Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na co by si měli investoři dát pozor?

Jak se ale mají zejména drobní investoři chovat? Celé armády investorů, analytiků a portfolio manažerů nemají s investováním v dnešní ekonomické situaci o nic větší zkušenosti než drobní investoři. Možná jsou dokonce v nevýhodě, mají zajeté stereotypy z dlouhodobého býčího trhu.

Poslední větší recese byla v roce 1990, poslední velký medvědí trh byl 1966–1982, poslední skutečná krize byla ve 30. letech minulého století. Kolik z nich ji zažilo na vlastní kůži?

Pokud se investoři nepřizpůsobí a budou vybírat své investice podle kritérií fungujících v minulém býčím trhu a v ekonomickém prostředí bez větší globální recese, naběhnou si.

Odhady vývoje trhů

Po zkušenostech z roku 2008 si moc analytiků netroufá odhadovat vývoj akciových trhů, když už, tak předpovědi jsou dosti vágní. Pokud se vyjádří trochu konkrétněji, vyzní to asi takto: protože akciové trhy běžně předbíhají vývoj ekonomiky o zhruba půl roku, mělo by být dno buď již dosaženo (např. Marc Faber), nebo by mělo nastat do léta 2009, nejpozději v druhé polovině roku 2009. O hodnotách indexů si troufá spekulovat opravdu málokdo.

Jak to vypadá z pohledu čísel? Poslední odhady zisků firem indexu SP500 se pohybují mírně nad 50, někteří mluví i o 40. Při recesním P/E, které bývá kolem 10, vychází hodnota indexu na úrovni kolem 500 bodů. Tedy v souladu s mým odhadem, publikovaným na mém webu na podzim 2008.

Zajímavé je, že k podobné hodnotě indexu dospěl na svém blogu i Petr Fiala, byť čistě z pohledu technické analýzy. S jeho souhlasem zde publikuji jeho technickou analýzu. Tento blog doporučuji všem zájemcům o pohled na trhy očima technické analýzy. Jeho poslední článek z 25. ledna stojí rozhodně za přečtení." http://petrfiala.blog.idnes.cz/c/62786/Investovani-Jak-vypada-cenova-bublina-a-nasledny-cenovy-vyvoj.html

Historie ukazuje, že kromě Velké krize akciové trhy po propadu větším než 20% vždy v následujícím roce rostly. Výjimku tvořily pády akcií v letech 1929–1932. Nevěřím, že se akciové trhy odrazí v příštím roce ode dna k dalšímu mnohaletému býčímu trhu. Proč?

Bankovní systém USA jako celek je insolventní. USA dříve nebo později zbankrotují, případně se budou snažit řešit situaci inflační cestou, přičemž ani inflace kolem 10 % není vzhledem k přetrvávajícím deficitům řešením. Ani jedno řešení není dobré jak pro dolar, tak pro americké akcie. Vzhledem k jejich vlivu na další akciové trhy se nejedná o příznivé klima pro globální akcie obecně.

Ceny dlouhodobých obligací USA jsou z mého pohledu paradoxně na historických maximech. Vypadá to, že hodnoty těchto bondů představují poslední nevyfouknutou bublinu. Tato skutečnost může umožnit Číně a dalším hlavním věřitelům USA alespoň trochu zmenšit svoji angažovanost, zda k tomu skutečně dojde, ukáže až čas. Těžko USA udrží dlouhodobě vysokou cenu vládních obligací současně se silným dolarem, minimálně jedno budou muset během roku 2009 opustit.

Výsledkem bude „Větší globální deprese“. Doba trvání krize se bude měřit na roky. Bavíme se minimálně o třech až pěti letech velkých ekonomických, sociálních a politických problémů.

Finanční teorie

Vzhledem k vývoji situace si troufám tvrdit, že na podzim 2008 padly dvě velké teorie z oblasti financí – teorie efektivních trhů a teorie portfolia. Zároveň s nimi si na delší dobu dala pauzu teorie „Buy and Hold“, na což by investoři neměli zapomínat.

Naopak se začíná prosazovat teorie „Black Swan“. Svět je mnohem více nelineární, než jsme ochotni si připustit. Je to o událostech, které se vymykají minulým zkušenostem a vzhledem ke své odchylce od normy se stávají mnohem častěji, než by odpovídalo Gaussově křivce.

Přitom drtivá většina je odvozena od minulého vývoje, a tudíž s možností Black Swan prakticky nepracuje. Pak se nedivme, že přijde krize a profesionální investoři hlásí miliardové ztráty. O pohledu na ocenění amerických akcií prizmatem alternativních dat o ekonomickém vývoji USA jsem psal již výše.

Závěrem

Hledání řešení by mělo být vedeno snahou zachránit ekonomiku jako takovou, ne finanční sektor nebo dokonce i jeho rozsah. Finanční sektor jako celek se zmenší, jeho podíl na HDP klesne. To nebude žádná tragédie, vždyť historicky finanční sektor plnil roli podpůrného sektoru a ne sektoru, který generuje velkou část zisků v ekonomice. Zisky bank jako celku z let 2002–června 2007 jsou dle mého názoru v nejbližších letech neopakovatelné.

Asi by byl pohled investorů na ocenění akcií úplně jiný, kdyby se psalo o tom, že USA jsou předlužené, že jsou téměř nepřetržitě sedm let v recesi, že nezaměstnanost se pomalu ale jistě blíží 20 % a že inflace za posledních pět let neklesla pod 8 %. K tomu navíc, že Čína je na pokraji recese.

Reálná ekonomika se nechová podle toho, jak ji popíšeme. Dříve nebo později se nůžky mezi upraveným popisem a skutečností uzavřou. Velké množství investorů pak bude velmi nepříjemně překvapeno.

Autor provozuje server www.pro-investory.cz. Foto Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 26 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK