Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tvrdé přistání fondů

Hotovost je stále králem, řada Čechů má hodně peněz na relativně dobře úročených bankovních depozitech a ti, kteří se nejvíc bojí dopadů finanční krize či recese, dokonce spolu s cennostmi v bezpečnostních schránkách, o něž je enormní zájem. Na depozita dokonce prozatím sází i někteří manažeři působící na finančním trhu, u nichž by to člověk vůbec nepředpokládal.

Není divu. Celkový objem aktiv, která obhospodařují klientům správci majetku, patřící mezi členy Asociace pro kapitálový trh (AKAT), sice loni vzrostl o sedm miliard na 722,7 mld. Kč, objem majetku fondů využívaný k investování většinou drobných investorů ale klesl o více než pětinu – z 315,23 mld. koncem roku 2007 na loňských 243,88 mld. Kč.

Že kvůli prudkému poklesu akciových trhů výrazně ztratí akciové či smíšené fondy, bylo možné očekávat. Důvěrou investorů ve fondy ovšem notně zamávaly nečekané ztráty dluhopisových fondů a hlavně fondů peněžního trhu, považované dosud za výnosnější alternativu k poměrně bezpečným bankovním vkladům. Dluhopisové trhy, které kvůli obavám z finanční krize či recese zamrzly, si vybraly krutou daň.

Předseda AKAT Josef Beneš odhaduje, že prostřednictvím fondů investuje několik milionů Čechů. Většina z nich fondy neopustila, ale spíše diverzifikovala své investice. Kolektivní investování ovšem čelí silné ztrátě důvěry, kterou bude obtížné obnovit.

Smutná bilance

Ze statistik AKAT vyplývá, že aktiva fondů peněžního trhu loni klesla o 18,34 % na 88,06 mld. Kč, zatímco hodnota majetku dluhopisových fondů se snížila o 26,77 % na 26,53 mld. Kč. Akciové fondy přišly o více než polovinu aktiv – koncem roku činila jejich hodnota 23,46 mld. Kč, smíšené fondy (26,07 mld. Kč) ztratily třetinu aktiv a fondy fondů (12,90 mld. Kč) 31 procent. Mírně si polepšily zajištěné fondy, jejichž aktiva koncem roku 2008 dosáhla 65,11 mld. Kč a nemovitostní fondy, jejichž majetek stoupl o 45,20 % z 1,21 na 1,75 mld. Kč. Jde ale o výsledky jediného fondu.

Růst aktiv zajištěných fondů přispěl k tomu, že objem majetku v zahraničních podílových fondech s téměř 123 mld. Kč poprvé převýšil aktiva domácích fondů (120,88 mld. Kč), a také k tomu, že největším zprostředkovatelem (a správcem) fondů v ČR je ČSOB, která předstihla Českou spořitelnu.

Celou tiskovou zprávu i další souhrnné informace najde čtenář na webové adrese: http://www.akatcr.cz/, v rubice Novinky a aktualizace.

Z celkových 71,35 mld. Kč, o které se loni snížila hodnota majetku fondů jednotlivých členů Asociace, připadá podle Benešova odhadu 45–50 mld. Kč na zpětné odkupy. Zbytek pak souvisí s negativním vývojem trhů. Při více než čtyřicetiprocentním poklesu akcií tedy investoři akciové a smíšené fondy příliš neopouštěli, výrazný pokles jejich aktiv souvisí hlavně se zmiňovaným nepříznivým vývojem trhů.

Odliv zájmu investorů zaznamenaly naopak především fondy peněžního trhu a dluhopisové. Ti je opouštěli hlavně z psychologických důvodů. Roli sehrál podle Beneše především předpoklad, že tyto fondy investují bezpečně. Přesto skončily v minusu.

Vzhledem k obavám z dalšího vývoje finančních trhů odliv investorů z fondů pokračuje. Beneš ale věří, že se může při očekávaném uklidňování trhů koncem čtvrtletí zpomalit a postupně by se mohl tento trend obrátit.

Co s penězi?

Řada investorů má velký objem peněz v depozitech, ale také v hotovosti. Navíc končila či končí splatnost velkého počtu zajištěných fondů. Je tedy otázkou, co bude s těmito penězi.

Letos by mohly být, pokud se nestane nic závažného, což neočekává, podle Beneše zajímavé investice do fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů. Jejich aktuální výnos do splatnosti (průměrný roční výnos investora, který drží zakoupený dluhopis do jeho splatnosti, či průměrný roční výnos dluhopisů v portfoliu fondu) činí v případě fondů peněžního trhu 3 % a u dluhopisových fondů 5–6 % a měl by dále růst.

Vzhledem k zamrzlým dluhopisovým trhům nebylo totiž možné při stanovení hodnoty aktiv těchto fondů vycházet z reálných tržních cen dluhových cenných papírů a byly tedy stanoveny konzervativním odhadem. Při uklidňování situace na dluhopisových trzích by měla tedy hodnota těchto cenných papírů (a tím i výnos fondu) stoupat.

Investoři tomu ovšem, jak přiznává Beneš, zatím příliš nevěří. Fondům peněžního trhu či dluhopisovým navíc v současnosti konkurují relativně zajímavé úrokové sazby u spořicích účtů. „Koncem roku budou ale podle mého názoru vynášet jen tak procento ročně,“ řekl Finmagu Beneš.

Firemní dluhopisy a emerging markets

Zajímavé jsou hlavně podnikové dluhopisy. Člen vedení AKAT Roman Pospíšil upozorňuje především na dluhopisové fondy zaměřené na rizikové dluhopisy s vysokým výnosem (tzv. high-yield) nebo rozvíjející se trhy. Ty mohou vynést 40–50 % ročně. Jde samozřejmě o riskantní investici, pokud ale tvoří portfolio těchto fondů 90–100 i více titulů, toto riziko významně klesá.

Není ovšem možné předpokládat, že v současné nejisté situaci budou banky, které se v ČR velkou měrou podílejí na prodeji fondů, kvůli obavám z případné ztráty reputace masově nabízet podobné produkty. Spíše budou preferovat typizované produkty.

Pokud jde o atraktivitu zajištěných fondů, jsou nyní diskuse na téma, kdy a pro koho má podobná investice smysl zbytečné. Jejich potenciální výnos by byl kvůli výraznému poklesu úroků a drahým derivátům, které využívají, poměrně nízký a správci je proto zájemcům zatím nenabízejí.

Jak se budou letos vyvíjet akcie, zůstává letos otázkou. Pro dlouhodobé investory s alespoň desetiletým investičním horizontem je ovšem podle Beneše rozhodně vhodná doba pro nákup akcií. „Typický investiční horizont českého investora činí ale šest až devět měsíců,“ upozorňuje Beneš.

I tak jde ale podle jeho slov o dostatečně dlouhou dobu, aby mohl investor, který investoval do dluhopisového fondu, z této investice odejít, kdyby letos začala, což nevylučují někteří experti, prudce růst inflace. V letošním prvním pololetí, ale ani třetím čtvrtletí ovšem Beneš nic podobného neočekává.

Nepříznivé výsledky řady fondů vedly k velké ztrátě důvěry investorů vůči fondům. Někteří zvažují, že budou investovat sami, nebo se zajímají o investiční certifikáty. Bude tede zajímavé sledovat, zda či v jaké míře se bouřlivý vývoj na trhu odrazí na poli investic. Snad přitom bude u certifikátů či dalších produktů k dispozici alespoň tolik údajů, jako je tomu v případě fondů.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 9 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK