Stavební spoření: Hledá se alternativa

, | 16. 9. 2010

Bezmála pět milionů smluv a 420 miliard korun v úsporách, to je aktuální bilance produktu zvaného stavební spoření. Výhodné spoření, na kterém je díky štědré státní podpoře možné dosáhnout 6% úročení, však čekají změny. Smlouvy ve vázací lhůtě poběží většinou dál, protože jejich vypovězení by nebylo výhodné. Hodně domácností ale nyní přesto řeší, co s naspořenými penězi ze stavebního spoření po vypovězení staré smlouvy nebo jakou alternativu spoření trh nabízí místo nové smlouvy o stavebním spoření.

Stavební spoření: Hledá se alternativa

Pokud se někdo pídil po výhodném a bezpečném „termínovaném vkladu“, kam by si pár let spořil nějaké dva tisíce ročně, až do nedávna dostal jasnou odpověď: stavební spoření. Díky státnímu příspěvku nebylo na trhu žádné stejně výnosné, a přitom zcela bezpečné alternativy. Nyní však stavební spoření čekají změny a je ta správná chvíle poohlédnout se po jiných produktových variantách, které nejsou ohroženy snížením výnosnosti z rozhodnutí vlády.

Úročení, kterého dosahují prostředky na stavebním spoření, záleží především na úroku od spořitelny, výši státního příspěvku a částce, kterou spořitelně pravidelně posíláme. Výnosnost stavebního spoření přitom s každým rokem postupně klesá, proto se nedoporučuje příliš přespořovat vázací lhůtu, která trvá 5 nebo 6 let dle typu smlouvy. Na staré smlouvě z roku 2003 se letos peníze zhodnocují zhruba třemi procenty, po změnách to bude ještě o půl procentního bodu méně. Efektivní úrok po šesti letech trvání smlouvy je zhruba 4,7 %.

Jaká bude definitiva?

Budoucnost stavebního spoření je nyní nejistá zejména proto, že není známo přesné znění chystaných změn. Vládní návrh zákona ale počítá s 50procentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011. V dalších letech by pak měla být, pokud bude zákon schválen, jednorázová daň nahrazena přímo snížením státní podpory. Ta klesne z maximálních 3000 na 2000 korun. Úroky ze stavebního spoření, včetně bonusových úroků zároveň nebudou dále osvobozeny od patnáctiprocentní daně z příjmu. Součástí "definitivní systémové úpravy" by pak mělo podle mistra financí Miroslava Kalouska být v další fázi také účelové omezení státního příspěvku na bydlení.

Nové smlouvy o stavebním spoření tak ztrácejí na atraktivitě. Pokud hledáte relativně bezpečné a co nejvýnosnější alternativy spoření a můžete peníze na několik let oželet, nabízejí se především různé varianty termínovaných vkladů. V družstevních záložnách, které dnes přicházejí do módy, můžete narazit na úročení vkladu vázaného na tři roky mezi 3 a 4 % ročně. Klasické banky nabízejí různé speciální termínované a pravidelné vklady, u nichž se roční úročení může pohybovat pod třemi procenty.

Pokud hledáte likvidnější variantu, kde byste měli peníze kdykoli k dispozici, nabízejí se dnes již velmi populární spořicí účty. Maximální úrok na nich se aktuálně pohybuje okolo 2 % ročně, spekuluje se však o brzkém zvyšování sazeb Českou národní bankou, které by se v tomto ohledu na úrokových sazebnících bank také podepsalo.

Naopak zajímavější zhodnocení v delším horizontu můžete získat investicemi do zajištěných fondů nebo podílových fondů obecně. Nejméně rizikové jsou fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy, jejichž zhodnocení se pohybuje okolo dvou a čtyř procent ročně. Výnosy z investic do podílových fondů jsou po šesti měsících osvobozeny od 15% daně, které u ostatních zmiňovaných produktů, jako jsou spořicí účty nebo termínované vklady, neuniknete.

Na druhou stranu u investic platí, že jistotu nemáte žádnou a že může nastat situace, kdy nebudete moci podílové listy kvůli nepříznivé situaci na trhu prodat, aniž byste na tom prodělali. O investicích je proto lepší uvažovat v případě tvorby středně a dlouhodobé rezervy, tedy prostředků, které nebudete hned za dva roky zase nutně potřebovat.

Jednorázově i pravidelně

U spořicích účtů a investic je možná jak jednorázová investice většího balíku peněz, například po ukončení smlouvy o stavebním spoření, tak i pravidelné měsíční střádání. Převod peněz na spořicí účet je zpravidla bez poplatku a bez omezené výše, pravidelná měsíční investice do fondů bývá omezená spodním stropem, který je 500 Kč. Tedy jako varianta pravidelného dvoutisícového příspěvku na stavební spoření přichází v úvahu oba tyto produkty.

Termínované vklady jsou určeny pro jednorázovou investici větší částky, na kterou před uplynutím sjednané lhůty opravdu nesáhnete, protože sankce jsou zvláště u družstevních záložen hodně bolestivé. K pravidelnému „spoření“ se s ohledem na státní příspěvek nabízí i penzijní připojištění, vzhledem k jeho dlouhodobosti a nízké výnosnosti v dlouhém časovém horizontu ho však lze jako alternativu stavebního spoření doporučit pouze lidem starším 50 let.

Alternativy, které by bez rizika přinášely stejné zhodnocení, jako v současnosti přináší stavební spoření, bychom tedy hledali těžko. V případě, kdy průměrný roční úrok u nových smluv o stavebním spoření klesne ke třem procentům, však již je z čeho vybírat.

* nyní /po změnách

Zdroj: Partners, plná velikost zde

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jana | 18. 9. 2010 18:41

Lidé by to spíše měli brát s rezervou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Prášil | 17. 9. 2010 09:28

Tabulka mi trochu nesedí. Máte bankovní terminovaný vklad 4,5 p.a. + bonus. Můžete i dříve vybrat. Žádné poplatky. Jediný problém pro mnoho klientu je vysoký vklad 500tis.AXA spořící účet má 2,5% p.a.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Valášek | 17. 9. 2010 21:02
reakce na Jiří Prášil | 17. 9. 2010 09:28

Pane Prášile, dovolím si vám záhadu rozluštit. Sloupec je nazván "Průměrný dosažitelný roční úrok"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Prášil | 18. 9. 2010 09:45
reakce na Václav Valášek | 17. 9. 2010 21:02

Tady přece nejde pouze o procenta, ale i o určité tvrzení v tabulce, které je přinejmenším zkreslené. Navíc průměr nesedí. Lidé se pak drží zkreslených informací a neznají jiné možnosti. Nevýhody jsou taky průměrné, pane kolego?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Valášek | 20. 9. 2010 00:14
reakce na Jiří Prášil | 18. 9. 2010 09:45

Vážený pane Prášile, dosud nevím, zda kolego. Těším se na váš článek, který v několika odstavcích odborně rozebere výhody a nevýhody spořících produktů tak, aby byl "uživatelsky stravitelný" a zároveň dostatečně sofistikovaný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 16. 9. 2010 08:12

Naprostý souhlas. Jinak daňová výjimka pro kapitálové výnosy by nemusela mít dlouhé trvání. Nějaké šumy v tomto směru už proběhly, uvidíme jestli zůstane jen u nich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lada Kičmerová
Absolventka žurnalistiky a mediálních studií na FSV UK a programu MBA na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií nastoupila v roce 2006 jako...více o autorovi.
Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!