Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Investice v krizi: vsadíte na zlato?

, | 10. 9. 2012 | Vstoupit do diskuze

Dluhová krize se teprv rozjíždí a bude zesilovat. Akcie jsou v takové době spíš pro otrlé investory, lépe řečeno spekulanty. Státní dluhopisy jsou bezpečnější jen zdánlivě. Soudný investor řecké či španělské bondy nekoupí, německé a švýcarské poslouží maximálně k udržení hodnoty (v hlubší krizi proděláte i na nich). Alternativou můžou být komodity. Poradíme s nákupem té nejpopulárnější – zlata.

Investice v krizi: vsadíte na zlato?

Alternativou pro ty, kterým se možné výsledky investic do akcií zdají být příliš nejisté a výsledky investic do dluhopisů zas příliš jisté, může být investování do komodit. Komodity jsou zjednodušeně řečeno suroviny; zahrnují širokou škálu surovin a zdrojů počínaje ropnými produkty a energetickými surovinami přes zemědělské plodiny a potraviny až po drahé kovy a diamanty. Mezi nejznámější komodity patří z energetických surovin např. ropa a zemní plyn, ze zemědělských plodin je oblíbenou a nejčastěji obchodovanou komoditou například kukuřice, pšenice, sója, z potravin cukr, káva a kakao, ale i hovězí a vepřové maso. Drahé kovy jsou při obchodování zastoupeny zlatem, stříbrem, paladiem či platinou. Ceny komodit se uvádějí v různých měrných jednotkách, někdy pro nezasvěcence neobvyklých (např. ropa – měrnou jednotkou je barel, měrnou jednotkou u zlata je trojská unce, bušl pro pšenici apod.), ceny se uvádějí v dolarech.

Zlato jako investice

Investiční zlato má jednu – pro investora příjemnou – vlastnost. Na rozdíl od investičních diamantů (a také například stříbra či platiny) není zatíženo daní z přidané hodnoty. Osvobození od DPH ale neplatí u zlatých medailí (proto také dnes necháme mediale stranou, ačkoli uznáváme, že některé jsou opravdu pěkné, že by skoro stály za hřích). Ve srovnání s diamanty, před kterými jsme varovali posledně, bývají u zlata také mnohem nižší nákupní a prodejní marže, obvykle pouze v řádu jednotek procent.

Nelze příliš souhlasit s často používaným tvrzením, že zlato je uchovatel hodnoty. Investor, který po ropné krizi v roce 1973 a následné rostoucí inflaci s globálními ekonomickými problémy nakoupil zlato v lednu 1980 jako uchovatel hodnoty, by s takovým tvrzením nejspíše (kvůli silnému propadu ceny zlata v následujících letech) nesouhlasil. Cena zlata kolísá tak jako u jiných komodit, někdy silně pozitivně koreluje s cenami akcií, někdy právě naopak. Cena zlata může propadnout nebo vzrůst během několika let i o desítky procent. Své o tom můžou vyprávět manažeři České národní banky, kteří zlato vyprodávali na téměř nejnižších cenách, aby koupili výnosnější aktiva, např. státní dluhopisy – cena zlata se od té doby zmnohonásobila.

Tak jako u jiných komodit i cenu zlata silně ovlivňuje vývoj dolaru. Platí zde silná negativní korelace. Při silném oslabení dolaru obvykle zlato rovněž silně posílí a naopak. Předpovídat vývoj zlata v následujících letech se příliš neodvažujeme, byť se domníváme, že vzhledem k neudržitelnosti ekonomického systému (nejen) eurozóny, pokračování dluhové krize a nesplatitelnosti dluhů některých států, budou centrální banky muset pokračovat v dalším a dalším „tisknutí“ peněz. Více peněz v systému bude tlačit cenu zlata vzhůru, ovšem při velkých problémech a případných bankrotů států, regionů a bank si umíme představit i opačný vývoj. Viz vývoj ceny zlata po pádu banky Lehman Brothers.

V každém případě – malou nápovědou by mohl být fakt, že zlato v rezervách centrálních bank přibývá.

O zlatě bylo v nedávných letech napsáno nespočet teoretických článků, proto bychom se dále chtěli věnovat zejména možnostem jeho pořízení.

Investiční mince

Nejvýhodněji sice vycházejí zlaté slitky, ale zajímavé jsou i investiční zlaté mince, které můžou navíc potěšit oko investora. Zde platí pravidlo, že čím je nižší gramáž mince či slitku, tím je zlato v poměru Kč/g dražší. Rovněž je u nižší gramáže obvyklá vyšší marže obchodníka.

Investiční mince se razí v neomezeném množství, dle poptávky investorů. Jejich cena věrně kopíruje graf ceny zlata na burze. Teoreticky můžete s investičními mincemi platit, prakticky samozřejmě nikoliv.

Mezi oblíbené investiční mince patří rakouské mince Philharmoniker, které jsou z mincí nejlevnější, dále například australští klokani s královnou Alžbětou II. na rubové straně, čínské pandy, jihoafrické krugerrandy apod.

Nádherný je také čínský lunární kalendář, který razí v australském Perthu. Každý rok je emitována jedna mince, z jedné strany na všech dvanácti mincích opět Alžběta II., z druhé jsou postupně zobrazeny v tomto pořadí myš, býk, tygr, zajíc, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a vepř. Letos se razila mince s drakem.

Zajímavostí je také kanadský javorový list, který se kromě zlata razí i z dalších drahých kovů jako je platina, paladium a stříbro. Každá mince má jinou velikost a hmotnost (podle drahého kovu). A mohli bychom pokračovat ve výčtu zajímavostí, ale nechceme laskavého čtenáře unavovat podrobnostmi.

Nakupovat investiční mince lze například přes:

Na stránkách větších prodejců je možné najít podrobnosti o výkupu i s cenami. Tak velký rozdíl mezi nákupem a prodejem jako je například u investičních diamantů zde nenajdete. Samozřejmě i tady platí zásada porovnání cen od jednotlivých prodejců – proč platit více, než je nutné.

Obecná rada: nezapomeňte zlaté mince deponovat v bankovním sejfu, doma nemají co dělat.

Pamětní mince

Opomíjenou investiční příležitostí jsou pamětní mince emitované Českou národní bankou, které jsou rovněž osvobozeny od DPH. Je zajímavé, že nově emitované mince jsou výrazně levnější než investiční mince, a to přesto, že se uvádějí na trh v limitovaném nákladu (což do budoucna zvyšuje jejich potenciál růstu sběratelské hodnoty), mají vlastní certifikát a etuji. Z větších sérií je třeba zmínit Deset století architektury (nominální hodnota jedné mince 2000 Kč a hmotnost 6,22 g), Kulturní památky technického dědictví (2500 Kč, 7,77 g) a právě vycházející Mosty České republiky (5000 Kč, 15,55 g) – vždy po deseti mincích v proof i v běžné kvalitě. Další z Mostů, v pořadí čtvrtý, Negrelliho viadukt, bude vydán v listopadu. Předtím bude ještě emitována první ze dvou „uncovek“ Zlatá bula sicilská, která se vydává k 800. výročí udělení těchto dokumentů sicilským králem a pozdějším římským císařem Fridrichem II. českému panovníkovi Přemyslu Otakarovi I. a na kterou se investoři do pamětních mincí jistě „klepou“. Emise koncem tohoto měsíce, tj. 26. 9. 2012.

Jsou raženy ve dvou kvalitách, v proof a běžné kvalitě. Mince v běžné kvalitě mají výrazně nižší emisi a jsou o něco málo levnější. ČNB uveřejňuje pro smluvní partnery na svém webu ceník mincí. Za emisní cenu ČNB koupíte zlaté mince při včasné rezervaci například v Obecním domě v Praze. Velký výběr a podrobný popis jednotlivých pamětních mincí najdete například na adrese ZlateMince.cz, Na obchodním portálu Aukro a u jiných prodejců jsou ceny obvykle vyšší.

