Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhy a volné peníze: Na splátky si můžete vydělat. Chce to ale (nejen) pevné nervy!

| 15. 8. 2011

Relativně velké množství lidí je v následující situaci: mají dluh – ať je to hypotéka, úvěr ze stavebka, kontokorent, spotřebitelský úvěr, nebo třeba dluh na kreditce – a zároveň mají k dispozici volné peníze. Mají se vždy snažit okamžitě dluh umořit, i když to třeba „nehoří“ nebo mají i jiné možnosti?

Dluhy a volné peníze: Na splátky si můžete vydělat. Chce to ale (nejen) pevné nervy!

První, co většinu lidí napadne, je zbavit se dluhů. A pro většinu to taky bude optimální řešení. Zvlášť pokud jsou jejich příjmy nejisté a nemají mnoho prostředků a majetku. U některých finančních produktů se jim ovšem do cesty staví překážky v podobě sankcí za předčasné splacení.

V některých případech ale situace není tak jednoznačná a stojí za to zvážit také možnost dluhy si ještě „ponechat“ a volné prostředky investovat.

Když je očekávaný výnos větší, proč bychom měli splácet dluhy? Raději budeme investovat, dluhy splatíme z výnosů a ještě nám zbyde. Tuto logiku ostatně používají (aniž si to třeba uvědomují) všichni, kdo pro investování na kapitálových trzích používají margin. To znamená, že ne celou investici kryjí vlastními zdroji, na část jim půjčuje jejich broker. Princip je tedy podobný: investují za půjčené peníze, za které jim broker-věřitel účtuje úrok.

Jak porovnat jistý úrok s nejistým výnosem?

Na první pohled je z čistě finančního hlediska výběr řešení poměrně jednoduchý – porovnáme úroky, jež platíme, s očekávaným výnosem. Větší vyhrává. Nesmíme ale zapomínat, že budoucí výnos není nikdy jistý. Co je tedy větší? Jistých 10 procent úroku, které platíme bance, nebo možných x procent získaných z investice?

  • Počítejte s čistým úrokem a čistým výnosem. U úvěrů na bydlení je třeba úsporu úroků snížit o daňovou úlevu čerpanou na tyto úroky, u výnosů je zas dobré vědět, jaká daň na ně bude uvalena.

Investorovi nezbyde než si možný výnos přepočítat na sazbu, která se dá s jistými 10 procenty nákladů lépe porovnávat. V první řadě by měl projít všechny možné scénáře svého investování a své možné výnosy či prodělky, pak by měl odhadnout, jak jsou jednotlivé scénáře pravděpodobné. Dejme tomu, že rozložení pravděpodobností výsledků investice je následující:

  • s 20procentní pravděpodobností skončí investice ztrátou 10 procent
  • s 25procentní pravděpodobností skončí investice ziskem 10 procent
  • s 40procentní pravděpodobností skončí investice ziskem 25 procent
  • s 15procentní pravděpodobností skončí investice ziskem 35 procent

Jednoduchým výpočtem dostáváme očekávaný výnos 15,75 % (0,2 × -10 % + 0,25 × 10 % + 0,4 × 25 % + 0,15 × 35 %). Tedy pokud si investor věří, že má čas a schopnosti tuto investici spravovat a řídit tak, aby dosáhl kýženého cíle.

Dále je třeba vzít v úvahu další svá aktiva a pasiva. Investor by si měl odpovědět na jednu otázku. Když investice nevyjde, položí mě to? Bude tedy mít další prostředky, ze kterých bude případně schopen pokrýt svůj dluh?

Cesta do hlubin investorovy duše: umíte prohrávat?

Tím je vyřešena čistě finanční část. Zde by se dal článek zakončit. Jenže to bychom zapomněli na jednu věc, která v těchto situacích hraje klíčovou roli. Totiž na psychiku investora a jeho emoce.

Všude možně se dočteme o fundamentální (analýza finančních výsledků kupované společnosti) nebo technické analýze (ta je pro změnu zaměřena na analýzu grafů, z nichž se snaží odhadnout další vývoj). Pouze zanedbatelný prostor je však věnován analýze psychologické. A nejde nám teď o jistě podceňovanou psychologickou analýzu chování investorů na trzích (analýzu sentimentu), jde o psychologickou analýzu sebe samého. Ta je podceňována ještě více.

Aniž si to investor možná uvědomuje, emoce vstupují do hry už v předchozí části, nejsme roboti. Emoce totiž ovlivňují to, jakou pravděpodobnost investor přiřadí možným výsledkům, a tím zásadním způsobem ovlivní výsledek finanční části analýzy.

Co se týče emocí – investor si musí odpovědět na to, jak se bude cítit v případě různých scénářů vývoje. Ty jsou v zásadě čtyři:

Jak se bude cítit, když splatí svůj dluh. Bude přesto sledovat, jak by to dopadlo, kdyby místo toho investoval? Pokud ano, jak se bude cítit, při následujících scénářích:

  • Investici se bude dařit dobře – nebude si vyčítat, že měl investovat?
  • Investici se povede špatně; tady ovšem bude zcela určitě spokojený.

Jak se bude cítit, když bude investovat a nastane některý z následujících scénářů:

  • Investici se bude dařit dobře – bude evidentně spokojen.
  • Investici se povede špatně – ustojí to psychicky? Nebude si vyčítat, že neměl investovat a měl raději splatit svůj dluh?

Vyřešení finanční, a zejména emoční části rozhodnutí, zda splatit dluh a mít klid, nebo splátku odložit a zkusit investovat a vydělat (s rizikem ztráty), je na každém, kdo se v podobné situaci ocitne. S finanční částí mu může někdo pomoci, výpočty udělá v excelu. Ovšem psychika – a psychická kondice může navíc v čase výrazně kolísat v závislosti na aktuálních poměrech člověka – ta je převážně v moci jednotlivce a každý se s ní musí poprat sám.

Přeji všem, aby se rozhodli správně.

Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory. Publikuje zejména analýzy primárně zaměřené na globální ekonomickou situaci a drahé kovy.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Zdeněk Pikhart | 15. 8. 2011 16:35

Pro úplnost bych dodal, že se v podmínkách rizika lidé nerozhodují podle očekávaného výnosu, nýbrž podle očekávaného užitku. Ten reflektuje klesající mezní užitek z peněžní jednotky. Když máme očekávaný výnos uvedených 15,75 %, tak se chovám jinak při investici deseti tisíc, nebo sto tisíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 15. 8. 2011 12:03

Hyperinflace rozhodně, souhlasím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 15. 8. 2011 11:43

V analýze vlivů na rozhodnutí investora bych doporučil ještě přidat dalšího významného hráče do hry a tím je inflace, která s kalkulací úspory/dluhy asi dost zatočí, řekl bych.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Jan Dvořák
Autor je soukromý investor a provozovatel investičního portálu pro investory. Publikuje zejména analýzy primárně zaměřené na globální ekonomickou situaci...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!