Zmizí všichni kostlivci?

Americké banky ale zatím mohou při ocenění vlastních aktiv dočasně využít měkčí účetní standardy. Místo tržního ocenění tak mohou přihlédnout k tomu, jakou cenu by za ně bylo možné za normálních podmínek na trhu očekávat. Týká se to hlavně tzv. toxických aktiv, spojených s realitní krizí.

Velkou pozornost proto vzbudilo rozhodnutí americké centrální banky Fed, že zatím nezveřejní výsledky zátěžových (stress) testů, jež mají ověřit schopnost devatenácti největších bank v USA přežít nejbližší dva roky, kdyby ekonomika dál slábla. Testy totiž mohou ukázat jasněji než výsledky, jak na tom banky vlastně jsou.

Pro a proti růstu

Většina akciových trhů si za poslední měsíc silně polepšila, což se odrazilo v náladě na trhu. Řada expertů nicméně zatím nečeká změnu k lepšímu.

Profesor Newyorské univerzity Nouriel Roubini, který předpověděl současnou recesi, uvedl, že nemá důvod měnit svůj odhad, podle něhož bude letos ekonomika USA dál ztrácet. Podle známého investora Jima Rogerse dosud nedosáhly globální trhy dna. Jiné investorské celebrity – Marc Faber a George Soros – předpověděly, že se akciová rallye zastaví.

Nečekaně příznivě vyznívají pravidelné předpovědi ekonomů pro list Wal Street Journal z počátku dubna. Soudí, že recese americké ekonomiky skončí letos v září. Většina z nich zároveň dodává, že její oživení nebude do druhé půlky roku 2010 dost silné, aby umožnilo snížit míru nezaměstnanosti.

Přes potíže na trhu práce nicméně vidí ekonomové víc příznaků oživení ekonomiky. V průměru proto čekají konec recese právě letos v září proti říjnu, odhadovanému před měsícem. Poprvé tak začátek budoucího oživení neodsunuli dál, a to kvůli souhře více faktorů. Je například třeba obnovit vyprodané skladové zásoby, mohou již také příznivě zapůsobit přijaté měnové a fiskální stimuly. (Blíže viz www.wsj.com/Economist).

Kdo spekuluje na hledání dna a vychází z úvah, že růst akcií zpravidla předchází oživení ekonomiky o šest až osm měsíců, má jistě důvod k zamyšlení. Podobná strategie má ale některé mouchy, které není třeba rozebírat. Na druhé straně jsou ceny většiny akcií stále velmi nízko a zůstávají tak dlouhodobě atraktivní investicí.

Zajištění: ano i ne

Zatímco začátkem roku nikdo prakticky nenabízel žádné novinky, do konce dubna je na českém trhu možné koupit řadu zajištěných fondů. „Vzhledem k nízkým úrokům nejsou podmínky pro zajištěné fondy zrovna ideální,“ říká Martin Fuchs, šéf investičních produktů v pražské pobočce banky HSBC.

Zajištěné fondy totiž za peníze investorů nakupují dluhopisy. Většina peněz získaných za jejich kupony slouží k úhradě původní investice, zbytek k nákupu opcí na různé druhy investičních instrumentů. Ty pak mohou při příznivém vývoji trhu investorovi přinést zajímavý výnos. Pokud jsou ale úrokové sazby nízké, jako je tomu nyní, odráží se to v úročení dluhopisů a na nákup opcí již příliš peněz nezbývá.

Na druhé straně ovšem, jak zdůrazňuje Fuchs, jsou akciové, ale i další trhy, od nichž se odvíjí výnos opcí, dosti nízko. To dává šanci na nadprůměrný výnos. „Podobně tomu bylo v letech 2002 a 2003. Zajištěné fondy tehdy přinesly investorům zajímavé zhodnocení,“ říká Fuchs.

Tři takto koncipované fondy, z toho jeden v eurech, nabízí finanční skupina ČSOB (www.csob.cz). Výnos dvou z nich je vázán na výsledky evropského indexu DJ Eurostoxx 50, třetí na koš vybraných třiceti akcií. Zkušenější investoři, kteří se zajištěným fondům z řady důvodů vyhýbají, mohou porovnat svou investiční strategii s třicítkou akcií, od nichž odvíjí svůj výnos fond Global Partners ČSOB Fixovaný click 6. Třeba mezi nimi najdou nějakou inspiraci.

5. Zajištěný fond ČP Investu (www.cp-invest.cz) sází na výsledky patnácti vybraných akcií. Doba je nelehká, zůstává nicméně otázkou, nakolik se bude zdát investorům atraktivní získání nadprůměrného výnosu až 20 % za čtyři roky, jak o něm hovoří správce fondu.

Zajímavější může být (www.iks-kb.cz) fond KB Akcent, nabízející možnost dosáhnout 25% výnosu za dva roky, pokud bude koš světových akcií tvořený dvaceti vybranými akciovými tituly růst, stagnovat nebo žádná z akcií neztratí proti původní hodnotě více než 10 %. Podobný výsledek by mohl teoreticky přilákat i agresivnějšího investora.

Pokud ovšem fond dosáhne podobného výnosu za delší dobu, při (maximální) délce splatnosti fondu, která činí pět let, atraktivita podobné investice samozřejmě klesá.

Na obdobném principu jako zajištěné fondy je založen garantovaný dluhopis Twin win, nabízený společností Conseq Investment Management (www.conseq.cz). Jde o pětiletý dluhopis, jehož výnos je odvozen od vývoje portfolia pětadvaceti akcií velkých firem z celého světa. Maximálně možné zhodnocení cenného papíru činí 50 %, což je při složeném úročení 8,50 % za rok.

Pražská pobočka banky HSBC zase místo dřívější nabídky zajištěných fondů přichází s Prémiovým vkladem HSBC v českých korunách. Jde o strukturovaný termínový vklad, který klientům nabízí 4 % ročně pro první polovinu vkladu a prémiový úrok ve výši až 20 % za pět let. Jeho skutečná výše je odvozena od vývoje indexu Euro Stoxx 50.  Minimální výše vkladu činí 500 tisíc Kč (více informací viz www.hsbc.cz).

Řada investorů sází na nízké ceny akcií a jejich budoucí výrazný růst. Ti méně agresivní nebo optimističtí mají velký objem peněz na spořicích účtech. Budou ochotni vložit jejich část do zajištěných fondů s vidinou zajímavějšího zisku, pokud tedy nechtějí investovat do akcií přímo?

Je přitom třeba říci, že konstrukce některých z těchto fondů je stále složitější. Pokud je tedy zajištěný fond označován za alternativu ke spořicímu účtu, která může nezkušenému investorovi, a to často nezkušenému, vydělat daleko více než tento účet, měl by při koupi fondu přesně vědět, do čeho vlastně jde.

Foto: Profimedia.cz