Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Obnovitelné zdroje nás přijdou draho

Pavel Mádr
Pavel Mádr
12. 2. 2010

Nekontrolovatelný boom fotovoltaických elektráren způsobí letos i v dalších letech hluboké vrásky na čele strážců veřejných pokladen – jen na rok 2010 si musí připravit tři miliardy – i distributorů elektřiny, kteří marně hledají volné kapacity v sítích. Naopak investoři do fotovoltaiky mohou zůstat klidní; vláda, zdá se, usnula na vavřínech.

Obnovitelné zdroje nás přijdou draho

Když jsem v srpnu 2009 psal pro Finmago tom, jak se vyplatí investovat do solárních elektráren, apeloval jsem na všechny zájemce, aby neváhali, dokud je čas. „Pokud byste s výstavbou počkali až na příští rok či na léta další, už to dost možná nebude tak výhodné,“ znělo moje varování. Jenže chyba lávky.

Během dalšího půl roku se na neudržitelném systému podpory obnovitelných zdrojů energie v Česku nezměnilo zhola nic. Nic, které se každému z nás (tedy kromě investorů do fotovoltaiky) řádně prodraží. Pojďme se krátce podívat, jak moc.

Já nic…

„To se mě neptejte, já ten systém výkupních cen nevymejšlela,“ reaguje podrážděně mluvčí Energetického regulačního úřadu na můj dotaz, týkající se meziročního poklesu cen. A někdo informovanější na pracovišti není? „Ve čtyři odpoledne už tady nikoho nechytnu, napište mi to do mailu.“ Konec konverzace.

Takhle ve zkratce vypadá komunikace úřadu, který v Česku rozhoduje o regulačních poplatcích za distribuci a stanovuje výkupní ceny elektřiny. Měl by to být přitom právě on, kdo tlačí (i přes média) na změnu systému podpory obnovitelných zdrojů, který mu naprosto svazuje ruce.

Tento systém je založen na výkupních cenách elektřiny a zelených bonusech, garantovaných po dobu 15 až 25 let (u fotovoltaiky 20 let), které mohou podle současné legislativy poklesnout pro nová zařízení maximálně o 5 % ročně. V případě fotovoltaiky se tak sice loni stalo, ovšem ceny solárních panelů spadly za posledních několik let o desítky procent.

Tři miliardy a budeme zelenější

Místo regulačního úřadu se do boje za změnu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pustili její distributoři, kterým už malé solární elektrárny ukrojily skoro veškeré volné kapacity jejich sítí (navíc se s nimi čile spekuluje, protože jsou přidělovány zdarma). Zveřejněná čísla jsou dost alarmující.

Jestliže jsem posledně psal o tom, že nás všchny (ano, každého spotřebitele elektřiny) fotovoltaika přijde na „minimálně 700 milionů korun ročně“, hodně jsem se mýlil. Stát rozdá provozovatelům solárních elektráren jen letos zhruba tři miliardy korun, což představuje zhruba 40 % dotací na obnovitelné zdroje, tvrdí distributoři. A co je podstatnější, fotovoltaika se na obnovitelné elektřině podílí pouze 7 %. Tedy kontrast do očí bijící.

Podle vyjádření Energetického regulačního úřadu se ani letos reformy podpor obnovitelných zdrojů nedočkáme –legislativní změny se prý plánují až na rok 2011. Data úřadu navíc ukazují, že na konci roku 2010 bude instalovaný výkon v solárních elektrárnách minimálně 1 000 MW (cca jeden temelínský blok), tedy více než dvojnásobek nynější kapacity.

Za humny už se probouzejí

Podpora obnovitelných zdrojů energie pomocí pevných výkupních cen (v angličtině feed-in tariff) není žádnou českou specialitou, ale zcela běžnou praxí i v západní Evropě. Jeden rozdíl tu ovšem je, zatímco čeští politici připomínají Šípkové Růženky, ve Francii nebo v Německu se přes protesty silné fotovoltaické lobby začínají probouzet.

V obou jmenovaných zemích ministři životního prostředí během ledna oznámili, že se bude razantně škrtat ve výkupních cenách elektřiny: v Německu od dubna o 15 až 25 % a ve Francii rovněž zhruba o čtvrtinu.

Česká vláda by kroky svých zahraničních kolegů měla velmi bedlivě sledovat. Například francouzské výkupní ceny fotovoltaiky jsou nyní považovány za nejvyšší na světě: v přepočtu činí přes 15 Kč za kWh. Pokud ovšem klesnou o čtvrtinu, rázem se na špičce může ocitnout někdo jiný. Ano, hádáte správně, v Česku i letos výkupní ceny  přesahují 12 Kč za kWh. A uhodnete taky to, kam se investoři po seškrtání výkupních cen v zahraničí obrátí a kdo jim bude platit dotace po dalších 20 let?

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Pavel Mádr

Pavel Mádr

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo