Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kalouskovy dluhopisy: nic není zadarmo

| 6. 10. 2011

Ministerstvo financí začalo prodávat dluhopisy pro občany a neziskový sektor. Láká na zajímavý úrok a daří se mu to lákání náramně. První emise je po dvou dnech vyprodaná, vlastně víc než vyprodaná. A můžeme čekat emise další. Co ale čekat nemůžeme, je to, že by nám ministr dal něco zadarmo.

Kalouskovy dluhopisy: nic není zadarmo

Třetí den prodeje, tedy včera, hlásilo ministerstvo, že jsme si dluhopisů zamluvili za dvanáct a půl miliardy korun. Je to hezký výkon, zvlášť uvážíme-li, že emise byla jen desetimiliardová. Ovšem ministr už po prvním dni, kdy byla pryč polovička připraveného objemu, říkal, že klidně ještě přisype. A přijdou další emise, šanci nakupovat budou tedy mít i ti, kteří se zatím nerozhoupali nebo se na ně nedostalo. Vyplatí se jim to?

Z jedné kapsy do druhé

Proč vlastně stát dluhopisy vydává? Ministr říká, že nám chce nabídnout výhodnou investici a zainteresovat nás na stavu státní kasy. Ve skutečnosti si spíš chce zajistit i jiné věřitele než banky a další instituce. Velcí investoři stát za rozpočtové prohřešky potrestají výprodejem dluhopisů, tedy vyšším požadovaným úrokem. V případě drobných střadatelů ministr zřejmě sází na to, že budou mít větší setrvačnost.

Z pohledu daňového poplatníka je však zajímavá především jiná věc: stát získává finance dráž, než by musel. Pro investory je to nepochybně dobrá zpráva. Jenže výhodnost investice pro občany (a nejen občany, ve velkém kupovaly zřejmě i instituce, třeba církve) zaplatí ze svých daní – občané.

Vysoký úrok mohl být také reklamní. Dluhopisy s nižším výnosem by sotva měly takový úspěch, spíš by hrozilo, že si s nimi ministr uřízne ostudu. Je možné, že další emise bude mít úroky už o něco nižší.

Typy dluhopisů

První variantou je jednoletý bezkuponový dluhopis s výnosem zhruba dvě procenta ročně.

  • Výnos bezkuponového dluhopisu investor dostává jako rozdíl mezi nominální hodnotou 1 Kč vrácenou ve splatnosti a nákupní cenou dluhopisu 0,98 Kč.

Sazba není na první pohled špatná, ale sotva jde o dostatečnou odměnu za výrazně omezenou likviditu ve srovnání se spořicím účtem či fondem peněžního trhu. Pokud klient využije možnosti předčasného splacení, dostane pouze původní investovanou částku, nic navíc. A ještě ne hned, ale až za 1–3 měsíce.

Druhou variantou jsou dva pětileté dluhopisy. U jednoho se úroky vyplácejí, ve druhém případě jde o tzv. reinvestiční dluhopis – úroky klient dostane ve formě dalších dluhopisů. Takhle to vypadá, když investujete 10 tisíc korun:


kuponový

 

reinvestiční

rok

kupon

 

kupon

 

hodnota investice na konci roku

2012

0,85 %

85 Kč

0,85 %

85 Kč

10 085 Kč

2013

1,50 %

150 Kč

1,50 %

151 Kč

10 236 Kč

2014

3,00 %

300 Kč

3,00 %

307 Kč

10 543 Kč

2015

4,50 %

450 Kč

4,50 %

474 Kč

11 018 Kč

2016

6,00 %

600 Kč

6,00 %

661 Kč

11 679 Kč

 

celkem

1 585 Kč

 

 

 

 

Ač by se to mohlo z tabulky zdát, reinvestiční dluhopis není automaticky výhodnější. Pouze je u něj dopředu známá sazba, za jakou bude úrok reinvestován (vždy sazba platná pro daný rok, tzn. 10 236 Kč se úročí třemi procenty atd.). U kuponového dluhopisu v tabulce ani kalkulačkách na webu tyto úroky z úroků započítány nejsou.

Jak je vidět, v obou případech jde o dluhopisy s rostoucí kuponovou sazbou. Je to docela hezký marketingový trik. Novinové titulky v minulých týdnech hlásaly „až“ šestiprocentní úrok, publicita byla zajištěna. Šestiprocentní kupon je ale připsán až v posledním roce. Skutečný výnos do splatnosti (yield) je cca 3,1 procenta ročně u kuponového a 3,15 procenta u reinvestičního dluhopisu.

  • Nebudeme zde rozebírat detaily dluhopisové matematiky, ale výnos do splatnosti se nemusí přesně shodovat se skutečným výnosem. Záleží na tom, při jaké sazbě reinvestujeme přijaté úroky. Jak už bylo řečeno, u reinvestičního dluhopisu jsou tyto sazby dané, u kuponového bude záležet na vývoji úroků na trhu.

To je v dnešní době extrémně nízkých úrokových sazeb poměrně zajímavé. Výnos je bez poplatků – a podle nejnovějších informací i bez daně. Jediným nákladem pro investora je tedy nutnost jít do banky, případně si tam nechat vymluvit díru do hlavy a odejít s třemi dalšími produkty.

  • Sazba je před zdaněním, ale lze-li věřit daňovému výkladu v novinách, který MF nevyvrátilo, vzhledem k nízké nominální hodnotě dluhopisu se daň z výnosu zaokrouhlí na 0. Což samozřejmě není garantováno – víme, jakým způsobem probíhala změna podmínek státní podpory stavebního spoření.

Jak je to ale s výnosem v případě předčasného splacení? Následující tabulka shrnuje opět průměrný výnos do splatnosti (yield), pokud očekáváme předčasné splacení vždy na konci roku. Z tabulky plyne, že prodej před splatností je velmi nevýhodný.

počet let držení

výnos (yield) kuponového dluhopisu

1

0,85  %

2

1,17 %

3

1,77 %

4

2,43 %

 

Rizika

Riziko nesplácení v nejbližších letech je zanedbatelné. Česká republika je vnímána jako velmi kvalitní dlužník, v poslední době se dokonce objevují názory, že jsme „Švýcarskem střední Evropy“. Do jaké míry jde o zbožné přání na naší straně a neznalost místních poměrů na straně bankéřů sídlících kdesi v mrakodrapech londýnského City, to je na jinou diskuzi.

Faktem je, že zatím jsou naše státní finance na evropské poměry v nadprůměrně dobré kondici. I banky jsou na tom dobře, mnohdy lépe než jejich zahraniční matky. Tudíž bezprostředně nehrozí, že by některá větší banka krachovala a stát si musel půjčovat na její záchranu.

Kromě rizika kreditního nese každý dluhopisový investor také riziko, že stoupne inflace (ze současných necelých dvou procent za rok), a on tedy reálně prodělá. S inflací stoupnou i úrokové sazby, jenže aby na vyšší sazby dosáhl, bude muset počkat do splatnosti dluhopisu nebo jej nevýhodně předčasně odprodat. Ostatně toto je důvod, proč má naprostá většina státních dluhopisů v ČR i ve světě pevné úročení a není indexována na inflaci.

Jaké máte alternativy

> Spořicí účet

Zmíněn výše. I sazby spořicích účtů šly dolů, s výjimkou akčních nabídek nových bank, které po získání klientů sazby pravděpodobně také sníží. Jasnou výhodou je ale likvidita peněz, u dobrého spořicího účtu prakticky okamžitá.

> Konzervativní fondy

Kdykoliv lze investovat do dluhopisových fondů, spořicí dluhopisy pro ně ale představují vážnou konkurenci. I nejlevnější korunové dluhopisové fondy na našem trhu mají provozní náklady nejméně 1 procento p. a. Současný tržní výnos pětiletého státního dluhopisu je kolem dvou procent p. a., tato dvě čísla dohromady budou v nejbližší době tvořit poměrně smrtící kombinaci.

Na druhou stranu málokterý fond je ze 100 procent v českých státních dluhopisech, navíc na pětiletém horizontu se ještě může ledacos změnit (fondy mohou ještě stihnout  vydělat na budoucím růstu úrokových sazeb).

> Strukturované produkty

Různé zajištěné fondy a certifikáty bývají dost často velmi neprůhledné, připomínají ruletu. Čas od času se ale na trhu objeví zajímavý produkt - zkrátka a dobře, je potřeba oddělovat zrno od plev.

> Méně konzervativní fondy

Vyšších výnosů lze dosáhnout za cenu určitého rizika, například s fondy, které investují i do dluhopisů rizikovějších než ČR (Polsko, Maďarsko a podobně).

V Česku poměrně opomíjenou investicí jsou také fondy firemních dluhopisů. Kolosy jako je ČEZ nebo Microsoft si půjčují za podobné sazby jako stát, čím menší a rizikovější firma je, tím vyšší platí i úroky. Stále ale nejde o hazard - ostatně finanční krize zuří už tři roky a firmy po celém světě musely citelně snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Dlouhodobě je investice do firemních dluhopisů možná smysluplnější než do těch státních. V této kategorii je k dispozici například fond od společnosti ČP Invest a nově i fond Pioneer Strategic Income se zajištěním do koruny, který obsahuje směs státních, kvalitních firemních a rizikových dluhopisů.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

Jan Dvořák | 6. 10. 2011 14:01

Níže uvedené jsem měl v jedné analýze publikovaně letos v červenci a myslí, že za připomenutí to stojí:

Všude možně se doslechneme, že ta a ta země - samozřejmĚ i ČR - se dohodla na snižování deficitů. Často to je prezentováno s velkou pompou. Je to ale skutečně důvod k oslavě? Není, ani náhodou.

Země vlastně s velkou slávou oznamují, že o něco málo zpomalí další a další půjčování. Představte si, jak by asi reagovala banka, kdyby k ní přišel pan Čech (který je naštěstí výrazně méně zadlužen než jeho vzdálený příbuzný obývající pláže Středozemního moře) s žádostí o další úvěr.

Pan Čech si léta jen půjčuje další a další peníze a ještě nevrátil ani vindru (pouze platí úroky) a řekl: „Milá banko, jak asi víš, můj roční příjem je relativně stabilní a je o něco málo více než 1 milión korun. Vím, že na nezajištěných spotřebitelských úvěrech ti dlužím přibližně 1,5 miliónu Kč. Nějaký majetek mám, ale prodávat ho nechci. Protože vidíme, do jakých problémů se dostali naši vzdálení příbuzní, po dlouhých hádkách s manželkou jsme se rozhodli doma šetřit. Ne že bychom něco splatili, to ne, zas tak moc šetřit nehodláme. Plánujeme, že si příští rok nepůjčím na financování svého života 135 tisíc, jak jsem naplánoval pro letošek, ale jenom 106 tisíc. Z toho více než polovina této částky padne na úroky z dřívějších půjček.“

Banka zajásá, jako odpovědně se p. Čech chová a s radostí mu poskytne další spotřebitelský úvěr, opět bez zajištění. Přesně takhle se ale chovají prakticky všechny vyspělé země a všechny banky a investoři nakupující obligace.


No a naši drobní střadatelé se mohou přetrhnout, aby panu Čechovi půjčili...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

tomáš j. kouba | 7. 10. 2011 12:50
reakce na Jan Dvořák | 6. 10. 2011 14:01

Dobrý den. Vůbec nesouhlasím s neustálým zadlužováním naprosté většiny rozvinutých států. Máte tam ale jednu nepřesnost. Většina rozvinutých ekonomik vykazuje nějaký růst. Tedy váš pan Čech přicházející do banky pro další i když menší peníze je zvýhodněn tím, že jeho příjem každý rok třeba o 2 procenta roste. Tím by teoreticky mohl být schopen za hodně desetiletí svůj dluh splatit. Zatím to ovšem skoro žádný stát nedělá :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 8. 10. 2011 01:18
reakce na tomáš j. kouba | 7. 10. 2011 12:50

Růst sám o sobě nic neřeší. Ekonomiky sice rostou, ale přesto státy hospodaří s deficitem. Pokud nezačnou hospodařit s přebytky (před zohledněním splátek), je jim růst k ničemu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Husník | 6. 10. 2011 12:06

Nic není zadarmo – to je snad samozřejmé, ne? Když někdo peníze nemá a potřebuje je, tak si je půjčí od někoho, kdo je má a pak za to nějak zaplatí. To je přece princip celého finančnictví od sousedských půjček, přes termínované vklady až po opce na ceny komodit či akcií.
Tón článku je docela negativní (úroky pro občany zaplatí občané na daních), ale občani jsou stát a ten si půjčuje, takže – kde je problém? Že si půjčuje o něco dráž? Ale předpokládaná stabilita věřitelů také není k zahození.
Proč se tedy objevují negativně laděné články typu: „já si to rozhodně nekoupím“? I zde se říká, že jiných možností pro občany moc není (dluhopisy třeba Čezu nejsou moc běžnému občanu dostupné). Tito „odborníci, co to říkali v rádiu“, jak se jimi zaklíná třeba i má maminka, totiž většinou pracují ve finančním zprostředkování. A rovnice je zřejmá. Při daném množství úspor domácností v dané chvíli Kalouskovy dluhopisy nepříjemně ukrajují z koláče, který by jinak mohl být použit v „životkách-investičkách-zajišť ákách“.A když za pár dní přiteklo přes deset miliard? Umíte si představit ty poplatky, které by mohly uvíznout ve všech těch zprostředkovatelských pyramidách? Ty jsou už v řádu stovek milionů. A pro ty už stojí za to si do daného produktu minimálně trochu píchnout.
Tady je zakopán pes. Státní dluhopisy koupené napřímo pro konzervativního investora špatnou volbou nejsou. Rozhodně lepší než dluhopisové fondy (autor nemůže myslet vážně, že dluhopisové fondy by mohly vydělat na možném zvyšování úrokových sazeb. Ano, mohou, ale poté, co se hodnota jejich dluhopisového portfolia sníží, v pětiletém horizontu uvidíme, jak to bude). Velmi nepříjemným produktem jsou však právě pro zprostředkovatele, kteří se tlačí mezi lidi a investice. Ti přijdou zkrátka.
Takže mimo onoho sice malého, ale určitým způsobem jistého výnosu, je velmi cenným výsledkem celé dluhopisové akce i zkušenost, že investovat lze i napřímo. Bez zprostředkovatele. Pokud by takováto lekce proběhla i v přímém investování do akcií, o důchody bychom měli z velké části postaráno.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 6. 10. 2011 13:41
reakce na Libor Husník | 6. 10. 2011 12:06

Myslím, že článek je napsaný vyváženě. Prostě výhody a nevýhody. S fondy a růstem sazeb máte pravdu, proto tam také píšu o "smrtící" kombinaci nízkých výnosů. Na druhou stranu 5 let je dlouhá doba, při troše artistického umění portfoliomanažer nějaký ten výnos vyždíme.
Zkusím tomu někdy věnovat samostatný článek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 6. 10. 2011 08:56

Jen dotaz k "S inflací stoupnou i úrokové sazby", opravdu? Počítá se to podle nějakého vzorce?

Nebo je to spíše na rozhodnutí ČNB, která může držet úrokové sazby blízko 0 nehledě na rostoucí inflaci?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Kocourek | 6. 10. 2011 15:34
reakce na Radovan Dell | 6. 10. 2011 08:56

Mě by spíš zajímalo s jakou inflací. Tou vyjadřenou pomocí indexu spotřebitelských cen nebo pomocí zvýšení měnové zásoby?

Dle mého názoru 2% jsou sice lepší než nic, ale reálnou inflaci to nepokryje. Lepší je v takovém případě investovat do něčeho, co už ze své podstaty jde cenou proti inflaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 6. 10. 2011 10:49
reakce na Radovan Dell | 6. 10. 2011 08:56

Autor spíš myslel, že s rostoucí inflací se snižuje cena dluhopisů (zvedá se riziková prémie) -> stoupne úroková sazba na dluhopisech.
ČNB určuje úrokové sazby na základě cílování inflace, více zde: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!