Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Z denní nabídky bublin vybíráme…

| 30. 10. 2010

Finanční celebrity si vždy najdou nějaké téma, o kterém dokážou horlivě diskutovat, dokud to veřejnost neomrzí. Jejich apokalyptické vize jsou děsivé, hrozné a vzájemně si odporující. Teď se třeba dohadují, jestli ceny v amerických obchodech budou dlouhodobě klesat, nebo porostou až do nebes. Přeloženo do finančního jazyka – jedni „hrozí“ deflací a druzí zase vysokou inflací.

Z denní nabídky bublin vybíráme…

Oba scénáře jsou samozřejmě velkou hrozbou nejenom pro americkou ekonomiku, ale potažmo pro celý globalizovaný svět. Se kterým z nich ale počítají velcí hráči? S inflací nebo deflací? Odpověď je vpravdě šalamounská! S obojím: Jako zajištění proti deflaci ve velkém nakupují státní dluhopisy (kromě řeckých a irských, kterých se stále bojí jako čert kříže), dopady inflace zase tlumí zlatem.

Ceny dluhopisů i zlata jsou však na historických maximech a analytici se shodují na tom, že takováto situace je neudržitelná. Na jednom z aktiv se vytvořila bublina a z toho vyplývá jediné – až splaskne, vlastníci přijdou o velké peníze. Otázku, kteří to budou, nechávám našim finančním celebritám. Není si ale na škodu připomenout, co dokáže taková bublina – prudký pokles cen – napáchat za neplechu. Pojďme se podívat na dva příklady: bublinu internetovou a bublinu realitní.

Nadopované dolary

Na konci devadesátých let akciový trh vytrvale rostl a řada spekulantů tehdy věřila, že si akcie kupují na marži. V praxi vám například na 1 000 vlastních dolarů půjčila banka 9 000 dolarů a „zapákovali“ jste se 1 : 10. Takto nadopované dolary násobí zisky i ztráty deseti. Co se ale stane, pokud hodnota vašich akcií spadne o pouhých 10 %? Tisíc dolarů se rázem rozplyne, banka se začne bát o své peníze a donutí vás akcie prodat. Rázem jste na nule.

Když prasknutí bubliny na technologickém trhu Nasdaq během jednoho roku srazilo ceny akcií o více než 50 %, takových případů (viz. graf) ztracených úspor bylo zničehonic jako máku. Banky ale měly to štěstí: Klientům půjčovaly především na vysoce likvidní (takřka okamžitě prodejné) akcie, a proto se nemusely dlouhou dobu dívat do prázdného trezoru, zatímco klienti klepali na dveře. Navíc těchto pákových typů obchodů se neuzavírala většina, ale pouze malé procento. Žádná bankovní krize ani velká recese se tedy nekonala.

Graf: Trh Nasdaq 1994–2005Zdroj: commons.wikimedia.org

Bydlení na sekeru

Na rozdíl od akcií se nemovitosti ve většině případů kupují na obrovský dluh. Extrémem jsou ještě předloni tolik oblíbené subprime hypotéky, kdy americkým domácnostem stačilo na pořízení vlastního bydlení podepsat pár formulářů a banka za ně zaplatila celou částku. Před první splátkou se tak „zapákování“ domácnosti blížilo nekonečnu! To znamená, že případné ztráty v hodnotě nemovitosti (se kterými nikdo nepočítal) zkrátka nebylo čím krýt.

I nemovitostní bublina ale, stejně jako všechny ostatní bubliny, jednoho dne splaskla. Poslala ceny domů o desítky procent dolů a zanechala banky s celou globální ekonomikou v problémech. Nemovitosti jsou totiž na rozdíl od investic na finančních trzích vysoce nelikvidní (dům se v USA prodá v průměru za 12 měsíců), a proto banky nemohly své ztráty rychle zastavit zabavením a prodáním nemovitosti. Celý proces trvá místo pár sekund u akcií i několik let.

Co tedy z bublin dělá takové postrachy pro ekonomiku? Z dvou předchozích příkladů vyplývá, že jde o nákup daného aktiva na úvěr a následnou nízkou likviditu při poklesu cen.

Je na obzoru další krize?

Otázka zní, jak by v dnešní době s bankami zamával prudký pokles cen potenciálních adeptů na bublinu, tj. dluhopisů a zlata?

Vzhledem k tomu, že u důvěryhodných dluhopisů jde o ztráty dočasné a výnos má pouze omezený prostor, investoři zřejmě nebudou tyto papíry zběsile nakupovat na úvěr, a proto by dluhopisy novou bankovní krizi spustit neměly. Navíc jsou dluhopisy velice likvidní, takže na náhlé propady by šlo velice rychle reagovat. Jediné riziko, které by mohlo po poklesu cen následovat, je mírné zdražení dluhové služby státních pokladen.

U zlata už je to složitější – cena může šplhat až do nebes. Už proto, že je to dnes vysoce módní a v médiích propíraná komodita, která „uchrání vaše úspory“. Je tedy pravděpodobné, že zlato bude dále růst.

Jeho likvidita je samozřejmě nižší než u akcií či dluhopisů, ale pochybuji, že by se na nákupy zlatých cihel vypůjčilo takové množství peněz, že by to otřáslo bankovním sektorem. Navíc se nabízí paralela s rokem 1980, kdy vrcholila předchozí zlatá horečka. Z historických zkušeností víme, že její splasknutí žádné škody nenapáchalo. Jenomže k němu došlo v době, kdy se vracela důvěra celé ekonomice a kdy se lidé začali vracet k reálným investicím. Pokles cen zlata je proto spíše pozitivním indikátorem, a ne něčím, čeho bychom se měli bát. Doufejme, že v tomto ohledu se bude historie opakovat.

Graf: Cena zlata v USD od roku 1973

Zdroj:goldprice.org

Dolar je prevít

Ať už se český investor nechá inspirovat tou či onou prognózou odborníků o budoucím vývoji cen komodit - od zlata až po vepřové boky - musí mít na paměti, že s danou komoditou nakupuje také americké dolary, za které se drtivá většina komodit obchoduje a ve kterých se obvykle zveřejňují jejich ceny. A protože naše česká koruna je každoročně schopná vůči dolaru oslabit i posílit o desítky procent, vyplatí se bedlivě sledovat, jestli při médii proklamovaném růstu ceny investice (v dolarech) vaše korunové portfolio ve finále neztrácí. Klidně by se totiž mohlo stát, že vám „horký tip“ lámající jeden cenový rekord za druhým, při prodeji vynese méně, než kamarádům spořicí účet.

Autor je ekonom

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

Jan Traxler | 31. 10. 2010 16:34

Autor velmi, velmi podcenuje dluhopisovou bublinu. Na rozdil od jinych bublin (dotcom akcie, nemovitosti, zlato, ropa...) dluhopis je pouze papir (cislo)!!! Neni podlozeny zadnym fyzickym aktivem, nybrz jen slibem, ze k urcitemu datu emitent dluhopisu zaplati majiteli dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu..Dluhopisova bublina neni vubec o rustu urokovych sazeb, cili rustu vynosu do splatnosti doprovazenych poklesem trzni ceny dluhopisu. To by byl naprosto normalni scenar..O bubline se mluvi z toho duvodu, ze soucasne zadluzeni je tak velke, ze je nerealne ho kdy splatit. Takze prijde den, kdy uz emitent dluhopisu nebude schopny vydat nove dluhopisy, kterymi by financoval umoreni dobehnuvsich dluhopisu. Uz mu proste nikdo nepujci. A majitele dluhopisu nebudou svedky poklesu ceny, ale totalni ztraty, proste nic nedostanou. Ta situace neni daleko. US vladni dluhopisy uz kupuje jen pan Bernanke (a lide mu to vecne zrat nebudou), protoze zadny idiot by dnes za rocni urok 2,6 % nekupoval slib, ze mu US vlada za deset let splati dluh, navic v dolarech..Tohle je obrovska bublina, ktera az splaskne, tak to bude slyset az na Marsu. Nejaka "hypotecni krize" ji nesaha ani po kotniky..Jan TraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 31. 10. 2010 19:00
reakce na Jan Traxler | 31. 10. 2010 16:34

Veřejně zadlužení, potažmo dluhopisy přirovnávíá Bill Gross k Ponziho schématu. Pokud už i on se vyjadřuje veřejně títo způspbme, pak je situace opravdu hodně vážná..Prasknutí obligační bubliny bude hóódně silné a bude to velký impuls pro drahé kovy.To pak bude ta pravá "Utltimate Bubble"...Na obou těchto bublinách se budou vydělávat i ztrácet obrovské majetky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 31. 10. 2010 22:49
reakce na Jan Dvořák | 31. 10. 2010 19:00

Zda prasknuti dluhopisove bubliny bude mit silny impulz pro drahe kovy, to netusim, ale urcite to vseobecne bude impulz pro vsechna "fyzicka aktiva" (komodity, akcie, nemovitosti)..Druha vec je, ze az se zacnou skrtat nuly, bude vetsina lidi spise resit, co jist, kde spat a jak se vyhnout valce. To uz budou media moci opravnene mluvit o "krizi"..J anTraxlerFINEZ Investment Management
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 31. 10. 2010 23:40
reakce na Jan Traxler | 31. 10. 2010 22:49

Podle mne to impulz bude. Zmizí totiž doposud hojně využívaný bezpečný přístav - americké vládní bondy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Standa | 31. 10. 2010 12:56

Nepřipadají vám ty „bubliny“ poněkud nepodobné?Akciová bublina kolem roku 2000:Po pětinásobném vzrůstu akcií během 4 let následoval ještě rychlejší pád zpět téměř k cenám před vznikem bubliny.Bublina na zlatě, začátek 80. let:Cena zlata vyskočila 5× během 5 let, poté ještě znovu 5× během 2 let. Celkem téměř 25× během 7 let. Poté spadla, nicméně na původních 35$/Ozt se již dívala s jistotou desetinásobku.C v té době dělala pšenice? Ve srovnání se skokem v roce 1974 se kolem roku 1980 nic mimořádného nedělo, cena dokonce mírně klesala.A dnes:„Zlatá bublina“ od ledna „přifoukla“ o 25% vůči dolaru. Pšenice však přidala stejných 25%. Ani měď na tom není o mnoho hůře. Kukuřice přidala dokonce 40%, vepřové 22%, káva dala 19%, sója 18%, hovězí maso 15%.V desetiletém pohledu vypadá pětinásobný vzrůst ceny zlata vůči dolaru impozantně. Jenže měď také přidala 4,44×. I kukuřice vzrostla 3,3×, pšenice a rýže shodně 2,92×, cukr 2,56×. Ropa vzrostla 2,45×. Maso, pravda, méně – vepřové 1,69×, hovězí 1,39×. A mimochodem, česká koruna vzrostla vůči dolaru 2,41×.Připadá vám vzrůst kupní síly zlata o desítky procent za 10 let jako bublina?Až v televizi poběží před hlavními zprávami reklama na unci zlata, a „kdo zavolá do deseti minut, získá ji naposledy za jedinečných 9999€“, začnu věřit na bublinu. Zatím bych to hodnotil tak, že zlato a měď lehce posilují, potraviny stagnují, maso mírně klesá, a dolar je uprostřed dlouhodobého medvědího trendu a hrozí mu masivní výprodeje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radim | 1. 11. 2010 11:47
reakce na Standa | 31. 10. 2010 12:56

Unce zlata pred sto lety vazila jako unce zlata dnes, to jen "vaha" penez je nizsi. Dolar klesa, zlato ma porad stejnou cenu a to cenu zlata.Tedy nejenom dolar klesa, takze si kupme zlato ne jako investici, ale jako neco, cim pak budeme schopni zaplatit treba zubari, v lepsim pripade to smenit na inflaci zdevastovane penize a zaplatit zubari.Zlato tady bylo pred 5000 tisici let, dolar ne. Zlato tady bude za 5000 let, dolar mozna.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

David | 1. 11. 2010 12:08
reakce na Radim | 1. 11. 2010 11:47

naprosty souhlas se Standou, v clanku se melou jabka hrusky... zcela prosty opacny pohled na situaci, tj. "cena" dolaru klesa je na miste. Ano soucasna situace "generuje" radu mensich ci vetsich bublin, ale rozhodne bych neoperoval se zlatem jako ustredni bublinou...jedna technicka pro Standu - ziju v zemi (silne zasazenou recesi), kde naopak pred hlavnimi zpravami je reklama na vykup zlata...myslim, ze jsme od zlate horecky jeste hodne daleko :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Argent | 31. 10. 2010 15:47
reakce na Standa | 31. 10. 2010 12:56

Vtip je v tom, že ani ta jedinečná poslední nabídka 1Oz Au za 9999€ nakonec nemusí být bublinou.Jednak pokud ECB nakoupí za natištěné peníze celý dluh PIGS (i ten, který během pár let ještě vznikne), může být 9999€ opravdu výhodná cena. Stejně jako $99999 po nějakém QE8.Ale hlavně: 1Oz Au za 9999€ opravdu může být tou poslední dobrou nabídkou, po které přijde situace totální ztráty důvěry v nekryté papírky, takže další den vám ani za trakař stomilionových eurobankovek nedají ani gram zlata.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Argent Goldmann | 31. 10. 2010 10:06

Ten graf s cenou zlata je hezký.Má jedinou vadu: na ose X je fyzikální veličina pevná jak skála. Den měl 24 hodin v roce 1974 i v roce 2010.Na ose Y je však "veličina" ,která v každý rok má jiný význam, jinou váhu. Nebo si někdo myslí, že dolar roku 1900, 1970, 1974 a 2010 je ta samá jednotka? Co takhle graf od roku 1900, kde osa Y bude cena zlata LOMENO množství existujících dolarů?Neroste cena jen Au, ale všech surovin, od energetických, přes chemické až po potravní. A neříká se tomu bublina, ale inflace.Jinak i mainstreamoví ekonomové neberou zlato jen jako komoditu, ale vlastně také za peníze. Zlato je v situaci norské koruny, CHF či kanadského a australského dolaru - jen s tím rozdílem, že za sebou nemá "svou" vládu a banku, která by mohla intervenovat proti posílení prodejem domáci měny a nákupem USD, omezováním toku kapitálu, tiskem "domácí měny" (zlata) či snižování jeho úrokévé míry.Co se týče dluhopisů: prakticky všechny státy zřejmě překročily splatitelnou úroveň dluhu a to další šoky (demografický, ...) teprve přijdou. Restrukturalizace dluhu bude nutná prakticky všude (dříve či později) a v ceně dluhopisů toto riziko většinou ještě není zakalkulováno. Už u desetiletého US bondu, britského dluhopisu, francouzského, ... bych se však docela bál.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 31. 10. 2010 09:58

Znate hru POKER ? Dá sa hrať o peniaze, ale aj o zápalky. A ako to súvisí s témou komentára ?Asi takto :Celý veekend hráte s kamarádmi na chate poker o zápalky. Keď prehrávate, a zápalky sa vám minú, dokúpite si v bufete zopár škatuliek, a hrá sa dalej. V nedelu večer sa dohodnete, že vaše "výhry" si vzájomne vyrovnáte v korunách. Jedna zápalka za stovku. Zrazu zistíte, že zápaliek máte plné vrecká, ale stokorunáčok minimum. A sranda končí.Takto funguje finančníctvo mnohých statov. Dali sme si stavať domy, kupovali na uver autá, a ked máme zaplatiť realnymi hodnotami, máme zrazu iba "plné vrecká zápaliek", teda - plné počítače čísiel.Tie bubliny vznikajú, ked sa nakupuje tovar "za zápalky".----------- -----------Nabuducehrajte poker o skutočné peniaze. Najlepšie o zlaté mince. Je to náročnejšie na pevné nervy, ale ak vyhráte, máte to za čo osláviť.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš Raputa
Studuje finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Již během studia na gymnáziu získal řadu ocenění z oblasti investic. Aktivně se zabývá...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!