Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trh testuje testy

Makroekonomické ukazatele, respektive jejich interpretace přinášejí stále víc náznaků, že je již možná to nejhorší za námi. Recese řady ekonomik v čele s tou americkou nicméně pokračuje a optimismus investorů, který pomohl akciovým trhům odrazit se od březnového dna, jako by zvolna utichal a měnil se v opatrné vyčkávání. Čeká se hlavně na informaci, jak dopadly zátěžové (stress) testy devatenácti největších bank v USA.

Přisuzuje se jim daleko větší role než čtvrtletní bilanci těchto i dalších finančních institucí, při níž mohly využít měkčí účetní pravidla pro výpočet hodnoty toxických aktiv, která mají v bilancích. Americký ministr financí Timothy Geithner optimisticky uvedl, že banky jsou na tom dobře a žádné další peníze nepotřebují. Vzhledem k „povinnému optimismu“ podobných prohlášení si ale investoři raději počkají na výsledky stress testů.

Analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka je přirovnal k jakémusi katalyzátoru, který může přispět k posílení akcií, nebo naopak způsobit jejich další pokles. Příznivý vývoj akciových trhů v posledních měsících přitom hodnotí opatrně – banky mají dál velké problémy. Fakt, že si řada akciových trhů výrazněji polepšila, proto spíše přisuzuje korekci jejich předchozích prudkých poklesů.

Hatlapatka se podivuje nad tím, že výsledky stress testů amerických bank, které jsou příslušným institucím známy od pátku minulého týdne, mají být zveřejněny přes Geithnerova optimistická slova až v pondělí 4. května. Podobný přístup totiž vyvolává řadu spekulací, které akciím zpravidla nesvědčí. „Banky, které nedopadly v testu dobře, tak nejspíš dostaly určitý čas na rozmyšlenou, aby rozhodly o své další strategii,“ míní Hatlapatka.

Raději do USA a Asie?

Akciové trhy včera negativně ovlivnily obavy z tzv. prasečí chřipky. Jak tomu bude dál, zůstává podle Hatlapatkových slov otázkou. Akcie leteckých společností kvůli obavám z této nemoci oslabovaly, u výrobců některých léků, například firmy Roche nabízející protichřipkové Tamiflu tomu bylo naopak. Záleží samozřejmě na vývoji situace kolem  této choroby. V případě ptačí chřipky se situace na akciových trzích během několika týdnů uklidnila, připomíná Hatlapatka.

V médiích se v poslední době objevila doporučení označující za zajímavé investice do akcií výrobců čokolády, luxusního zboží nebo firem zaměřených na obnovitelnou energii. „Osobně jsem vůči podobným doporučením ostražitý, stejně jako v případě investic do dividendových či defenzivních titulů. Pokud budou akcie dál klesat, budou ztrácet i tyto tituly, byť nejspíš méně. Pravdou ale je, že výrobci luxusního zboží na tom nemusí být špatně, protože širší horní vrstva tolik nesnížila svou spotřebu. V delším, například pětiletém horizontu může jít proto o zajímavou investici,“ dodává Hatlapatka.

Víc investičních příležitostí nabízejí nyní podle jeho názoru firmy v USA než v Evropě, kde by mohla recese odeznít později. Hatlapatka pokládá za atraktivní společnosti Hewlett Packard nebo IBM. Za dobrou strategii označil orientaci na lídry na trhu. Dobré výsledky při stabilních tržbách vykázaly společnosti McDonald´s nebo telekomunikační AT&T. Zajímavá zůstává díky relativně malým odpisům aktiv v místních bankách nebo dobrým výsledkům softwarových firem Asie.

V případě ČR připomíná Hatlapatka známý problém, jímž je omezený počet titulů. Ve větším měřítku se obchoduje se 3–4 tituly. Vzhledem k cílové ceně 980 korun vidí ještě určitý potenciál růstu u akcií společnosti ČEZ. Nepředpokládá ale, že by měly tyto akcie v dohledné době nějak výrazněji posilovat.

„Nová americká administrativa přinesla na trhy větší důvěru,“ řekl Finmagu analytik BH Securities Petr Hlinomaz. Akcie proto umazaly část předchozího poklesu. Očekává, že nyní se budou jejich ceny pohybovat v omezeném pásmu. Pokud nebudou testy bank vysloveně špatné, žádný další finanční ústav se nepoloží nebo se neobjeví velice špatná makroekonomická data, akciové trhy by mohly stagnovat, nebo mírně klesat. Veřejnost ovšem podle Hlinomaze nedoceňuje náklady na sanaci finančního sektoru. Některé banky budou potřebovat navýšit kapitál, což povede k ředění zisků.

Hlinomaz považuje obecně za zajímavé akcie firem vyrábějících potraviny, nápoje a tabák, což potvrzuje jejich pozitivní vývoj. Pokud jde o české či quasi-české tituly, výsledková sezóna ještě vlastně nezačala. Za zajímavé pokládá akcie CME, které jsou prý silně podceněny. Doporučuje počkat na výsledky firmy a koupit je po případném poklesu. U bankovních titulů by měl být investor dál opatrný. V případě Komerční banky mohou být například zisky nižší, a to na úrovni let 2006–2007.

Dluhopisové fondy a sázka Sporoinvestu

Rozsáhlé finanční injekce ze strany amerického Fed, dalších centrálních bank, případně mezinárodních institucí přispěly k uklidnění na finančních trzích. Pozvolný návrat k normálu, o němž hovoří Hatlapatka, prospěl zejména dluhopisovým fondům a fondům peněžního trhu, v nichž má nemalou část hotovosti řada českých drobných investorů.

Ti ale fondy spíše prodávali, než kupovali. Hodnota zpětných odkupů podílových listů podílových fondů totiž letos podle společnosti KZ Finance do poloviny dubna o 9,5 mld. Kč převýšila objem nákupů fondů. Fondy peněžního trhu tak přišly o 6,3 mld. Kč. Mírně vzrostl objem investic do akciových fondů – řada drobných investorů tedy zřejmě sází na budoucí růst akcií.

Je přitom prodej dluhopisových fondů, respektive fondů peněžního trhu v současné době správnou investiční strategií? Data Asociace pro kapitálový trh (AKAT) podobný krok poněkud zpochybňují.

Z týdenních výsledků AKAT vyplývá, že si fondy peněžního trhu za poslední měsíc vesměs polepšily. Fond ČP Investu dokonce vydělává i za šestiměsíční období a za 12 měsíců vykazuje +2,79 %. Výrazně v minusu (-3,16 %) je zatím za roční období největší korunový fond Sporoinvest. Česká spořitelna uvedla, že do konce roku by měla roční výkonnost fondu přesáhnout 2,50 %. V opačném případě vrátí těm, kdo ve fondu letos vydrží, vstupní poplatek. Ten činí maximálně 0,30 %. Jde nicméně o zajímavý psychologický tah. Skončí pro spořitelnu úspěchem?

Atraktivních výnosů dosáhly v souladu s dřívějšími spekulacemi (viz článek: http://www.finmag.cz/clanek/10567/ a některé další) dluhopisové fondy zaměřené na firemní dluhopisy. Fond ČPI – OPF Korporátních dluhopisů vydělal za půl roku 26,52 %, stejně zaměřený fond IS České spořitelny 13,84 %. Dlužno dodat, že oba fondy vykazují za rok stále výrazné ztráty – fond ČPI -7,64 % a České spořitelny -14,44 %. Teoreticky je tu tedy ještě prostor k dalšímu růstu. Jde ale o rizikovou či rizikovější investici. Ti méně vzdělaní by se o ní proto měli poradit s někým zkušenějším, aby věděli, co vše obnáší. Případně, zda nyní podobné fondy prodávat, nebo si je raději ponechat.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK