Nenechte půdu ležet ladem!

| 24. 8. 2010

Poroste kvůli nižšímu vývozu z Ruska a zřejmě i Ukrajiny cena pšenice do závratných výšin? A pokud ano, kam a jak dlouho? Na tyto otázky je obtížné najít správnou odpověď. Zemědělské komodity jsou nicméně označovány za dlouhodobě atraktivní investiční příležitost, a to především kvůli růstu počtu obyvatel v rozvíjejících se zemích a jejich stoupající životní úrovni, která zvyšuje spotřebu zemědělských plodin. Investice do zemědělské půdy navzdory tomu zůstávají, alespoň u nás, tak trochu stranou pozornosti.

Nenechte půdu ležet ladem!

Podobná investice není samozřejmě pro každého. O půdě se sice na jedné straně často hovoří jako o stabilizujícím prvku investorova portfolia, její vlastnictví je nicméně přesto spojeno s řadou rizik. Vždyť už jen její prodej je mnohem složitější než například akcií nebo podílových fondů. V Česku se o ni proto zajímají spíše agresivnější či poučení investoři, zatímco ti opatrnější zůstávají u bankovních produktů, zajištěných fondů a jiných podobných investic, které jim nabízejí jistotu a k tomu šanci na určitý nadvýnos.

Doženou ceny západní Evropu?

Spekulativní investice do zemědělské či orné půdy vycházejí především z porovnání jejích cen se zahraničními, tedy především v Německu a v dalších vyspělých státech Evropské unie. Podobné porovnání však není jednoduché – vždy závisí na kvalitě půdy, v jednotlivých částech srovnávaných zemí se navíc může její cena lišit.

Statistiky ukazují, že Česko v tomto směru podle dat Evropského statistického úřadu zaostává nejen za Německem a zejména Nizozemím, ale také třeba za sousedním Polskem. Je tamější půda o tolik kvalitnější? Obdobně je tomu i v případě pronájmu půdy. Zatímco v Česku zaplatí její nájemce za hektar asi 47 eur, ve starých zemích EU je to podle dostupných informací od 90 do 500 eur.

Nikde není řečeno, že se tento cenový rozdíl musí nutně vyrovnat, od května příštího roku by ale mohli začít kupovat zemědělskou půdu v Česku i zahraniční fyzické osoby z EU. Tedy pokud nebude výjimka, kterou jsme si v rámci Unie vyjednali, prodloužena, o což usiluje hlavně Agrární komora.

I kdyby ovšem tato výjimka padla a cizinci si mohli v Česku volně kupovat zemědělskou půdu, nemusí se teoreticky změnit prakticky nic. Část odborníků totiž upozorňuje, že cizinec, který si u nás chtěl koupit zemědělskou půdu, již tak stejně dávno učinil, a to víceméně legálně přes firmu, zabývající se zemědělstvím, nebo tuto půdu vlastní přes nastrčené české občany.

Kdo tedy ví, jak to všechno nakonec bude! Předpokládaný růst cen potravin v budoucnu může ovšem i tak cenu zemědělské půdy dál zvednout. Zejména, pokud bude pokračovat její úbytek. Nemluvě o očekávaném postupném sbližování ceny půdy u nás a třeba v Německu.

Co nabízí Pozemkový fond?

Pokud má někdo zájem o ornou či jinou zemědělskou půdu, měl by se v prvé řadě podívat na nabídku na webu Pozemkového fondu www.pfcr.cz. Při jejím nákupu mají přednost restituenti, samostatně hospodařící rolníci nebo různé společnosti a družstva, která se zabývají zemědělstvím. Do dražeb, jejichž prostřednictvím Pozemkový fond půdu prodává, se ovšem mohou zapojit i další zájemci. Může se dokonce stát, že jako jediní.

Doporučená velikost investice činí alespoň desítky tisíc korun, lepší je trojciferné číslo. Stát dokonce na koupi půdy poskytuje bezúročný úvěr. Mělo by jít spíše o doplňkovou investici, záleží ovšem samozřejmě na naturelu investora. Kdo se v půdě nevyzná, jistě si minimálně k jejímu ocenění přizve odborníka.

Pokud hodlá půdu držet ze spekulativních důvodů a časem ji prodat, může ji mezitím pronajímat. Někdy se ostatně prodává i půda, kterou má někdo pronajatu. To si je třeba předem ověřit.

Realitní kanceláře zemědělskou půdu příliš nenabízejí. Kdo hledá zajímavé příležitosti, neměl by si ale vedle Pozemkového fondu nechat ujít server www.farmy.cz.

Někteří Češi zbohatli, když se na jejich pozemku začala stavět dálnice, satelitní městečko, nebo třeba hypermarket. Těžko říci, v kolika případech šlo jen o štěstí a kdy hrála roli třeba také korupce. Na podobné štěstí se sice spoléhat nedá, v každém případě se ale před koupí vyplatí důkladně si prohlédnout územní plány obce, které pozemek patří, a to s dostatečně dlouhým výhledem, aby bylo jasné, kam se má obec rozšiřovat. A co tedy plánuje.

Investice do půdy není sice likvidní, přesto jde nesporně o zajímavou příležitost. Ostatně i jeden z investičních guru, a to Marc Faber, doporučuje mít kousek úrodného pole někde u lesa. Jistota – v nejistotě kolem cen zemědělských plodin – je zkrátka jistota.

Autor je redaktorem serveru www.penize.cz

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Standa | 24. 8. 2010 22:00

Dlouhodobý vývoj ceny orné půdy je velmi nejistý.Dotace pokřivily trh natolik, že ceny potravin jsou dnes uměle odděleny od cen orné půdy a jejích výnosů. Důsledky dotační politiky pociťují daleko za hranicemi EU, hlavně v rozvojových zemích.Pro spekulanta tak může být výhodné koupit ornou půdu za účelem nepěstování, pouze za účelem příjmu dotací (tzv. údržba krajiny). Největší „pěstitelé dotací“ dnes vlastní i desetitisíce hektarů neobdělávané půdy.Dalším pokřivením je státní tlak na pěstování biopotravin a státní zákazy moderních (geneticky upravených) plodin. Oboje uměle snižuje výnos z jednotky plochy a zvyšuje náklady na pěstování.Posledním tlakem je existence územního plánu, který omezuje vlastníky a míchá cenami pozemků velmi neprůhledným (a často korupčním) způsobem.Co se jednou stane, až jednou tyto tyto regulace padnou, je ve hvězdách.Jak časem rostl výnos z jednotky plochy, potřeba orné půdy překvapivě spíš mirně klesala, a také cena orné půdy spíš klesala. Historici tvrdí, že orná půda je dnes u nás nejlevnější za posledních 500 let.V tržní společnosti cenu půdy určuje výhradně nabídka (limitovaná plochou země) a poptávka (limitovaná potřebou potravin nebo jiného využití půdy).Mimochodem, zmíněných 47€ za pronájem orné půdy je dle mé zkušenosti (jižní Čechy) spíš podhodnoceno (2–3×).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Jedlička | 24. 8. 2010 12:55

Kupovat pozemky od Pozemkového fondu kvůli spekulacím je nesmysl. Při jeho koupi se totiž kupující zavazuje, že při případném prodeji pozemek nabídne jako prvnímu státu. A to za cenu, za kterou ji od Pozemkového fondu koupil. Takže když teď někdo koupí půdu za 100 tis., jejíž cena vzroste na milion. Dostane za ní 100 tis. od státu a ten si ji prodá za milion.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 24. 8. 2010 19:13
reakce na František Jedlička | 24. 8. 2010 12:55

Problematiku jsem konzultoval s jedním zkušeným investorem, který si mj. koupil půdu. Jejíž cena roste. Zmínil se o předkupním právu státu, ale o tomhle nikoliv. Že by na to zapomněl? Je to skutečně, jak říkáte? No, díky za zajímavou reakci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Jedlička | 25. 8. 2010 10:10
reakce na František Mašek | 24. 8. 2010 19:13

Podle paragrafu 10 zákona č.95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bod (2). K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 26. 8. 2010 08:08
reakce na František Jedlička | 25. 8. 2010 10:10

Nemám důvod Vám nevěřit. Uvedený známý hovořil o předkupním právu Pozemkového fondu. Akorát mi vrtá hlavou, že - určitě je zkušený investor - by tomu nevěnoval pozornost. Tak nevím, jak to v praxi reálně je. Ale je dobré, že jste to připomněl. Jsou samozřejmě i jiné možnosti, jak koupit půdu, kde toto předkupní právo neplatí - viz i článek, ale není jich mnoho.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Urban - FARMY.CZ | 30. 8. 2010 23:35
reakce na František Mašek | 26. 8. 2010 08:08

Na pozemcích nakoupených od PF ČR je skutečně předkupní právo ve prospěch státu. Realita je ale taková, že stát toto předkupní právo nevyužívá a obvykle není problém prodat pozemek dále. J. Urban FARMY.CZ
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Čermák, GOLDSTANDARD.CZ | 2. 10. 2010 12:05
reakce na Urban - FARMY.CZ | 30. 8. 2010 23:35

Dobrý den, nedá mi, abych se nezapojil do diskuse. Poukážu na několik problémů, neboť jsem skeptik. 1) Kupovat pozemek od pozemkového fondu je nevýhodné nejen z důvodu předkupního práva. Je to nevýhodné i proto, že ceny jsou odhadní, tedy příliš vysoké. Od drobných vlastníků nebo v dražbě je možné si koupit zemědělskou půdu levněji, což potvrzuji z vlastní zkušenosti. 2) Problémem je dále, že pouhé vlastnictví půdy je zatíženo daní z nemovitosti, která může být kdykoliv zvýšena. Této dani se investor vyhne, když koupí půdu vedenou v tzv. zjednodusěné evidenci, protože tam platí daň nájemce. Finančnímu úřadu je pak nutné se prokázat nájemní smlouvou. 3) Cena půdy je daná dotacemi. Kdyby dotace zanikly, nikdo nic pěstovat nebude. 4)jako čtenář GloomBoomAndDoom reportu vím, že Dr. Faber doporučuje vlastnit zemědělskou půdu. Neříká ale, že je dobré vlastnit půdu v České Republice. Pokud vím, naposledy mluvil o Jižní Dakotě :-). A myslím, že míň jak 100 hektarů asi na mysli neměl.... 5) Pro vlastnictví půdy je důležité kritické množství, aby nájem dělal aspoň 10 000 kč ročně, protože pak se vyplatí nájemné vymáhat u soudu. Většina drobných vlastníků má nájemní smlouvy, ale spokojí se s prohlášenám družstva, že "nemáme peníze". Protože za tu tisícovku jim to nestojí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!