Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jak léčit (n)emoce investorů

Petr Šimčák
Petr Šimčák
29. 6. 2009

Investoři a poradci se ptají: Kdy skončí krize? Prodělal jsem, mám prodat? Mám přestat s pravidelnou investicí? Mám volné peníze, mám investovat již nyní? Relevantní jsou i úvahy o krátkodobých příležitostech a samozřejmostí je hledání dlouhodobé strategie, která ochrání portfolia v budoucnu. Tato témata byla předmětem příspěvku autora ze společnosti Pioneer Investments na nedávné konferenci společnosti Partners Financial Services, a.s..

Jak léčit (n)emoce investorů

Úvahy o v(ý)hodnosti přerušení programu pravidelných investic jsou založeny na reálném příkladě jednoho z nejstarších a nejúspěšnějších fondů v historii - Pioneer Fund, respektive na jeho lucemburském klonu Pioneer Funds – U.S. Pioneer Fund. Na druhém příkladu - produktu Rentier Invest  - si ukážeme důležitost rebalancování v čase, protože na dlouhých horizontech se výhoda průměrování nákladů postupně vytrácí.

Úvahy o přerušení programu pravidelných investic, modelová situace:

Investor: „Ukončím program pravidelných investic, již nesnesu další pokles. Nefunguje to...“, ... za pár měsíců se ukázalo, že měl pravdu. Trhy ještě klesaly a jeho akciový fond ztrácel dále.

Vyhodnoťme si tuto úvahu na reálných datech od roku 2000. Tato perioda v sobě obsahuje krizi i návrat na původní maxima. Jak to celé dopadlo pro čtyři různé investory?

? Geniální investor: Poznal za pár měsíců, že trhy jsou na dně, a znovu začal pravidelně investovat právě na dně.
? Zodpovědný investor: Pochopil, že nebylo moudré přestat, ale tuto skutečnost si uvědomil, až když fond vyrostl zpět na úroveň, kde původně přestal. Dal fondu druhou šanci. Vždyť vlastně o nic nepřišel, jen pár měsíců neinvestoval.
? Znechucený investor: Přestal, a už nikdy nezačal. Ale prodávat se ztrátou nechce.
? Disciplinovaný investor: Neukončil program pravidelných investic.

Grafická vizualizace: viz první graf ve sloupci vpravo.

Výsledky: Tabulka hodnot na konci investičního horizontu (viz tabulka vpravo)

Výsledky: Vývoj v čase položky „Tržní hodnota mínus vklady“ (viz graf – 3. obrázek vpravo)

Komentář k tabulce a grafu – překvapivé výsledky:

Disciplína může bolet, protože na klesajícím trhu je lépe přestat. Těsně po oživení je na tom logicky nejlépe Geniální a Zodpovědný investor, protože se oba vyhnuli poslední fázi poklesu. Někoho může překvapit, že za velmi krátký čas je na tom nejlépe Disciplinovaný investor. Přesto jde o logický závěr, protože nákupy těsně před dosažením dna jsou sice krátkodobě ztrátové, ale po oživení generují kladné zhodnocení poměrně brzy, a naopak patří k nejvýhodnějším.

Skeptik by řekl, že disciplína sice zvítězí, ale jen do další krize. To je pravda, vyhodnocení po dalším poklesu v roce 2008 ukazuje, že nejlépe by na tom byl Znechucený investor.

Tím se dostáváme k závěrečnému doporučení:

Je správné uvědomit si důvody, proč je opravdu dobré přestat.

Pokud pravidelně investujete do nediverzifikovaného portfolia, třeba do akcie jedné firmy, kde reálně hrozí bankrot nebo pokles na nulu, bylo špatné začít. A tudíž je vhodné přestat. Je lhostejné, zda se ke konečné nule dostanete nevhodně načasovanou jednorázovou investicí, nebo se k ní „prospoříte“ a zprůměrujete svou nákupní hodnotu. Nula na konci se na pořizovací cenu neptá.

Druhým důvodem k ukončení pravidelných investic je víra v konec tržní ekonomiky a v neschopnost trhů dlouhodobě generovat hodnotu majitelům kapitálu. Pokud máte pravdu, je lhostejné, zda o peníze prijdete znárodněním či jinak.

Diverzifikaci mají investoři a poradci ve své moci. Budoucnost tržní ekonomiky nikoliv.

Investiční strategie respektující celý životní cyklus

Pokud patříte mezi poradce, kteří vyznávají diverzifikaci rizika a nevěří v konec tržní ekonomiky, potřebujete vhodný produkt.

Optimální je ten, který vhodně kombinuje čas (investiční horizonty) a realokaci (přesun z akcií do dluhopisů pouhým plynutím času). Není možno se fixovat na dogmatické poučky, typu „akcie jsou na pět let“. Akcie jsou na tak dlouho, jak je třeba. Proto je nutno zakomponovat i princip realokace, který v rámci zkracujícího se horizontu zajišťuje, aby investor „neseděl“ v akciích pouhých pár let před ukončením svého investování.

Jak ukazuje graf programu pravidelných investic do produktu Rentier Invest (poslední obr. vpravo), klienti v linii 1 (25 a více let, převaha akcií) asi nejsou nejšťastnější, ale mají před sebou ještě mnoho let investování. Naopak klienti linie 7 (0-1 rok, žádný podíl akcií) si nemohou dovolit pokles svého finančního majetku. Svět financí ale není tak jednoduchý a úvahy typu „akcie ano, či ne“ nepatří do debaty mezi kvalifikovanými finančními poradci. Podíl akcií je třeba optimalizovat s věkem.

Závěr

Největším nebezpečím naší finanční budoucnosti je portfolio, které nevytváří velmi dlouhé peníze pro strategickou životní rezervu. Připomíná schodiště, které nikam nevede. Finanční majetek lze vybudovat po kapkách, čím dříve začneme, tím méně to bolí.

Pravidelné investice jsou jedinou metodou, při níž se můžeme v prvních letech radovat z poklesu. Pravidelné investice nejsou samospasitelné, na býčím trhu nejsou výhodnější než ty jednorázové a po velmi dlouhé době se pozitivní efekt průměrování významně eliminuje.

Klíčovou roli proto přebírá rebalancování do obligací (Rentier Invest). Přerušovat pravidelné investice po poklesu nedává smysl, největší šanci zajistit si finanční budoucnost má Disciplinovaný investor.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Petr Šimčák

Petr Šimčák

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo