Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Přivábí investory dividendy?

František Mašek
František Mašek
4. 3. 2009

Trhy vstřebávají další várku negativních zpráv. Nikdo například nečekal, že americká ekonomika klesne ve 4. čtvrtletí 2008 o 6,2 %. Šéf americké centrální banky Fed Ben Bernanke nevyloučil letošní oživení ekonomiky USA, bez stabilizace bankovního sektoru ale podle něj začne až v roce 2010. Z finančního sektoru přitom zatím příliš přívětivé zprávy nepřicházejí.

Přivábí investory dividendy?

Dílčí optimismus přináší zpráva agentury Bloomberg, která s odvoláním na viceguvernéra čínské centrální banky Tu Ninga uvádí, že tamější ekonomika s velkou pravděpodobností v prvním pololetí letošního roku oživí. Jak by se to odrazilo ve světové ekonomice?

Někteří agresivní investoři přitom věří, že se – podobně jako často v minulosti – trh obrátí v okamžiku, kdy to nikdo příliš nečeká a oni na tom pořádně vydělají.Jak ale upozornil německý týdeník Wirtschaftswoche (citovaný serverem www.ifondy.cz), „články o dosažení dna a blížícím se růstu nejsou problém, je však nutné podložit je fakty, která bohužel nejsou v současné době k dispozici.“

Úroky spořicích účtů míří dolů

Mnozí čeští občané mají kvůli obavám z dalšího vývoje trhů daleko víc peněz na spořicích účtech než v klidnějších dobách. Není divu: tyto účty jsou relativně dobře úročeny a i po 15% zdanění vynášejí víc než řada fondů peněžního trhu. Výnosy těchto fondů je navíc zklamaly. Některé finanční instituce jako ING Bank, FIO a další, nyní úročení spořicích účtů snižují. Finmag proto zajímalo, zda nepřišel čas, kdy by měli konzervativnější investoři přesouvat peníze ze spořicích účtů do fondů peněžního trhu.

Názory na tuto otázku se liší, odborníci, které v rámci ankety oslovil Finmag, ale zatím fondům peněžního trhu příliš nevěří. V odpovědi na další dotaz uvedli, že by mohl kurz koruny vůči dalším měnám postupně posilovat. To je dobré, byť nikoliv rozhodující znamení pro zahraniční investory.

Třetí téma se pochopitelně týkalo zajímavých akcií.. Preference dividendových titulů působí jako klišé, za pozornost alestojí (viz závěr článku) vysoké dividendové výnosy u akcií obchodovaných na hlavním trhu pražské burzy. Poslední slovo neřekly komodity. Názor na vývoj cen zlata ale nejsou jednoznačné.

Má tedy nyní smysl vložit část peněz do fondů peněžního trhu? Jak uvedl Petr Žabža z firmy Patria Direct, opticky to tak může vypadat, není ale jisté, že úrokové sazby nepůjdou nahoru. Likvidita na trzích dluhopisů se navíc nijak výrazně nezlepšila a investoři proto na sebe mohou brát při investici do fondů peněžního trhu nadměrné riziko.

Radim Dohnal ze Saxo Bank připomíná jednu ze zlatých investorských pouček, podle které nemá dlouhodobý investor přepřahat uprostřed řeky a prodávat, co nevydělává, a kupovat naopak něco, co poslední dobou vynášelo. Nepředpokládá, že fondy investující do peněžního trhu nebo krátkodobých státních dluhopisů budou generovat solidní výnosy. Cena těchto instrumentů totiž roste (a proto vynášejí) v době poklesu úrokových sazeb. Ty již ale mají málo prostoru pro pokles. Navíc lze očekávat, že vyspělé státy budou v boji proti krizi brzy nuceny emitovat nové dluhopisy a tlačit tak cenu nových i stávajících dluhopisů dolů.

Přestane koruna oslabovat?

Pokles kurzu české měny – druhé téma ankety – snižuje zájem zahraničí o korunová aktiva. Agresivnější domácí investory může přimět k hledání příležitostí v zahraničí.
„Pokud bude ekonomický vývoj probíhat podle očekávání, a tím je postupná stabilizace téměř globální ekonomické recese, mohla by koruna postupem roku začít korigovat dosavadní ztráty (oslabování). Podobně by se mohl vyvíjet celý středoevropský region. Díky reálnému stavu ekonomiky by ale měla zůstat naše měna silnější především vůči forintu,“ míní vedoucí analytického oddělení Atlantiku Finanční trhy Milan Vaníček.

Podobně hodnotí budoucí vývoj koruny Žabža. Největší oslabení již má prý koruna za sebou. Nadále je ale třeba počítat s jejími velkými výkyvy. Kurz české měny by přitom neměl mít v dalších měsících žádný směr a měl by se pohybovat v pásmu současných 28–29 Kč za euro.

Náznak oživení hlavních ekonomik by měl časem zvýšit apetit po riziku, což by mohlo koruně pomoci. Ve 4. čtvrtletí tak může přijít její posilování a na konci roku lze očekávat kurz na hladině 25,40 Kč. Podobně by se měl vyvíjet kurz koruny k dolaru. Pohyb USD/EUR však přinese ještě víc volatility. Zlotý a forint dosud k euru oslabovaly rychleji než koruna. Zlotý má šanci koncem roku se zvednout a mohl by posílit i vůči koruně. U forintu to ale Žabža kvůli hlubším ekonomickým problémům nečeká.

Které z českých případně dalších akciových titulů v této nejisté době preferovat? Žabža připomíná drtivý propad ceny aktiv ve střední a východní Evropě v několika posledních týdnech, podpořný kombinací negativních informací o stavu globální ekonomiky a obavami z vývoje středoevropského regionu. Nezanedbatelným faktorem byla i relativně nižší likvidita trhů a určitá bezhlavost v rozhodování investorů.

„Firmy velmi neochotně poskytují informace o vyhlídkách a pokud to dělají, jsou tyto odhady velmi uměřené a konzervativní. To jasně zvýhodňuje akcie firem vyplácejících nadprůměrnou dividendu nebo podniky s jasným a přehledným obchodním modelem. Relativně zajímavé jsou firmy s dominantně lokálním zaměřením. Firmy působící na mnoha trzích jsou penalizovány kvůli nižším možnostem kvalifikovaného odhadu budoucího rozvoje,“ uvedl Žabža. Dál za velmi rizikové pokládá bankovní akcie, byť vypadá v mnoha případech poměr výnos/riziko zajímavě.

Obdobná kritéria výběru platí podle Žabžových slov pro globální akcie. Preferuje firmy s transparentním obchodním modelem, nízkou mírou dluhu a politikou vysokých dividend. Na pražské burze se lze nepochybně podívat hlavně na Telefoniku 02 a Philip Morris ČR. Situace v zahraničí je zajímavější, minimálně proto, že nabízí širší výběr. I zde by preferoval dividendové akcie – telekomunikace (Deutsche Telekom) a firmy z ropného sektoru (Total, Royal Dutch Shell).

„Navzdory obecné skepsi se domníváme, že komodity a komoditní akcie nejsou marnou investicí a druhá polovina roku bude pro tento sektor příznivá,“ dodal Žabža.

Vaníček pokládá krátkodobě za zajímavé akcie CME, které považuje za přeprodané. Dlouhodobě preferuje Pegas a ČEZ, které se sice nevyhnou problémům spojeným s recesí v Evropě, současným obdobím ale mohou projít poměrně dobře. Aktuálně doporučuje investovat spíše defenzivně, tedy do zmíněných společností Telefonica 02 CR a Philip Morris ČR. Za velmi solidní pokládá i investici do maďarské telekomunikační společnosti MATAV, určitý problém ale může (kvůli jeho poklesu) způsobit investice ve forintech.

„Domníváme se, že americké a západoevropské akcie budou reagovat na případné známky stabilizace jako první. Jsou především vnímány s menším potenciálním rizikem, takže jsou preferovány před ostatními regiony,“ uvedl rovněž Vaníček.

Vysoký dividendový výnos

Atraktivitu dividendových titulů zvyšuje vysoký dividendový výnos. U14 akcií z hlavního trhu pražské burzy činil koncem února 8,27 %, a to bez firmy Philip Morris ČR zařazené na volném trhu, jejíž dividendový výnos bývá tradičně nejvyšší. Letos mohou být dividendy a tím i dividendový výnos, který představuje poměr ceny akcie k  vyplacené dividendě, samozřejmě jiný.

Vyjádření Komerční banky, Telefóniky 02 CR nebo ČEZ tomu ale zatím nenasvědčují. Navíc lze očekávat, že je zahraniční majoritní vlastníci dvou prvně jmenovaných firem nyní nebudou chtít snižovat. Pokud by přitom cena domácích akcií ještě klesla, může jít zmíněných 8,27 %(zatím vychází z loni vyplacených dividend) ještě výše. Bude to dostatečné sousto pro investory?

Zlato ano, ale…

Zajímavý může být nákup zlata. Jednak kvůli jeho zajišťovací funkci, ale i proto, že jej, jak upozorňuje Žabža, mnoho investorů pokládá spíše za měnu než komoditu. Zlato by proto mělo tvořit součást portfolia investora minimálně jako ochrana před deflací a oslabením dolaru, až si trh uvědomí, že rozsáhlé stimulační balíčky prezidenta Baracka Obamy roztočí inflační spirálu.

Také Dohnal předpokládá, že poptávka po zlatě jako historicky první a nejstabilnější měně poroste. Rizikem jsou poměrně silné spekulační pozice hedgeových fondů a exchange traded funds. To nabízí sofistikovaným investorům možnost spekulovat s opcemi na cenu zlata.

Vaníček očekává, že v průběhu tohoto pololetí prolomí zlato další maxima (zatím asi 1031 dolarů za troyskou unci). Ve druhé polovině letošního roku a v tom příštím ovšem očekává přesun peněz do jiných aktiv.

Co si o vývoji kurzu koruny a atraktivních akciových titulech, případně dalších investicích myslíte vy? Souhlasíte s těmito názory, nebo nikoliv? Podělte se s námi o ně.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo