Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdyby to Jobs viděl...! Apple pracuje na sebezničení

| 4. 5. 2012

Pohřbí Apple sám sebe? Několik měsíců po smrti spoluzakladatele Jobse činí firma Apple kroky, které ji podle expertů mohou přivést až do záhuby. Což byl přesně ten důvod, proč se jich Jobs vyvaroval.

Kdyby to Jobs viděl...! Apple pracuje na sebezničení

Nejsem rád, že zemřel, ale jsem rád, že zmizel ze scény. Právě tak reagoval Richard Stallman, známý obhájce volného šíření softwaru, na říjnové úmrtí Steva Jobse. Docela ostrá slova, která rozhodně neladí s většinovým trendem zbožšťování spoluzakladatele firmy Apple.

Davová posmrtná deifikace Jobse – ajťáka z garáže – se jistě nemalým dílem zrcadlí i v hospodářských výsledcích Applu. V posledních třech měsících loňského roku vykázala firma čtvrtletní zisk ve výši 13,06 miliardy dolarů. Každým jedním dnem tedy v té době bohatla o 2,7 miliardy korun, o téměř 112 milionů korun za každou hodinu, o 1,86 milionu korun za každou započatou minutu. Každou minutu tak jablečný strojek na peníze vydělá sumu, za niž lze pořídit sedm až osm solidních garáží v centru Prahy – možná právě takových, v níž Jobs kdysi v 70. letech začínal montovat svá první hardwarová zařízení.

Rockefeller by nekupoval

Takové zisky budí respekt. A u mnohých zahání obavy z toho, že akciové kurzy Applu jsou pořádně přifouknuté a že před sebou mají splasknutí, jež akcionáře notně zabolí. Vždyť zmíněný kvartální zisk překonala v historii jediná firma – ropný kolos Exxon Mobil v posledním čtvrtletí roku 2008. Letos v lednu vzrostla po oznámení kvartálních výsledků Applu celková hodnota společnosti na takovou úroveň, že se stala vůbec nejhodnotnější firmou na světě – společnost Apple tak předstihla právě Exxon Mobil. Přes to všechno nejsou ceny, za něž jsou k mání její akcie, opravdu v bublině? Je rozumné do nich investovat?

John D. Rockefeller, obávaný ropný magnát, jeden z nejbohatších lidí dějin, by se dnes, žil-li by, Applu obloukem vyhnul. K dobru rád dával historku, jak dokázal neprodělat při krachu na Wall Streetu v roce 1929 – zpozorněl, když se před ním obyčejný čistič bot rozhovořil o tom, jak investuje do akcií. Když už investují i tihle lidé, pomyslel si magnát, je nejvyšší čas akcie prodat. Rockefeller se jich zbavil do poslední – a pak přišel krach.

Aswath Damodaran je v jistém smyslu současnou obdobou Rockefellera. Nikoli co se zámožnosti týče, nýbrž znalostí akciových trhů – je předním světovým odborníkem na oceňování akcií a analýzu cenných papírů. Nedávno se přitom zbavil všech akcií Applu, co měl. Do poslední. „Neprodal jsem je z toho důvodu, že bych si snad myslel, že jsou přeceněné nebo že už jsou prostě moc vysoko,“ jal se svůj krok vysvětlovat v rozhovoru pro televizi Bloomberg. „Prodal jsem je ze zvláštního důvodu – protože se mi nějak nepozdávají lidé, kteří nyní do Applu investují a jeho akcie drží. Tihle investoři mě děsí. Jsou to investoři, co se vezou na vlně bez dlouhodobé perspektivy.“

Plebs i profesionálové

Bez obalu řečeno, Damodaran, investorský patricij, je vylekán, jelikož do Applu teď ve velkém investuje plebs a lůza. Lidé, kteří by za Rockefellerových časů čistili boty a dnes jsou zase ochotní postávat ve čtyři ráno i v mrazu ve frontě jen proto, aby dostali svoji drogu – nejnovější verzi iPadu či iPhonu; lidé, kteří ujíždějí na globální mánii po nakousnutém jablku; lidé, kteří – jak se obává Damodaran – budou coby akcionáři tlačit třeba na to, aby firma vyplácela objemnější dividendu, což by mohlo její hodnotu nebezpečně nahlodat tak, že by svému logu nezůstala příliš co dlužna; a konečně lidé, kteří svým nezměrným apetitem po jablečných akciích vytáhli tržní hodnotu firmy (násobek ceny akcie a jejich počtu) dokonce už i nad 600 miliard dolarů, což převyšuje kombinovanou hodnotu firem Microsoft a IBM o 100 miliard dolarů.

Jenže nejde jen o lůzu a plebs. Mánii přiživují i mnozí profesionálové, ti takzvaní analytici, kteří jsou však mnohdy spíš kamuflovanými marketingovými pracovníky bank a jiných finančních společností. Řada odborných studií prokazuje, že analytikům je často vlastní nejen přehnaný optimismus a neochota vnímat varovné signály, ale i sklony ke stádnímu jednání a že není výjimkou třeba ani to, že analytik jedné banky opisuje od kolegy z banky jiné. A pochopitelně ani oni nejsou imunní vůči módním vlnám – hysterii kolem produktů Applu nevyjímaje. Stejně tak se navíc nechávají strhnout i mnozí manažeři podílových fondů (kterým oni analytici radí). Společnými silami tak dávají vzniknout atmosféře, v níž kdo neinvestuje do Applu, ten jako by nebyl. A tím vyhánějí cenu akcií do výšin.

Není tak nouze o „expertní“ předpovědi, že cena akcií Applu, jež se nyní pohybuje nad 600 dolary za kus, se v dohledné době, možná už do konce roku, přehoupne přes tisícovku. A do konce roku 2015 bude podle některých stát dokonce i 1 650 dolarů. Ale i kdyby dosáhla „jen“ té tisícovky, tržní hodnota firmy by se přiblížila hodnotě jednoho bilionu dolarů, což je více než dvojnásobek hodnoty zmíněného ropného gigantu Exxon Mobil (který „sedí“ na miliardách tun ropy) nebo přibližně polovina současné velikosti celé indické ekonomiky.

Jobs rotuje v hrobě

Jenže zrovna v Indii Apple trhu nedominuje zdaleka tak jako ve Spojených státech či mnohde v Evropě; v řadě ohledů jej tam vysoce předčí Samsung. A právě trhům typu toho indického bude nejspíš patřit budoucnost. Když se tudíž spojí tlak, který konkurence – a nejen Samsung – jistě vyvine, s tlakem plebejských akcionářů, bude zle. „Noví akcionáři Applu žádají po firmě úplně odlišnou věc než zbytek investorů,“ říká Damodaran. Jakmile firma začne vyplácet dividendu, plebejští akcionáři budou podle něj požadovat dividendu stále vyšší a vyšší. S jídlem roste chuť. „Apple se tak může ocitnout v začarované spirále dividendové politiky, na niž nakonec nebude mít,“ varuje Damodaran.

Ostatně sám Jobs, modla oněch plebejců, by s výplatou dividend nejspíš nesouhlasil. „Ne, to by se za Jobse nestalo. Firma pochopitelně mohla vyplácet dividendu už před lety, leč neučinila tak,“ řekl v březnu televizi ABC Bill Simon, spoluautor knihy iCon, Jobsovy biografie z roku 2005. „Jobs vlastně shodil ze stolu jakoukoli diskuzi o rozdělení kapitálu ještě před tím, než začala,“ uvádí se ve zprávě investiční společnosti Helix Investment Management, kterou ABC citovala. Jobs se podle zprávy zdráhal přistoupit k výplatě dividend zejména kvůli svým zkušenostem z roku 1997, kdy se Apple ocitla tváří v tvář bankrotu. „Za Jobsova vedení by firma držela hotovost do posledního centu, investovala by a příležitostně koupila tu či onu firmu,“ píší dále experti z Helixu. Jenže v březnu, pět měsíců po Jobsově smrti, firma ústy svého nového nejvyššího šéfa Tima Cooka oznámila právě úmysl vyplácet dividendu a rozdělit tak mezi akcionáře část ze své obří hromady nakupené hotovosti čítající téměř 100 miliard dolarů.

Zřejmě se tak začínají naplňovat slova v úvodu zmíněného Stallmana, který bezprostředně po Jobsově skonu rovněž zadoufal, že jeho nástupci nebudou tak efektivní jako on – v budování kultu Applu, „iKultu“, v přetváření počítače na sexy vypadající, ale pořád jen věznici, která hromadnou mánií poblouzněné uživatele zbavuje vlastní svobody. „My všichni si zasloužíme konec Jobsova zhoubného vlivu na vlastní způsob toho, jak lidé s počítačem pracují,“ uvedl Stallman. Možná je začátkem tohoto konce právě rozhodnutí firmy vyplácet dividendu. Možná, že Apple nakonec zničí to, co je nyní vydáváno za jeho největší úspěch – vytvoření globálního šílenství. Šílenství, jež vytvoří tak masivní iracionální tlak, že mu nakonec podlehne i jeho samotný strůjce. Mělo by to ostatně možná i svoji zvrácenou logiku – společnost Apple je tak fenomenálně úspěšná, že ji nemůže zničit nikdo jiný než ona sama.

Text vyšel na autorově blogu


Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jiří Brůček | 4. 5. 2012 12:00

Sedm až osm garáží za 1,86 mil. Kč v centru Prahy? Pane Kovanda, Vaše články mám ve velké oblibě, ale tady jste zcela mimo mísu.. =)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!