Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak na pohrobky kuponové privatizace?

Pro běžnou populaci je privatizace sprosté slovo a ta kuponová pak zase synonymem pro tunel. Její autoři v čele s ekonomem Dušanem Tříškou na ni sice nedají dopustit, faktem ale je, že drobní akcionáři dostali vzhledem k právnímu vakuu často řádně na frak.

Je také pravda, že z 1800 firem privatizovaných kuponovou metodou jich drtivá většina na burze neměla co dělat. Byly jednoduše příliš malé. Ale nechme spory o to, jestli mohla privatizace po desítkách let pošlapávání soukromého vlastnictví dopadnout jinak a lépe, teoretikům. Zaměřme se na to, co dělat s pozůstatky, které najdeme na dně šuplíku?

Prodám akcie. Zn.: možno měnit za moped

Několik posledních se ještě veřejně obchoduje na pražské burze a/nebo v RM-Systému. Investor by si proto mělze všeho nejdřív ověřit na webu burzy a RM-S , jestli náhodou jeho akcie nespadá do této skupiny. Většina firem už ale na veřejném trhu není a možnost prodeje je tak velmi omezená.

Pokud firma stále existuje a nevytěsnila minoritní akcionáře, je možné akcie nabídnout formou inzerátu na specializovaném serveru pro drobné investory, například na adrese kurzy.cz nebo akcie.as.

Další možností je nabídka většinovému akcionáři. Pokud ovšem jde o zlomky procenta firmy, asi to pro něj nebude zajímavé. Potom nezbývá než sledovat, zda někdo v budoucnu nevyhlásí nabídku na převzetí všech minoritních podílů. Velká část firem ale nechává drobné akcionáře v poklidu "dožít" a ani se nenamáhá rušit jejich odpočinek výplatou dividend.

Zkusit lze také prodej přes menšího obchodníka s cennými papíry. Každopádně balík deseti akcií Kanalizací Horní Kotěhůlky se bude prodávat jen těžko. Problémem je mimo jiné stanovení ceny – k férovému ocenění by byl potřeba znalecký posudek. A ten samozřejmě není zadarmo.

Co dělat po vytěsnění

Mnoho lidí má doma i staré výpisy ze Střediska cenných papírů (SCP), na kterých mohou být již neexistující tituly. Osud akcie si lze ověřit na webu firmy, telefonickým dotazem, případně v obchodním rejstříku.

Řada firem drobné akcionáře "vytěsnila" – zbavila je jejich podílu a vyplatila jim za něj cenu podle znaleckého posudku. Pokud se někdo bude divit, že se o ničem nedozvěděl, odpověď je jednoduchá. Podobné skutečnosti stačí oznámit inzerátem v tisku. Firma nemá povinnost přímo obesílat akcionáře. Investor se nic nemusel dozvědět ani z výpisu ze SCP. To pokud má ve středisku uvedenou dávno neplatnou adresu a výpis jednoduše nedostal.

Nárok vytěsněných akcionářů se po čtyřech letech promlčuje, řada z nich už tedy o peníze definitivně přišla. V některých případech ale lhůta ještě neuplynula nebo vytěsnění teprve probíhá, a investor tak peníze dostane. A občas jde dokonce o částku vysoko převyšující nominální hodnotou akcie.

Další možnost je, že firma vydala místo cenných papírů zaknihovaných v SCP akcie v listinné podobě, což je možné zjistit také z obchodního rejstříku. Pokud se akcionář včas nepřihlásil, zpeněžila firma akcie formou dražby. I v tomto případě se uplatňuje čtyřletá promlčecí lhůta.

Minulé i budoucí dražby nepřevzatých akcií lze kromě internetových stránek emitentů najít i v databázi na adrese www.in-server.cz/katalog-drazeb.html, vytěsnění pak na www.in-server.cz/databaze-vytesneni.html.

Kromě vytěsnění či změny podoby akcií se mohla také přeměnit samotná firma z akciové na společnost s ručením omezeným. I tady platí, že investor má právo na peněžitou náhradu i to, že tento nárok po čtyřech letech zaniká. Společnost také mohla vstoupit do likvidace. Jméno likvidátora firmy je zapsáno v obchodním rejstříku a investor má nárok na výplatu likvidačního zůstatku. Tedy pokud z majetku firmy něco zbylo...

Privatizace jedné akcie

Možná by někteří drobní akcionáři mohli získat radu na Ministerstvu financí. To má totiž v některých společnostech z nějakého důvodu třeba jen jednu akcii, kterou se snaží zprivatizovat. Například za jednu nepřevoditelnou akcii Vodohospodářské společnosti Vrchlice – Maleč v nominální hodnotě 1000 Kč požaduje Ministerstvo částku zhruba 100 korun.

Raději nedomýšlet, kolik stála daňového poplatníka práce úředníka, který psal privatizační projekt na tuto jedinou akcii...

Foto: wikipedia.cz

Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK