Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak investovat do komodit? Tři kapitáni, jedna loď

Do titulku posledního článku jsem vtělil otázku, jestli patří komodity do investičního portfolia průměrného investora, a přiblížil jsem debatu, která se na to téma dnes vede. Pokročíme. V případě, že je investor přesvědčen, že komodity v portfoliu chce, musí se dále rozhodnout, jakým způsobem do nich bude investovat. Cest je několik a každá má své výhody i nevýhody.

První možností je nakoupit fyzickou komoditu. To se týká zejména drahých kovů, protože normální investor patrně nebude na zahradě skladovat sto barelů ropy. Druhou možností je nakoupit fondy, které do komodit investují prostřednictvím derivátů (zpravidla futures). Konečně třetí možností je investovat do akcií těžařských společností. Aktivní a zkušení investoři si takové akcie mohou koupit na burze, méně aktivní zvolí fond.

Kouzlo fyzické komodity

Tato cesta se hodí pro investory, kteří chtějí pojistku pro případ extrémních událostí, jako jsou hyperinflace nebo války. Nebo pro investory, kteří dokážou ocenit krásu žlutého kovu. Podle nové studie Credit Suisse zlato během období extrémní inflace obecně přineslo reálný výnos kolem nuly. Jako ochrana před vysokou inflací tedy funguje. O bezrizikovou investici se ovšem v žádném případě nejedná, jak jsme si ukázali v minulém článku. Mnozí investoři jsou navíc proslulí tím, že nakupují až v době, kdy má určité aktivum velké růsty již dávno za sebou. Pozor taky na různé pochybné prodejce, kteří si k nákupní ceně zlata často účtují velkou marži nebo v rámci podpory prodeje velmi obratně využívají faktor strachu. Jedna nejmenovaná česká společnost tak dnes například prodává zlato ve formě čokoládové tabulky. Pokud se tedy zhroutí celý finanční systém a/nebo vypukne válka, bude vám k nákupu základních potravin stačit odlomit jeden dílek. 

Alternativou pro investora, který nechce řešit otázku skladování kovu, může být nákup burzovně obchodovaných fondů (ETF), které nakupují fyzickou komoditu. Velmi oblíbeným se v posledních letech stal fond SPDR Gold Shares GLD, který aktuálně vlastní přibližně 1300 tun zlata v hodnotě přes 71 miliard dolarů. Podobně lze koupit i stříbro. Potenciální investoři by rozhodně měli důkladně prostudovat prospekty těchto fondů, které přehledně uvádí všechna rizika.

Do komodit přes futures 

Druhý způsob spočívá v nákupu fondu, který investuje do komoditních futures. Futures kontrakt nebo také kontrakt s odloženým termínem dodání lze jednoduše definovat jako dohodu dvou stran o nákupu/prodeji určité komodity za danou cenu a k danému budoucímu datu. Součástí takové dohody je stanovení množství, kvality a podmínek dodání komodity. Fond nicméně samozřejmě danou komoditu nepřevezme, smyslem je dosáhnout výnosu díky pohybům komoditních cen. 

Přestože se jedná mezi investory o velmi oblíbený způsob, má rovněž svoje rizika. Investoři do těchto fondů jsou totiž kromě rizik spojených s komoditními trhy vystaveni dodatečnému riziku, fenoménu, který je označován jako contango. Futures kontrakt totiž má svou životnost. Ke smluvenému datu je ho potřeba prodat – nebo opravdu přijmout objednávku třeba zmíněné stovky barelů ropy. Pokud se nechcete „své ropy“ ani vzdát, ani si udělat ze zahrádky skladiště – buď byste prodělali, nebo chcete ještě počkat, jestli cena komodity nepůjde vzhůru –, musíte přeprodat, nahradit kontrakt novým. A ten může být dražší. Toto takzvané rolování kontraktů může vést k citelným ztrátám. 

Komodity tak trochu nepřímo

Konečně třetí možností, poněkud nepřímou, je podílet se na růstu cen komodit nákupem akcií těžařských společností. Tento způsob je sice pokládaný za poněkud staromódní, nicméně ještě poměrně nedávno to byla pro řadu investorů prakticky jediná možnost, jak do komodit investovat. Tedy v případě, že si zrovna nechtěli koupit nějaké zlato či stříbro.

Výhodou tohoto přístupu je fakt, že akcie těžařských společností mohou přinést výnosy i v situaci, kdy budou ceny komodit stagnovat nebo dokonce klesat. Příklad si vypůjčíme od výzkumné agentury Morningstar. Během devadesátých let minulého století klesala cena ropy od září 1990 do února 1999 o 9,3 procenta ročně, nicméně průměrný komoditní (akciový) fond dosáhl ve stejném období ročního výnosu 3,7 procenta. Jistě, důležitým faktorem byl fakt, že ve sledovaném období měly akciové trhy býčí náladu. Na druhé straně tato výkonnost pramení i z toho, že mnoho energetických firem si i přes negativní vývoj cen ropy udrželo solidní ziskovost.

Tato cesta má samozřejmě svoje nevýhody a rizika. Opět uveďme jednoduchý příklad. Investor koupí akcie firmy těžící zlato. Jednu jedinou společnost ale může potkat celá řada nepříjemností – v čele firmy může být méně schopný management, investice se mohou ukázat jako ztrátové, občas dojde k nějaké nehodě a podobně. Hodnota akcií může výrazně poklesnout. V krajním případě může firma zbankrotovat. Podnikatelská a manažerská rizika se ovšem netýkají investora, který investuje přímo do komodit, v tomto případě do zlata. Na druhou stranu, toto riziko je de facto eliminováno, jestliže investor zvolí dobře diverzifikovaný fond, který drží desítky různých akcií.

Perfektní řešení? Není na skladě

Jakou cestou se vydat? Odpověď není jednoznačná. Každá cesta má své výhody a nevýhody a může být vhodná pro určitého investora a za určité situace. Kromě jiného záleží na investičním horizontu a účelu takové investice.

Jestliže má komoditní složka investorovi poskytnout zajištění vůči riziku vysoké inflace, potom může být vhodný fond investující do komoditních futures. Jestli se ale jedná o portfolio s dlouhým investičním horizontem, může být vhodnější komoditní akciový fond. V minulém článku jsme uvedli, že u komodit nebyl na rozdíl od akcií potvrzen dlouhodobý růstový trend. Autor článku se tedy v případě delších časových horizontů přiklání k akciím. Smyslem investování je dosáhnout reálného výnosu, což se akciím dlouhodobě daří. Navíc po více než dekádu trvajícím komoditním boomu je poměrně lehce představitelný scénář, že v následujících několika letech dojde ke stagnaci nebo poklesu cen komodit. I v takové situaci by akcie těžařských společností mohly potenciálně přinést alespoň nějaké výnosy. Akcie těžařských firem navíc dnes nevypadají vůbec draze.

Martin Tománek

Martin Tománek

Vystudoval politologii na Univerzitě v Hradci Králové, kde také vedl kurz mezinárodní politické ekonomie. Sestavuje investiční portfolia bohatým lidem a dělá portfolio manager v Partners investiční společnosti. Píše nejen... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK