Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Investice do dluhopisů (1)

| 25. 2. 2009 | Vstoupit do diskuze

Dluhopisy tvoří vedle akcií tradičně druhou nejvýznamnější třídu aktiv při správě portfolia. Zatímco akcie čelí pádům prakticky v celém světě a napříč všemi sektory, vývoj u dluhopisů je rozdílný dle kreditního rizika emitenta. Trh dluhopisů (vyjma vládních dluhopisů rozvinutých trhů) nyní nabízí zajímavé příležitosti díky diskontu oproti nominální hodnotě. Potenciálním výnosům ovšem odpovídá i zvýšené riziko.

Investice do dluhopisů (1)

Na začátek si je třeba připomenout alespoň základní charakteristiky trhu dluhopisů. Dluhopis si lze představit jako úvěr, se kterým se dá veřejně obchodovat. Dlužník se zavazuje splatit věřiteli jistinu plus úrok. Jistina se zpravidla splácí celá až při splatnosti dluhopisu a úrok se platí buď každoročně (či v jiných intervalech), nebo se načítá a vyplácí společně s jistinou až ke dni splatnosti. Nejčastěji je úrok pevně stanoven v procentech za rok, může mít ale i variabilní formu a odvíjet se od nějaké proměnné, například od míry inflace k určenému datu.

Dluhopisy velmi čile vydává stát, když potřebuje sehnat peníze na pokrytí deficitu rozpočtu, pak mluvíme o tzv. státních (nebo také vládních) dluhopisech. Dluhopisy vydávané jinými emitenty z veřejného sektoru bývají obecně označovány za municipální. Často je ale také emitují firmy, které potřebují sehnat peníze na financování rozvoje. Tyto dluhopisy se označují za firemní (nebo také korporátní). Mezi municipálními a korporátními dluhopisy je z pohledu investora (viz dále) obrovský rozdíl v riziku.

Investice do dluhopisu s pevně stanoveným úrokem (tedy nikoliv variabilním) je na první pohled jednoduchá, platí to ovšem jen v případě, kdy držíme dluhopis od jeho vydání až do splatnosti. Během této doby může totiž tržní cena dluhopisu kolísat a někdy dost výrazně. Naprostá většina investorů chce ale vidět „nepřetržitý“ růst, proto mohou být někdy zklamáni.

Vliv úrokových sazeb a doby do splatnosti

Cena dluhopisu v průběhu roku s blížící se dobou výplaty úroku roste, po jeho výplatě se naopak právě o úrok sníží (podobně jako v případě dividendy u akcie). Kromě toho existuje několik faktorů, které mají na tržní cenu dluhopisu výrazně větší vliv a mohou ji dostat značně pod či nad jmenovitou hodnotu dluhopisu (jistinu).

Prvním faktorem je výše úrokových sazeb. Při jejich zvýšení se od nově emitovaných dluhopisů očekává vyšší úroková prémie než u stávajících obchodovaných. O dluhopisy s nižší úrokovou prémií tudíž přestává být takový zájem a jejich cena klesá. Opačný scénář následuje při snížení úrokových sazeb.

Druhým faktorem je doba do splatnosti dluhopisu. Čím je delší, tím je dluhopis volatilnější.

Důvod je prostý. Vezměme si například zvýšení úrokových sazeb o 0,5 %., mám-li možnost koupit dluhopis s úrokovou prémií větší o 0,5 % a splatností 10 let, znamená to pro mě za dobu deseti let daleko větší rozdíl ve výnosech než stejné zvýšení úrokové prémie o 0,5 % u jednoletého dluhopisu. V prvním případě budu inkasovat celkem deset let každý rok o 0,5% vyšší yield (výnos), ve druhém případě jde jen o jednu splátku.

Kreditní riziko

Třetím faktorem je bonita (rating) emitenta, nebo z opačného pohledu riziko, že emitent nedostojí svým závazkům. Toto riziko se zpravidla označuje jako kreditní. Čím vyšší kreditní riziko emitenta, tím vyšší úrok musí u dluhopisů nabídnout, aby je investoři nakoupili. Dle bonity emitenta dělíme dluhopisy na dvě skupiny – investičního stupně a spekulativního stupně (často nazývané jako junk bonds, nebo high yield bonds).

Kreditní riziko pochopitelně roste s dobou do splatnosti dluhopisu. Čím je delší, tím je totiž riziko, že během této doby emitent zkrachuje, vyšší. Výše úrokové sazby dluhopisu tak závisí na bonitě emitenta, době do splatnosti a velikosti tržních úroků v době jeho emise.

Vztah mezi úrokovou sazbou (prémií) a dobou do splatnosti vyjadřuje tzv. výnosová křivka. Na grafu číslo 1 vpravo pod článkem jsou znázorněny výnosové křivky pro státní a korporátní dluhopisy a spread (rozdíl) mezi nimi (čím nižší bonita emitenta, tím je spread oproti státním dluhopisům vyšší). Při změně tržních úrokových sazeb se celá výnosová křivka posouvá nahoru, nebo dolů.

Příklad změny tržní ceny

A teď to nejdůležitější. V praxi se výnosová křivka dluhopisů neustále mění například tím, že dojde ke změně úrokových sazeb. Nebo se třeba zhorší důvěra investorů v emitenta a požadují vyšší rizikovou prémii, tedy vyšší úrok u dluhopisu.

Parametry jednou vydaného dluhopisu jsou však pevně dány. Řekněme tedy, že před deseti lety vydala firma dvacetileté dluhopisy s úrokovou prémií 6 %. Dnes má ale finanční problémy a investoři by od nově emitovaných desetiletých dluhopisů požadovali roční úrokovou prémii ve výši 8 % (hypoteticky, aniž k takové emisi dluhopisů vůbec dojde).

V praxi to znamená, že investoři požadují 8% výnos, nikoliv 6%, jinak řečeno budou ochotni dluhopis koupit za nižší než nominální cenu. V daném případě jde o cenu, při které bude úroková prémie každý rok přinášet 8 %. Kdyby tedy například jmenovitá hodnota původně emitovaného dluhopisu činila 1000 korun a úroková prémie 60 korun ročně( po dobu deseti let), tak těchto 600 korun musí být 8 % z tržní ceny dluhopisu. Investoři by tak byli ochotni koupit dluhopis za cenu 889 korun.

Výnos do splatnosti

Reálně se nepočítá s prostým výnosem jakožto sumou úrokových prémií, ale s tzv. výnosem do splatnosti (YTM = yield to maturity), což není nic jiného než vnitřní míra výnosnosti investice. Oproti výše uvedenému příkladu se výnos do splatnosti počítá formou složeného úročení. Předpokládá se tedy reinvestice inkasovaných úrokových prémií. V našem případě by při tržní ceně 889 korun, úrokové prémii 6 % a desetileté splatnosti vycházel výnos do splatnosti na 6,05 % p .a.

Čím vyšší výnos do splatnosti investoři požadují (při daných úrokových sazbách a bonitě emitenta), tím nižší je tržní cena dluhopisu a naopak. Jinými slovy když vzrostou úrokové sazby, investoři automaticky chtějí vyšší výnos i u již emitovaného dluhopisu a jeho tržní cena tak klesá. Naopak pokles úrokových sazeb se projeví růstem tržní ceny dluhopisů. Podobně když vzroste kreditní riziko emitenta, investoři automaticky chtějí vyšší výnos a tržní cena dluhopisu poklesne.

Ve druhé části článku se zaměříme na aktuální situaci na dluhopisových trzích.

Autor je hlavním investičním manažerem FINEZ Investment Management. Foto: Profimedia.cz

Jan Traxler

Jan Traxler

Privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management. Přední český expert v oblasti investování. Prosazuje férovou provizi podílem na zisku. Zastánce dlouhodobých strategií s value přístupem. Preferuje...

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK