Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vyhnou se nám černé labutě?

| 14. 12. 2010

Blížící se začátek druhé dekády 21. století svádí k předpovědím. K opatrnějším, ale i těm, jaké jsou k Česku relativně příznivé. Je ale o dvě procenta vyšší roční vzestup ekonomiky než v západní Evropě, pokud ho tedy dosáhneme, skutečně důvodem k optimismu?

Vyhnou se nám černé labutě?

Když ČNB před časem předpověděla, že česká ekonomika přidá příští rok kvůli úsporným opatřením pouze 1,2 %, vyvolalo to nemalou pozornost. Jde totiž o výrazně nižší očekávání, než u jiných institucí – v případě Ministerstva financí jsou to například dvě procenta. A to se domácí subjekty drží více při zdi než zahraniční! Mezinárodní měnový fond odhaduje růst české ekonomiky v roce 2011 na 2,2 %, zatímco Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj na 2,8 %.

Končící desetiletí láká i k delším předpovědím, finanční krize a globální recese, s jejichž důsledky svět stále bojuje, však názorně ukazují, jak je předvídání ošidné. Jeho výsledky pak někdy vyznívají do ztracena, nebo opakují relativně známé pravdy.

Citius, altius, fortius…

Svět se po globální recesi v ještě větší míře než dříve řídí olympijským mottem: citius, altius, fortius, tedy rychleji, výše, silněji. Dokáže se Česko adaptovat na nové podmínky a výzvy, které finanční krize a recese globální ekonomiky přinesly?

Podle průzkumu poradenské společnosti Roland Berger založeném na názorech 320 manažerů ze středo- a východoevropských firem by mohla česká ekonomika, podobně jako hospodářství jiných zemí v tomto regionu, růst v průměru o dvě procenta ročně rychleji než západoevropské státy. Čeští manažeři jsou spolu s polskými a rumunskými nejoptimistič­tější.

Constantin Kinsky z poradenské společnosti Roland Berger (RB) mj. uvedl, že se Česká republika dostala mezi země, které v budoucnu potáhnou spíše inovace, než tovární výroba. To je na první pohled dobrá zpráva. Je si ovšem třeba uvědomit, že při takovémto scénáři nemusí být tak snadné vytvářet nová pracovní místa. Vývojová centra zkrátka nejsou automobilky a montovny.

Češi sice byli v posledních letech poměrně úspěšní, jsou však často zbytečně konzervativní a snaží se o „perfekcionalismus“ na úkor rizika a případných chyb, uvedl Kinsky. Velké úkoly podle jeho slov čekají hlavně vládu, a to zejména při odstraňování byrokracie, korupce a nastolení právních jistot. A na stole jsou samozřejmě dlouho odkládané reformy. Země střední a východní Evropy, což platí i pro ČR, by si také měly uvědomit, že domácím trhem je pro ně celá Evropská unie.

Ještě dál, a to až do roku 2030, šli před časem ve své předpovědi pro celý svět, Evropu a ČR, prezentované na šesté bezpečnostní konferenci odborníci ze Střediska bezpečnostní politiky (SBP), působícího při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Šéf SBP Milan Balabán popsal svět v roce 2030 jako dobu post-transatlantickou, kterou charakterizuje klesající vliv Evropy a Spojených států na úkor východní a jižní Asie. Svět v roce 2030 podle něj nebude znát ani skupinu G8. Nahradí ji objemnější G20. Dále podle něj vzroste i vliv zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), rozšířené o Jihoafrickou republiku. Na globální úrovni pak bude klíčové, zda se země třetího světa nechají zlákat přitažlivým modelem čínského státního kapitalismu, nebo se vydají evropskou cestou. Balabán také zmínil, že potíže USA vyústí v oslabení dolaru a „depolarizaci“ světové ekonomiky. Nic překvapivého, dalo by se říci s trochou nadsázky.

Vize SBP hovoří také o konfliktech na Balkáně (Kosovo a Makedonie), nebo boji Jordánska a Sýrie s Izraelem o vodní zdroje.

Tři evropské krize?

Evropa zažila opět očima roku 2030 tři krize – eurozóny, evropského vládnutí a demokracie. Výsledky referend o vystoupení z Unie byly velmi těsné, občané žádné země však z Unie nevystoupili. Recese čínské ekonomiky koncem druhé dekády tohoto století, kterou předpokládá scénář SBP, je totiž přiměla uvažovat o roli integrované Evropy racionálněji.

Evropa v roce 2020 má velké potíže také se stárnutím populace. Některé státy navíc i se změnami klimatu, které spustí další velkou vlnu imigrantů ze severní Afriky. Podle Libora Stejskala z SBP se jí nicméně vyhnuly velké katastrofy a z nouze se vlastně stala zdatnou institucí krizového řízení. Střední vrstvy byly ovšem až na úzkou skupinu privilegovaných odborníků degradovány na námezdní pracovní sílu…

Pohled Antonína Raška, rovněž z SBP, na Českou republiku, působí poněkud protichůdně. Jeho vize roku 2030 počítá s tím, že v podstatě došlo jen k extrapolaci dosavadního dvacetiletého vývoje, tedy let 1990–2010 a Česko zaznamenalo jako v první dekádě 21. století průměrný roční růst hrubého domácího produktu kolem 3,5 procenta.

Těžko odhadnout, do jaké míry jsou tyto prognózy reálné. Některé trendy, především posun těžiště světové ekonomiky a politiky na Východ se zdají být zcela zřejmé. Stejně tak prohlubující se rozdíly mezi severní a jižní částí Evropské unie, které ještě posílil návrh kancléřky Angely Merkelové, aby Češi a Poláci přijali euro a podpořili tak disciplinovanější severní část eurozóny.

Právě blízkost Německa, které je největším českým obchodním partnerem, může představovat pro ČR klíčovou výhodu, zejména pokud by dál rostlo jako letos o 3 %. V zájmu našeho západního souseda by totiž měla být i stabilita v jeho nejbližším okolí. I když ideální by samozřejmě bylo, kdyby si ČR mohla pomoci sama.

Závisí to nicméně především na vývoji globální ekonomiky a na tom, jak se Německo vyrovná se svými problémy. Vždy přece platí, že je bližší košile než kabát.

A nezbývá si než přát, aby se neobjevila nějaká další černá labuť, tedy nepředvídaná událost nedozírného významu, za jakou je někdy považována finanční krize, která vše ve světě rázně změnila, nemluvě o našich domácích českých černých labutích.

Souhlasíte s naznačenými vizemi, nebo máte jiné? Co si o budoucnosti Česka myslíte vy?


Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Jaroslav Bolševik007 Diam | 15. 12. 2010 11:48

Největší a základní ekonomická katastrofa je to, že rozvinuté ekonomiky (USA, EU, Japan, Kanada, Austrálie...dále západ) nejsou konkurence schopné vůči rozvíjejícím se ekon. BRIC a dalším, v současné době pak zejména v Číně. A dále i to, že v důsledku vysoké poptávky po energetických a dalších zdrojích vzrostla jejich cena. Takže vstupy pro západní výrobky se zdražily. To má za následek, že v příštích 20 – 30 letechbudeprobíhat vyrovnávání těchto nerovnováh. To se bude projevovat tak, že lokální krize se na západě budou přelévat z jednoho hospodářského sektoru nebo státu do druhéhoa jejich výsledkem bude, že západ bude postupně chudnout, zatímco BRIC.. bohatnouta to do té doby než: 1) se stane západní zboží konkurence schopné (klesne cena pracovní síly na západě a stoupne na východě), 2) na západě přijde nějaká nová technologie, která znehodnotí všechny stávající a podstatně zvýší a zlevní výrobu, 3) propukne globální konflikt při kterém se všechno rozseká a bude se začínat znovu na zelené louce, 4) na celém Světě začnou PLÁNOVAT a PŘEROZDĚLOVAT. Přeorganizují se kapitálové trhy a vytlačí se z nich spekulanti. Podstatné je to plánování. Aby bylo možno plánovat tak je obvykle nutné i vlastnit – tady by to šlo udělat i tak, že by probíhaly na globální úrovni permanentní kapacitní propočty, kdy by se zjišťovalo jestli na některém výrobku nevzniká bublina. Na ten výrobek by se nasadila selektivní daň. (Je to asichiméra ale zajímavá)--- Takže ty černé labutě. Záleží na tom jak vysoký, nebo drahý ten pokles má být, aby mohl mít označení „Černá labuť“. Buďto máme jednu na 20-30 let, nebo nás po stejnou dobu bude oblažovat hejno černých labutí. Zdraví B007 (Můj Ident .je BOLŠEVIK007 administrátor to opraví )
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 15. 12. 2010 15:25
reakce na Jaroslav Bolševik007 Diam | 15. 12. 2010 11:48

Opravdu chcete zit ve svete, kde vam nekdo cizi presne urci, co mate delat?
Pokud ano, tak mate pribliznou predstavu, jak by byl potrebny vypocetni vykon pro optimalizaci uzitkovych funkci vsech lidi na svete tak, aby melo centralni planovani smysl? Premyslel jste nad tim, jak vubec ziskavat informace ohledne techto uzitkovych funkci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 15. 12. 2010 12:36
reakce na Jaroslav Bolševik007 Diam | 15. 12. 2010 11:48

Opraveno, očividně se to ale projeví až při dalším okomentování, možná přihlášení. Svět je zkrátka plný překvapení. Každopádně díky moc za komentář.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marek Vít | 14. 12. 2010 11:08

Ono aby to třeba v r. 2030 nevypadalo tak, že budeme kyji bojovat o nejlepší jeskyni proti spadu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Doležal | 14. 12. 2010 11:08

Vůbec tu nevidím zmínku o stárnutí západní populace a to dle mého bude největší problém Evropy pro budoucích cca 50let. A o 20let později i problém v Číně. Díky tomu budou na vzestupu ultra populistické vlády typu zdravotnictví zadarmo 14,15,16 důchody atd.
Další problém vidím v měnových válkách a protekcionismu na zachování pracovních míst s vzestupem Číny a Indie bude jasné že stále menší část lidské populace je schopná uživit zbytek problém je kde ten zbytek bude. Kdo bude mít onu zaměstnanost? Již dnes mají Evropské státy největší náklady na pracovní sílu mnohem vyšší než USA. Jejich propouštění bude dále generovat tendenci k populismu.
Krátce: Dobře už bylo :D :D
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!