Nenechte půdu ležet ladem!

Podobná investice není samozřejmě pro každého. O půdě se sice na jedné straně často hovoří jako o stabilizujícím prvku investorova portfolia, její vlastnictví je nicméně přesto spojeno s řadou rizik. Vždyť už jen její prodej je mnohem složitější než například akcií nebo podílových fondů. V Česku se o ni proto zajímají spíše agresivnější či poučení investoři, zatímco ti opatrnější zůstávají u bankovních produktů, zajištěných fondů a jiných podobných investic, které jim nabízejí jistotu a k tomu šanci na určitý nadvýnos.

Doženou ceny západní Evropu?

Spekulativní investice do zemědělské či orné půdy vycházejí především z porovnání jejích cen se zahraničními, tedy především v Německu a v dalších vyspělých státech Evropské unie. Podobné porovnání však není jednoduché – vždy závisí na kvalitě půdy, v jednotlivých částech srovnávaných zemí se navíc může její cena lišit.

Statistiky ukazují, že Česko v tomto směru podle dat Evropského statistického úřadu zaostává nejen za Německem a zejména Nizozemím, ale také třeba za sousedním Polskem. Je tamější půda o tolik kvalitnější? Obdobně je tomu i v případě pronájmu půdy. Zatímco v Česku zaplatí její nájemce za hektar asi 47 eur, ve starých zemích EU je to podle dostupných informací od 90 do 500 eur.

Nikde není řečeno, že se tento cenový rozdíl musí nutně vyrovnat, od května příštího roku by ale mohli začít kupovat zemědělskou půdu v Česku i zahraniční fyzické osoby z EU. Tedy pokud nebude výjimka, kterou jsme si v rámci Unie vyjednali, prodloužena, o což usiluje hlavně Agrární komora.

I kdyby ovšem tato výjimka padla a cizinci si mohli v Česku volně kupovat zemědělskou půdu, nemusí se teoreticky změnit prakticky nic. Část odborníků totiž upozorňuje, že cizinec, který si u nás chtěl koupit zemědělskou půdu, již tak stejně dávno učinil, a to víceméně legálně přes firmu, zabývající se zemědělstvím, nebo tuto půdu vlastní přes nastrčené české občany.

Kdo tedy ví, jak to všechno nakonec bude! Předpokládaný růst cen potravin v budoucnu může ovšem i tak cenu zemědělské půdy dál zvednout. Zejména, pokud bude pokračovat její úbytek. Nemluvě o očekávaném postupném sbližování ceny půdy u nás a třeba v Německu.

Co nabízí Pozemkový fond?

Pokud má někdo zájem o ornou či jinou zemědělskou půdu, měl by se v prvé řadě podívat na nabídku na webu Pozemkového fondu www.pfcr.cz. Při jejím nákupu mají přednost restituenti, samostatně hospodařící rolníci nebo různé společnosti a družstva, která se zabývají zemědělstvím. Do dražeb, jejichž prostřednictvím Pozemkový fond půdu prodává, se ovšem mohou zapojit i další zájemci. Může se dokonce stát, že jako jediní.

Doporučená velikost investice činí alespoň desítky tisíc korun, lepší je trojciferné číslo. Stát dokonce na koupi půdy poskytuje bezúročný úvěr. Mělo by jít spíše o doplňkovou investici, záleží ovšem samozřejmě na naturelu investora. Kdo se v půdě nevyzná, jistě si minimálně k jejímu ocenění přizve odborníka.

Pokud hodlá půdu držet ze spekulativních důvodů a časem ji prodat, může ji mezitím pronajímat. Někdy se ostatně prodává i půda, kterou má někdo pronajatu. To si je třeba předem ověřit.

Realitní kanceláře zemědělskou půdu příliš nenabízejí. Kdo hledá zajímavé příležitosti, neměl by si ale vedle Pozemkového fondu nechat ujít server www.farmy.cz.

Někteří Češi zbohatli, když se na jejich pozemku začala stavět dálnice, satelitní městečko, nebo třeba hypermarket. Těžko říci, v kolika případech šlo jen o štěstí a kdy hrála roli třeba také korupce. Na podobné štěstí se sice spoléhat nedá, v každém případě se ale před koupí vyplatí důkladně si prohlédnout územní plány obce, které pozemek patří, a to s dostatečně dlouhým výhledem, aby bylo jasné, kam se má obec rozšiřovat. A co tedy plánuje.

Investice do půdy není sice likvidní, přesto jde nesporně o zajímavou příležitost. Ostatně i jeden z investičních guru, a to Marc Faber, doporučuje mít kousek úrodného pole někde u lesa. Jistota – v nejistotě kolem cen zemědělských plodin – je zkrátka jistota.

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz