Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Investice v krizi: vsadíte na zlato?

, | 10. 9. 2012

Dluhová krize se teprv rozjíždí a bude zesilovat. Akcie jsou v takové době spíš pro otrlé investory, lépe řečeno spekulanty. Státní dluhopisy jsou bezpečnější jen zdánlivě. Soudný investor řecké či španělské bondy nekoupí, německé a švýcarské poslouží maximálně k udržení hodnoty (v hlubší krizi proděláte i na nich). Alternativou můžou být komodity. Poradíme s nákupem té nejpopulárnější – zlata.

Investice v krizi: vsadíte na zlato?

Alternativou pro ty, kterým se možné výsledky investic do akcií zdají být příliš nejisté a výsledky investic do dluhopisů zas příliš jisté, může být investování do komodit. Komodity jsou zjednodušeně řečeno suroviny; zahrnují širokou škálu surovin a zdrojů počínaje ropnými produkty a energetickými surovinami přes zemědělské plodiny a potraviny až po drahé kovy a diamanty. Mezi nejznámější komodity patří z energetických surovin např. ropa a zemní plyn, ze zemědělských plodin je oblíbenou a nejčastěji obchodovanou komoditou například kukuřice, pšenice, sója, z potravin cukr, káva a kakao, ale i hovězí a vepřové maso. Drahé kovy jsou při obchodování zastoupeny zlatem, stříbrem, paladiem či platinou. Ceny komodit se uvádějí v různých měrných jednotkách, někdy pro nezasvěcence neobvyklých (např. ropa – měrnou jednotkou je barel, měrnou jednotkou u zlata je trojská unce, bušl pro pšenici apod.), ceny se uvádějí v dolarech.

Zlato jako investice

Investiční zlato má jednu – pro investora příjemnou – vlastnost. Na rozdíl od investičních diamantů (a také například stříbra či platiny) není zatíženo daní z přidané hodnoty. Osvobození od DPH ale neplatí u zlatých medailí (proto také dnes necháme mediale stranou, ačkoli uznáváme, že některé jsou opravdu pěkné, že by skoro stály za hřích). Ve srovnání s diamanty, před kterými jsme varovali posledně, bývají u zlata také mnohem nižší nákupní a prodejní marže, obvykle pouze v řádu jednotek procent.

Nelze příliš souhlasit s často používaným tvrzením, že zlato je uchovatel hodnoty. Investor, který po ropné krizi v roce 1973 a následné rostoucí inflaci s globálními ekonomickými problémy nakoupil zlato v lednu 1980 jako uchovatel hodnoty, by s takovým tvrzením nejspíše (kvůli silnému propadu ceny zlata v následujících letech) nesouhlasil. Cena zlata kolísá tak jako u jiných komodit, někdy silně pozitivně koreluje s cenami akcií, někdy právě naopak. Cena zlata může propadnout nebo vzrůst během několika let i o desítky procent. Své o tom můžou vyprávět manažeři České národní banky, kteří zlato vyprodávali na téměř nejnižších cenách, aby koupili výnosnější aktiva, např. státní dluhopisy – cena zlata se od té doby zmnohonásobila.

Tak jako u jiných komodit i cenu zlata silně ovlivňuje vývoj dolaru. Platí zde silná negativní korelace. Při silném oslabení dolaru obvykle zlato rovněž silně posílí a naopak. Předpovídat vývoj zlata v následujících letech se příliš neodvažujeme, byť se domníváme, že vzhledem k neudržitelnosti ekonomického systému (nejen) eurozóny, pokračování dluhové krize a nesplatitelnosti dluhů některých států, budou centrální banky muset pokračovat v dalším a dalším „tisknutí“ peněz. Více peněz v systému bude tlačit cenu zlata vzhůru, ovšem při velkých problémech a případných bankrotů států, regionů a bank si umíme představit i opačný vývoj. Viz vývoj ceny zlata po pádu banky Lehman Brothers.

V každém případě – malou nápovědou by mohl být fakt, že zlato v rezervách centrálních bank přibývá.

O zlatě bylo v nedávných letech napsáno nespočet teoretických článků, proto bychom se dále chtěli věnovat zejména možnostem jeho pořízení.

Investiční mince

Nejvýhodněji sice vycházejí zlaté slitky, ale zajímavé jsou i investiční zlaté mince, které můžou navíc potěšit oko investora. Zde platí pravidlo, že čím je nižší gramáž mince či slitku, tím je zlato v poměru Kč/g dražší. Rovněž je u nižší gramáže obvyklá vyšší marže obchodníka.

