2012 napsal: „Poplatková struktura u Conseq a Atlantik je mnohem složitější, nejenže tam máme vstupní poplatky, ale také poplatky za správu a další poplatky. Je tomu tak proto, že se nejedná jako u ES o přímou investici, ale o polopřímou. Klient posílá peníze společnosti Conseq nebo Atlantik, a ty to přeposílají na sběrný účet u investiční společnosti. Průběžně si odečítají poplatky z peněz, které vybrali od klientů, ale i z naspořených prostředků. Mohou tak činit, protože majiteli těchto sběrných účtů jsou ony.“ A dále: „Aby to nebylo jednoduché, každý fond je rozdělen do podfondů. Poznáme je podle koncovky. ES zprostředkovává podfondy určené pro fyzické osoby (…) , které mají lepší podmínky (zhodnocení).“

Vměstnat tolik nesmyslů do jednoho odstavce je umění. Jaká je skutečnost? Poplatky a „přímé“ investování jsme si už vysvětlili. Poslední část citátu je holý nesmysl vyplývající z naprosté neznalosti fungování fondů. Skutečnost se má tak, že všichni poradci v Česku prodávají stejnou „verzi“ fondů Franklin Templeton. Zhodnocení pro klienty Consequ je stejné jako v identickém fondu prodaném přes E&S, jen s rozdílem zmíněného poplatku pro E&S.

A takto bychom mohli trolly krmit do nekonečna. Na závěr pro ně tedy máme vzkaz, ať už jsou „spokojenými zákazníky“ jakékoliv firmy: neunavujte nás tisíckrát omletými argumenty. Vymyslete si zatrolleně alespoň něco originálního, ať máme o čem psát příště!