Zamlčené zprávy z fondů

| 26. 4. 2011

Garantované fondy slibují jistotu i šanci na vysoké výnosy. Často jsou ale velmi neprůhledné.

Zamlčené zprávy z fondů

Průměrný český investor má několik zajímavých vlastností. Za prvé, každý rok výrazně více peněz prosází, než proinvestuje na kapitálovém trhu, vyplývá ze statistik ministerstva financí o tržbách provozovatelů hazardu. Za druhé, když už investuje, činí tak poměrně konzervativně. Více než pětina majetku ve všech typech podílových fondů v Česku je v zajištěných fondech. Ke konci loňského roku konkrétně 51 miliard korun z celkových 247. Pro srovnání, v Evropské unii tento podíl dosahuje jen zhruba jedenácti procent.

Proč jsou zajištěné fondy v Česku tak oblíbené? Důvody jsou nasnadě: zkušenosti z kuponové privatizace následované dvěma bublinami na světových trzích apetitu po riziku zrovna nepřidaly. Je v tom ovšem určitý paradox. Investor se bojí poklesu akcií, proto chce garanci. Jenže většina garantovaných produktů odvozuje výnos od akcií, šanci na slušný výdělek nad rámec garance má tedy pouze na rostoucím neboli býčím trhu.

Zajištěné fondy v posledních letech nejčastěji pouze vrátily investovanou částku nebo výnos srovnatelný s dluhopisovými fondy. To jim nelze vyčítat, trefily se splatností zrovna do období finanční krize. Co jim naopak vytknout lze, je neprůhlednost.

Kouzlo je v exotice

Jak vlastně zajištěné fondy fungují? Základní princip je jednoduchý - návratnost investované částky zabezpečují dluhopisy.

Pokud koupíme například dluhopis s nulovým kuponem za emisní kurz 800 korun, který za pět let vrátí nominální hodnotu 1000 korun, můžeme 200 korun investovat rizikově - například do akcií. I při ztrátě těchto 200 korun dostaneme při splatnosti dluhopisu 1000 korun a můžeme podílníkovi vrátit oněch 800 korun. Portfolio s 20 procenty akcií však nepřinese nijak závratné výnosy. Naštěstí existují opce, které s relativně malou investicí umožňují dosáhnout výrazně vyššího zisku.

Příklad - koupili jsme opci, která představuje právo koupit vybranou akcii za 90 korun. Cena opce (opční prémie) je 10 korun. Cena akcie stoupla na 120 korun, opci tedy uplatníme - koupíme akcii za 90 a obratem prodáme za 120. Zisk je 30, po odečtení opční prémie 20. Zisk je 100 procent investované částky, přestože akcie stoupla „jen“ o třetinu. Tolik teorie; praxe je složitější. Kreativita finančních inženýrů se zdaleka neomezuje jen na jednoduché kupní opce.

Z Asie až na konec duhy

Jednou z „jednoduchých“ konstrukcí je takzvaná asijská opce. Investor opět dostává výnos odvozený od podkladového aktiva, tedy akcie, akciového indexu a podobně. Výnos se ovšem průměruje - například za celou dobu do splatnosti produktu. Výhoda je zjevná - pokud trhy těsně před splatností klesnou, průměrování může výnos „zachránit“. To je ale zároveň nevýhoda, pokud index naopak výrazně stoupne. V ideálním případě, kdy akcie od nákupu struktury až do splatnosti rovnoměrně rostou, bude průměrný výnos polovinou skutečného zhodnocení. V praxi často méně - některé fondy vyplácejí jen předem stanovené procento výnosu (toto procento se nazývá míra participace).

Další populární strukturou je opce bariérová. Výnos je vyplacen pouze v případě, že podkladové aktivum neklesne pod určitou hodnotu, neboli bariéru. Příklad: klient dostane každý rok výnos pět procent, pokud index Euro Stoxx 50 k výročnímu datu neklesne pod počáteční hodnotu. Ovšem, aby to nebylo tak jednoduché, často se bariérová opce kombinuje ještě s opcí duhovou. Slovo duhová znamená, že výnos závisí na několika různých podkladových aktivech. Přeloženo do češtiny: kliente, dostaneš výnos, pouze pokud žádná z 30 vyjmenovaných akcií neklesne pod stanovenou hodnotu.

U běžného akciového portfolia při dodržení určitých podmínek zvyšování počtu titulů snižuje riziko - to je princip diverzifikace. Zde je tomu naopak - čím větší počet akcií, tím větší pravděpodobnost, že se mezi nimi najde alespoň jedna jediná, která poklesne.

Jak vyrobit z růstu pokles

Tím ale výčet zdaleka nekončí. Lze se setkat například s konstrukcí nazývanou v angličtině reverse click. Na začátku je stanoven maximální výnos, například velmi atraktivních 50 procent. Od něj se potom odečítá. Příklad: v každém měsíci, kdy akciový index klesne, je odečten tento pokles. Pokud tedy trh spadne o deset procent, výnos produktu při splatnosti se sníží na 40 procent. Mohlo by se zdát, že v době trhů prudce rostoucích ze dna dosaženého při finanční krizi jde o ideální produkt. Jenže ani žádný býčí trh není nepřerušovaný. Za poslední dva roky trhy v několika měsících klesaly velmi výrazně - v Evropě hlavně kvůli situaci v Řecku. Index MSCI Europe je od března 2009 zhruba o 48 procent výše, ovšem když sečteme měsíční poklesy podle výše uvedeného klíče, dostaneme -21 procent, u jiných indexů pak ještě více. Stačí ještě dalších několik měsíců nervozity a majitelé fondů založených na této konstrukci spláčou nad výdělkem. A to i v případě, že akcie budou stále nad krizovými cenami.

Zajištěný zisk - pro emitenta

V čem je kouzlo zajištěných produktů pro banky, které je nejčastěji prodávají?

  • Za prvé - vstupní poplatky nejsou nezajímavé.
  • Za druhé - je to skrytý zisk započítaný v podmínkách produktu.

Férová hodnota podílového listu by vzhledem k pravděpodobnosti výnosu byla třeba 95 nebo 90 haléřů namísto jedné koruny. Jenže to si klient nemůže spočítat, pokud nezná přesnou konstrukci fondu a není expertem na oceňování derivátů. Je to ukázková informační asymetrie, kdy jedna strana obchodu má více informací než druhá.

  • A za třetí - levné financování. Pokud jsou ve fondu dluhopisy ze stejné bankovní skupiny, která fond vydává, znamená to na několik let zajištěné zdroje, které jsou výrazně méně likvidní než vklady.

Rukověť investora

Kdo potřebuje zaparkovat peníze na pevně danou dobu bez velkého rizika ztráty, pro toho mohou být zajištěné fondy jednou z alternativ. Potenciální investor by se ale měl držet několika rad.

  • Za prvé - ptát se svého osobního bankéře, jak přesně se chová produkt, který nabízí. Nespokojit se s odpovědí je to zajištěné a výnos závisí na akciích. Vyžadovat tedy přesné vysvětlení chování produktu v různých, i nepříznivých situacích.
  • Za druhé - ptát se, jaké dluhopisy jsou v portfoliu fondu a jaké je jejich kreditní riziko.
  • A za třetí - pro dlouhodobé investování zvážit klasickou investici do vyváženého portfolia akcií a dluhopisů. Pokud je investiční horizont deset či dvacet let, je otázka, proč si platit jistotu na horizont čtyř nebo pěti let. Ona ta jistota totiž zdaleka není zdarma.

Psáno pro Ekonom

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!