Investiční mince se razí v neomezeném množství, dle poptávky investorů. Jejich cena věrně kopíruje graf ceny zlata na burze. Teoreticky můžete s investičními mincemi platit, prakticky samozřejmě nikoliv.

Mezi oblíbené investiční mince patří rakouské mince Philharmoniker, které jsou z mincí nejlevnější, dále například australští klokani s královnou Alžbětou II. na rubové straně, čínské pandy, jihoafrické krugerrandy apod.

Nádherný je také čínský lunární kalendář, který razí v australském Perthu. Každý rok je emitována jedna mince, z jedné strany na všech dvanácti mincích opět Alžběta II., z druhé jsou postupně zobrazeny v tomto pořadí myš, býk, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a vepř. Letos se razila mince s drakem.

Zajímavostí je také kanadský javorový list, který se kromě zlata razí i z dalších drahých kovů jako je platina, paladium a stříbro. Každá mince má jinou velikost a hmotnost (podle drahého kovu). A mohli bychom pokračovat ve výčtu zajímavostí, ale nechceme laskavého čtenáře unavovat podrobnostmi.

Nakupovat investiční mince lze například přes:

Na stránkách větších prodejců je možné najít podrobnosti o výkupu i s cenami. Tak velký rozdíl mezi nákupem a prodejem jako je například u investičních diamantů zde nenajdete. Samozřejmě i tady platí zásada porovnání cen od jednotlivých prodejců – proč platit více, než je nutné.

Obecná rada: nezapomeňte zlaté mince deponovat v bankovním sejfu, doma nemají co dělat.

Pamětní mince

Opomíjenou investiční příležitostí jsou pamětní mince emitované Českou národní bankou, které jsou rovněž osvobozeny od DPH. Je zajímavé, že nově emitované mince jsou výrazně levnější než investiční mince, a to přesto, že se uvádějí na trh v limitovaném nákladu (což do budoucna zvyšuje jejich potenciál růstu sběratelské hodnoty), mají vlastní certifikát a etuji. Z větších sérií je třeba zmínit Deset století architektury (nominální hodnota jedné mince 2000 Kč a hmotnost 6,22 g), Kulturní památky technického dědictví (2500 Kč, 7,77 g) a právě vycházející Mosty České republiky (5000 Kč, 15,55 g) – vždy po deseti mincích v proof i v běžné kvalitě. Další z Mostů, v pořadí čtvrtý, Negrelliho viadukt, bude vydán v listopadu. Předtím bude ještě emitována první ze dvou „uncovek“ Zlatá bula sicilská, která se vydává k 800. výročí udělení těchto dokumentů sicilským králem a pozdějším římským císařem Fridrichem II. českému panovníkovi Přemyslu Otakarovi I. a na kterou se investoři do pamětních mincí jistě „klepou“. Emise koncem tohoto měsíce, tj. 26. 9. 2012.

Jsou raženy ve dvou kvalitách, v proof a běžné kvalitě. Mince v běžné kvalitě mají výrazně nižší emisi a jsou o něco málo levnější. ČNB uveřejňuje pro smluvní partnery na svém webu ceník mincí. Za emisní cenu ČNB koupíte zlaté mince při včasné rezervaci například v Obecním domě v Praze. Velký výběr a podrobný popis jednotlivých pamětních mincí najdete například na adrese ZlateMince.cz, Na obchodním portálu Aukro a u jiných prodejců jsou ceny obvykle vyšší.

Výrazně levněji – v porovnání s novými investičními mincemi – můžou investoři pořídit i dříve vydané emise ČNB. Například na Aukru lze běžně koupit čtvrtuncovou zlatou minci emitovanou ČNB až o deset procent levněji, než stojí běžná investiční mince, kopírující vývoj ceny zlata na burze. U pamětních mincí vám prodejce nejspíš výkup garantovat nebude, ale na Aukru s prodejem nebudete mít problém.

Zlaté slitky

Další možností nákupu zlata je nákup slitků u některé z komerčních bank. Například Komerční banka umožňuje uchování nakoupeného zlata ve svých trezorech. Investor skutečné zlato vlastní, může si ho kdykoli vyzvednout, ale také ho může ponechat v bankovní úschově nebo ho kdykoli (v řádu minut) přes svého makléře prodat. Je to velmi likvidní a pohodlná varianta. Zprostředkování nákupu stojí dvě procenta, totéž při prodeji. Ve větším objemu (nad pět milionů korun) klesá poplatek na 1,5 procenta. Jediná nevýhoda spočívá v tom, že investor může nakoupit pouze slitky a že po případném výběru z bankovního trezoru Komerční banka nepřijme zlato zpět k prodeji. Bance totiž nepřísluší zkoumat, zda nedošlo k nějaké úpravě či falšování zlatého slitku.

Zlaté slitky lze nakoupit od letošního roku i v České spořitelně, která umožňuje nákup a na rozdíl od Komerční banky i odkup slitků, které byly zakoupeny jejím prostřednictvím. V případě, že klient souhlasí s nabídnutou odkupní cenou, dojde k ověření pravosti slitku a vyplatí se dohodnutá částka. I zde platí, že při větší gramáži slitku vyjde gram zlata levněji.

„Papírové“ zlato

Oblíbenou možností jak investovat do zlata je nákup tzv. papírového zlata. To lze přes většinu obchodníků s cennými papíry a nejspíš to umí i vaše banka. Investor má možnost nakoupit (např. přes elektronickou platformu Patria Finance) libovolný komoditní fond, který má veškerá svá aktiva alokovaná ve fyzickém zlatě. Největší ze „zlatých“ fondů je možno najít pod zkratkou GLD. Tato možnost je logicky nejlikvidnější, během okamžiku je nakoupeno nebo prodáno. Rovněž poplatky jsou při pořízení zlata tímto způsobem minimální, v řádu desetin procenta z investice. Cena takového fondu věrně kopíruje cenu zlata na burze. Zlato nevlastníte fyzicky, za to nemáte problém s okamžitým prodejem a s placením poplatků za skladování v bankovním trezoru.

Pro zajímavost uvádíme graf vývoje ceny zlata na burze.

Vývoj cen zlata

Vývoje ceny zlata. Peníze.cz 

Zdroj: Peníze.cz

  • Stříbro
    V článku se sice zabýváme převážně zlatem, ale domníváme se, že i dnes módní stříbro by si zasloužilo několik řádek. Domníváme se, že pro větší investici není fyzické stříbro vhodné. Těžko si představit investora, který chce investovat v řádu dvou až tří milionů korun, jak si půjčuje dodávku a jede si pro metrák stříbra do Prahy. Také je potřeba vzít v úvahu, že stříbro může časem oxidovat. Přeleštit pár mincí není problém, ale třeba několik metráků? Nehledě na případné skladování a již zmíněnou protivnou DPH. Vhodnější je nákup „papírového“ stříbra obdobně jako u „papírového“ zlata. Jeden ze stříbrných fondů lze najít pod zkratkou SLV. Pro znuděné hráče zpákovaná alternativa.

V každém případě přejeme čtenářům, ať se jim daří a na případné investici vydělají.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

Zdeněk Milota | 11. 9. 2012 16:19

Zlato jsme asi trochu zaspali ale souhlasím s článkem. Zlaté mince asi budou tahnout. Jsou tam dvě páky,kov a zběratelská hodnota. Ale chce to vše čas.Zdeněk Milota
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Kocourek | 10. 9. 2012 22:13

Také nemohu říci, že bych s autorem zcela ve všem souhlasil. Hlavně není radno podceňovat stříbro. Ano je to hlavně průmyslový kov, ale v dnešní době prakticky nenahraditelný a používaný snad ve všech odvětvích. Celkové vytěžitelné zásoby klesají a recyklace není tak snadná. Lze tak předpokládat, že v budoucnu se jeho nedostatek velmi promítne na ceně. Proto také stříbro tvoří velmi podstatnou část mého portfolia. Beru ji ale jako investici na 5 let a více.

Papírové zlato opravdu nedoporučuji jako dlouhodobou investici a žádnými odborníky tak ani doporučováno není. Je to výborný nástroj na trading a spekulace, ale ne na zajištění. Nehledě na to, že už dnes se předpokládá, že zlatých certifikátů je mnohem větší množství, než fyzického zlata, protože je možné je vytvářet stejným způsobem, jako nekryté peníze. Až jednou přijde doba, kdy bude situace taková, že každý si bude chtít to svoje zlato z fondu vybrat, dojde ke zjištění, že fondy nejsou schopny své závazky splnit. Certifikáty se stanou neplatnými a cena zlata skokově naroste. Držitelé fyzického zlata si potom budou mnout ruce, kdežto držitelé certifikátu zapláčí.

Co mě ale ve článku zaujalo je zmínka o tom, že fyzické zlato je u nás možné nakupovat přes komerční banky s marží 2%. Pro jak objemné nákupy toto platí? Sám nakupuji zlato podobným způsobem ve formě depozitního účtu u rakouské banky, protože zde žádná banka tuto službu v minulosti neposkytovala. V mém případě se jedná o marži 10% oproti burzovní ceně při nákupech od 50€, což byla nejnižší, jakou šlo v této cenové relaci sehnat. Běžně se marže při nákupech v tomto malém množství pohybuje kolem 30% oproti burzovní ceně. 2% se mi zdají opravdu velmi málo a nechce se mi tomu moc věřit.

Dále mám na zdejší diskutující dotaz, na který se již dlouho marně snažím najít přesnou odpověď. Jak je to se zlatem, jeho zhodnocením a daněmi? Pokud se mi zlato v průběhu několika let zhodnotí a já ho prodám se "ziskem" (byť tam žádný reálný zisk vzhledem k inflaci být ani nemusí), je to bráno jako kapitálový zisk? Někdo tvrdí, že ano, jiný že nikoli, protože zlato není z účetního hlediska bráno jako investiční nástroj, ale jako zboží (stejně jako za prodej starožitné almary na půdě se také zisk nedaní, pokud to není předmětem podnikání). V zákoně se mi žádnou zmínku o zlatě nepodařilo nalézt. Díky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Pleško | 14. 9. 2012 12:33
reakce na Tomáš Kocourek | 10. 9. 2012 22:13

Obávám se, že vám nerozumím. V době, kdy píšu komentář, je trojská unce zlata za 1 775 dolarů. Dolar za 18,7 Kč. V korunách vychází unce na cca 33 200. Kliknu-li na první odkaz v článku, zjistím, že lze koupit uncovou investiční minci za cca 35 000 Kč, což je rozdíl přes 5%. Kde je těch vašich 10-30%?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 12. 9. 2012 11:50
reakce na Tomáš Kocourek | 10. 9. 2012 22:13

No mně zase nechce věřit maržím 10-30%, když tam ani není fyzický odběr. Resp. neumím si představit, že by takové marže byl někdo ochoten platit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Kocourek | 12. 9. 2012 18:04
reakce na Petr Svoboda | 12. 9. 2012 11:50

Tyto marže se týkají fyzického nákupu zlata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

marek vac | 10. 9. 2012 10:25

Dovolim si s autorem tohoto clanku silne nesouhlasit v oblasti stribra! Tento clanek byl myslim uplne zbytecny a nebo se hodi do materske skolky. Pokud chcete nakupovat drahe kovy pak jedine stribro! DPH??? Pokud jste trochu vzdelani , tak nakoupite Ag v sousednim nemecku na firmu a bez DPH, pak si jednoduse pockate az penize ztrati hodnotu a dph doplatite. Oxidace??? Ja sve stribro 50 let drzet nebudu max 10 , a pote sve tuny rad hadrikem prelestim. Historicky pomer Au-Ag je 1:15 , ale to se nikde Ag nepouzivalo , lekarstvi, elektronika apod. Dale je spatne recyklovatelne , oproti zlatu. Nebojim se napsat , ze pomer do 7-10 let bude nekde kolem 1:1,5. Az se bude pomer blyzit 1:20 , pak radim zlato, ale dnes?? Dale doporucuji sledovat Au Ag ratio a podle toho smenovat. Nikdy nemit Au,Ag v bance , pokud banka padne, mate po zlate(speklulace ze schranky jsou garantovany necham pro naivky). Papirove zlato neni na drzeni ale na spekulace ceny, nema nic spolecneho s investovanim, pamatujte You dont hold it You dont own it!!!Cili na zaver, autor je bud neznalek a nebo ekonom, nazor si vytvorte sami-) Hezky den
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Šura | 10. 9. 2012 20:52
reakce na marek vac | 10. 9. 2012 10:25

Proč tak zhurta? Taky se nesměji vaší vizi s poměrem 1:1,5. Ale třeba jste se jen překlepnul :) GLD můžete mít i jako investici, že to nevíte není náš problém. Pokud banka padne, tak nejspíš o obsah schránky nepřijdete, ale při zhroucení fin. systému je pravděpodobné, že zlato ukradne banka nebo stát. Hlídání svého pokladu s brokovnicí před zdivočelým davem není o moc lepší varianta. K těm tunám stříbra, co si rád hadříkem přeleštíte, bych jen podotknul (vaší terminologií), že jste buď velký investor, nebo velký mluvka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Svoboda | 10. 9. 2012 13:13
reakce na marek vac | 10. 9. 2012 10:25

- Článek nebyl zbytečný. Mne upozornil na fakt, že lze najít pamětní mince, které jsou stejně drahé či levnější než investiční mince.
- "nakoupit Ag na firmu a bez DPH, pak si jednoduse pockate az penize ztrati hodnotu a dph doplatite" - tady bych poprosil o podrobnější vysvětlení. Jak lze DPH doplatit později?
- Historicky pomer Au-Ag je 1:15. Past performance is not a guarantee of future results. Existuje mnohod důvodů, proč je poměr takový nebo onaký a ty důvody se v čase mění. Často se uvádí, že poměr 1:15 odpovídá zastoupení obou prvků v přírodě. Ale to je ptákovina - ani u jiných materiálů se ceny nechovají podle výskytu v zemské kůře. Hlavním důvodem poměru 1:15 (či podobný) byl fakt, že stříbro bylo monetární kov. To už ale není a nevíme, jestli bude. V tuto chvíli je koupě stříbra primárně sázkou na průmyslovou užitečnost dané komodity. Neříkám, že se nemůže vyplatit, stejně jako ropy jej bude stále méně. Ale dlouhodobého zhodnocení jako u zlata se možná nedočkáte, nemluvě o volatilitě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

marek vac | 10. 9. 2012 14:49
reakce na Petr Svoboda | 10. 9. 2012 13:13

PS: Kdyby zitra zmizlo ze sveta vsechno zlato, zivot by sel normalne dal. Kdyby zitra zmizlo ze sveta vsechno stribro, svet by nepokracoval normalne dal, pokud vubec by pokracoval...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

marek vac | 10. 9. 2012 14:24
reakce na Petr Svoboda | 10. 9. 2012 13:13

1)Podrobnejsi vysvetleni: Pokud nakoupite zbozi v Eu na firmu nemusite dph platit hned, mate ho "zavesene na firme"ktere ovsem musite jednou zaplatit.A to jednou je na vas kdy.
2)Pomer 1:15: Neopiram se ani tak o historii jako o fakt ze stribro na zemi kazdym dnem razantne ubyva nemluve o zvysujici se spotrebe. Dale az rozvojove zeme na tom budou lepe , kazdy bude chtit vlastnit nejaky ten tel nebo tablet atd, atd. Zlato co vytezime tady s nami porad zustava a to malo z techniky se recykluje a pomerne hodne uspesne. Faktoru je vice naklady na tezbu, zpusob tezby , stribro se zpravidla nevyskytuje v ryzi forme a je potreba jej pracne odlucovat od zbytku hornin atd,atd.Dle meho nazoru( a nejen meho) je stribro mnohem vzacnejsi, nez zlato, ale lidstvo potrebuje jeste trochu casu nez nato prijde.
3) S ropou s vami souhlasim, ale drzet ropu doma ve vane se mi nezamlouva.
4) Pokud by se clanek jmenoval Investice do pametnich minci, kdyby se vynechala veta "Obecna rada:.....( vetsi hovadinu jsem dlouho neslysel) , vezte, ze bych se neozval. Ale nemohu mlcet, pokud nekdo krmi lidi takovyma nesmyslama.
5) jako investora me volatilita vubec nezajima , jako tradera Ano.
6) jedina nevyhoda stribra je, ze se stribrem se spatne utika.
7) Andremember: past performance Is always a guarantee of future results.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milan Kučera | 10. 9. 2012 07:13

Obecná rada: nezapomeňte zlaté mince deponovat v bankovním sejfu, doma nemají co dělat.

No to je opravdu rada nad zlato. Pokud by došlo k nějakým obrovským finančním otřesům, tak budou pravděpodobně ty banky chránit tanky. Kde máte jistotu, že Vás do té banky pustí? Já si to raději nechám zakopané na zahradě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Šura | 10. 9. 2012 21:20
reakce na Milan Kučera | 10. 9. 2012 07:13

Rozumím Vaší námitce. Nicméně se domnívám, že v dnešní době je zlato bezpečnější v bankovním sejfu (případně kompromis v KB). Jak jsem psal kolegovi, bránit zahradní poklad luparou taky není optimální :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jaroslav ŠuraJaroslav Šura
Absolvent Provozně ekonomické fakulty ČZU. Dlouhodobě se zabývá kapitálovými trhy, na podobné téma zpracovává dizertační práci. Je držitelem burzovní makléřské...více o autorovi.
Gabriela Kukalová
Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, poté působila v soukromé sféře, v současnosti pracuje ve veřejné správě....více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!