Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Peněžní fondy vs. spořící účty

| 15. 6. 2009

Fondům peněžního trhu se v poslední době příliš nedařilo. Zato reklama na skvěle úročené spořící účty je všudypřítomná. Jejich výhody jsou ale někdy jen kosmetické.

Peněžní fondy vs. spořící účty

Nejprve je třeba zdůraznit, že na trhu jsou dva typy fondů peněžního trhu. První je skutečně konzervativním nástrojem investujícím do vysoce bonitních krátkodobých cenných papírů jako jsou státní pokladniční poukázky. Druhým typ má sice také v názvu "peněžní trh", ale jde spíše o "fondy krátkodobých dluhopisů" - sem patří například ISČS Sporoinvest, ING Český fond peněžního trhu, částečně i AXA CZK Konto. Oba typy se mohou chovat dosti odlišně.

Výnosy fondů  se odvíjejí od krátkodobých úrokových sazeb, které zase reagují na sazby ČNB. Proč tedy výsledky fondů byly loni tak skromné, když sazby ČNB byly ještě relativně vysoko? Jedním z důvodů byl současný růst rizikových prémií na firemních a bankovních dluhopisech. Růst rizikových prémií znamená růst požadovaného výnosu, tedy pokles tržních cen dluhopisů.

Vzhledem k rizikovým prémiím ovšem fondy s vyšším podílem těchto dluhopisů nabízejí poměrně zajímavý výnos do splatnosti. Například Pioneer Sporokonto udává průměrný výnos do splatnosti kolem pěti procent. Po odečtení poplatků cca 1,3% tak dostáváme potenciální zhodnocení přes 3,6%. ISČS Sporoinvest uvádí 3,7% (po odečtení správního poplatku). AXA CZK Konto má průměrný hrubý výnos do splatnosti 4,7%.

Faktem je, že zajímavým výnosem do splatnosti manažeři fondů argumentovali už loni. Nepočítali ale s krachem Lehman Brothers či islandských bank a nutností odepsat jejich dluhopisy. Budou následovat další krachy? Možným argumentem proti je objem peněz, které již vlády do finančního sektoru napumpovaly. Pokud se definitivně prokáže, že akutní fáze finanční krize již skončila, může  se  vyšší zhodnocení fondů letos konečně „zhmotnit“.

V horizontu kolem půl roku však doběhne splatnost současných portfolií a fondy budou prostředky reinvestovat, zde je tedy riziko nižších úrokových sazeb. To se však bude týkat i spořících účtů. Když centrální banka snižuje sazby, nezbývá než investovat do výnosnějších (a tedy rizikovějších) dluhopisů.

U skutečně ultrakonzervativních fondů výnosy u nadále nebudou hvězdné. ČNB drží sazby nízko a verbálně dokonce naznačuje možnost dalšího snížení. Čisté zhodnocení se tedy bude pohybovat patrně kolem 1,5% p. a. (přibližně aktuální PRIBOR minus náklady a poplatky).

Situace na trhu spořících účtů

V současnosti nejlépe úročené spořící účty spolu s jejich "chytáky" shrnuje tabulka v pravém sloupci (otevřete ji kliknutím). Co vedlo banky k nabízení zajímavých úrokových sazeb na spořících účtech? Loni si to ještě mohly dovolit, sazby ČNB byly stále vysoko. Další důvod je možné vidět ve snaze přitáhnout dotovanou úrokovou sazbou klienta, kterému lze poté nabídnou další, už ziskovější produkty.

Úrokové sazby na spořících účtech nejsou garantované a postupně klesají. Minulostí je „akční“ sazba 3,6% u GE Money Bank. MBank v březnu snížila úročení vkladu eMax na 1,3%. Nový eMax Plus sice nabízí 2,8%, ale má více omezení. Nejnověji oznámila Raiffeisenbank dokonce zvýšení úrokové sazby na 3%, vysoký úrok se ovšem vztahuje jen na vklady nad milion korun.

V mnoha případech je atraktivní sazba jen optickým klamem. ČSOB nabízí spořící účet s prémií – základní úrok je 1,25%, dalších 1,25% se vyplácí na konci roku z nejnižšího zůstatku v daném roce. Pokud tedy klient otevře účet s minimálním vkladem 5000 korun a až následně na něj převede větší sumu, vyšší úrok dostane jen z prvního vkladu.

Na trhu jsou i hybridy – spořící vklady, které uplatňují různě dlouhé výpovědní lhůty a jsou tak spíše termínovanými vklady. Kdo chce vyšší výnos, musí obětovat likviditu.
To platí i při vkladu do družstevní záložny. Moravský peněžní ústav nabízí úrok 3,6 až 5,3% p. a. Na nejvyšší sazbu ovšem klient dosáhne pouze při vkladu nad 1,2 milionu Kč s výpovědní lhůtou 1,5 roku. Až 5,65% nabízí WPB Capital, opět ale s půlroční výpovědní lhůtou.

Argumenty v kostce

Pojištění. Podzim 2008 ukázal, že ani peněžní fondy nejsou imunní vůči propadům v řádu procent. Situace, kdy by podílové fondy peněžního trhu nebyly schopny vyplatit klienty, by však nastala jen v případě naprostého kolapsu finančního systému – v takovém případě by zřejmě nebylo snadné získat i prostředky z bankovních vkladů, na které se vztahuje pojištění.

Likvidita. Odkup podílových listů nesmí trvat déle než 15 pracovních dnů, v praxi jsou ale lhůty mnohem rychlejší, např. ISČS uvádí převod obvykle do tří pracovních dnů. Jistým omezením z hlediska likvidity je samozřejmě zdanění při držbě podílových listů kratší než půl roku.

Poplatky. Ve srovnání s bankami je poplatková struktura podílových fondů naprosto průhledná. Rozumné fondy neúčtují žádný odkupní poplatek, ty nejrozumnější pak ani žádný vstupní. Celkový čistý výnos však daleko více ovlivňují správní náklady, je tedy kromě vstupního poplatku třeba ostře sledovat i ukazatel celkové nákladovosti (TER).

A vítězem je...

Paušálně říci, že spořící účty jsou výhodnější než fondy (nebo naopak) nelze, záleží vždy i na potřebách konkrétního klienta.  Současná portfolia fondů peněžního trhu jsou ovšem již „vyčištěna“ od dluhopisů krachujících institucí a vzhledem k rizikovým prémiím nabízejí poměrně zajímavé zhodnocení. Řada spořících účtů svými výnosy za fondy peněžního trhu zaostává a celkově je patrný tlak na snižování sazeb s tím, jak klesají sazby centrální banky.

Autor je analytik společnosti Partners. Foto Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Miloslav Trmač | 16. 6. 2009 11:54

Nezapomeňte na efekt, který má na výnos pojištění vkladů.Když si srovnáte různé spořicí účty, najdete celkem dost bank, co nabízí úrok 2,5% a méně - což je při ročním PRIBORu 2,59% dost. Najdete ale také banky, co nabízí až 3%. Proč?Napadá mě jediné vysvětlení situace: některé banky nemají možnost půjčovat si peníze na mezibankovním trhu, a jsou nuceny nabízet střadatelům vysoký úrok. Ti tam peníze vloží buď proto, že je nenapadne o bankách pochybovat, nebo proto, že spoléhají na pojištění vkladů.Řekl bych ale, že když těmto bankám nechtějí půjčit ostatní banky, nebudou to chtít dělat ani fondy peněžního trhu. Jinými slovy, individuální střadatel díky pojištění vkladů může činit rizikovější investice než fond peněžního trhu - a inkasovat odpovídající vyšší úrok - aniž by přitom byl nucen to riziko opravdu nést (nebo aniž by si myslel, že je nese, pokud myslíte, že stát by FPV nepodpořil).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Jablunka | 16. 6. 2009 14:02
reakce na Miloslav Trmač | 16. 6. 2009 11:54

Asi špatně rozumím. U SÚ taky nevíte předem, jaký výnos dosáhnete za ten rok, protože nevíte, jestli se vám sazba během roku párkrát nezmění jednostranným vyhlášením banky. Tedy nelze PŘEDEM říct, že budte inkasovat URČITĚ vyšší výnos než výnos u FPT. Individuální střadatel poté, co vloží peníze na SÚ v bance, ztrácí jakýkoliv dosah na ovlivnění a sledování rizikovosti investic banky, už nebude vědět, jak rizikově točí banka primární zdroje od vkladatelů na trhu a kam investuje- jestli do nějakých obchodovatelných titulů nebo jen na mezibankovním trhu, či do státních dluhopisů, většinou mix v nějakém poměru.Tedy zbývá jen spoleh na pojištění vkladů (v podstatě stejná černá skříńka jako některé FPT, ale u FPT se většinou informací dopídíte, když vyvinete určtou aktivitu a pokud nejsou zřejmé, pryč od takového fondu).Na vyšší sazbu se samozřejmě banka snaží natáhnout co nejvíc primárních zdrojů od vkladatelů. Většinou bankovní velké kolosy nabízejí nižší sazby, než střední a menší banky. Což může být signál, že kolos s těmito získanými zdroji nepůjde do vyšších rizik. Ale on v reálu klidně může do vyšších rizik jít a bude spoléhat, že o to větší marže pak zůstane jemu - ale do toho už ani v té bance naprosto neuvidíte.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Pavelka | 16. 6. 2009 10:34

Já jsem podobné dilema řešil začátkem března. Měl jsem nějaké peníze, které budu potřebovat cca v dubnu 2010. V té době jsem volil mezi šíleným úrokem 3,6 na spořícím účtu u GE a fondem peněžního trhu KBC Multicash. Nakonec jsem zvolil fond, protože v ten moment byl hrubý výnos fondu do splatnosti díky rizikovým přirážkám na dluhopisech skoro 5%. Od té doby mi fond vydělal už 1,85% a to mám za sebou teprve 3 měsíce. Je mi jasné, že tímto tempem to neporoste celý rok. Měl jsem pouze štěstí s dobrým načasováním investice. Od té doby výrazně klesaly rizikové přirážky na dluhopisech držených ve fondu.Jsem přesvědčen, že po roce na tom budu lépe než kdybych to měl na spořícím účtu. Ale také počítám s tím, že nadstandardní výkyvy fondu oběma směry můžou ještě pár měsíců pokračovat. A zcela chápu, že právě kvůli tomuto naprostá většina lidí volí raději spořící účet.A ještě něco ke komentáři pana Müllera. Měl jsem asi před rokem v ruce srovnání čistého výnosu ING konta a právě tohoto fondu. Pokud pomineme krizový rok 2008, tak fond vždy aspoň o pár desetinek procenta na čistém výnostu ING konto překonal a měl snad nejnižší volatilitu mezi fondy peněžního trhu v ČR (to už teď taky neplatí). Na tato srovnání volatility a dalších faktorů mají mimochodem hezkou statistiku ve Fondshopu.Hlásím se tedy tímto komentářem k těm pár odvážným, kteří nedrží rezervu a krátké peníze pouze na spořáku,ale využívají k tomu i fondy peněžního trhu :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 15. 6. 2009 23:24

Vše OK, hezky sestavené, hezky napsané.Ovšem "money talks".Porovnejme skutečnou výkonnost obou nástrojů v adekvátním časovém horizontu.Pro spořící účty i pro peněžní fondy je prvním vhodným termínem pro srovnávání 1 rok. Porovnejme tedy výnosnost SÚ a FPT v tomto horizontu.Leaderem SÚ je ING SÚ a před rokem sliboval výnos asi 3,5%, nyní klesnul na 2,5%. Modelujeme tedy půl roku za 3,5% , půl za 2,5% a zdanění - dostaneme asi 2,5% čistého výnosu za jeden rok.Při sledování výnosu FPT zjistíme, že spořitelní fond ztratil 2,5%, fond ING ztratil 3,2%, atd., fond IKS-KB dokonce ztratil 5,6% (při největším propadu přes 7%). A jediný ze známých fondů kdo vydělal byl AXA CZK konto s výnosem kolem 1,4%.A je rozhodnuto - v turbulentních dobách spořící účty vynášejí více, při velmi malé volatilitě.Rychlým proklikáním internetem lze to samé říci i o delší periodě cca 3 roky a to i pro období před "pádem všeho".Pečlivý čtenář nechť is na disk uloží tabulky s úrokoky pro SÚ a TV a za rok porovná.Dle mého osobního názoru - SÚ a TV jsou výnosnějším nástrojem než FPT.Po této finanční krizi (způsobené chamtivostí a lží) asi budeme muset přepsat poučky o investování, riziku, doporučených horizontech. Trochu se obávám že fondy peněžního trhu budou v dnšní formě a strategii k nepotřebě.Závěrem: diverzifikace je nejmocnějším nástrojem investoraAMPS. Asi zítra vytáhnu vše co mám na FPT a znovu sestavím novou srategii pro krátkodobé a likvidní úspory :-
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Jablunka | 16. 6. 2009 13:29
reakce na Aleš Müller | 15. 6. 2009 23:24

Možná bych jen doplnil k FPT, že velmi dobře si v těžké době vedl FPT ČP Invest - ten měl z peněžáků snad nejlepší výsledky v krizi - výnosy kolem 3%, i přes. Je bez poplatku na vstupu i výstupu. Jinak souhlasím s tím, že peněžák může být určitá černá skříňka z hlediska portfolia, pokud nedává o sobě dostatek infomací, což pak může být problém při turbulencích. Což u SÚ řešit netřeba, tam jde jen o možnou změnu vyhlášené sazby (a neskončit při velkých krizích mezi klienty-čekateli na plnění z fondu pojištění vkladů.... :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 16. 6. 2009 10:13
reakce na Aleš Müller | 15. 6. 2009 23:24

Tak když už v tom sestavování budete, můžete sem napsat výsledek (-;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Jablunka | 15. 6. 2009 16:18

Důležitá věc. Mnoho lidí koukne na čísla zhodnocení nebo úročení a má "jasno". Ovšem dost z nich si neuvědomí, že u fondů peněž. trhu jde o zhodnocení za již uplynulé období (rok, půlrok, 3 měsíce apod.), kdežto u spořících účtu jde o úročení do budoucna, tzn. peníze tam teprve např. rok budou muset ležet. Takže se srovnávají dvě naprosto odlišné časové periody(tedy jablka a hrušky). Kromě toho sazba spořících účtů bývá jako vyhlašovaná a kdykoliv se může změnit (hlavně po změně sazeb CNB), i kdyby tam peníze rok ležely. U spočících účtů bych bral v potaz i velikost instituce (fin. sílu), pravděpodobnost (nikoliv jistotu) ustát krachy apod.- takže bych asi šel na ING konto, i kdyby mělo o nějakou desetinu min na úročení. Protože tyto peníze pokud jsou určeny jako konzervativní, tak tam patrně chci mít co nejnižší rizika ztrát. I když je fakt, že třeba u Citi taky nikdo nečekal tak výrazné potíže ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!