Výrazně levněji – v porovnání s novými investičními mincemi – můžou investoři pořídit i dříve vydané emise ČNB. Například na Aukru lze běžně koupit čtvrtuncovou zlatou minci emitovanou ČNB až o deset procent levněji, než stojí běžná investiční mince, kopírující vývoj ceny zlata na burze. U pamětních mincí vám prodejce nejspíš výkup garantovat nebude, ale na Aukru s prodejem nebudete mít problém.

Zlaté slitky

Další možností nákupu zlata je nákup slitků u některé z komerčních bank. Například Komerční banka umožňuje uchování nakoupeného zlata ve svých trezorech. Investor skutečné zlato vlastní, může si ho kdykoli vyzvednout, ale také ho může ponechat v bankovní úschově nebo ho kdykoli (v řádu minut) přes svého makléře prodat. Je to velmi likvidní a pohodlná varianta. Zprostředkování nákupu stojí dvě procenta, totéž při prodeji. Ve větším objemu (nad pět milionů korun) klesá poplatek na 1,5 procenta. Jediná nevýhoda spočívá v tom, že investor může nakoupit pouze slitky a že po případném výběru z bankovního trezoru Komerční banka nepřijme zlato zpět k prodeji. Bance totiž nepřísluší zkoumat, zda nedošlo k nějaké úpravě či falšování zlatého slitku.

Zlaté slitky lze nakoupit od letošního roku i v České spořitelně, která umožňuje nákup a na rozdíl od Komerční banky i odkup slitků, které byly zakoupeny jejím prostřednictvím. V případě, že klient souhlasí s nabídnutou odkupní cenou, dojde k ověření pravosti slitku a vyplatí se dohodnutá částka. I zde platí, že při větší gramáži slitku vyjde gram zlata levněji.

„Papírové“ zlato

Oblíbenou možností jak investovat do zlata je nákup tzv. papírového zlata. To lze přes většinu obchodníků s cennými papíry a nejspíš to umí i vaše banka. Investor má možnost nakoupit (např. přes elektronickou platformu Patria Finance) libovolný komoditní fond, který má veškerá svá aktiva alokovaná ve fyzickém zlatě. Největší ze „zlatých“ fondů je možno najít pod zkratkou GLD. Tato možnost je logicky nejlikvidnější, během okamžiku je nakoupeno nebo prodáno. Rovněž poplatky jsou při pořízení zlata tímto způsobem minimální, v řádu desetin procenta z investice. Cena takového fondu věrně kopíruje cenu zlata na burze. Zlato nevlastníte fyzicky, za to nemáte problém s okamžitým prodejem a s placením poplatků za skladování v bankovním trezoru.

Pro zajímavost uvádíme graf vývoje ceny zlata na burze.

Vývoj cen zlata

Vývoje ceny zlata. Peníze.cz 

Zdroj: Peníze.cz

  • Stříbro
    V článku se sice zabýváme převážně zlatem, ale domníváme se, že i dnes módní stříbro by si zasloužilo několik řádek. Domníváme se, že pro větší investici není fyzické stříbro vhodné. Těžko si představit investora, který chce investovat v řádu dvou až tří milionů korun, jak si půjčuje dodávku a jede si pro metrák stříbra do Prahy. Také je potřeba vzít v úvahu, že stříbro může časem oxidovat. Přeleštit pár mincí není problém, ale třeba několik metráků? Nehledě na případné skladování a již zmíněnou protivnou DPH. Vhodnější je nákup „papírového“ stříbra obdobně jako u „papírového“ zlata. Jeden ze stříbrných fondů lze najít pod zkratkou SLV. Pro znuděné hráče zpákovaná alternativa.

V každém případě přejeme čtenářům, ať se jim daří a na případné investici vydělají.

Jaroslav Šura

Jaroslav Šura

Absolvent Provozně ekonomické fakulty ČZU. Dlouhodobě se zabývá kapitálovými trhy, na podobné téma zpracovává dizertační práci. Je držitelem burzovní makléřské licence. Podílník v několika firmách.

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK