Fejsbúk a další aj-pí-ou: Lajkovat, nebo nelajkovat?

Stručná odpověď: pravděpodobně ne.

Delší odpověď?

V první řadě si musíme ujasnit, v jaké fázi IPO neboli prvotní veřejné nabídky akcií teď vlastně firma je. Firma IPO oznámila a zveřejnila prospekt akcie, vlastní obchodování ale začne až v průběhu roku.

Každopádně Facebook zná každý, takže to může být investiční hit. A v tom je právě ten zádrhel.

Když je o něco zájem, může prodejce nasadit cenu vysoko. První odhady hovořily o stu miliard dolarů, střízlivější odhad je 75–90 miliard dolarů. Číslo je za celou firmu, nejen za menší část prodanou na burze.

To je až 24násobek ročních tržeb. Pro srovnání, u Google je poměr hodnoty k tržbám (price to sales, P/S) lehce nad 5. U LinkedIn, další sociální sítě, uvedené nedávno na burzu, je ukazatel dokonce pod číslem 2.

Vysoké ocenění Facebooku lze ospravedlnit jedině dalším prudkým růstem reklamních tržeb, kterého zdaleka nebude jednoduché dosáhnout. Google svého času sice investorům předvedl fenomenální růst. Jenže byl také při IPO oceněný mnohem níže než Facebook...

Jeden jim všem vládne

Světová internetová populace je momentálně kolem dvou miliard lidí, Facebook s necelými 500 miliony denně aktivních uživatelů tedy ještě má kam růst. Ale dlouhodobě to nepůjde o moc rychlejším tempem, než jakým rolníci v Indii zahazují pluhy a pořizují si iPady. Nikde také není napsáno, že do módy nepřijde nějaká jiná síť. Nebo žádná sociální síť, ale to je nepravděpodobné – poptávka po drbech je silnější než potřeba ochrany soukromí.

Navíc jak už upozornil jiný autor, Facebook budí i určité obavy v oblasti „corporate governance“. První housle hraje a pořád bude hrát zakladatel firmy Mark Zuckerberg. Noví investoři budou mít jen malý vliv, o možnosti zbavit se neposlušných manažerů nemluvě. Pravda, silný lídr není k zahození. Proslulý egomaniak Steve Jobs zřejmě mnoho svých zaměstnanců dohnal do vypolstrované cely, ale podívejte se, kam taky před svým předčasným odchodem dotáhl Apple...

Záhadný IPO efekt

Odhadovaná hodnota Facebooku je mimo jiné odvozená od ceny v soukromých obchodech s akciemi, které probíhají už teď. Informovaní investoři tedy v akcii patrně potenciál vidí. Ale i kdyby noví investoři ještě stihli naskočit do rozjetého vlaku, dlouhodobý potenciál a krátkodobá spekulace jsou něco docela jiného.

Prakticky při každém větším IPO makléřské firmy lákají klienty k nákupu a často slibují vysoké zisky během několika dnů. Někdy takový růst skutečně přijde; používá se pro něj často termín IPO efekt.

IPO efektu se akademici věnují už delší dobu a jejich teorie jsou různé. Jedno z možných vysvětlení je takové, že firma, respektive investiční banka, která emisi organizuje, raději nasadí cenu akcie trochu níž, než aby riskovala, že se neprodá všechno. Cena akcie poté prudce stoupne na férovou hodnotu. Problém je v tom, že IPO efekt je spíš výjimka než pravidlo.

Najdeme nepřeberné množství firem, které po IPO spadly jako cihla. Ne proto, že se zrovna trefily do poklesu celého trhu, ale protože byly jednoduše drahé.

Pokud už tento efekt nastane, bývá většinou skokový a pravděpodobnost, že dokážete příležitost využít dřív než větší a informovanější investoři, se limitně blíží nule.

Někdo to rád "horké"

Navíc dostat se „horkým“ akciím ještě před vlastním zahájením obchodování, tedy při úpisu, může být pro malé investory těžké až nemožné. Jak ukazuje tabulka, v první den obchodování už může být na nákup akcií pozdě.

Což mimochodem nebrání marketingu investičních zprostředkovatelů – někteří například údajně klientům volali ohledně investice do akcií ČSOB v době, kdy byl prodej části banky v rovině teoretických úvah a mediálních spekulací (nakonec z něj jak známo sešlo).

Americký slevový server Groupon je dnes hluboko pod cenou, za kterou měli investoři šanci akcii koupit během prvního dne obchodování. Akcie zmiňovaného LinkedIn také zrovna nezáří a české energetické firmě E4U růst po IPO vydržel jen pár dnů, a navíc je vzhledem k malé velikosti málo likvidní.

Sečteno a podrženo, sázení na IPO efekt patří mezi spekulativní obchody, které často v portfoliu malého investora nadělají více škody než užitku. Nejlepší doporučení v podobných případech je zapomenout na zaručené akciové tipy psané hlavně s cílem prodat. A naopak nezapomenout na dostatečnou diverzifikaci.

Ostatně legendární investoři jako Warren Buffett nezbohatli na tom, že si hráli na burze jako v kasinu. Právě naopak, vydělali na dlouhodobém investování do „dobrých společností za zajímavou cenu“.

Autor je analytik Partners Financial Services.